Mgr.etMgr.AndreaMenšíková AKUTNÍ STAVY V GERIATRII Zdravý člověk má tisíce přání, nemocný jen jediné. KRÁTKODOBÉ KOLAPS, MDLOBA, SYNKOPA DÉLETRVAJÍCÍ SOMNOLENCE, SOPOR, KOMA AMENCE, DELIRIUM, OBNUBILACE PORUCHY VĚDOMÍ VE STÁŘÍ KRÁTKODOBÉ PORUCHYVĚDOMÍ VAGOVAZÁLNÍ SYNKOPA náhlý pokles náplně síní, ↓funkce sympatiku a aktivace parasympatiku, ↓srdečního výdeje a ↓TK větší část proběhne jen v náznaku (prekolapsový stav)  u starších nemocných je projevují  jako náhlý výpadek myšlení, náhlé usnutí, pocity horka, sfinkterová  nedostatečnost, atd KARDIÁLNÍ SYNKOPA ve stáří  nejčastěji (5-30%) pátráme po kardiálních příčinách (arytmie, infarkt, dehydratace, stenózy tepen, medikace, plicní onemocnění KRÁTKODOBÉ PORUCHYVĚDOMÍ DROPP ATTACKS náhlé pády pacientů vyššího věku (ženy) bez předchozího varování, krátce nebo zcela bez poruchy vědomí, několikrát za sebou > riziko poranění, etiologie nejasná MIKČNÍ SYNKOPA u starších mužů – náhlá ortostatická hypotenze diagnostika – neexistuje specifický test pro dg. synkop, dle klinického stavu – EKG, USG, Holter, kardioenzymy, zátěžové testy, léčba – dle příčiny: kardiologická – péče kardiologa (pacemaker, medikace), arteriální hypotenze – pružné punčochy, hydratace, dostatek Na v diferenciální dg. je třeba odlišit epilepsii, TIA, kataplexii DÉLETRVAJÍCÍ PORUCHYVĚDOMÍ MOZKOVÉ CÉVNÍ PŘÍHODY nejčastější příčina déletrvající poruchy vědomí u starých lidí – CMP příhody (Ischemické - 70%, hemorhagické 15% OTRAVA LÉKY častá záměna léku či jeho dávky – demence, polypragmázie , suicidální příčiny VE VYŠŠÍM VĚKU SVÍZELNÁ DIAGNOSTIKA     - NEDOSTATEK AMNESTICKÝCH ÚDAJŮ O OKOLNOSTECH VZNIKU, NEZNALOST UŽÍVÁNÍ LÉKŮ,  ATD MOZKOVÝ IKTUS MOZKOVÝ IKTUS STROKE IKTUS (ÚDER, NÁHLÝ TĚŽKÝ ZÁCHVAT, MRTVICE) » PRUDKÝ NÁSTUP OBTÍŽÍ PŘI PRŮTOKOVÉM SELHÁNÍ CÉV V MOZKU AKUTNÍ NEODKLADNÝ STAV VYŽADUJÍCÍ VYŠETŘENÍ A HOSPITALIZACI Ročně vzniká na celém světě 16 milionů mozkových iktů. V ČR 17 000 úmrtí na mozkový iktus/rok (mezi 60 – 70 lety umírá na iktus více mužů, 70 a více let až dvojnásobně více žen). HEMORAGICKÉ IKTY: INTRACEREBRÁLNÍ KRVÁCENÍ: 8 – 15 % SUBARACHNOIDÁLNÍ KRVÁCENÍ: 2 – 5 %     NEDEFINOVATELNÝ TYP: 2 – 15 % ISCHEMICKÉ IKTY: 72 – 86% MOZKOVÝ IKTUS RIZIKOVÉ FAKTORY OVLIVNITELNÉ hypertenze (riziko hemoragie), zátěž se zvyšuje kombinací:  hypertenze + hypercholesterolemie + kouření nebo hypertenze + DM  + ICHS NEOVLIVNITELNÉ věk, pohlaví, rasa, typ osobnosti DALŠÍ FAKTORY obezita, stres, nedostatek pohybu, zvýšený hematokrit a fibrinogen, abnormální hladina lipidů, hormonální vlivy, infekce srdeční choroby jsou ukazatelem