I když pracujeme s jasně definovanou výzkumnou otázkou a podotázkami, s jasnými termíny, můžeme při konkretizaci zájmu o úrovně proměnných a pak dotazníkových otázek stále docházet k jiným věcem podle toho, jak se je rozhodneme nastavit. V tomto příkladu zkusíme měřit názor na efektivitu výjezdu záchranné služby z pohledu pacienta. Zkuste se po jeho přečtení zamyslet, jak by se lišily proměnné, pokud bychom stejný centrální fenomén (efektivitu výjezdu záchranné služby) vymezovali z pohledu záchranáře a jak z pohledu ředitele nemocnice.

Výzkumná otázka: Do jaké úrovně musí být naplněny jednotlivé charakteristiky efektivity výjezdu záchranné služby, aby ji pacient považoval za efektivní?

Proměnnou efektivita výjezdu ZS (tj. základní proměnná v definované výzkumné otázce) definují následující charakteristiky (z pohledu pacienta), které upřesňují, co vše musím složit pro popis základní proměnné (tzv. dekompozice problému, tedy rozložení na menší a lépe popsatelné prvky): doprava, ošetření, osoba záchranáře.

Tyto prvky pak dále specifikuji do měřitelných proměnných (tzv. operacionalizace):

- doprava: rychlost příjezdu, rychlost dopravy do nemocnice, bezpečnost jízdy,

- ošetření: kvalita ošetření na místě, rychlost ošetření na místě, předání do vhodné další péče,

- osoba záchranáře: odbornost, komunikace

Všimněte si, že i když jsme začali u jedné proměnné, abychom ji byli schopní popsat, museli jsme si definovat osm měřitelných proměnných. A jak je budeme měřit? Budeme se ptát v dotazníku, který dostane pacient papírově do rukou v okamžiku předání do péče ošetřujícího lékaře. Podstatné ale ještě je vymezení, jak určíme míru efektivity dle pacienta. Můžeme se ho zeptat na hranici toho, kdy už považují daný aspekt za splněný pro efektivitu (tj. nejnižší nabídnutou variantu, která už podle nich je za hranicí efektivity).

Pokud jde o typy proměnných, mohou pak být uvedené příklady různého typu, např. 

- rychlost příjezdu: počet minut od zavolání (kardinální),

- kvalita ošetření na místě: velmi vysoká, spíše vysoká, spíše nízká, velmi nízká (ordinální),

- předání do vhodné péče: ano, ne (stačí předání libovolnému zdravotnickému pracovníku v nemocnici), ne (nominální).