Infekce v těhotenství I (obecně a virové) Klinická mikrobiologie – BSKM021p + c Téma 5A (pro PA) Ondřej Zahradníček Kongenita [USEMAP] Obsah této prezentace Přehled infekcí v těhotenství a kolem porodu Obecná charakteristika kongenitálních infekcí Virové kongenitální infekce Přehled infekcí v těhotenství a kolem porodu Infekce související s těhotenstvím a porodem •Infekce plodu: infekce kongenitální (vrozené, intrauterinní, přestup infekce zpravidla přes placentu; téma 5A a 6A). Plod může být ohrožen i infekcí matky, která na plod přímo nepřestoupila, mění se však fyziologický stav matky •Infekce plodu těsně před porodem: prenatální; infekce postupuje porodními cestami •Infekce při porodu: perinatální (téma 7A) •Infekce po porodu: infekce dítěte po porodu (postnatální), infekce matky po porodu (puerperální) stále ještě jde většinou o specifické stavy (téma 8A) 38 přehled http://www.kcom.edu/faculty/chamberlain/website/lectures/lecture/congen.htm Význam infekcí v těhotenství •Mnohé infekce, které mimo těhotenství nejsou závažné, v těhotenství závažné jsou. •Příklad: toxoplasmóza •mimo těhotenství většinou (ne vždy) bezpříznaková •v těhotenství významně ovlivňuje plod. •Jinde komplikovaná léčba (nelze použít lék, který by se mimo těhotenství použil) Těhotenské infekce Organismus matky Organismus plodu Mikro- organismus Léčba [USEMAP] nepoškodit nepoškodit zničit Obecná charakteristika kongenitálních infekcí Anatomické bariéry v těhotenství •Plodové obaly za normálních okolností špatně prostupné pro mikroby •Možnost jak překonat obaly: krví (zárodek musí být vyživován) •Placenta se snaží toto „slabé místo“ pokrýt •I přesto některé mikroby proniknou buď obaly nebo placentou Imunita v těhotenství •„Těhotenství je fyziologicky velmi unikátní stav. V organismu matky se najednou začne vyvíjet něco, co je z poloviny kódováno cizími geny, tedy cizorodý organismus. Z pohledu imunologického je to něco jako transplantát,“ (Václav Hořejší, ÚMG AV ČR) •V těhotenství tedy musí nastat změny v buněčné i látkové imunitě, díky tomu plod nejenže není odvržen, ale je i nadále vyživován. •Důsledkem těchto změn je např. i to, že v těhotenství se zhoršují některé typy alergií, jiné se naopak zlepšují Výsledek kongenitální infekce •První trimestr: malé riziko přechodu infekce na plod, ale vysoké riziko potratu nebo malformací •Třetí trimestr: riziko přechodu vysoké, ale již je ukončena organogeneze, nedochází k malformacím (může však dojít k poruchám orgánů) • •Potrat: zejména v prvním trimestru (infekce často neslučitelná se životem) •Malformace: chyba v embryonálním vývoji některého orgánu nebo orgánového systému •Vrozená infekce: často se liší od formy po porodu •Nebo jen subklinický, nespecifický průběh; negativní vliv se projeví později (dětská mozková obrna); často se na souvislost vůbec nepřijde. Nejtypičtější specifické infekce •Původně zkratka TORCH (anglicky pochodeň), dnes STORCH (německy čáp) •S = syfilis •T = toxoplasmosa •O = ostatní •R = rubeola čili zarděnky •C = cytomegalovirus •H = různá virová onemocnění začínající na písmeno H, jako jsou hepatitidy, herpesvirová onemocnění, HIV aj. •Je ale třeba si uvědomit, že v těhotenství se může vyskytnout i jakákoli jiná nákaza. Screening v těhotenství •Možnost předejít infekcím (kongenitálním i neonatálním) tak, že budeme vědět, čím je infikována nebo kolonizována matka •Stále se vedou diskuse, na co všechno a jak screening provádět •Standardně se t. č. týká HIV, HBsAg, syfilis a „SAG“ (Streptococcus agalactiae) •Vhodný i jinde, např. u toxoplasmosy •Technicky se screening neliší od jakéhokoli jiného vyšetření. Provádí se •kultivační průkaz u kultivovatelných patogenů (S. agalactiae; vyznačí se požadavek screeningu), •průkaz antigenu či nepřímý průkaz u jiných (syfilis, toxoplasmosa, HIV, HBsAg) Vyšetření při potížích •Na rozdíl od screeningu jde o vyšetření v případě, že již zřejmě došlo k infekci. Vyšetření je velmi žádoucí, protože infekce neohrožuje jen ženu, ale i plod. •Podle předpokládaných patogenů se provádějí •různá serologická vyšetření •různá vyšetření přímého průkazu (moč, výtěr z pochvy) •mikrobiologické vyšetření plodové vody •případně vyšetření potracených plodů, resp. mrtvých novorozenců (stále má smysl, mimo jiné kvůli zdraví matky Léčba vrozených infekcí •Léčba závisí na tom, o kterou infekci jde •U bakteriálních jsou vhodná antibiotika (pokud v těhotenství lze podat antibiotikum, které na daného původce dostatečně působí). •U virových se používají antivirotika, ale jejich použití je problematické (nežádoucí účinky); nicméně se prosazují (nežádoucí účinky zpravidla nejsou tak závažné, jako následky samotné virové infekce) •Vždy zároveň nutné i další léčebné postupy, péče o metabolismus, přiměřená výživa apod. Prevence kongenitálních nákaz •sexuální chování (prevence syfilis) •proočkování populace proti