Rehabilitace a bazální stimulace v neurointenzivní péči Bc. Lucia Cehlárová Neurorehabilitace uPojem chápaný různě uČasto – fyzioterapie vykonávaná s neurologickým pacientem uJe však komplexnější uSložitý a dlouhodobější proces, zabezpečovaný multidisciplinárním týmem Úvod do neurorehabilitace uPři poškození mozku je porušen vznik informací ovlivňujících psychické i senzomotorické procesy uNutnost kognitivní rehabilitace, která navazuje na rehabilitaci senzomotorických deficitů uVčasná rehabilitace – podporuje spontánní regeneraci a využívá mozkovou plasticitu u„Čím dřív, tím líp“ u Historie uDatuje se do roku 400 n.l., kdy působil lékař Caelio Aureliano uPopisuje terapeutický plán v případě motorických deficitů uPožadavek započít terapii již druhý den po začátku onemocnění uNa přelomu 19. a 20. století tzv. péče o mrzáky – mezioborová spolupráce uBěhem druhé světové války – sledování velké skupiny vojáků s mozkovým postižením uZměna názoru – regenerace CNS je neovlivnitelné u Mozková plasticita uPrvní hypotézy – fyziolog Hermann Munk => funkci převezmou sousedící areály kortexu – několikrát zkoumána, potvrzena, ale i zpochybňována uV moderní rehabilitaci – nejdůležitější cíl - optimální využití spontánní regenerace a neuronální plasticity uPrůběh neuronální plasticity – ovlivnitelný stimuly z okolí Principy neurorehabilitace uPrincip celistvosti – nutnost obsáhnout celou osobnost pacienta uPrincip včasnosti a dlouhodobosti – začátek již v akutní fázi, trvání týdny, měsíce až celý život uPrincip týmové práce uPrincip interdisciplinarity a u multidisciplinarity – vysoce u specializované komplexní u terapeutické koncepty u uPrincip přijetí občanů se zdravotním postižením společností – zabránění sociální izolaci, možnost opětovného zařazení do společnosti Včasná neurorehabilitace uMěla by začínat již na intenzivní stanici (JIP, KARIM) uProvází pacienta od akutní fáze onemocnění uPodporuje spontánní uzdravení, předchází raným a pozdním komplikacím, využívá schopnosti regenerace a zbývající mozkové plasticity uPočáteční formy rehabilitace obsahují správné polohování, rychlou mobilizaci, prevenci kontraktur, pneumonií, dekubitů a trombóz, a také terapii inkontinence a poruch polykání Fázový model neurorehabilitace uZpůsob jak zlepšit rehabilitační proces uV ČR zatím neexistuje uDobrý příklad – model používán v Německu uHlavní přínos – včasný začátek neurorehabilitace již v akutní fázi uZajišťuje kontinuitu a kvalitu rehabilitačního procesu Fázový model uFáze akutního onemocnění – fáze A uFáze včasné rehabilitace – fáze B uFáze rehabilitace – fáze C uFáze rehabilitace po ukončení rané mobilizace – fáze D uFáze rehabilitace po ukončení intenzivní léčebné rehabilitace a rehabilitace pracovní – fáze E uFáze rehabilitace, ve které jsou nutné dlouhodobě podporující terapeutické aktivity – fáze F Prvky neurorehabilitace uSenzitivita a vnímaní vlastního těla uTradiční trénink senzitivity uAffolterova metoda uPerfettiho metoda uMetoda manželů Bobathových Prvky neurorehabilitace uRehabilitace pacientů v kómatu uRituál pozdravení = iniciální dotek u Prvky neurorehabilitace uRehabilitace pacientů v kómatu – první stimulační blok 1.Taktilní stimulace Prvky neurorehabilitace uRehabilitace pacientů v kómatu – první stimulační blok 2.Proprioreceptivní, vestibulární a kinestetická stimulace Prvky neurorehabilitace uRehabilitace pacientů v kómatu – druhý stimulační blok 1.Orofaciální stimulace Prvky neurorehabilitace uRehabilitace pacientů v kómatu – druhý stimulační blok 2.Chuťová stimulace u Prvky neurorehabilitace uRehabilitace pacientů v kómatu – druhý stimulační blok 3.