Problematika hubnutí a nabírání hmotnosti
u sportovců
RED-S, Female athlete triad
Mgr. Petr Loskot
Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MUNI
4.5.2021

Obsah prezentace
•Přibírání u sportovců, proč a jak?
•Studie na přejídání a vliv na nabírání tělesné hmotnosti
•Hubnutí u sportovců, proč a hlavně jak?
•Důležitost příjmu proteinů v dietě
•Energetický deficit
•Metabolická adaptace na energetický deficit a jeho následky
•Úskalí energetické nerovnováhy u žen a mužů, RED-S, Female Athlete Triad

Weight management, ať už dolů nebo nahoru
•Nebude cílová hmotnost zvyšovat riziko některých chorob či zranění?
•Bude cílová hmotnost v souladu s celkovým zdravím organismu?
•Nebude cílová hmotnost omezovat sportovní výkon?
•Bere cílová hmotnost v úvahu genetické pozadí daného sportovce?
•Může být cílová hmotnost dále udržována bez výskytu problémů popsaných výše?
•

Přibírání u sportovců: jaké jsou důvody?
•Posun do vyšší hmotnostní kategorie (nezáleží na „kvalitě“ nabrané tkáně)
•Nabírání svalové hmoty a posun výkonnosti (ideálně nejčistší svalová hmota)
•Snížit riziko zranění („ochránit klouby tukem či svalovou hmotou“)
•Zvýšit sílu
•
•Nejčastější otázky:
•1) Jaký energetický přebytek je pro nabírání hmotnosti ten nejlepší?
•2) Jaké živiny při přibírání zvolit?
•3) Lze rychlost přibírání svalové hmoty nějak urychlit vyšším příjmem živin?

Konkrétní faktory zvyšující potřebu příjmu energie a bílkovin pro růst svalové hmoty
Obsah obrázku podepsat, vsedě, jídlo, ulice Popis byl vytvořen automaticky


Nastavení energetického přebytku
•1) Přebytek vyjádřený absolutními čísly v kJ/kcal
•2) Přebytek vyjádřený v % CEP nad udržovací příjem
•
•Jaký přístup je lepší?
•
•Př.: Navýšení příjmu o 1 000 kJ: v jídelníčku ženy se může jednat o zvýšení cca 15 %,
zatímco 1 000 kJ v jídelníčku muže může znamenat navýšení
např. pouze poloviční nárůst co do % CEP
•
•Př.: Navýšení 10 % aktuálního CEP: u obou příkladů (muž i žena) se bude jednat o navýšení příjmu
vztaženého na konkrétní CEP
•
•
•

Jak rychle nabírat hmotnost?
•Rychlost nabírání hmotnosti (svalové i tukové tkáně) se bude odvíjet
od různých aspektů:
•1) Velikost energetického přebytku
•2) Fyzická aktivita (silový vs. vytrvalostní trénink a celková energetická bilance)
•3) Genetické pozadí
•4) Trojpoměr živin a zastoupení bílkovin
•5) Doba silového tréninku (čím delší „kariéra“, tím pomaleji se svaly nabírají)

Bouchard (1990), The Response to Long-Term Overfeeding in Identical Twins
•12 párů monozygotických dvojčat, energetický přebytek 1 000 kcal po dobu 84 dní
•Rozdíly mezi nabranými hmotnostmi jsou poměrně velké, menší samozřejmě
u párů dvojčat

Bray (2012), Effect of Dietary Protein Content
on Weight Gain, Energy Expenditure,
and Body Composition During Overeating
•8 týdnů v energetickém přebytku cca 40 % nad CEP
•3 skupiny účastníků s odlišným příjmem proteinů:
•
LPD
NPD
HPD
Proteiny
47 g (0,7 g/kg TH)
140 g (1,8 g/kg TH)
228 g (3,0 g/kg TH)
Sacharidy
 341 g
369 g
373 g
Tuky
168 g
157 g
110 g
Energie
3130 kcal
3508 kcal
3439 kcal

Bray (2012), Vliv přejídání na tělesné složení
•Nízký příjem proteinů během přejídání vede k nárůstu pouze tukové tkáně. Vyšší příjem proteinů
vede i ke zvýšení FFM,
a to i bez silového tréninku.