zarděnkám a tuberkulóze. •důsledné a důkladné mytí rukou po kontaktu s kočkami a jejich trusem, se syrovým masem aj. •u toxoplasmosy je výhodné, když žena ví, jak na tom je (vyšetření před těhotenstvím: pozitivní protilátky IgG jsou dobrá zpráva – žena je již předchozí infekcí chráněna) Očkování v těhotenství •nelze obecně tvrdit, že je kontraindikováno (kontraindikováno = v podstatě zakázáno) •velmi záleží na konkrétní situaci, velikosti rizika a typu očkovací látky •dnes i v době těhotenství ženy cestují à očkování před cestou (samozřejmě je ale také zvážit vhodnost cesty – ohrozit plod rizikem nákazy lze považovat za poněkud sobecké) •za riziková se považují očkování živými vakcínami (zarděnky, spalničky, příušnice) [USEMAP] Virové kongenitální infekce Zarděnky •Virus může pronikat placentou, nakazit plod a množit se v jeho orgánech. •Nejzávažnější v prvním trimestru: Gregrovo trias –vady srdce, oka a hluchota •Koncem druhého trimestru vady vzácné, ve třetím nejsou; mohou být poruchy sluchu a psychomotorického vývoje. •Screening se neprovádí (protože je očkování) •V případě rizika serologické vyšetření. •Cílená léčba není možná. U infekce v prvním trimestru porodníci doporučují ukončení těhotenství (nejpozději do konce 16. týdne). Cytomegalovirus (CMV) •virus poměrně běžný v populaci •infikované osoby nemusí mít žádné potíže •jedna z nejčastějších infekcí v těhotenství •virus se přenáší na plod ve 40 % případů •riziko je vyšší v první polovině gravidity. •typickými projevy nízká porodní váha, mikrocefalie a různé poruchy mozku, zánět sítnice, poruchy jater a sleziny. •screening se nedoporučuje, serologie nespolehlivá, plus: „co znamená, když je pozitivní?“ •specifická léčba ani prevence není k mání Virus varicella-zoster (virus neštovic a pásového oparu, VZV) •ačkoli se neočkuje, 90 % populace je imunní (skoro všichni prodělají plané neštovice v dětství) •v prvních měsících těhotenství možný syndrom vrozených neštovic (vady končetin, kůže a CNS); velmi vzácné •mezi 20. a 36. týdnem těhotenství infekce plod neovlivní. •v posledních dvou až třech týdnech před porodem může virus transplacentárně infikovat plod a vzniká neonatální varicela. Infekce neštovicemi před porodem •Infekce matky > 5 dní před porodem: placentou se přenesou protilátky à lehký průběh u plodu •Infekce matky < 5 dní po porodu (nebo vyrážka propukne až po porodu) à protilátky se nestačí přenést, často poškození vnitřních orgánů. • • •Případný výsev pásového oparu plod neohrožuje. Rizikový je ale kontakt s osobou, která má pásový opar Pásový opar v těhotenství Ještě k neštovicím •Screening se neprovádí, vzhledem k vysokému procentu imunní populace. •Těhotná v kontaktu s neštovicemi má být serologicky vyšetřena, je-li negativní, specifický imunoglobulin (hlavně kvůli prevenci komplikací u matky) •U neonatální varicely se okamžitě zahajuje intravenózní léčba acyklovirem Herpes simplex virus (viry prostého oparu HSV1 a HSV2) •Infekce se častěji vyskytuje při porodu než během těhotenství (viz 7A) •rozdíl primoinfekce × výsev oparu po letech; při primoinfekci ohrožena matka i plod •mohou být spontánní potraty, růstová retardace a (vzácně) infekce plodu (postižen je zejména mozek a oko) •při závažném průběhu a celkovém rozšíření infekce je doporučena celková léčba acyklovirem bez ohledu na vedlejší účinky Parvovirus B19 (1) •Původce tzv. páté dětské nemoci (počítají se nemoci s vyrážkou) – megalerythema infectiosum, syndrom zpolíčkovaného dítěte •poměrně běžný virus (asi 30 až 60 % dospělých je imunních) •neimunní žena se může nakazit kontaktem s infikovanou osobou •náhodný kontakt: riziko asi 5 % •dlouhodobý kontakt (učitelky): až asi 20 % •7. den po nákaze virémie a virus se dostává například do kloubů a do kůže. Parvovirus B19 (2) •je-li pacientem těhotná žena, může dojít k infekci plodu; riziko je 15 až 30 %. •následkem těžká anémie, může dojít k potratu či porodu mrtvého plodu; virus však není teratogenní. •těhotné se známkami infekce vyšetřit •specifická léčba není k dispozici. Virus HIV •v celosvětovém měřítku představuje závažný problém •přenos z matky na plod může nastat v kterékoli fázi těhotenství (ale i při porodu a při kojení) •pokud se narodí HIV pozitivní dítě, je ohroženo nemocí AIDS •v Česku se u těhotných provádí screening, pozitivní případy à Praha-Bulovka, porod císařským řezem, po porodu imunoglobulin Viry hepatitid •VHA: není riziko vrozených vad, ale v inkubačním období se doporučuje aplikace imunoglobulinů. •VHB: virus se může přenášet z matky na plod z různými následky à je doporučen serologický screening, děti narozené matkám s hepatitidou B se ihned po porodu očkují •VHC: častější než předchozí, rutinní screening se zatím neprovádí; přenos spíše při porodu •VHD: zhoršuje VHD u těhotných jako u jiných •VHE: u těhotných těžší průběh Indonésie [USEMAP] Konec prezentace