Čichová stimulace Prvky neurorehabilitace uRehabilitace pacientů v kómatu – druhý stimulační blok 4.Zvuková stimulace Prvky neurorehabilitace uRehabilitace pacientů v kómatu – druhý stimulační blok 5.Optická stimulace Prvky neurorehabilitace uVčasná mobilizace – polohování 1.Pasivní polohování: •supinační poloha – poloha na zádech •semisupinační poloha – mezi polohou na zádech a boku •poloha na boku •poloha semipronační – mezi polohou na boku a na břiše •polosed •poloha na břiše Prvky neurorehabilitace uVčasná mobilizace – polohování 2.Bridging Prvky neurorehabilitace uVčasná mobilizace – polohování 3.vertikalizace Pravidla průběhu stimulace uOmezení doby stimulace uPřerušování stimulačních intervalů pauzami uPlánování terapie s ohledem na denní dobu uStimulace v době nejlepší vigility uObměna stimulačních materiálů uPozorování známek příliš vysoké zátěže uPravidelná dokumentace uPoužití taktilních a akustických stimulů uPostupné rozšíření stimulačních forem uIndividualita uIntegrace rodinných příslušníků uStimul nesmí vyvolat strach nebo bolest uŽádná stimulace při křečích uŽádná stimulace při vegetativní nestabilitě uŽádná stimulace při vysoké teplotě uŽádná stimulace při nestabilitě intrakraniálního tlaku uŽádné zvýšení patologických reflexů a reakcí během stimulace Bazální stimulace uVědecký pedagogicko-ošetřovatelský koncept uPodporuje v nejzákladnější (bazální) rovině lidské vnímání, pohyb a komunikaci uCílem je pochopit potřeby klienta uNa základě sestaveného individuálního plánu péče o klienta podporuje jeho vnímání, komunikační, kognitivní a pohybové schopnosti uJe vhodný pro klienty všech věkových kategorií uVyužívá se v intenzivní péči, na standardních odděleních, v zařízeních pro seniory, v ústavech sociální péče, v domácí i hospicové péči Historie uAutorem konceptu – prof. Dr. Andreas Fröhlich uVěnoval se dětem s těžkým psychosomatickým postižením uVycházel z toho, že tyto děti musí dostávat minimálně takových stimulů jako v prenatálním období uDo ošetřovatelské péče přenesla koncept profesorka Christel Bienstein – zdravotní sestra uV ČR koncept bazální stimulace přinesla lektorka Karolína Friedlová uVe Frýdku-Místku v roce 2005 založila Institut Bazální stimulace. Prvky bazální stimulace 1.Základní prvky stimulace uSomatická stimulace uVestibulární stimulace uVibrační stimulace 2.Nástavbové prvky stimulace uOptická stimulace uAuditivní stimulace uOrální stimulace uOlfaktorická stimulace uTaktilně-haptická stimulace Somatická stimulace uPoskytuje vjemy z povrchu těla a vnitřního prostředí organismu uZprostředkovává vnímání vlastního těla a tělesných hranic uJe zajišťovaná kvalitními doteky, které by měli být klidné, celou plochou ruky, s určitým stálým tlakem, nesmí být nepříjemné, traumatizující uMožnosti somatické stimulace: •Iniciální dotek •Koupele •Masáže •Polohování s ohraničením těla Iniciální dotek uStejné místo, stejné slova uPomáhá nemocným uvědomit si, že se bude něco dít uNemocní nereagují tak velkou změnou vitálních funkcí uMusí provádět všichni členové týmu Koupele a masáže uZklidňující stimulace – stimuluje vnímání tělesného schématu, redukuje neklidné stavy, stavy zmatenosti, dezorientace, navozuje tělesné uvolnění, navazuje komunikaci, stimuluje vnímání,… uPovzbuzující stimulace – zvýšení úrovně vědomí, pozornosti, svalového tonu, srdeční frekvence, krevního tlaku, podpoření aktivity uNeurofyziologická stimulace – vhodná pro pacienty s parézami a plegiemi, předpokladem je schopnost vnímat nepostiženou stranu těla, aby byla možnost integrovat postiženou stranu zpátky do tělesného schématu, klient celou dobu stimulaci opticky kontroluje a sleduje uSymetrická stimulace – vhodná pro klienty s poruchami rovnováhy, synchronně se stimulují obě horní končetiny a pak obě dolní, důležitá pozice terapeuta Najst podklady od Hedviky a odfotit obrazky uRozvíjející stimulace – zdůrazňuje symetrii a střed těla uDiametrální stimulace – u klientů se zvýšeným svalovým napětím, nemusí být aplikována na celé tělo, jenom na jeho část uMasáž stimulující dýchání – má vysokou komunikační hodnotu, musí být provedena správně, primárně volíme záda, klidně a symetricky provádíme masážní pohyby, cílem je přejít na klidné, hluboké a pravidelné dýchání uKontaktní dýchání – ruce položeny na hrudníku klienta, doprovázení při nádechu i výdechu, klient může použít i své ruce Polohování s ohraničením těla uPoloha „hnízdo“ u uPoloha „mumie“ u Vestibulární stimulace uZdravý člověk se pohybuje, mění svou polohu v důsledku různých činností uCílem je podpora vnímání rovnováhy, orientace, vnímání pohybu a polohy těla u1. Houpací pohyby v lůžku u2. Otáčivé pohyby hlavy u3. Nácvik tzv. pohybu ovesného klasu v ovesném poli Vibrační stimulace uPoskytuje vnímání vibrací z periferie dovnitř těla uMožnosti stimulace – hlas, ruce, elektrické přístroje Nástavbové prvky stimulace uOPTICKÁ STIMULACE •Tzn. zraková •Zrak nám umožňuje poznávat okolní svět, lidi, předměty, orientovat se, posiluje pocit jistoty •Stimuly jsou nabízeny přes zavřené oči (vnímaní denního světla a tmy) nebo přes otevřené (foto, kresby,…) •Možnosti stimulace: fotografie nejbližší rodiny a přátel, výzdoba prostředí, televize, barevné povlečení • optická Nástavbové prvky stimulace uAUDITIVNÍ STIMULACE •Tzn. sluchová •Cílem je stimulace sluchového vnímání a rozlišovací schopnosti pro jednotlivé zvuky •Je spojen s iniciálním dotekem •Možnosti stimulace: zpěv, hudba, řeč, nástroje Nástavbové prvky stimulace uORÁLNÍ STIMULACE •Tzn. ústní •Zkoumá a stimuluje rty a receptory chuti •Může být spojena s hygienou dutiny ústní •Možnosti stimulace: oblíbené nápoje „cucací“ váčky (chipsy, gumoví medvídci, čokoláda) obr Nástavbové prvky stimulace uOLFAKTORICKÁ STIMULACE •Tzn. čichová •Vůně a pachy jsou pro lidský organismus hlavními vyvolavateli vzpomínek ať už kladných či záporných •Nenabízíme kontinuálně, podáváme v dávkách •Možnosti stimulace: vůně, pachy • obr Nástavbové prvky stimulace uTAKTILNĚ-HAPTICKÁ •Tzn. dotek-hmat •Zaměřena na používání známých a oblíbených předmětů •Vkládáme je do rukou klienta •Možnosti stimulace: hračky, hrníčky, ručníky, teplo a chlad, předměty z denního života i práce, kožešina • plyšákIMG_0225 Autobiografická anamnéza uZjišťujeme ji od nejbližších klienta (zvyky, návyky, záliby, oblíbené předměty) uU všech stimulací ji musíme respektovat u Desatero bazální stimulace u1. Přivítejte a rozlučte se s klientem pokud možno vždy stejnými slovy. u2. Při oslovení se ho vždy dotkněte na stejném místě. u3. Hovořte zřetelně, jasně a ne příliš rychle. u4. Nezvyšujte hlas, mluvte přirozeným tónem. u5. Dbejte, aby tón vašeho hlasu, vaše mimika a gestikulace odpovídaly významu. u6. Při rozhovoru s klientem používejte takovou formu komunikace, na kterou byl zvyklý. u7. Nepoužívejte v řeči zdrobněliny. u8. Nehovořte s více osobami najednou. u9. Při komunikaci s klientem se pokuste redukovat rušivý zvuk okolního prostředí. u10. Umožněte klientovi reagovat na vaše slova. DĚKUJI ZA POZORNOST