aterosklerózy (riziko poruchy i cévního zásobení mozku), hemodynamické selhávání srdce, tvorba embolů ze stagnačních trombů v levé síni embolická etiologie vzniká zejména v důsledku fibrilace síní, dále jsou zdrojem embolů umělé chlopně, endokarditidy nikotinismus, DM, ohrožují vaskulopatií (porucha cévní stěny, významná pro vznik ischemického iktu) ISCHEMICKÝ MOZKOVÝ IKTUS1. EMBOLIE embolus zablokuje průtok v mozkové  tepně SPASMUS křeč svalových vláken hladké svaloviny            cévní stěny např. při úrazu, migréně, působením drogy TROMBÓZA na vnitřních plochách vápenatě cholesterolových plátů se usazují trombocyty, zužují průsvit cévy, až se céva uzavře, postižený prožívá náhlý výpadek funkce vyživované tkáně 4 KLINICKÉ KATEGORIE ISCHEMICKÉHO IKTU TIA tranzitorní ischemická ataka plný návrat funkce do 24 h RIND reverzibilní ischemický neurologický deficit trvání déle než 24 h, ale návrat funkce k normálu CS completed stroke ukončený iktus, bez dalšího vývoje ES evolving stroke vyvíjející se, progresivní iktus ISCHEMICKÝ MOZKOVÝ IKTUS PŘÍZNAKY slabost ochrnutí svalů jedné poloviny těla ztráta citlivosti nebo brnění jedné poloviny těla zvýšené napětí svalů, které vede ke křečím náhlé zastření zraku nebo výpadek zorného pole ztráta chápání řeči nebo ztráta tvorby řeči těžká, prudká bolest hlavy ztráta rovnováhy ztráta vědomí 2. HEMORRAGICKÝ MOZKOVÝ IKTUS PŘÍZNAKY pokud není porucha vědomí:  silná bolest hlavy výrazná slabost, závrať, zvracení fotofobie meningeální syndrom stejně jako nález erytrocytů při lumbální punkci až za 6 h od vzniku krvácení IKTUS HEMORRAGICKÝ (APOPLEXIE) provalení krve prasklou cévní stěnou do mozkové tkáně, krevní výron utlačí funkce zdravých tkání ve svém okolí rozhoduje velikost hemorragie  a její lokalizace JAK ROZPOZNAT MOZKOVÝ IKTUS TVÁŘ : Požádejte nemocného, aby se usmál, zapískal a ukázal zuby. U člověka s iktem dochází k poklesu ústního koutku. Pokud se nemocný usměje, ústní koutky nebudou symetrické. RUCE : Požádejte nemocného, aby natáhl ruce před sebe a otočil  je dlaněmi dolů. Ochrnutá ruka obvykle rychle klesá. ŘEČ: Požádejte nemocného, aby řekl jednoduchou větu, například: „Starého psa novým kouskům nenaučíš.“  Nemocný s iktem toho není schopen nebo bude slova komolit. FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ neurologické + hospitalizace na iktové jednotce monitorování vitálních funkcí, vývoje neurologického interní deficitu a komplikací VYŠETŘENÍ MOZKOVÝ IKTUS LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ mineralogram renální funkce glykémie jaterní testy ABR KO APPT, INR