E-Klinická biochemie Vitaminy •Dana Bučková •MU Brno a OKB FN Brno E-Klinická biochemie Co je to vitamin? vitaminy1 nízkomolekulární organická sloučenina katalyzátor biochemických reakcí (cukry, tuky, bílkoviny) organismus jej nedokáže vyrobit, získává ho ze stravy hypovitaminóza poruchy funkcí organismu, závažná onemocnění hypervitaminóza jen u vitaminů rozpustných v tucích E-Klinická biochemie Vitaminy rozpustné ve vodě E-Klinická biochemie Vitaminy rozpustné ve vodě untitled1 nejsou v organismu ukládány (mimo vit. B12) přebytek se vylučuje močí, musí být pravidelně doplňovány jsou složkami kofaktorů enzymů vstřebávání saturabilním aktivním Na+dependentním multivitaminovým transportérem vitaminy skupiny B, vitamin C, biotin (vitamin H) při vyšších koncentracích se uplatňuje i prostá difúze E-Klinická biochemie Thiamin (vitamin B1) B1 derivát pyrimidinu a thiazolu aktivní forma thiamindifosfát (TDP) zásoba cca 30 mg thiaminu, ½ ve svalech, zbytek v myokardu, játrech, ledvinách a nervové tkáni (90 % TDP, 10 % jako thiamintrifosfát) TDP - koenzym karboxyláz - metabolismus glukózy (transketolázová reakce pentosového cyklu) ¯ TDP není pyruvát metabolizován na AcCoA, laktát a rozvíjí se laktátová acidóza E-Klinická biochemie Thiamin (vitamin B1) - zdroje, potřeba Øobilné klíčky, kvasnice, luštěniny, ořechy, maso, mléko, mléčné výrobky, med, pivovarské kvasnice Øfyzická námaha, stres zvyšuje potřebu vitamínu B1 Ølidském těle se neukládá, zásoba vydrží na cca 4-10 dní Øpití kávy a velkého množství čaje snižuje množství B1 v těle Ø Ø untitled2 DDD věk thiamin (mg) Kojenci do 1 roku 0,3-0,4 Děti do 10 let 0,7-1,0 Muži od 11 let (od 50 let) 1,3-1,5 (1,2) Ženy od 11 let (od 50 let) 1,1 (1,0) Těhotné a kojící 1,5-1,6 untitled26 E-Klinická biochemie Thiamin (vitamin B1) - deficit Øpři malnutrici, alkoholismu, podávání diuretik, malárii Øpři konzumaci neobohacené hlazené rýže (rozvojové země), syrových ryb (obsahují mikrobiální thiaminázu) Øpříznaky – změny nálady (vznětlivost, deprese), poruchy paměti, periferní neuropatie Øberi-beri • suchá forma - bilaterální polyneuritida • vlhká forma - otoky obličeje, dolních končetin, • ascites, poruchy srdečního rytmu • kojenecká forma vzniká u kojenců matek • s deficitem B1 ØDg. ↓transketolázy v erytrocytech, B1 v moči Ø File:Beriberi USNLM.jpg E-Klinická biochemie Riboflavin (vitamin B2) B2 žluté barvivo, odolné vůči teplotám, rozkládá se světlem, fluoreskuje základem flavinových nukleotidů FAD a FMN krví transportován ve vazbě na albumin, imunoglobilin minimum zásob, renální exkrece odráží příjem FAD a FMN se podílí na: - dýchacím řetězci (cytochrom c-reduktáza) - citrátovém cyklu (sukcinylCoA-dehydrogenáza) - syntéze a odbourávání MK - metabolismu purinů (xantinoxidáza) atd. E-Klinická biochemie Riboflavin (vitamin B2) - zdroje, potřeba Ømléčné produkty, vejce, játra, ledviny, maso, ryby, brokolice, petržel, kvasnice, kakao, ořechy (jako FAD a FMN), volný v mléce Øzásoba B2 je minimální, vitamin B2 je vyloučen močí, renální exkrece odráží denní příjem Ødeficit může být u vegetariánské a veganské výživy Øzvýšenou potřebu mají pacienti léčeni antibiotiky, trpící celiakií, cirhózou jater nebo cukrovkou untitled8 DDD věk riboflavin (mg) Kojenci do 1 roku 0,4-0,5 Děti do 10 let 0,8-1,2 Muži od 11 let (od 50 let) 1,5-1,7 (1,4) Ženy od 11 let (od 50 let) 1,3 (1,2) Těhotné a kojící 1,6-1,8 