Tkáně • epitelová • pojivová • vazivo • chrupavka • kost • svalová • nervová HE AZAN jícen Epitelová tkáň • jedna ze čtyř základních tkání • je derivátem všech tří zárodečných listů • je složena z velmi těsně na sebe naléhajících buněk • epitelové buňky jsou polarizované ✓apex – mikroklky, řasinky.. ✓laterální části – zonula occludens, zonula adherens, nexusy, desmosomy.. ✓baze – bazální membrána • je bezcévná, výživu získává difúzí z krevních cév uložených v pojivové tkáni • funkce: • mechanická • sekreční • absorpční, vylučovací, sensorická Vývoj zárodečných listů Vývoj zárodečných listů Klasifikace epitelů plošné epitely trámčitý – typický pro uspořádání buněk jater a endokrinní žlázy retikulární – tvoří cytoreticulum (hvězdicovité buňky tvoří síť – thymus) podle uspořádání buněk Klasifikace plošných epitelů Jednovrstevné ➢Jednovrstevný plochý /dlaždicový/ ➢Jednovrstevný kubický ➢Jednovrstevný cylindrický ➢Víceřadý cylindrický Vrstevnaté ➢Vrstevnatý dlaždicový nerohovějící ➢Vrstevnatý dlaždicový rohovějící ➢Vrstevnatý cylindrický ➢Přechodný - podle počtu vrstev buněk, podle tvaru buněk, které se nacházejí v nejsvrchnější vrstvě Jednovrstevný plochý epitel endotel – všechny cévy parietální list Bowmanova pouzdra - ledviny mezotel – povrch orgánů uložených v dutinách, vystýlá i dutiny Jednovrstevný kubický epitel výška i šířka těchto buněk jsou stejné, jádra jsou kulovitá, obvykle v centru buňky ledviny štítná žláza Jednovrstevný cylindrický epitel výška buněk větší než šířka, jádro oválné, uložené při bazi GIT Víceřadý cylindrický epitel • všechny buňky leží na b.m., ale jádra jsou uložena ve více vrstvách • minimálně 3 typy buněk – nízké bazální buňky /kulatá tmavá jádra/, vřetenovité, endokrinní a vysoké cylindrické buňky s řasinkami /jádra oválná, světlá/, které dosahují povrchu epitelu • epitel obsahuje četné pohárkové buňky HCD, DCD, průdušnice (trachea), průdušky (bronchi) Víceřadý cylindrický epitel průdušnice (trachea) Vrstevnaté epitely • několik vrstev buněk • všechny buňky nedosahují b.m. • buňky povrchových vrstev • oploštělé • kubické • cylindrické • vrstva na bazální membráně – bazální vrstva, dává vznik buňkám v ostatních vrstvách • počet vrstev – velmi různý Vrstevnatý dlaždicový epitel - nerohovějící hltan (pharynx) rohovka (cornea) Vrstevnatý dlaždicový epitel – rohovějící epidermis Vrstevnatý cylindrický epitel • vzácný • bazální a povrchová vrstva – cylindrické buňky • incindence: • pars spongiosa urethrae masculinae • fornix conjunctivae • epitel přechodních zón – v místech, kde vrstevnatý dlaždicový se mění na víceřadý cylindrický - epiglottis, palatum molle Přechodný epitel • mění se počet vrstev • různá velikost i tvar buněk • na bazální membráně polyedrické • střední vrstva hruškovité • povrchová vrstva má různý tvar v závislosti na stavu orgánu • v kontrahovaném stavu – povrchové buňky (deštníkovité) jsou velké, kulaté, 2x větší než ostatní, některé i dvoujaderné, překrývají více buněk pod sebou, výrazná eosinofilní cytoplazma, osmotická bariéra • v relaxovaném stavu se buňky oplošťují - dlaždicové Přechodný epitel močové cesty Trámčitý epitel játra endokrinní žlázy – př. nadledvina trámce buněk a krevní kapiláry (zvané sinusoidy) v těsném kontaktu Retikulární epitel v dospělosti jen thymus bez lymfocytů s lymfocyty Klasifikace žláz (jednobuněčné x mnohobuněčné) jednobuněčné žlázy - pohárkové buňky – v epitelu na mnoha sliznicích, produkují glykoprotein mucin + voda → hlen - jednobuněčné endokrinní buňky – GEP systém - Panethovy buňky (střevo) Potřebujeme více sekretu? ….tak vytvoříme mnohobuněčné žlázy v pojivové tkáni