INSTRUMENTÁLNÍ VYŠETŘENÍ CT, MRI moz. angiografie EKG oční pozadí ECHO doppler karotid LÉČBA AKUTNÍCH UZÁVĚROVÝCH NEBO KRVÁCIVÝCH ONEMOCNĚNÍ MOZKOVÝCH CÉV JAK V INTRAKRANIÁLNÍM, TAK EXTRAKRANIÁLNÍM ŘEČIŠTI. TERAPIE IKTOVÝ PROGRAM MOZKOVÝ IKTUS NA PÉČI O PACIENTY S NEUROLOGICKÝM POSTIŽENÍM RŮZNÉHO STUPNĚ PARTICIPUJE TÝM SPECIALISTŮ KOOPERUJÍCÍCH OBORŮ (LÉKAŘ ZZS, NEUROLOG, NEUROCHIRURG, INTERNISTA, RADIOLOG AJ.). ZÁKLADEM JE OBNOVA PERFUZE A ZÁSTAVA PROGRESE. HOSPITALIZACE NA IKTOVÉ JEDNOTCE, U ISCHEMICKÉHO IKTU TROMBOLÝZA, PŘI KRVÁCIVÉ PŘÍHODĚ PŘI VĚTŠÍM OBJEMU KREVNÍHO VÝRONU OPERAČNÍ EVAKUACE SE SNAHOU SNÍŽIT TLAK NA NEPOSTIŽENOU MOZKOVOU TKÁŇ. TERAPIE IKTOVÝ PROGRAM MOZKOVÝ IKTUS PŘI TROMBOTICKÉM UZÁVĚRU MOZKOVÝCH TEPEN JE U PACIENTŮ DO TŘÍ HODIN OD VZNIKU PŘÍHODY MOŽNÉ PROVÉST NITROŽILNÍ TROMBOLÝZU, POPŘÍPADĚ DO ŠESTI HODIN SELEKTIVNÍ INTRAARTERIÁLNÍ TROMBOLÝZU VE SNAZE O ROZPUŠTĚNÍ KREVNÍ SRAŽENINY A OBNOVENÍ PŘÍVODU KRVE DO MOZKOVÉ TKÁNĚ. PŘI UZÁVĚRU VNITŘNÍ KAROTICKÉ TEPNY JE MOŽNÉ PROVÉST ČASNOU KAROTICKOU ENDARTEREKTOMII. KAROTICKÁ ENDARTEKTOMIE (CEA) » obnova průchodnosti zúžené vnitřní krkavice (karotické tepny) odstraněním sklerotického plátu, který se tvoří nejčastěji v oblasti jejího odstupu ze společné karotidy na krku. Výkon se provádí pro prevenci u pacientů dosud nepostižených (asymptomatických) a u pacientů, kteří již prodělali různou formu iktu s lehčím stupněm neurologického postižení (symptomatických). Operujeme s pomocí mikroskopu v lokálním znecitlivění (cervikálním bloku), event. v celkové anestesii za soustavné kontroly neurologických funkcí (elektrofyziologický monitoring evokovaných potenciálů) a průtokových funkcí (transkraniální dopplerovská sonografie -TCD). NEURO - CHIRURGICKÁ TERAPIE MOZKOVÝ IKTUS MOZKOVÝ IKTUS KOMPLIKACE POZDNÍ FÁZE hluboká žilní inkontinence dekubity deprese demence trvalá nesoběstačnost trombóza ČASNÁ FÁZE poruchy respirace dekompenzace poruchy  vnitřního prostředí arytmie IM akutní srdeční selhání hypertenze (systolický TK > 220 mmHg u 15 % nemocných) MOZKOVÝ IKTUS PROGNÓZA PROGNÓZA JE NEPŘÍZNIVÁ MORTALITA DO 30 DNŮ U 10 – 20 % NEMOCNÝCH MORTALITA DO PŮL ROKU U 30 % NEMOCNÝCH HEMORAGIE MÁ HORŠÍ PROGNÓZU NEŽ ISCHEMIE, 50 % PŘEŽIVŠÍCH JE INVALIDIZOVÁNO SE ZVÝŠENOU  KARDIOVASKULÁRNÍ MORTALITOU. PORUCHY MOTORIKY  - VZNIKÁ NA ZÁKLADĚ PŘERUŠENÍ VODIVOSTI POHYBOVÝCH DRAH PRO JEDNU POLOVINU TĚLA: HEMIPARÉZA (ČÁSTEČNÉ OCHRNUTÍ POLOVINY TĚLA) NEBO HEMIPLEGIE (ÚPLNÁ ZTRÁTA HYBNOSTI JEDNÉ POLOVINY TĚLA). NĚKDY JE OCHRNUTÍ VÍCE PATRNO NA OBLIČEJI A HKK, JINDY SPÍŠE NA DKK HK – USTRNUTÍ V OHYBU VE VŠECH ČÁSTECH: PAŽE SE OHÝBÁ V LOKTI, PRSTY SE SVÍRAJÍ V PĚST, NÁSLEDKEM JE ZKRACOVÁNÍ ŠLACH, TRVALÁ DEFORMACE HORNÍ KONČETINY. DK – SVALY UDRŽUJÍ KLOUBY NAPNUTÉ, VE VÝPONU NA ŠPIČKU. NÁSLEDKY MOZKOVÝ IKTUS ZACHOVÁNÍ KLOUBNÍ POHYBLIVOSTI.1. 