Myopie optická charakteristika myopie 2 ⇒ 𝐴R = 𝐷HoS − 𝜑o,min ′ < 0 ⇒ 𝑎R < 0 𝜑o,min ′ > 𝐷HoS = 𝑛s 𝑑HoS ⇒ 𝑓′ = 𝑛s 𝜑o,min ′ < 𝑑HoS 𝐴R < 0 ⇒ 𝑎R < 0 𝑑HoS 𝑎P R P’=R’Ho ≋ Ho’ 𝑛s 𝜑o,min ′ 𝑛vzd = 1 P 𝜑o,max ′ 𝑎R F’ 𝑓′ 𝐴P < 𝐴R < 0 ⇒ 𝑎R < 𝑎P < 0 • mohutnost relaxovaného myopického oka je vyšší, než jeho optická délka • obrazové ohnisko leží před sítnicí • daleký bod leží v konečné vzdálenosti před okem klinický původ myopie 3 jednoduchá myopie • osová • systémová (refrakční): • indexová • rádiusová 𝑑HoS > 𝑓′, 𝜑o,min ′ > 𝐷HoS • do > 24 mm • 𝜑o,min ′ > 58,64 D • vyšší indexy lomu prostředí • nižší poloměry křivosti ploch noční myopie nastává při nižším osvětlení vlivem • zvýšené otvorové vady oka při zvětšení zornice • neadekvátně zvýšené akomodace při nízkém kontrastu pseudomyopie (přístrojová myopie) důsledek bezděčné aktivace akomodačního procesu (spasmus ciliárního svalu) např. po nadměrné stimulaci akomodace degenerativní myopie vliv patologického procesu v oku (zejména očního pozadí: odchlípení sítnice, rozvoj glaukomu) indukovaná myopie vliv léků (sulfonamidy), skleróza čočky, kolísání hladiny krevního cukru (diabetes), dozrávání katarakty stupeň myopie 4 lehká (nízká) −3 D ≤ 𝐴R < 0 tj. 0 < 𝐴R ≤ 3 D střední −6 D ≤ 𝐴R < −3 D tj. 3 D < 𝐴R ≤ 6 D vysoká −10 D ≤ 𝐴R < −6 D tj. 6 D < 𝐴R ≤ 10 D těžká 𝐴R < −10 D 10 D < 𝐴R (může jít o progresivní formu s patologickými změnami na sítnici a ve sklivci!) příklad Př. 1 Vypočtěte a graficky znázorněte intervaly ostrého vidění pro a) emetropa (𝐴R = 0) a b) myopa s 𝐴R = −5 D, v obou případech pro dvě akomodační šíře 𝐴Š = 5 D a 𝐴Š = 10 D. korekce myopie Myopie se koriguje rozptylkou, jejíž obrazové ohnisko F’ leží v dalekém bodě R oka (korekční podmínka). Předmětový bod na optické ose v nekonečnu je proto korekční čočkou zobrazen do dalekého bodu R oka a pak optickým systémem oka na jeho sítnici. Platí: Ho ≋ Ho’ 𝜑o ′ 𝑆′ 𝑑 R ≡ F’ 𝑎R 𝑠′ R’ −𝑠′ + 𝑑 = −aR 1 𝑠′ = 𝑆′ = 1 aR + 𝑑 𝐴 𝑅 = 𝑆′ 1 − 𝑑𝑆′ 𝑆′ = 𝐴 𝑅 1 + 𝑑𝐴 𝑅 Absolutní hodnota 𝑆′ vrcholové lámavosti korekční rozptylky musí být větší, než absolutní hodnota 𝐴 𝑅 axiální refrakce oka. 7 příklad Př. 2 Určete vzdálenost dalekého bodu od (předmětové hlavní roviny) oka, které je korigováno rozptylkou se (zadní) vrcholovou lámavostí 𝑆′ = −8 D. Rozptylka je umístěna (vrcholem zadní plochy) ve vzdálenosti 15 mm od oka. Vypočtěte výsledek a) přibližně (považujte uvedené vzdálenosti přibližně za vzdálenosti od předmětové hlavní roviny oka), b) přesně (vezměte v úvahu vzdálenost 1,35 mm předmětové hlavní roviny oka od přední plochy rohovky). velikost obrazu na sítnici myopického oka 𝑦′ = 1 + 𝑑𝐴R 1 1 − ҧ𝑑 𝐾 𝜑K1 ′ 𝑑HoS 𝑛s tg 𝛼 = 𝐹P × 𝐹T × 𝑦u ′ ≈ 1 + 𝑑𝐴R 𝑑HoS 𝑛s tg 𝛼 aproximace tenké korekční čočky zvětšení korekční čočky bez korekce 10 Ho ≋ Ho’ 𝜑o ′ 𝑆′ 𝑑 𝑦′ 𝑑 𝐻𝑜𝑆 𝑛K 𝑛s 𝑑K 𝜑K1 ′ Tvarový faktor 𝐹T = Τ1 1 − ҧ𝑑 𝐾φK1 ′ je blízký jedné, neboť korekční rozptylky mají malou redukovanou