pod epitelem… Mnohobuněčné žlázy endoepitelové • vzácné, př. Morgagniho žlázky v močové trubici • žlázový epitel rozprostřený do plochy – jednovrstevný cylindrický epitel žaludku exoepitelové • další mnohobuněčné žlázy mají svou sekreční část uloženou v pojivové tkáni pod epitelem urethra Jednobuněčné žlázky vs mnohobuněčné žlázky AZAN trachea - sliznice Klasifikace žláz (podle typu sekretu) Serózní buňka Mucinózní buňka mnohobuněčná žláza jednobuněčná žláza Mnohobuněčné žlázy Obecné schéma: Glandula parotis – serózní serózní aciny vývody Glandula submandibularis - smíšená serózní aciny vývody mucinózní tubuly Klasifikace žláz /podle mechanismu sekrece/ př. slinné žlázy Klasifikace žláz /podle mechanismu sekrece/ apokrinní potní žlázy kůže, mléčná žláza Klasifikace žláz /podle mechanismu sekrece/ • jenom mazové žlázy kůže – glandulae sebaceae Pojivové tkáně - vazivo • Původ • mezenchym • Funkce • mechanická /vlákna/ • vitální /buňky vaziva/ • Stavba: • buňky • mezibuněčná hmota • fibrilární složka • interfibrilární /amorfní/ Buňky vaziva • Fibroblasty a fibrocyty • Retikulární buňky • Pigmentové buňky • Nediferencované buňky vaziva • Tukové buňky • Univakuolární adipocyt • Multivakuolární adipocyt • Histiocyty /makrofágy/ • Heparinocyty /žírné buňky/ • Plazmatické buňky • Leukocyty • Lymfocyty • Eosinofily • Neutrofily Mezibuněčná hmota Fibrilární složka • Kolagenní vlákna • Elastická • Retikulární Interfibrilární složka – základní hmota amorfní Glykosaminoglykany Proteoglykany Glykoproteiny kolagenní vlákna ve světelném mikroskopu AZAN HES HE Typy vaziva ̶ Mezenchym ̶ Rosolovité ̶ Kolagenní vazivo – řídké ̶ Kolagenní vazivo – husté ̶ neuspořádané ̶ uspořádané ̶ Elastické ̶ Retikulární ̶ Tuková tkáň Mezenchym embryonální pojivová tkáň http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/lf/ps15/atlas/web/atlas.html Rosolovité vazivo pupečník AZAN kolagenní vlákna jádra fibrocytů Kolagenní vazivo - řídké HEŠ Husté kolagenní vazivo - uspořádané vazy, šlachy Husté kolagenní vazivo - neuspořádané bělima, pouzdra orgánů HEŠ Elastické membrány X elastické vazivo – jen ligamenta flava, ligg. vocalia a lig. suspensorium tunica media arterie – hladké svalové buňky orcein Retikulární vazivo retikulární buňky + retikulární vlákna (kolagen III) impregnace rete = síť pro volné buňky, především lymfocyty slezina uzlina Tukové vazivo Pojivové tkáně - chrupavka a kost ̶ mechanická a podpůrná funkce ̶ vznikají z embryonálního mezenchymu ̶ typické 2 složky: ̶ buňky (chondrocyty, osteocyty, osteoblasty, osteoklasty atd.) ̶ mezibuněčná matrix homogenní, amorfní fibrilární (kolagenní, elastická vlákna) Chrupavka • chrupavka je avaskulární tkáň, bez nervů, buňky jsou přizpůsobeny existenci nízkého tlaku O2 • chrupavka má omezenou schopnost reparace, regenerace vychází z perichondria • perichondrium je hustá kolagenní tkáň pevně připojená ke chrupavce • vnitřní chondrogennní vrstva • vnější vazivová vrstva • chondroblasty • nezralé formy chondrocytů • chondrocyty • jediné buňky uložené v chrupavce, basofilní buňky → proteosynéza, obsahují mitochondrie, GER, Golgiho aparát, cytoskelet, produkují amorfní matrix a vlákna • vlákna kolagen typu II je základní typ ve většině typů chrupavky /vazivová – dominantní je typ I/ elastická vlákna – tvoří hustou síť jemně větvených vláken • amorfní složka glykosaminoglykany – kyselina hyaluronová, chondroitin-sulfát… jsou basofilní → modrofialová v HE proteoglykany glykoproteiny Typy chrupavky ̶ hyalinní (hyalos=sklo) - nejčastější typ, prekursor kosti ve většině embryonálního skeletu, kryje kloubní plochy, tvoří části