2. SNÍŽENÍ SVALOVÉHO NAPĚTÍ VŠEMI DOSTUPNÝMI RELAXAČNÍMI METODAMI. 3. ZLEPŠENÍ SVALOVÉ SÍLY OCHRNUTÝCH ČÁSTÍ TĚLA. 4. ZLEPŠENÍ ROVNOVÁHY MEZI POSTIŽENOU A ZDRAVOU POLOVINOU TĚLA. 5. RYCHLÁ VERTIKALIZACE – SED, STOJ, CHŮZE. 6. NAVOZENÍ POHYBOVÝCH STEREOTYPŮ. 7. UPEVNĚNÍ TĚLESNÝCH POCITŮ, VNÍMÁNÍ KONČETIN A KLOUBŮ. REHABILITACE MOZKOVÝ IKTUS PORUCHY SENZITIVNÍ (CITLIVOSTI) » v důsledku přerušení drah čití. Postižení citlivosti může být samostatné nebo společné s obrnou. NÁSLEDKY MOZKOVÝ IKTUS PORUCHY SENZORICKÉ (SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ) » výpadek části zorného pole, poruchy rovnováhy a polohocitu (poškození sluchu, čichu a chuti je méně časté). ZTRÁTA SCHOPNOSTI ABSTRAKTNÍHO MYŠLENÍ A TVORBY A CHÁPÁNÍ ŘEČI » neschopnost vybavovat si slova, stavět věty, slovně vyjadřovat myšlenky, neschopnost tvořit myšlenky. MOZKOVÝ IKTUS PREVENCE SEKUNDÁRNÍ Medikamentózní Usiluje o snížení shlukování léčba jakmile proběhne např. TIA nebo jiná forma nemozkové aterosklerózy. a srážení trombocytů. PRIMÁRNÍ Zdravý životní styl (nekouřit, snížit cholesterol, pohybový režim). KARDIOVASKULÁRNÍ CHOROBY HYPERTENZE VE STÁŘÍ prevalence hypertenze dosahuje 45 – 55 % v populaci nad 65 let systolicko-diastolická hypertenze je definována TK >140/90 mm Hg pro stanovení dg. se doporučuje průměr ze 6 až 9 měření TK při 2 až 3 návštěvách výskyt ,,hypertenze bílého pláště“ u starších žen častější výskyt auskultační mezery, přestávají být slyšet Korotkovy ozvy. TK měříme před zahájením farmakologické léčby četněji » variabilita TK u seniorů je zvýšena TK  vždy měříme na obou pažích, tlak vsedě a po postavení 18 – 30 % hypertoniků seniorů má ve stoje asymptomatický pokles TK o 20 mm Hg i více Hypertenze je nejčastější patologie kardiovaskulárního  systému ve stáří. » u seniorů je častější kolísání TK KLASIFIKACE HYPERTENZE hypertenze bez organických změn kardiovaskulárního systému I. STADIUM hypertrofie levé komory, změny na očním pozadí II. STADIUM poškození orgánů (srdce, mozku, ledvin a očního pozadí) III. STADIUM HYPERTENZNÍ KRIZE URGENTNÍ STAV PROVÁZENÝ KRUTÝMI BOLESTMI HLAVY, KOMPRESEMI NA HRUDI, PORUCHAMI VIDĚNÍ, ZÁVRATĚMI,     ZVRACENÍM, ZMATENOSTÍ, KŘEČEMI AŽ KOMATEM. VZESTUP  DIASTOLICKÉHO TK NAD 130 MMHG, SYSTOLICKÉHO TK NAD 210 MMHG. HYPERTENZNÍ KRIZE TERAPIE PŘI ZACHOVÁNÍ VĚDOMÍ KRÁTKODOBĚ PŮSOBÍCÍ ACE, PŘÍPADNĚ DIURETIKA, POKUD NEJSOU KONTRAINDIKACE (BRADYKARDIE, MANIFESTNÍ SELHÁVÁNÍ) B –BLOKÁTORY. Při nedostatečném poklesu TK- i.v. vazodilatancia. Při rezistentní hypertenzi lze nitropusid i.v. U starších nemocných opatrně – náhlý pokles TK a skokové zhoršení mozkové cirkulace. ICHSVESTÁŘÍ JE ZPŮSOBENA ZÚŽENÍM NEBO UZÁVĚREM VĚNČITÉ TEPNY NEBO TEPEN. V MÍSTĚ, KTERÉ JE ZÁSOBENO  POSTIŽENOU TEPNOU, DOCHÁZÍ K NEDOSTATEČNÉMU OKYSLIČOVÁNÍ A PŘÍVODU ŽIVIN. CHRONICKÉ STABILNÍ AP ASYMPTOMATI CKÁ ICHS ARYTMIE SRDEČNÍ INSUFICIENCE Chronická ICHS: AKUTNÍ NESTABILNÍ AP AKUTNÍ IM NÁHLÁ SMRT Akutní koronární syndromy: FORMY ICHS ICHSVESTÁŘÍ VE STÁŘÍ SE MĚNÍ SE KLINICKÝ OBRAZ NEMOCI, NARŮSTÁ NEBOLESTIVÁ  FORMA = NĚMÁ ISCHEMIE. ISCHEMIE SE PROJEVUJE DUŠNOSTÍ NEBO POKLESEM MINUTOVÉHO SRDEČNÍHO VÝDEJE » ZÁVRATĚ, NEBO NEPŘÍJEMNÝ POCIT NA HRUDI, MYLNĚ POVAŽOVÁNY ZA SPONDYLOGENNÍ POTÍŽE. VÍCE NEŽ U MLADŠÍCH NEMOCNÝCH SE OPÍRÁ O OBJEKTIVNÍ METODY (EKG, ERGOMETRIE, HOLTER, RADIONUKLIDOVÉ  METODY) ICHS RIZIKOVÉ FAKTORY kouření hypertenze DM obezita známky hypertrofie LK oproti mladší generaci klesá význam hladiny cholesterolu INFARKT MYOKARDU Akutní koronární syndrom (infarkt myokardu) je definován jako přechodný nebo trvalý uzávěr či hypoperfúze koronární tepny vedoucí k ischémií nebo nekróze myokardu. Většina nemocných s akutním koronárním syndromem je starší 65 let. INFARKT MYOKARDU KLINICKÝ OBRAZ Typický obraz IM jen u 50 – 60 % seniorů. Ve stáří převažuje atypický obraz  atypická bolest na hrudi, bolest paže, Němá ischemie myokardu – IM náhodně prokázán při EKG nebo holterovském monitorování. JEDINÝM PŘÍZNAKEM IM VE STÁŘÍ MŮŽE BÝT DUŠNOST! čelisti nebo břicha, izolovaná dušnost, nauzea, zvracení, nově vzniklý neurologický nález (synkopa, pocit na omdlení, TIA, iktus), zmatenost. DĚLENÍ IM PODLE STADIA akutní subakutní chronický PODLE VELIKOSTI transmurální netransmurální laboratorní PODLE EKG NÁLEZU s elevací úseku ST (40%) bez elevace úseku ST (50%) neurčený IM PODLE LOKALIZACE přední stěny anteroseptální anterolaterální vysoký laterální, diafragmatický zadní, cirkulární NEKRÓZA » NEJTĚŽŠÍ STUPEŇ POŠKOZENÍ MYOKARDU, HOJÍ SE JIZVOU. NEKRÓZA I JIZVA JSOU ELEKTRICKY NĚMÉ, MAJÍ ZA NÁSLEDEK VZNIK PATOLOGICKÝCH KMITŮ Q EKG NÁLEZ U IM ZÓNA POŠKOZENÍ » ZÓNA KOLEM NEKRÓZY, NA EKG  SE PROJEVUJE ZMĚNAMI ST ÚSEKU, TZV. PARDEHO VLNA: ELEVACE ST PŘI POSTIŽENÍ SUBEPIKARDU, DEPRESE ST PŘI POSTIŽENI SUBENDOKARDU ZÓNA ISCHÉMIE SE PROJEVÍ JEN ZMĚNAMI REPOLARIZACE, V OBLASTI VLNY T, A TO NÁLEZEM: TERMINÁLNÍ NEGATIVITA T VLNY, SYMETRICKÉ HLUBOKÉ KORONÁRNÍ T U SENIORŮ ČASTĚJI MÉNĚ ROZSÁHLÉ IM, KTERÉ NEPOSTIHUJÍ CELOU STĚNU MYOKARDU (NETRANSMURÁLNÍ, NON-Q- IM). VYSVĚTLENÍM JSOU PŘIDRUŽENÁ ONEMOCNĚNÍ (ANÉMIE, HYPOVOLÉMIE PŘI DEHYDRATACI, HYPOTENZE), KTERÉ MOHOU VÉST K NON-Q-IM I BEZ UZÁVĚRU KORONÁRNÍ TEPNY TROMBEM. U TĚCHTO SENIORŮ JE ZVÝŠENÉ RIZIKO REINFARKTU. INFARKT MYOKARDU TERAPIE AKUTNÍ FÁZE IM TROMBOLYTICKÁ LÉČBA fibrinolytika (streptokináza, retepláza, tenectepláza) věk není kontraindikací, ale nad 75 let ↑riziko komplikací (hemoragický iktus, ruptura srdce, reperfuzní arytmie AKUTNÍ KORONÁRNÍ INTERVENCE nemocní s bolestí a symptomy trvajícími méně než 12 h » transport do nejbližšího kardiocentra k PCI přesahuje-li doba transportu 1,5 h, je indikována Perkutánní koronární intervence (PCI): fibrinolýza KORONÁRNÍ STENT klasický stent, z velmi kvalitní oceli nebo chromkobaltové slitiny,                      lékem potažený stent, léky zabraňující vzniku restenózy Místa vstupu: stehenní tepna v oblasti třísla, radiální tepna v oblasti  zápěstí KORONÁRNÍ REVASKLARIZACE perkutánní transluminální koronární akutní koronární bypass angioplastika   (PTCA), TERAPIE AKUTNÍ FÁZE IM Antiemetika. 5. Antiagregační léčba » ASA (Aspégic injectable i.v., kyselina acetylosalicylová p.o.). 6. Antikoagulační léčba » heparin před transportem  k PCI, nízkomolekulární hepariny. 7. (beta-blokátory – prevence a terapie arytmií, nitráty, ACEI) Analgezie ( fentanyl – možnost poklesu TK!)Oxygenoterapie – snižuje pocit dušnosti, bolest,úzkost. Sedace » k tlumení úzkosti a neklidu     (diazepan, u starších nem. tiapridal – pro možnost paradoxního účinku diazepanu) 1. 2. 3. TERAPIE AKUTNÍ FÁZE IM ARYTMIE Porucha srdečního rytmu z poruchy tvorby vzruchu, vedení vzruchu nebo kombinaci obou. U starších nemocných nejčastěji ischemické postižení některé části převodního systému. Rozvoj arytmií je potencován dysbalancí minerálů, hypertenzí, dysfunkcí štítné žlázy TACHYARYTMIE sinusová tachykardie (při horečce, anémii, cor pulmonale, předávkování bronchodilatancii) BRADYARYTMIE sinusová bradykardie S-A blokády A-V blokády fibrilace síní s pomalou odpovědí komor asystolie ZÁKLADNÍ DĚLENÍ ARYTMIÍ ARYTMIE FIBRILACE SÍNÍ FIBRILACE SÍNÍ JE CHARAKTERIZOVÁNA NEKOORDINOVANOU AKTIVACÍ SÍNÍ S NÁSLEDNOU PORUCHOU JEJICH MECHANICKÉ FUNKCE. AKCE KOMOR JE NEPRAVIDELNÁ. Je nejčastější arytmií vyššího věku, prevalence narůstá s věkem. V populaci nad 60 let má FS 2 – 4 %, nad 75 let 9 – 10 % seniorů. PAROXYSMÁLNÍ krátké, spontánně končící ataky  10 % nemocných FIBRILACE SÍNÍ ARYTMIE PERZISTUJÍCÍ hodiny až dny nutnost léčebné intervence 30 % nemocných CHRONICKÁ trvající