centrální tloušťku ҧ𝑑 𝐾. Jejich zvětšení proto určuje zejména „power“ faktor 𝐹P = 1 + 𝑑𝐴R = Τ1 1 − 𝑑𝑆′ = Τ𝐴R 𝑆′. Lze jej zapsat jako 𝐹P = 1 − 𝑑 𝐴R . Sítnicový obraz je tedy menší pro větší absolutní hodnotu myopie a/nebo větší vzdálenost korekční rozptylky. příklad Př. 3 Oko s axiální refrakcí −6 D korigované brýlovou čočkou ve vzdálenosti 12 mm od přední plochy rohovky pozoruje postavu vysokou 170 cm stojící ve vzdálenosti 10 m. Vypočtěte velikost sítnicového zobrazení této postavy. Porovnejte ji s velikostí zobrazení na sítnici nekorigovaného oka. přepočet vrcholové lámavosti Požadovanou vrcholovou lámavost 𝑆n ′ rozptylky v nové poloze určíme z vrcholové lámavosti 𝑆o ′ rozptylky v původní poloze tak, že propagujeme odpovídající vergenci 𝑆o ′ původního svazku o vzdálenost Δ𝑑 měřenou od vrcholu zadní plochy původní korekční čočky k vrcholu zadní plochy nové čočky. 𝑆n ′ = 𝑆o ′ 1 − Δ𝑑𝑆o ′ = 𝑆o ′ 1 + Δ𝑑 𝑆o ′ 13 Ho ≋ Ho’ 𝜑o ′ 𝑆n ′ 𝐴R Δ𝑑 𝑆o ′ Pokud je korekční rozptylka přesunuta blíže k oku, musí být slabší (absolutní hodnota 𝑆n ′ její vrcholové lámavosti menší). příklad Př. 4 Brýlová korekce oka −10 D byla zjištěna při umístění korekční rozptylky ve vzdálenosti 20 mm od oka (ve zkušební obrubě). Určete potřebou vrcholovou lámavost korekční rozptylky, která má být umístěna ve vzdálenosti 12 mm od oka. příklad Př. 5 Brýlová korekce oka −20 D byla zjištěna při umístění korekční rozptylky ve vzdálenosti 12 mm od oka. Určete potřebou vrcholovou lámavost korekční rozptylky pro vzdálenost 22 mm od oka. přepočet velikosti obrazu na sítnici 𝛽no = 𝑦n ′ 𝑦o ′ = 𝐹Pn 𝐹Po = 𝐴R 𝑆n ′ 𝑆o ′ 𝐴R = 𝑆o ′ 𝑆n ′ = 𝑆o ′ 1 − Δ𝑑𝑆o ′ 𝑆o ′ = 1 − Δ𝑑𝑆o ′ = 1 + Δ𝑑 𝑆o ′ Ho ≋ Ho’ 𝜑o ′ 𝑆n ′ 𝐴R Δ𝑑 𝑆o ′ 𝑦n ′𝑦o ′ Δ𝑑 = 𝑑o − 𝑑n je kladné při posunutí korekční rozptylky směrem k oku, tj. obraz na sítnici se zvětší při přiblížení rozptylky k oku Při změně polohy (vzdálenosti) korekční rozptylky se mění velikost sítnicového obrazu. Pro poměr 𝛽no velikostí nového a původního sítnicového obrazu platí: 18 příklad Př. 6 Oko je korigováno rozptylkou s vrcholovou lámavostí −10 D ve vzdálenosti 10 mm od přední plochy rohovky. O kolik procent se změní velikost sítnicového obrazu, pokud použijeme korekční rozptylky ve vzdálenosti 20 mm? Zmenší se nebo zvětší sítnicový obraz? příklad Př. 7 Oko je korigováno rozptylkou s vrcholovou lámavostí −10 D ve vzdálenosti 20 mm od přední plochy rohovky. Zraková ostrost (vizus) je přitom rovna 0,8. O kolik procent se změní velikost sítnicového obrazu a jaký bude nový vizus, pokud ke korekci použijeme kontaktní čočky (vzdálenost 0 mm)? Zmenší se nebo zvětší sítnicový obraz? zdánlivá velikost oka za brýlovou čočkou velikost obrazu oka 𝑦′ za brýlovou čočkou: 𝑦′ = 𝑑′ 𝑑 𝑦 = 𝑦 1 + 𝑑𝑆′ = 𝑦 1 + 𝑑𝑆′ Podle Gaussovy rovnice: 1 𝑑′ = 1 𝑑 + 𝜑′ ≈ 1 𝑑 + 𝑆′ (𝑑, 𝑑′ < 0) 23 oko se jeví menší pro silnější rozptylku a/nebo její větší vzdálenost od oka d d’ S ’y y’F’ ≈ s’