untitled9 E-Klinická biochemie Riboflavin (vitamin B2) - deficit Ødoprovází deficit ostatních vitaminů skupiny B Øpříznaky - angulární stomatitida („koutky“), cheilóza, glositida, otok sliznic, seboroická dermatitida aj. kožní defekty, světloplachost, konjuktivitida, korneitida a nervové poruchy Øv okolí úst je nápadná anemická bělavá zóna, v ústech změna barvy sliznice v sytě červenou ØDg. stanovuje se aktivita glutathionreduktázy v hemolyzovaných ery před a po přidání FAD E-Klinická biochemie Niacin (vitamin B3, PP) B3 kyselina nikotinová a její amid - nikotinamid součástí kofaktorů NAD a NADP část niacinu vzniká endogenně z tryptofanu kys. nikotinová se vstřebává v žaludku, NA ve střevě v krvi převážně nikotinamid v hepatocytech malé množství volného NA, v ostatních buňkách přeměna na nukleotidy vylučován jako N- methylnikotinamid vznikající methylací v játrech Nikotinamid je kofaktor esenciální pro syntézu RNA, DNA a bílkovin. E-Klinická biochemie Niacin (vitamin B3, PP) - zdroje, potřeba Ømaso (krůtí, tuňák), játra, slunečnicová semena, arašídy, černý chléb, luštěniny (fazole, hrách) Øzásoba malá, v těle se neukládá, syntéza je omezená, je tedy nutný jeho příjem v potravě Øvyšší potřeba u lidí s onemocněním ledvin, při horečkách, infekcích, v těhotenství, při kojení, ve stáří, při zvýšené psychické a fyzické námaze untitled11 DDD věk niacin (mg) Kojenci do 1 roku 5-6 Děti do 10 let 9-13 Muži od 11 let (od 50 let) 17-20 (15) Ženy od 11 let (od 50 let) 15 (13) Těhotné a kojící 17-20 E-Klinická biochemie Niacin (vitamin B3, PP) - deficit Øpři stravě složené převážně z kukuřice, alkoholismu, cirhóze, poruchách vstřebávání tryptofanu, při karcinoidu, při léčbě isoniazidem Øpellagra – nemoc tří D – dermatitis, diarea a demence Øniacin – léčivo při dyslipoproteinémiích (NÚ!), karcinoidu , vrozené poruše vstřebávání tryptofanu (Hartnupova choroba), u diabetiků (zlepšuje toleranci sacharidů), při vaskulárních onemocněních Øprojevy předávkování – vazodilatace (zčervenání, brnění, bolesti hlavy, nauzea, zvracení), hepatitida, myopatie a trombocytopatie ØDg. stanovení močové exkrece metabolitů kapalinovou chromatografií E-Klinická biochemie Kyselina pantothenová (vitamin B5) B5 spojení aminokyseliny β-alaninu a kyseliny pantoové tvoří CoA a protein přenášející acyl (ACP) čistá je nestálá olejovitá kapalina krví k hepatocytům a jiným tkáním (svaly, ledviny, nadledviny, testes) CoA a ACP - k přenosu acylových zbytků, ACP při syntéze mastných kyselin, CoA v citrátovém cyklu, oxidaci a syntéze mastných kyselin, syntéze cholesterolu, glykolýze, glukoneogenezi, katabolismu aminokyselin, acetylačních reakcích xenobiotik, syntéze hemu atd. E-Klinická biochemie Kyselina pantothenová (vitamin B5) - zdroje Ønázev pochází z řečtiny a znamená „všude se nacházející“ Øv živočišných potravinách (maso, vnitřnosti), celozrnných výrobcích, zelenině, luštěninách Øpantothenan vápenatý je přidáván do cereálních produktů, do nápojů a vitaminových doplňků Ødo pleťových krémů, přípravků po opalování, regeneračních krémů (napomáhá hojení popálenin), vlasových šamponů a kondicionérů untitled23 DDD kys.pantothenová Dospělí do 50 let 4-7 mg Dospělí nad 50let 5 mg E-Klinická biochemie Kyselina pantothenová (vitamin B5) - deficit Øizolovaný deficit se u člověka nevyskytuje Ønedostatek se projeví jako burning foot syndrom (křeče v nohách, nechutenství a nespavost, deprese a snížená imunita) popsán u válečných zajatců Øatrofie vlasového folikulu, ztráta pigmentu, dermatitida Øsnížené hodnoty při mentální anorexii, malabsorpčním syndromu, sepsi, imunodeficitech Øterapeuticky se podává při malnutrici, katabolických stavech či intoxikaci etanolem ØDg. laboratorně je možné stanovení • hladiny v séru, plné krvi a moči • a stanovení CoA v erytrocytech Ø Ø Ø E-Klinická biochemie Vitamin B6 Pyridoxin Pyridoxalfosfát deriváty pyridinu pyridoxin (pyridoxol), pyridoxal, pyridoxamin a jejich 5-fosfáty přenášen jako pyridoxal ve vazbě na albumin nebo hemoglobin v ery vylučován do moči, při vysokých koncentracích je hlavním metabolitem 4-pyridoxinová kyselina hlavní zásobárnou B6 (PLP) jsou svaly (asi 80 %) aktivní forma pyridoxal-5-fosfát (PLP) PLP je kofaktor nezbytný pro glukoneogenezu, syntézu hemu, myelinu, DNA, moduluje efekt hormonů a má význam pro imunitní funkce E-Klinická biochemie Vitamin B6 - zdroje, potřeba Øvnitřnosti (játra), drůbeží maso, ryby, ořechy, brambory, banány, luštěniny, kvasnice a celozrnné cereálie Øvarem B6 klesá - ztráty do vody Øvětší množství potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy s hormonální antikoncepcí, osoby trpící celiakií a chronicky nemocní lidé Ø Ø untitled27 DDD věk vitamin B6 (mg) Kojenci do 1 roku 0,3-0,6 Děti do 10 let 1,0-1,4 Muži od 11 let 1,7-2,0 Ženy od 11 let 1,4-1,6 Těhotné a kojící 2,1-2,2 co-pri-ceste-clanek E-Klinická biochemie Vitamin B6 - deficit Øvyskytuje se zřídka jako součást smíšeného deficitu Øpříznaky - hypochromní sideroblastická anémie, dermatitida s cheilózou a glositidou, folikulární hyperkeratóza, záněty očních koutků, epileptikogenní křeče Østoupá hladina homocysteinu (norma 5-15 µmol/l) a zvyšuje se riziko časné aterosklerózy a trombózy Ønadbytek B6 (z vit. preparátů) - rozvoj neurotoxických a fotosenzitivních projevů, neužívat více než 100 mg B6 denně ØDg. přímé stanovení PLP v plné krvi a exkreci 4-PA do moči (hlavně metodou HPLC) Ønepřímou metodou je stanovení enzymové aktivity erytrocytární ALT a AST v hemolyzátu před a po přidání PLP Ø E-Klinická biochemie Kyselina listová (folát, vit. B9, B11) Kyselina listová Tetrahydrofolát exkrece močí a žlučí, významný enterohepatální oběh 5-methyltetrahydrofolát transportován ve vazbě na albumin a folát-vázající protein přenos jednouhlíkatých zbytků (syntéza NK) důležitá funkce v krvetvorbě, při syntéze methioninu z homocysteinu aktivní forma tetrahydrofolát N-[-4[[(2-amino-1,4-dihydro-4-oxo-6-pteridinyl) methyl]amino] benzoyl]-L-glutamová kyselina E-Klinická biochemie Kyselina listová (folát, vit. B9) - zdroje Øjátra, ledvinky, kvasnice, listová zelenina a citrusy Øvařením se zničí až 95 % Øzásoby folátů v organismu vystačí na 2-4 měsíce Øzvýšená potřeba v těhotenství, dodávat před otěhotněním Ø untitled30 DDD věk kys.listová (mg) Kojenci do 1 roku 0,025-0,035 Děti do 10 let 0,05-0,1 Muži od 11 let (od 50 let) 0,15-0,2 (0,4) Ženy od 11 let (od 50 let) 0,15-0,18 (0,4) Těhotné a kojící 0,4-0,6 citrony E-Klinická biochemie Kyselina listová (folát, vit. B9) - deficit Øpři malabsorpci (resekce, celiakie, střevní záněty), zvýšených ztrátách (dialýza), sníženém přísunu potravou (alkoholismus), potřeby (těhotenství, kojení, jaterní onemocnění, malignity), lékových interakcích (metotrexat, fenytoin) Øpancytopenie s megaloblastickou anémií (poruchy