měsíce většinou se nedaří obnovit SR 60 % nemocných S věkem narůstá riziko komplikací při FS (mozkový iktus, kognitivní poruchy, srdeční selhání). ARYTMIE FIBRILACE SÍNÍ PŘÍČINY NEKARDIÁLNÍ PŘÍČINY hypertyreóza sepse hypoxie spánková apnoe plicní embolie alkoholismus chron. plic. onem. KARDIÁLNÍ PŘÍČINY ICHS kardiomyopatie cor pulmonale chlopenní vady perikarditida myokarditida stavy po kardiochirurgických výkonech srdeční selhání ARYTMIE  DIAGNOSTIKA EKG (HOLTER NA 48 HODIN) VYŠETŘENÍ HLADINY HORMONŮ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY VYŠETŘENÍ SÉROVÝCH KONCENTRACÍ MINARÁLŮ ARYTMIE TERAPIE ZÁASADA5C CAUSE (PŘÍČINA) - PÁTRÁME PO PŘÍČINĚ COAGULATION (KOAGULACE) - PREVENCE EMBOLIZACE CONVERSION (KONVERZE) - OBNOVENÍ SR CURE (LÉČBA) - PREVENCE RECIDIV FS CONTROL (KONTROLA TEPU) - UDRŽENÍ PŘIMĚŘENÉ TEPOVÉ FREKVENCE FIBRILACE SÍNÍ AKUTNÍ TERAPIE ZPOMALENÍ TEPOVÉ REKVENCE: BETA BLOKÁTORY BLOKÁTORY KALCIOVÝCH KANÁLŮ KARDIOTONIKA KARDIOLOGICKÉ KONZILIUM FARMAKOLOGICKÁ KARDIOVERZE ELEKTRONICKÁ KARDIOVERZE PREVENCE RECIDIV A ZVÁŽENÍ KARDIOVERZE GERONTOTRAUMATOLOGIE GERONTOTRAUMATOLOGIE OBECNÁ SPECIFIKA vyšší věk již od 45 let (známky artrózy) známky osteoporózy (ženy) úbytek svalové hmoty (omezení fyzických aktivit) povšechná ateroskleróza (negativní dopad na CNS a myokard – porucha motoriky a oběhová nestabilita). polymorbidita - limituje hojivé procesy GERONTOTRAUMATOLOGIE Etiologie NEJČASTĚJI JSOU ZASTOUPENY BĚŽNÉ DOMÁCÍ ÚRAZY A PORANĚNÍ ČASTÉ PRODLENÍ (PODCHLAZENÍ, DEHYDRATACE, PROLEŽENINY) ČASTÉ KOMPLIKACE (POLYMORBITA) NEJČASTĚJŠÍ JE ZLOMENINA DISTÁLNÍHO RADIA (25% VŠECH NEJČASTĚJI OPEROVANÁ U SENIORŮ JE ZLOMENINA KRČKU STEHENNÍ KOSTI ZLOMENIN) GERONTOTRAUMATOLOGIE Diagnostika CELKOVÉ KLINICKÉ VYŠETŘENÍ (POTÍŽE VE SBĚRU ANAMNÉZY,VYŠŠÍ PRÁH BOLESTI, ODHALENÍ DEFORMIT, ROZSAH HYBNOSTI, ATD.) VYŠETŘENÍ RTG, CT, MR, USG DŮLEŽITÉ JE POSOUZENÍ STÁŘÍ PORANĚNÍ, PŘI PŘIJMU TĚŽCE PORANĚNÝCH POUŽITÍ SKÓROVACÍCH SYSTÉMŮ  (GCS, TS – TRAUMA SCORE, RTS – REVISE TRAUMA SCORE, ISS – INJURY SEVERITY SCORE) – ZOHLEDŇUJÍ BIOLOGICKÝ STAV A UMOŽŇUJÍ PREDIKCI FREKVENCE KOMPLIKACÍ A RIZIK. GERONTOTRAUMATOLOGIE Terapie CÍLEM OPERAČNÍHO ŘEŠENÍ  JE TZV. PRAVIDLO 4R: REPOZICE, RETENCE, REHABILITACE, RESOCIALIZACE. DÁLE IMPLANTACE OSTEOSYNTETICKÉHO MATERIÁLU POD CLONOU ANTIBIOTIK, PREVENCE TEN. GERONTOTRAUMATOLOGIE Terapie V GERONTOTRAUMATOLOGII PLATÍ OBECNÉ RAVIDLO, ŽE PACIENT NEBÝVÁ NIKDY V TAK DOBRÉM STAVU JAKO VE CHVÍLI PŘIJETÍ. AKUTNÍ OPERACE PROVÁDÍME I PŘES VĚDOMÍ OBECNÝCH RIZIK. DĚKUJI ZA POZORNOST A PŘEJI VÁM HODNĚ ŠTĚSTÍ U ZÁPOČTOVÉHO TESTU!