Jaký energetický přebytek tedy nastavit?
•Nutná spolupráce od klienta (např. 7denní záznam stravy pomocí vážení)
•Určení aktuálního energetického příjmu, na kterém klient drží hmotnost
•Nastavit nový příjem živin: navýšení příjmu energie o 5–15 %
•
•Ideálně každých 14 dnů vážení + měření obvodu tělesných partií (stehno, lýtko, pas, boky, obvod
hrudníku, paže)
•Vyšetření na přístroji k odhadu tělesného složení
•Pozor na výkyvy retence vody v průběhu menstruačního cyklu
•Obézní začátečníci mohou zároveň hubnout tuk a nabírat beztukovou hmotu (viz dále)
•
•

Galgani (2008), Energy metabolism, fuel selection and body weight regulation



Jak rychle přibírat hmotnost?
•Pro maximálně čisté nabírání svalové hmoty se obecně nedoporučuje příliš rychlé nabírání tělesné
hmotnosti, rychlost nabírání může být ovlivněna i roky aktivního tréninku a postupným přibližováním
k naturálnímu limitu
(zřejmě někde v okolí FFMI= 25)

Lze rychlost přibírání svalové hmoty nějak urychlit vyšším příjmem živin?
•Hormonální nastavení člověka nedovoluje nabírat svalovou hmotu rychleji
než zhruba 0,25 kg za týden (tj. cca 1 kg za měsíc)
•Toto číslo platí navíc pouze v začátcích silového tréninku
•Z tohoto pohledu nemá smysl při honbě za svaly přibírat velkou hmotnost
à velká část bude tvořena tělesnou vodou a tukem
•Zvýšení tělesného tuku a jeho negativní dopady:
•1) Snížení citlivosti na inzulin à podpora nekvalitního přibírání na hmotnosti
•2) Zvýšení TK, zvýšená zátěž pro KV soustavu
•3) Snížení hladiny testosteronu (aromatizace v tukové tkáni) à zhoršení anabolického prostředí
•4) Zvýšená zátěž pro pohybový aparát
•5) a mnoho dalších…
•

Suma sumárum: Živiny pro přibírání
•Nastavení energetického přebytku zhruba 5–15 % aktuálního CEP
•
•Bílkoviny: minimálně zachovat v rozmezí dle ISSN (2017), tj. 1,4–2,0 g/kg TH
•
•Tuky: Příjem tuků u sportovců by se mohl pohybovat mezi 25–30 % CEP, rozhodně nejít pod 20 % CEP
•
•Sacharidy: dopočítat do požadovaného příjmu energie, většinou 4–7 g/kg TH
•
•
•

Obsah obrázku snímek obrazovky, pták Popis byl vytvořen automaticky
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6710320/


Hubnutí u sportovců: jaké jsou důvody?
•Akutní snížení hmotnosti z důvodu dosáhnutí požadované hmotnostní kategorie
•Nízká hmotnost jako konkurenční výhoda à vytrvalostní sporty
•Zvýšení výkonnosti („zbytečná hmotnost navíc“)
•Zlepšení zdravotního stavu (TK, krevní lipidy, glykémie, zánětlivost)
•Estetika à nízké % tělesného tuku
•
•Nejčastější otázky:
•1) Jaký energetický deficit je pro redukci hmotnosti ten nejlepší?
•2) Jaké živiny při hubnutí neopomenout?
•3) Jaká rychlost ztráty tělesné hmotnosti se považuje za optimální?
•

Nastavení energetického deficitu
•1) Deficit vyjádřený absolutními čísly v kJ/kcal
•2) Deficit vyjádřený v % CEP pod udržovací příjem
•
•Jaký přístup je lepší?
•
•Př.: Snížení příjmu např. o 500 kcal: (500 kcal à cca 2 kg/měsíc),
500 kcal může v jídelníčku představovat i více než 25 % CEP,
v případě muže např. kolem 15 % CEP à odlišné deficity pro různé sportovce
•
•Př.: Snížení příjmu energie o určité % z CEP: Určité snížení příjmu energie
o konkrétní % bude u obou případů vhodnější
•
•
•

Rychlost ztráty tělesné hmotnosti
•Ztracená hmotnost by neměla být počítána na absolutní kilogramy
•Více motivační je přepočet na ztracená % TH (např. u žen)
•Optimální rychlost hubnutí: 0,5–1 % TH za týden
•
•Ze začátku může být ztráta hmotnosti i rychlejší (tělesná voda)
•Rychlejší úbytek dále v dietě je většinou zapříčiněn vyšší ztrátou FFM
•
•