žeber, nos, tracheu, larynx ̶ elastická - auricula, tuba auditiva, larynx, epiglottis ̶ vazivová - intervertebrální disky, symphysis pubis, kloubní disky a menisky Hyalinní chrupavka, trachea, HE • chondrocyty tvoří izogenetické skupiny, jsou uloženy v lakunách • jsou obklopeny společným pouzdrem – basofilní teritoriální matrix • isogenetické skupiny + dvorec mezibuněčné hmoty = teritoria, chondrony Elastická chrupavka • obsahuje elastická vlákna v amorfní hmotě – speciální barvení na elastická vlákna: resorcin, fuchsin a orcein, kříží matrix ve všech směrech • chondrocyty tvoří velmi malé (2-3 buňky) izogenetické skupiny nebo jsou jednotlivě Vazivová chrupavka • chondrocyty izolované nebo v malých skupinách mezi svazky kolagenních vláken • matrix – převažuje vláknitá složka, tvořená silnými kolagenními vlákny • bez perichondria Kost Kost je specializovaná forma pojivové tkáně. Kostní tkáň Kostní buňky Mezibuněčná matrix Kolagenní vlákna – organická složka Amorfní matrix – organická složka Minerální soli – anorganická složka Periost Endost Klasifikace kostní tkáně 2 typy kostní tkáně (podle uspořádání kolagenních vláken) Fibrilární kost - primární kost Lamelózní kost - sekundární kost • Kompaktní – stěna diafýzy dlouhých kostí, také pokrývá epifýzy dlouhých kostí • Spongiózní /trabekulární/ - epifýzy • periost – kryje povrch kostní tkáně • vnitřní vrstva (osteoblasty, fibroblasty) • zevní fibrózní vrstva (fibroblasty) • periost je pevně připojen pomocí Sharpeyových vláken • endost – membrána tvořená jednou vrstvou buněk - obsahuje osteoblasty, osteoklasty Kostní buňky • osteoprogenitorové buňky kmenové buňky kosti, umístěné v periostu a endostu • osteoblasty produkují kostní matrix, jsou bohaté na GER, GA, basofilní • osteocyty jsou zralé, udržování kostní matrix, umístěné v lakunách, s dalšími osteocyty komunikují svými výběžky v canaliculi ossium • osteoklasty jsou velmi velké (do 100 µm), mnohojaderné buňky, vznikají fúzí monocytů, výsledek jejich aktivity Howshipova lakuna, enzymy uvolněné z lysosomů ničí kolagenní vlákna Kostní matrix • Kostní matrix obsahuje kolagenní vlákna – kolagen typu I (asi 90% organické substance) a amorfní matrix – osteoid. • Pevnost matrix je způsobena obsahem anorganických solí (hydroxyapatit), které jsou deponovány do kolagenních vláken. Kostní tkáň - fibrilární • primární – vzniká jako první během prenatálního období • náhodně orientovaná kolagenní vlákna • místa úponu vazů a šlach, v průběhu hojení zlomenin Kostní tkáň - lamelózní • lamely – tenké ploténky (3-7 µm), ve kterých jsou kolagenní vlákna pravidelně uspořádána, stmelena jsou amorfní hmotou • Haversovy systémy - osteony • plášťové lamely • zevní • vnitřní • intersticiální lamely Haversův systém - osteon Lamelózní kost Haversovy a Volkmannovy kanálky Lamelózní kost - spongiózní, HE matrix je také deponována ve formě lamel, ale u spongiózy se netvoří Haversovy systémy ALE:..mohly by? Lamelózní kost - spongiózní Histogeneze kostní tkáně ̶ Endochondrální osifikace – chrupavka slouží jako model pro tvorbu kostní tkáně ̶ Perichondrální osifikace všechny dlouhé kosti, kosti nepravidelného tvaru /většina kostí/ ̶ Intramembranózní osifikace – kost je tvořena přeměnou skupin mezenchymových buněk v osteoblasty kosti lebky, části dolní čelisti /mandibuly/ a klíční kosti /clavicula/ Intramembranózní osifikace Endochondrální osifikace 8. týden Endochondrální osifikace Endochondrální osifikace • Zóna normální chrupavky • Zóna rostoucí chrupavky • Zóna hypertrofické chrupavky • Zóna kalcifikace • Linie eroze • Zóna osifikace • Zóna reabsorpce Regenerace kostní tkáně - zlomeniny