G:\Děti II\sejmout0038.jpg Fyziologie dětského věku Věková období dítěte • věk název období charakteristika •0 – 28dnů novorozenecké období adaptace •0 – 1 rok kojenecké intenzivní růst •2. – 3. rok batolecí rozvoj řeči, myšlení •4. – 5. rok předškolní zmírnění tempa růstu •6. - 11.rok mladší školní •12. – 15. rok starší školní diferenciace dle pohlaví, zrychlení růstu a vývoje •15. –18.(19.) rok dorostové ukončeno rozkvětem tělesných a duševních sil •19 – 21 let mladý dospělý Novorozenec (0 – 28. den po narození) •Klasifikace: •Dle délky těhotenství: •Nedonošený < 37. týden gestace •Donošený 38. – 41. týden gestace •Přenošený 42. > týden gestace •Dle porodní hmotnosti •Hypotrofický < 2 500 g •Eutrofický 2 600 – 3 900 g •Hypertrofický > 4 000 g •Dle WHO: •Novorozenec s nízkou porodní hmotností •(por.hm < 2 500 g bez ohledu na délku těhotenství) •Klinické příznaky nezralosti: •Červená kůže se slabou vrstvou podkožního tuku •Měkké nehty, které na rukách nedosahují konce prstů •Úpon pupečníku blíže k symfýze •Nesestouplá varlátka do skrota •Labia maiora nepřekrývají labia minora •Charakteristika novorozeneckého období: ADAPTACE •Stupeň vývoje fyziologických funkcí, na kterém závisí jejich výkonnost, odpovídá jejich životní důležitosti: •Dýchací a kardiovaskulární systém po funkčních změnách je dobře výkonný •GIT, uropoetický systém, termoregulace, imunitní systém – méně výkonné •Specifická nezralost centrálního nervového systému G:\Děti II\sejmout0024.jpg G:\Děti\sejmout0012.jpg APGAR skóre •vyšetření novorozence dle speciálního bodovacího systému v 1., 5. a 10. minutě po narození •Sledované parametry: srdeční frekvence, pravidelnost dýchání, barva kůže, svalový tonus, reakce na podráždění •Udělují se : nula, jeden nebo dva body •Napomáhá určení dalšího postupu péče o novorozence Vyšetření novorozence na porodním sále •Apgar skóre • parametr přidělení bodů • 0 1 2 üsrdeční frekvence: 0 <100 /min >100/min üdýchání: nepřítomno slabý pláč usilovný křik üsvalový tonus nepřítomný napnuté tělo, ochablé končetiny napnuté tělo, flexe končetin üodpověď na podráždění: žádná pohyb malého rozsahu křik, výrazný pohyb übarva těla a končetin: modré zabarvení růžové tělo, modravé končetiny růžové vše ü ü üVyšetření proběhne v 1., 5. a 10.minutě po porodu üZápis u fyziologického novorozence: příklad - 8/10/10 Fetální oběh •Má svá specifika ve srovnání s oběhem po narození: •Placenta •1 umbilikální žíla – vede okysličenou krev •2 umbilikální arterie odvádí odkysličenou krev •Zkraty přes: foramen ovale • ductus arteriosus Botalli • ductus venosus G:\Děti II\sejmout0032.jpg •Změny po narození: •Odpojení placentárního řečiště a začátek dýchání vedou: •ke zvýšení tlaku v systémovém krevním oběhu •zvýšení alveolárního pO2 •snížení plicního cévního odporu •zvýšení průtoku krve plícemi •k uzavření ductus arteriosus (vasokonstrikce ) i foramen ovale (tlakové změny) Hmotnost •Fyziologické snížení: 1. - 3. den po porodu (nízký příjem potravy, ztráty tekutin a stolice) •7 – 10 % porodní hmotnosti •Od 4. do 10. dne dochází k vyrovnání hmotnosti G:\Děti\sejmout0019.jpg Kůže •Je pokryta bílým mazivem – vernix caseosa • •Po očištění – sytě červená – erytema neonatorum Vývojová pediatrie G:\Děti\sejmout0017.jpg G:\Děti II\sejmout0027.jpg G:\Děti II\sejmout0028.jpg G:\Děti II\sejmout0035.jpg G:\Děti II\sejmout0030.jpg Játra •Funkce dostatečně vyvinuté •ALE •Snížená aktivita glukuronyltransferázy •Novorozenecká žloutenka (icterus neonatorum) •Příčina: zvýšená produkce bilirubinu (menší životnost fetálních erytrocytů, jejich větší množství i větší množství hemoglobinu) nekoresponduje s funkčně nezralými enzymatickými a transportními systémy pro jeho odbourávání •Nástup: 2.-3.den po porodu, trvání: nejdéle 1 týden C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin1.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin2.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin3.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin4.jpg Krevní tlak •bezprostředně po narození je vysoký: –poporodní stres – vyplavení katecholaminů a kortizolu •po 1.dnu se ustálí 70/50 mmHg: –otevření pulmonálního a intestinálního řečiště •další mírný vzestup až k hodnotám pro dospělé • v období puberty: –postupné dozrávání regulačních mechanismů –stimulace z vnějšího prostředí •Velikost tonometrické manžety vzhledem • k obvodu paže • •hmotnost věk minimální šířka manžety •1 500 g * 2,5 cm • 5 kg 3 měsíc 4,5 cm •10 kg 15 měsíců 6 cm •30 kg 9 let 7,5 cm •30 a více kg 10 a více let 12 cm TEPLOTA •In utero je teplota fétu regulována přes placentu, která slouží jako výkonný tepelný výměník •Teplota fétu je vyšší než teplota matky: přibližně kolem 38.5 °C •Po narození je novorozenec situován do prostředí bez amniové tekutiny a tedy pro něho velmi chladného: 20-25 °C •Teplota dítěte rychle klesá: • kožní teplota rychlostí 0,3 °C/min • teplota jádra (vnitřní, měřená např. rektálním teploměrem) pak rychlostí 0,1 °C/min • •Protože u novorozence je povrch těla ve vztahu k tělesné hmotnosti relativně velký, převažují u něho velké tepelné ztráty •Ideální teplota prostředí je nazývána jako neutrální teplota prostředí: jedná se o takovou teplotu zevního prostředí, ve které má novorozenec nejmenší nejen tepelné ztráty, ale i nejmenší spotřebu kyslíku. •1 hodina po narození: 33-34 °C •1 den po narození: 31-33 °C •1 týden po narození: 27-33 °C G:\Děti II\sejmout0034.jpg G:\Děti II\sejmout0039.jpg G:\Děti II\sejmout0040.jpg G:\Děti II\sejmout0041.jpg Imunitní systém •hlavní prenatální imunoglobulin IgG: –prochází placentou –při * je stejná koncentrace jako v těle matky –postupně klesá –ve 3.-10.týdnu dosahuje nejnižších hodnot –pak se opět hladiny zvyšují •IgM tvoří novorozenci ve věku 1-2 týdnů • •IgA se objevuje ve věku 1 měsíce, pak se koncentrace pomalu zvyšuje – –(na IgA je bohaté kolostrum a mateřské mléko) VÝŽIVA •Období výlučně mléčné výživy : * - 6. měsíc •MATEŘSKÉ MLÉKO!!!!!! – – G:\Děti III\sejmout0042.jpg G:\Děti III\sejmout0043.jpg G:\Děti III\sejmout0044.jpg G:\Děti III\sejmout0045.jpg G:\Děti III\sejmout0046.jpg G:\Děti III\sejmout0048.jpg G:\Děti III\sejmout0049.jpg •Období nemléčných přídavků: 5. – 7.měsíc •5. měsíc: zeleninová polévka nebo maso-zeleninový příkrm (vařený vaječný žloutek • 2 x týdně, rostlinný