Suma sumárum: Jaké živiny při hubnutí neopomenout?
•Nastavení energetického deficitu 15–20 % aktuálního CEP
•
•Bílkoviny: minimálně zachovat v rozmezí dle ISSN (2017), tj. 1,4–2,0 g/kg TH
•U silových estetických sportovců možnost příjmu bílkovin ještě navýšit
•Příjmy bílkovin podporující hubnutí a zachování FFM ve studiích: 1,6 g/kg TH a více
•
•Tuky: ACSM, 2016 (Position Statement: Nutrition and Athletic Performance):
•25–30 % CEP, Příjem tuků u sportovců by dlouhodobě neměl klesnout pod 20 % CEP
•
•Sacharidy: dopočítat do požadovaného příjmu energie, většinou 3–5 g/kg TH
•
•
•

Jak na příjem bílkovin u sportovců
při kalorické restrikci? Různé pohledy
A systematic review of dietary protein during caloric restriction in resistance trained lean
athletes: A case for higher intakes, Helms (2014)
Při kalorické restrikci příjem 1,8–2,7 g/kg TH
tj. 2,3–3,1 g/kg FFM
Týká se spíše estetických disciplín s maximální redukcí tělesného tuku (kulturistika, fitness)
Dietary Protein for Training Adaptation and Body Composition Manipulation in Track and Field
Athletes, Witard (2019)
Při kalorické restrikci příjem 1,6–2,4 g/kg TH
Může se týkat atletických disciplín se silovými prvky, nebo obecně sportovců

Poměr přijímaných základních živin: Shrnutí
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Bílkoviny (g/kg TH)
Tuky
Sacharidy
Udržování
hmotnosti
Sportovci obecně: 1,2–2,0
Siloví sportovci: 1,4–2,0
Běžná populace: 0,8–1,0
20–35 %
z příjmu energie
Zbytek dle celkového energetického příjmu
(3–X g)
Přibírání
svalové hmoty
1,4–2,0
25–35 %
z příjmu energie
Zbytek dle celkového energetického příjmu
(3–X g)
Redukce tělesné hmotnosti
Sportovci obecně: 1,4–2,0
Běžná populace: alespoň 1,6
Silové sporty: 2,3–3,1 (g/kg FFM)
20–30 %
z příjmu energie
Zbytek dle celkového energetického příjmu
(cca 3–5 g)

Důležitost proteinů v dietě



Vliv kalorického deficitu na MPS a MPB
•
Acute energy deprivation affects skeletal muscle protein synthesis and associated intracellular
signaling proteins
in physically active adults, Pasiakos (2010)
Energetický deficit -20 %
Snížení MPS o 19 %
Reduced resting skeletal muscle protein synthesis is rescued by resistance exercise and protein
ingestion following short-term energy deficit, Areta (2014)
V klidu snížení MPS o 27 %
Spojení proteinu + cvičení à zvýšení MPS
Effects of short-term energy deficit on muscle protein breakdown and intramuscular proteolysis in
normal-weight young adults, Carbone (2014)
Zvýšení MPB až o 60 %
Pronounced energy restriction with elevated protein intake results in no change in proteolysis and
reductions in skeletal muscle protein synthesis that are mitigated by resistance exercise, Hector
(2018)
Bez vlivu na MPB

Mettler (2010), Increased Protein Intake Reduces Lean Body Mass Loss during Weight Loss in Athletes
•2 skupiny atletů, stejný energetický deficit (–40 %), ale odlišný příjem proteinů.
•1. skupina: příjem 1 g/kg TH B
(cca 15 % CEP)
•2. skupina: příjem 2,3 g/kg TH B
(cca 35 % CEP)

Longland (2016), Higher compared with lower dietary protein during an energy deficit combined with
intense exercise promotes greater lean mass gain and fat mass loss: a randomized trial
•Účastníci nikdy před tím nebyli zapojeni do silového tréninku, 1–2x týdně rekreační sport
•4 týdny v energetickém deficitu 40 % („Body recomposition study“)
•2 skupiny příjmu proteinů:
•1) 2,4 g/kg TH
•2) 1,2 g/kg TH
•
•Tréninky 6x týdně:
Silový trénink
HIIT
LIST
PRO
CON
Věk
23 ± 2
23 ± 2
Hmotnost (kg)
100,1 ± 12,8
96 ± 14,6
Výška (m)
1,84 ± 0,06
1,84 ± 0,08
BMI (kg2/m)
29,7 ± 3,9
29,6 ± 2,7
Tuková hmota (kg)
22,1 ± 7,3
 22,8 ± 7,2
Tělesný tuk (%)
23,6 ± 6,1
24,8 ± 6,3
Lean body mass (kg)
73 ± 6,8
69,2 ± 8,1