buněčného dělení → málo velkých krvinek) Øgastrointestinální, neurologické a psychiatrické symptomy Ønedostatek v 1. trimestru těhotenství je spojen s defekty neurální trubice (spina bifida, encefalokéla, anencefalie) ØDg. stanovuje se hladina v séru (10-42 nmol/l) a erytrocytech (chemiluminiscenční imunoesej) Ø Ø E-Klinická biochemie Vitamin B12 (kobalamin) B12 vylučován do žluče a ze střeva zpětně resorbován (enterohepatální oběh 70-80 %) konverze homocysteinu na methionin, nezbytný pro syntézu NK, buněčnou proliferaci, tvorbu a stabilitu membrán, syntézu myelinu, vývoj erytrocytů a hematopoezu, má antiperniciózní účinek pro vstřebávání je nutný vnitřní faktor přijímáme hydroxykobalamin a kyanokobalamin aktivní methylkobalamin a deoxyadenosylkobalamin skupina kobalaminů lišících se typem postranního řetězce E-Klinická biochemie Vitamin B12 (kobalamin) - zdroje, potřeba Øživočišná strava - masné a mléčné produkty, vejce Ørostlinná strava obsahuje stopové množství B12, pokud byla zpracována mikrobiální fermentací (kyselé zelí, pivo) Øtvořen střevní mikroflórou, nevstřebává se a je vyloučen stolicí Øpři vaření až 30 % ztráta B12 do vody Øzásoba v játrech cca 1 mg Ø Ø DDD vitamin B12 (µg) Kojenci 0,1–0,3 Do 50 let 2,0 Nad 50 let 2,5 E-Klinická biochemie Vitamin B12 (kobalamin) - deficit Ødeficit u malnutrice (vegani), malabsorpce při atrofické gastritidě (chybí vnitřní faktor), střevních zánětech, chronické pankreatitidě a interakci s některými léky a s alkoholem Øvede k rozvoji hyperhomocysteinémie a perniciózní anémie Øčtyři stádia: 1.↓ plazmatické koncentrace 2.↓ koncentrace v buňkách 3.metabolické odchylky (homocystinurie, acidóza) 4.klinická manifestace deficitu – megaloblastická, perniciózní anémie a neuropatie (parestezie, hypotonie, spasmy, paralýza, poruchy vnímání polohy, zmatenost, poruchy paměti, bradypsychika, demence, deprese) ØDg. stanovení koncentrace v séru (chemiluminiscenční imunoesej) Ø E-Klinická biochemie Vitamin C (kyselina L-askorbová) C nezbytný pro funkci imunitního systému, chrání před toxickými účinky kovů zvyšuje vstřebávání železa, stimuluje tvorbu bílých krvinek, vývoj kostí, zubů a chrupavek, podporuje růst esenciální pro funkci mnoha hydroxyláz (vznik hydroxylysinu a hydroxyprolinu - kolagen) redukuje železité ionty na železnaté do buněk glukosovým přenašečem GLUT-1 (facilitovaná difúze) ve vodě rozpustná látka se silně redukčními účinky (antioxidant) E-Klinická biochemie Vitamin C (kyselina askorbová) - zdroje Øbrambory, paprika, kysané zelí, citrusy, jahody, černý rybíz Øztráty při kuchyňské úpravě potravin cca 30 % Øvyšší potřeba - kuřáci, těhotné a kojící ženy, starší osoby, osoby se zvýšenou fyzickou a psychickou zátěží Ødlouhodobé užívání vysokých dávek vede k riziku rozvoje oxalátové urolitiázy Ø untitled31 DDD věk vitamin C (mg) Muži do 50 (nad 50 let) 100 (90) Ženy do 50 (nad 50 let) 60 (75) untitled33 E-Klinická biochemie E-Klinická biochemie untitled Vitamin C (kyselina askorbová) E-Klinická biochemie Vitamin C (kyselina askorbová) – deficit Øúnava, deprese, zvýšený sklon k infekcím, zhoršené hojení ran, slabost, svalová bolest, nechutenství, krvácení z dásní a sliznic, uvolnění vazivového aparátu zubů, vznik podlitin a anémie Økurděje (skorbut) - námořníci - krvácení z dásní, do kůže, svalů, nehtových lůžek, vnitřních orgánů, snížená odolnost proti nemocem a porucha krvetvorby