Edukační metody
Formy edukace
Formy edukace
̶ organizační rámec výuky, tj. vyučování a učení
̶ souhrn organizačních opatření a uspořádání výuky (vzdělávání) při realizaci
určitého vzdělávacího procesu
s kým a jak
pracujeme
„kde“ výuka
probíhá
Formy edukace – dělení (Palán, 2002)
− časové uspořádání
− edukační (vyučovací) prostředí
− organizační uspořádání studujících
− interakce lektor – posluchač
− stav systému, v nichž vzdělávání probíhá
− zaměření pg. akce
➢ přímá
➢ nepřímá
➢ smíšená
Volba formy vždy s ohledem na:
❖ vytýčený cíl
❖ obsah probíraného tématu
❖ připravenosti a
individuálním/specifickým potřebám
edukanta
➢ individuální
➢ skupinová
➢ hromadní
Individuální forma edukace
− zohledňuje individuální potřeby konkrétního edukanta
− probíhá na pokoji, v ambulanci, vyšetřovně
Výhody Nevýhody
❖ edukační plán je stanoven dle individuálních potřeb konkrétního
edukanta
❖ kooperace/ výměna zkušeností
edukanta s dalšími edukanti není
možná
❖ přizpůsobení tempa, obsahu edukace a potřebám edukantovi ❖ časová neefektivita edukátora
vzhledem k počtu edukantů
❖ opakovaná zpětná vazba mezi účastníky (edukátorem a edukantem) –
prostor pro ověření pochopení osvojených poznatků, prostor pro
dotazování…
❖ efektivita učení
❖ motivace a aktivita edukanta
❖ osobní vztah mezi zainteresovanými
❖ pro osoby se specifickými potřebami učení, sníženým intelektem,
nedostatečnou gramotností, emocionální nestabilitou…
Skupinová forma edukace
❖ různě velké skupiny, individuální počet edukantů ve skupině např. párová výuka počet 2 osob, nebo optimální 3-5
❖ nejčastěji – svépomocné skupiny, lázeňská rehabilitační péče, léčebná péče v léčebnách/ozdravovnách
❖ možnosti využití - zdravý i chronicky nemocní jedinci
❖ vedení skupiny – edukátor nebo zkušený edukant
❖ vznik skupiny - neformálně – na základě vlastního zájmu
- formálně – na základě kritérii (např. druh nemoci, úroveň vědomostí/dovedností, pohlaví, věk);
heterogenní a homogenní skupiny
❖ zohledňujeme míru kritérií, interpersonální vztahy event. přání členů skupiny
❖ diskuse, brainstorming
̶ Výhoda / nevýhoda homogenní skupina  heterogenní skupina
̶ Nevýhoda – nerovné zapojení edukantů ve skupině
Hromadná (frontální) forma edukace
̶ široký záběr edukantů
̶ obsah stejný pro všechny edukanty
̶ přednáška, seminář, výklad učiva
Výhody Nevýhody
❖ časová efektivita ❖ omezení individuálního přístupu a potřeb konkrétního
edukanta
❖ sdělení stejného obsahu všem
edukantům
❖ minimální zpětná vazba
❖ pasivita edukantů
Edukační metoda
̶ Cílevědomé a promyšlené působení edukátora, který aktivizuje edukanta v jeho učení tak, aby byly efektivně naplněny cíle
učení (Juřeníková, 2010)
Při volbě metody VŽDY přihlédnout:
✓ k osobnosti edukanta
✓ zdravotnímu a psychickému stavu edukanta, věku
✓ dosavadním dovednostem, zkušenostem
✓ vytýčenému cíli, obsahu sdělení/učiva, formě edukace
✓ prostředí, kde bude Ed. probíhat
✓ praktický aspekt, efektivnost, pozitivní přínos pro účastníky
✓zkušenosti edukátora, schopnost zvládnout určité metody a prostředky – pg. vlohy
www.samdowning.com
Methodos (řecké slovo) – cesta k něčemu,
postup k určitému cíli
Ed. metody v ošetřovatelství
(Nemcová, Hlinková, 2010, s. 165-166):
̶ aktivita edukátora a edukanta – tradiční (rozhovor, přednáška, vysvětlování, diskuse,
demonstrace a nácvik) alternativní (hra, simulace, programové učení)
̶ cíle Ed. – metody na dosažení cílů – kognitivních, afektivních, psychomotorických
̶ ošetřovatelských diagnóz – řešení problému deficitu vědomostí a deficitu zručností
̶ věku edukanta – dětský, dospělý, geriatrický P/K
̶ etapa (fáze) Ed. procesu – metody motivační, expoziční, fixační a evaluační
Instruktáž
a praktické cvičení
Instruktáž
̶ teoretický úvod před praktickou činností – informace (výstižné, stručné, zásadní)
̶ navazujeme na již osvojené teoretické znalosti edukanta
̶ nejčastěji – slovem (možné doplnění o písemný materiál)
1. ukázka
̶ osvojení si psychomotorické dovednosti
̶ prvé předvedení – pomalejší, názorné, se slovním komentářem, důrazem na správnost provedení
̶ zopakovaní postupu – v tempu, kt. má edukant dosáhnout
̶ upozornění na event. chyby, kt. by se mohl edukant dopustit a vyvarovat
Praktické cvičení = vlastní nácvik
̶ individuální V skupinový (2 a více osob ≤ 10)
̶ etapovitý nácvik v krocích
̶ demonstrace osvojené činnosti jedním z edukantů (slovní komentář edukátora, upozornění na event. chyby, kt. by se edukanti mohli dopustit
̶ praktický nácvik všech edukantů ve skupině
První nácvik - náročný,
nekoordinovaný
Edukant – „příznivý“ /stabilizovaný stav
(ne akutní fáze nemoci)
Edukátor – příprava na nácvik,
čas, trpělivost, koncentrace, vstřícnost,
detekce chyb hned na začátku (špatně osvojený
přístup se těžko napravuje!)