Příjem živin během období
•


Longland (2016): Výsledky
•„Začátečníci mohou nabírat svaly
v energetickém deficitu“
PRO group
PRO group
CON group
CON group
PRE
POST
PRE
POST
Body mass (kg)
100,1 ± 12,8
94,2 ± 13,7
96 ± 14,6
92,5 ± 14
Body fat (kg)
23,6 ± 5,6
18,8 ± 6,2
24,8 ± 6,1
21,1 ± 6,1
Lean mass (kg)
73,1 ± 6,8
74,3 ± 6,7
69,2 ± 6,1
69,2 ± 6,1

Mohou nabírat svaly (naturálně)
i závodníci v dietě?


The Effects of Intensive Weight Reduction on Body Composition and Serum Hormones in Female Fitness
Competitors (2016)
•4měsíční dietní intervence v přípravě na závody v body a bikiny fitness
•27 účastnic
•Zkušenost s tréninkem 3,5±1,4 roku
•Kardio trénink a silový trénink 5x týdně
•Zkoumán vliv na hormony a tělesné složení (PRE-MID-POST)
•

The Effects of Intensive Weight Reduction on Body Composition and Serum Hormones in Female Fitness
Competitors (2016)
Energetický deficit
22.9 ± 13.8% v průměru
Příjem energie (PRE-MID-POST)
9903.7 ± 1785.8   7887.6 ± 1440.9    9273.4 ± 2186.6
Příjem proteinů (PRE-MID-POST)
202.5 ± 44.1   189.7 ± 39.5   195.4 ± 41.5  (lehce nad 3 g/kg)
Příjem sacharidů (PRE-MID-POST)
215.6 ± 67.7 (3.35 ± 1 g/kg) 126.1 ± 49.1 (2.10 ± 0.84)  188.5 ±72.5
Příjem tuků (PRE-MID-POST)
64.4 ± 16.2    56.8 ± 16.4    59.7 ± 13.0 (cca 1 g/kg TH)

The Effects of Intensive Weight Reduction on Body Composition and Serum Hormones in Female Fitness
Competitors (2016)
Pohled na tělesné složení všech účastnic

Layman (2005), Dietary Protein and Exercise Have Additive Effects on Body Composition
during Weight Loss in Adult Women
•4 skupiny žen, příjem energie 7,1 MJ, skupina PRO (1,6 g/kg TH) (vyšší B),
skupina CHO (0,8 g/kg TH) (nižší B),
+ cvičení (5x týdně chůze, 2x týdně silový trénink),
•doba trvání 4 měsíce

Layman (2005), Dietary Protein and Exercise Have Additive Effects on Body Composition
during Weight Loss in Adult Women
Vyšší B
Vyšší B + pohyb
Nižší B
Nižší B + pohyb
Hmotnost
Před
Po
91,1±5,1
82,4±4,4
86,1±4,6
76,3±3,9
93,7±3,5
85,9±3,5
79,8±2,7
73,1±2,8
Tuková hmota
Před
Po
39,0±3,0
33,1±2,4
40,9±3,6
32,1±2,9
40,6±2,0
35,6±2,1
36,3±2,2
30,8±2,3
Beztuková hmota
Před
Po
50,6±2,5
48,6±2,4
42,6±1,4
42,2±1,4
51,7±1,7
49,0±1,8
40,6±0,8
39,6±0,8

Rizika (nepřiměřeného a dlouhodobého) energetického deficitu?