Øv důsledku snížené přeměny na žlučové kyseliny rozvoj hypercholesterolémie ØDg. stanovení plazmatické koncentrace (HPLC) Øsaturační test: • podání 500 mg askorbátu, močí se • normálně vyloučí min. 50% E-Klinická biochemie Biotin (vitamin H) H nezbytný pro metabolismus cholesterolu, leucinu, glukoneogenezi, při buněčném růstu nejvýznamnější kaboxylační reakce zahrnují acetylCoAkarboxylázu syntézy mastných kyselin, vznik oxalacetátu a sukcinylCoA aktivní forma karboxybiotin vázaný na enzym v buňkách (jater, svalů a ledvin) v cytosolu a mitochondriích jako kofaktor karboxyláz syntéza střevní mikroflórou kondenzát močoviny a thiofenu se zbytkem kyseliny valerové E-Klinická biochemie Biotin (vitamin H) - zdroje, potřeba Øžloutky, játra, čokoláda, kvasnice, obilniny, luštěniny, mořské ryby a ořechy Øzvýšenou potřebu mají alkoholici, pacienti po gastrektomii, popálení, těhotné a kojící Ødeficit při dlouhodobé parenterální výživě Ø untitled36 DDD biotin (µg) Do 50 let 30-100 Nad 50 let 30 untitled35 E-Klinická biochemie Biotin (vitamin H) - deficit Øpři malnutrici, špatné parenterální výživě, při značném příjmu syrového vaječného bílku (avidin se váže na biotin), vzácný deficit biotinidázy Øklinické příznaky – dermatitida, alopecie, deprese, anorexie, nausea a zvracení, bledost, bolesti svalů Øzvýšení koncentrace cholesterolu a žlučových barviv Øbiotin brání šedivění a vypadávání vlasů, zlepšuje kvalitu nehtů a pomáhá při kožních chorobách ØDg. přímo koncentrace v séru/plazmě • nebo nepřímo aktivita • biotin-dependentních enzymů Ø E-Klinická biochemie Vitaminy rozpustné v tucích E-Klinická biochemie Vitaminy rozpustné v tucích crop-243994-5045e67ee1127-olej_520x250 v rostlinných i živočišných potravinách rozpuštěny v tucích, s nimi ve střevech vstřebávány vstřebávají se v proximálním tenkém střevě, absorpce je usnadněna přítomností žlučových kyselin hypovitaminóza může vzniknout i při dlouhodobé malabsorpci tuků v enterocytech se stávají součástí chylomikronů, s nimiž vstupují do lymfy a posléze krve vitaminy A, D, E, K E-Klinická biochemie Vitamin A A aktivní forma 11-cis-retinal a kys. retinová kys. retinová indukuje růst a diferenciaci epiteliálních buněk, růst kostí, podílí se na integritě lipoproteinů a lyzosomů a je nezbytná pro syntézu steroidních a tyroidálních hormonů a kalcitriolu transport krví k extrahepatálním tkáním ve vazbě na retinol-vázající protein (RBP) estery retinolu jsou skladovány v játrech provitamin beta-karoten má 6x nižší účinnost nutný pro tvorbu rodopsinu (zrakový pigment), antioxidant patří mezi isoprenoidy E-Klinická biochemie Vitamin A - zdroje, potřeba Øjátra, žloutek, tučné mléčné výrobky a ryby, rybí tuk Økarotenoidy v listové, žluté a oranžové zelenině a ovoci Ø11-cis-retinal je nezbytný pro reprodukci a vidění Øjeho nedostatek způsobuje šeroslepost, sklon k zánětu očních spojivek a poškození sítnice, rohovatění a šupinatění kůže, snížení pohlavní aktivity, zpomalení pohlavního vývoje, snížení potence, snížení imunity atd. Øu těhotných pod 3 mg (teratogenní!) untitled DDD Vitamin A (mg) Karotenoidy (mg) Do 50 let 1 mg 6 mg Nad 50 let untitled37 E-Klinická biochemie Vitamin A - deficit Øpři malabsorpci lipidů, cystické fibróze, střevních zánětech, defektu apoB48 atd. Øpři značné hypoproteinémii v důsledku nedostatku RBP a prealbuminu Øšeroslepost, xeroftalmie, keratinizace epiteliálních