olej 5-10 g) •SUNAR •6. měsíc – ovocno-mléčný přídavek (tvaroh, jogurt s mixovaným ovocem, NESLADIT) •7. měsíc – cereálie s lepkem (kaše, piškoty) • •Období plné kojenecké výživy: 8. – 12. měsíc •výše uvedená strava •+ od 9. měsíce – kusovitá, zrnitá strava •důležitá vláknina (ovocné šťávy, džusy, ovesné vločky…) –zvyšuje obsah vody ve střevním obsahu –zpomaluje dobu pasáže střevem –příznivě působí na mikrobiologii (mikroekologii) obsahu v tlustém střevě trvalé zuby Sinel mléčné a trvalé zuby LidTel mléčné zuby Sinel Mléčné zuby Trvalé zuby G:\Nová složka\sejmout0033.jpg State screening for metabolic disorder in neonate •Congenital hypothyroidism: usually arises as a sporadic mutation which causes an insufficient production of thyroxine üThe expected incidenceof the disorder is as 1: 5 000 births üThe initial screening test is teh thyroxine radioimunoassey, which may be done on a heel stick blood spot at the first week after birth FENYLKETONURIE •Dědičná porucha metabolismu fenylalaninu (Phe) s převážně autozomálně recesivním typem dědičnosti •Podstatou je porucha přeměny Phe , jejímž výsledkem je zvýšení hladiny Phe ve tkáních a v séru •Důsledkem je tvorba anormálních katabolitů Phe, které poškozují mozkovou tkáň, bez včasného rozpoznání a včasné léčby dietou s nízkým obsahem Phe nastupuje mentální retardace (IQ pod 50) •Diagnostika: GUTHRIEHO TEST - bakteriální inhibiční test (schopnost Phe rušit inhibiční účinek beta-2-thienylalaninu na růst Bacilus subtilis) PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ •novorozenecké reflexy: •úchopový •pátrací •labiální – sací – polykací •Mórův •ke konci 1.měsíce a v dalších obdobích • asymetrický tonický šíjový reflex •(šermířská pozice) G:\Děti\sejmout0013.jpg G:\Děti\sejmout0014.jpg G:\Děti II\sejmout0021.jpg G:\Děti II\sejmout0022.jpg TEORIE STÁRNUTÍ C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\81-svetsenioru.jpg STÁŘÍ • •časné stáří: věk od 65 do 75 let •střední stáří: věk mezi 75 a 85 lety •pozdní stáří: věk nad 85 let • •Stárnutí je naprogramovaný biologický děj • TEORIE STÁRNUTÍ •Teorie volných radikálů • •– primární příčinou stárnutí jsou poškození makromolekul a buněčných struktur vlivem volně radikálových reakcí •Neuroendokrinní teorie stárnutí • -vychází z předpokladu, že centrem řídícím stárnutí je epifýza, jejímž hlavním působkem je hormon melatonin • (jeho produkce s věkem výrazně klesá) •Genetická teorie stárnutí •Teorie mutační – v somatických buňkách dochází během života k hromadění mutací. Mutace jsou brány jako prvotní příčina stárnutí. •Teorie programovaného stárnutí vychází z předpokladu, že funkce jednotlivých genů či jejich skupin je časově ohraničena a předem naprogramována •Stárnutí je tak výsledek uplatnění určitého genetického programu (Hayflick 1985) Příznaky stárnutí •Snižování funkčních schopností jednotlivých systémů: •ubývá svalové síly •snižuje se kapacita plic, srdeční výdej a rezerva, funkce ledvin a jater, metabolizmus •snižuje se i počet neuronů v CNS •Příznaky morfologické: •Změna v ukládání tuku •Změna ochlupení kůže •Změna paměti – hlavně krátkodobé •Změna chování Děkuji za pozornost