motivace
Metoda tištěného slova (Práce s textem)
̶ leták, brožura, plakát, článek v časopisu/knize – nesmí být jediným zdrojem edukace
výhoda – oslovení vetší cílové skupiny; pro P/K s poruchou sluchu
Zásady:
̶ materiál v písemné formě – ZP musí znát jeho obsah a orientovat se v něm
̶ poskytnout materiál pouze edukantům – cílové skupiny (věk, gramotnost, smyslové vnímání, zdravotní problém atd.)
̶ doplnit další metodou – vysvětlení, konzultace
̶ jasný cíl
̶ cílová skupina
̶ využití – pro celou skupinu, nebo nutná korekce určité informace pro určitý typ edukantů
̶ jazyk a styl přizpůsobit „čtenářům“ a účelu, kterému má posloužit
̶ grafický dizajn – čitelnost, obrázky pro lepší pochopení, musí „oslovit a zaujat“
̶ respektovat specifika zdravotnického zařízení, vycházet ze standardů a norem
Hra
̶ na začátku obeznámit s cílem, úkoly a pravidly – hra by se neměla přerušovat
̶ vhodné prostory
̶ zohlednění času, kt. hra vyžaduje
̶ pexeso, puzzle, křížovky… PC hry s edukačním zaměřením pro mládež – DM
̶ https://play.google.com/store/apps/details?id=com.Mobiab.MyDiabetic
̶ https://www.youtube.com/watch?v=tE2EsXjISjQ animační film o cukrovce
̶ http://www.convatec.cz/stomie/pece-o-stomie/instruktazni-video-pece-o-kolostomie webové stránky
Nemateriální
Didaktické prostředky (Geschwinder a kol, 1995)
Materiální
̶ Metody
̶ Organizační formy výuky
̶ Vyučovací zásady
̶ Vyučovací pomůcky
̶ Žákovské pomůcky (potřeby)
̶ Učebny a jejich vybavení
̶ Didaktická technika
+ vědomosti
edukátora,
edukanta
Předměty a jevy sloužící k dosažení vytýčených cílů,
zahrnují vše, co vede ke splnění výchovně-vzdělávacích
cílů (Maňák, Švec, 2003)
Didaktická pomůcka (Juřeníková, 2010, s. 48)
̶ má plnit funkce:
➢ motivační
➢ názorná
➢ aktivizační
➢ rozšiřující, navazující a doplňující
➢ propojující teorie a praxe
➢ informační, logická
Výběr vhodné pomůcky
Funkčnost techniky
Efektivnost a smysluplnost využití techniky
- jednoduchost použití pomůcky
- nerozptylovat pozornost edukantů množstvím pomůcek
- působení pomůcky/techniky po nezbytně nutnou dobu
Literatura
̶ Bajer, l. Brainwriting: efektivnější než brainstorming? online dostupné
http://www.mitvsehotovo.cz/2013/09/brainwriting-efektivnejsi-nez-brainstorming/ staženo 12.3.2015
̶ Magurová D., Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2009, s.
155, ISBN 978-80-8063-326-4
̶ Nemcová J., Hlinková E. Moderná edukácia v ošetrovateľstve, Martin. Osveta, 2010, s. 259, ISBN 978-
80-8063-321-9
̶ Palán, Z. Andromedia.cz: Přednáška online dostupné z http://www.andromedia.cz/andragogickyslovnik/prednaska
staženo 12.3.2015
Literatura
̶ Wikipedie: Brainstorming online dostupné z
http://cs.wikipedia.org/wiki/Brainstorming staženo 12.3.2015
̶ Průcha Jan Pedagogická encyklopedie, Praha: Portál, 2009, s.
936. ISBN 978-80-7367-546-2.
̶ Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi Praha:
Grada, 2010, s. 80. ISBN 978-80-247-2171-2