buněk, xerodermie, hyperkeratóza nebo ichtyóza, zubní kaz, nechutenství Øporuchy imunity a k infekce zažívacího a dýchacího traktu, při závažném nedostatku dochází ke keratinizaci až ulceraci rohovky a oslepnutí ØDg. měření sérové koncentrace vitaminu A (kapalinová chromatografie) www.digimanie.cz E-Klinická biochemie Vitamin D Ergokalciferol Cholekalciferol steroly erkalciol (ergokalciferol, vit. D2) a kalciol (cholekalciferol, vit. D3) 2x hydroxylace na kalcidiol (játra, zásobní forma) a aktivní kalcitriol (ledviny) 1,25-dihydroxycholekalciferol zásoby kalciolu v tukové tkáni, játrech krví transportován ve vazbě na alfa1-globulin a DBP vazba na jaderné receptory, ovlivňuje transkripci důležitý v hospodaření s vápníkem a fosfáty (absorpce Ca a P ve střevě, reabsorpce Ca v ledvinných tubulech) E-Klinická biochemie Vitamin D - zdroje, potřeba Øpřijímány rostlinnou (D2) či živočišnou (D3) potravou nebo tvořen ze 7-dehydrocholesterolu v kůži působením UV záření Øsyntéza působením slunečního záření by měla stačit na pokrytí až 80-90 % denní potřeby vitaminu D Østačí 15 minut každodenní UV expozice obličeje a paží Øtučné ryby, rybí tuk, žloutek, játra, sýry, máslo Ø Ø untitled38 DDD věk vitamin D (µg) Kojenci do 1 roku 7,5-10 Děti do 10 let 10 Muži, ženy od 11 let (od 50 let) 5-10 (10-15) Těhotné a kojící 10 E-Klinická biochemie E-Klinická biochemie 21 letý muž ze Sýrie přijat pro progredující slabost, nevolnost, zvracení, dyspepsii Laboratoř urea 8,6 mmol/l kreatinin 270 µmol/l amyláza 3,52 µkat/l Ca 3,80 mmol/l fosfáty 0,85 mmol/l DD hyperkalcémie - hyperparatyreoza - maligní tumor (lymfom, leukemie, kostní metastázy) - granulomatózní nemoci (sarkoidóza, tuberkulóza, histoplasmóza) - farmaka (thiazidy, intoxikace vit.D, kys. acetylsalicylovou) - familiární hypokalciurická hyperkalcemie vyšetření na malignity negativní užívání farmak popíral parathormon v normě Hladina 25(OH)vitaminu D >350 nmol/l (imunochemicky) posléze 1583 nmol/l (HPLC) Hyperhydratace, diuretika, kalcitonin, kortikoidy, bisfosfonáty po 33 dnech vit. D 1024 nmol/l Pacient přiznal i.m. aplikaci anabolik s přídavkem vit. D3 E-Klinická biochemie Vitamin D - deficit Øpři nedostatečném příjmu potravou, poruchách absorpce, cholestáze, nedostatečnému osvitu UV zářením, snížené hydroxylaci (jaterní a ledvinná onemocnění, hypoparathyreóza), nefrotickém syndromu Øu dětí rozvoj křivice, u dospělých osteomalacie Øpři chronickém renálním selhání osteodystrofie v důsledku poklesu 1alfa-hydroxylace Øzvyšuje riziko rozvoje autoimunitních (tyroiditida, revmatoidní artritida) a civilizačních onemocnění (nádory, deprese aj.) Ønáchylnost k infekci - regulační role v produkci antimikrobiálních peptidů (např. katelicidinu) ØDg. plazmatická koncentrace kalcidiolu a kalcitriolu imunochemickými technikami, příp. HPLC untitled39 E-Klinická biochemie Rachitis (křivice) Øporucha tvorby kostí - kosti měknou, převažuje chrupavčitá hmota Øve zdravé kostní tkáni je chrupavčité složky asi 30%, v rachitické kosti až 70% Øubývá značně fosforečných solí, obsah vápenatých solí se celkem nemění Ødochází k poruchám ve tvaru kostí, kosti dolních končetin se ohýbají, dítě přestává chodit, obratle se hroutí a vznikají zkřiveniny páteře Øzuby rostou nepravidelně a jsou zoubkované, na žebrech je přechod části chrupavčité v kostní ztluštělý a tvoří tzv. rachitický růženec Ø Ø Ø E-Klinická biochemie E-Klinická biochemie Vitamin D Hladiny dle ročního období Hladiny dle věku norma 50-200 nmol/l E-Klinická biochemie Vitamin E α-tokoferol antioxidační vlastnosti, chrání erytrocyty před hemolýzou, inhibuje mutageny v trávicím traktu, hraje roli v buněčných signálních drahách resorbuje se společně s tuky (míra resorpce je asi 35%) exkrece ze 70-80 % játry, zbytek močí jako kys. tokoferová a gama-laktoglukuronidy v enterocytech zabudován do chylomikronů, jako součást VLDL se dostává k cílovým tkáním, skladován je v tukové tkáni skupinu osmi tokoferolů a tokotrienolů E-Klinická biochemie Vitamin E - zdroje, potřeba Øobilné klíčky (olej z pšeničných klíčků), ořechy, mák, žloutek, máslo, mléko, sója, maso Øpotřeba se zvyšuje při zvýšeném příjmu nenasycených tuků nebo zvýšeném vystavení se kyslíku (kyslíkové stany apod.) Øporuchy vstřebávání tuků ze střeva mohou vést k příznakům nedostatku tokoferolu, vstřebává se jen společně s tuky Ø Ø Ø Ø Ø untitled41 DDD věk α-tokoferol (mg) Kojenci do 1 roku 3-4 Děti do 10 let 6-7 Muži 11-99+ 10 Ženy 11-99+ 8 Těhotné a kojící 10-12 E-Klinická biochemie Vitamin E - deficit Øchronická steatorea, abetalipoproteinemie, špatná parenterální výživa, malnutrice, u pacientů po resekci střeva Ørozvoj hemolytické anémie v důsledku porušené stability membrány a zkrácením životnosti erytrocytů (u novorozenců) Øfunkční změny periferního nervstva a zvýšení exkrece kreatininu Ømyopatie, nekrózy svalů, hypo- až areflexie, spinocereberální ataxie, retinopatie Øneurologické potíže, snížení obranyschopnosti nebo poruchou funkce gonád (až k neplodnosti) ØDg. koncentrace vitaminu E v plazmě/séru (kapalinová chromatografie s UV nebo fluorescenční detekcí, popř. plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrií) E-Klinická biochemie Vitamin K Vitamin K1 přeměna glutamátových zbytků v bílkovinách na gamakarboxyglutamát, který je následně schopen vázat Ca2+ syntetické deriváty menadiol a menadion jsou rozpustné ve vodě faktory krevního srážení II, VII, IX a X, protein C a S a osteokalcin (kostní novotvorba a remodelace) deriváty naftochinonu fylochinon (fytomenadion, K1) a menachinony (K2) "Koagulation„ - srážení krve v játrech omezené zásoby K2 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Menaquinone.svg/220px-Menaquinone.svg.png Vitamin K2 E-Klinická biochemie Vitamin K - zdroje, potřeba ØK1 – listová zelenina, brokolice, ovesné vločky, sójový, řepkový, olivový olej, petržel ØK2 – syntetizován střevními bakteriemi, ve fermentovaných potravinách Øv doplňcích stravy je možno získat vitamíny K1 i K2 untitled9 untitled42a DDD věk Vitamin K (µg) Kojenci do 1 roku 2-2,5 Děti do 13 let 30-60 Mladiství do 18 let 75 Dospělí 18-99+ 90-120 Těhotné a kojící 75-90 E-Klinická biochemie Vitamin K - deficit Øv důsledku léčby antikoagulanty (kumariny = warfarin) Øméně časté příčiny deficitu malaborpce lipidů a chybění střevní mikroflóry po antibiotické terapii Øprojevem je zvýšená krvácivost (z nosu, dásní, krev v moči, u kojenců k intrakraniální hemoragii) Øřídnutí kostí (osteoporóza) u žen po menopauze, špatná karboxylace osteokalcinu a snížená aktivita osteoblastů, riziko osteoporotické zlomeniny Øantidotum při předávkování p.o. antikoagulancii ØDg. stanovení koncentrace vitaminu K1 v plazmě se využívá převážně kapalinová chromatografie E-Klinická biochemie To je vše… ØDěkuji za pozornost….