(Ne)přiměřený energetický deficit
•Snížení sportovního výkonu, koordinace, koncentrace
•Snížení regenerace
•Riziko ztráty svalové hmoty
•Snížení síly, zásob svalového glykogenu
•Snížení pozitivních adaptačních mechanismů na trénink
•Vyšší riziko zranění
•Zvýšená psychická nepohoda (pocit hladu, podrážděnost, únava, deprese?)
•Snížení obranyschopnosti
•Změny v hormonálních hladinách

Změny v hladinách hormonů během nízkého energetického příjmu: Trexler (2014), Metabolic adaptation
to weight loss: implications for the athlete
Hormon
Změna
Metabolický efekt
Leptin
Snížení
Snížení BMR
Ghrelin
Zvýšení
Zvýšení pocitu hladu
Testosteron
Snížení
Možný vliv na ztrátu svalové hmoty, libido
Kortizol
Zvýšení
Katabolické prostředí
(podpora glukoneogeneze z AMK)
Inzulin
Snížení
Snížení antikatabolického působení inzulinu
Glukagon
Zvýšení
Podpora glukoneogeneze
T3
Snížení
Snížení BMR




Jak zabránit metabolické adaptaci v dietě?
•Rozumný energetický deficit
•Raději přidat na pohybu než ubírat energetický příjem
•Narušování energetického deficitu cílenými refeed dny (1–2x za 7–14 dní navýšení příjmu na
udržovací, nebo cca 5–10 % nad udržovací příjem kalorií)
•
•1) Akutní navýšení energetického příjmu nad aktuální příjem energie
à zřejmě pozitivní vliv na hladinu leptinu a hormonů štítné žlázy à možné zvýšení BMR
•2) Toto navýšení energetického příjmu by mělo pocházet především
ze sacharidů (výhoda tkví i v doplnění svalového glykogenu)
•
•
•Chin-Chance (2000), Twenty-four-hour leptin levels respond to cumulative short-term energy
imbalance and predict subsequent intake
•Jenkins (1997), Carbohydrate intake and short-term regulation of leptin in humans
•
•

Možné výhody zařazení refeedů do redukční diety
Vyšší redukce tělesného tuku
Nižší riziko ztráty svalové hmoty
Pozitivní dopad na hormonální systém (hladiny štítné žlázy, pohlavní hormony)
Snížení pociťování hladu a chutě na sladké
Vyšší efektivita v celkovém dodržování dietního režimu
Pozitivní dopad na psychiku
Možnost lepšího výkonu při fyzické aktivitě
Nižší riziko jojo-efektu po ukončení diety

Byrne (2018) Intermittent energy restriction improves weight loss efficiency in obese men: the
MATADOR study
•Fifty-one men with obesity were randomised to 16 weeks of either: (1) continuous (CON), or (2)
intermittent (INT) ER completed as 8 × 2-week blocks of ER alternating with 7 × 2-week blocks of
energy balance (30 weeks total). Forty-seven participants completed a 4-week baseline phase and
commenced the intervention (CON: N=23, 39.4±6.8 years, 111.1±9.1 kg, 34.3±3.0 kg m−2; INT: N=24,
39.8±9.5 years, 110.2±13.8 kg, 34.1±4.0 kg m−2). During ER, energy intake was equivalent to 67% of
weight maintenance requirements in both groups. Body weight, fat mass (FM), fat-free mass (FFM) and
resting energy expenditure (REE) were measured throughout the study.
Metoda „1+1“




Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky



Další literatura pro zájemce
Obsah obrázku červená, místnost Popis byl vytvořen automaticky
Campbell, 2020
Obsah obrázku pták Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku láhev Popis byl vytvořen
automaticky
1)
2)
3)

Davoodi (2014), Calorie Shifting Diet Versus Calorie Restriction Diet: A Comparative Clinical Trial
Study
•Studie používající 2 odlišné způsoby diety (navržení deficitu)
•1) Trvalý energetický deficit
•2) Deficit energie s „refeed“ ad libitum periodami 11+3 (3x),
tedy 42 dní (6 týdnů)
•
•Follow-up studie po ukončení studie 1 měsíc (fáze 3)
•
•Účastníci: obézní ženy (BMI=33, věk 37 let)

Davoodi (2014), Calorie Shifting Diet Versus Calorie Restriction Diet: A Comparative Clinical Trial
Study


Dělá chronický nedostatečný příjem energie atlety náchylné k ukládání tuku?
•Deutz (2000), Relationship between energy deficits and body composition
in elite female gymnasts and runners
•

Změny v hladinách hormonů během nízkého energetického příjmu: Trexler (2014), Metabolic adaptation
to weight loss: implications for the athlete
Hormon
Změna
Metabolický efekt
Leptin
Snížení
Snížení BMR
Ghrelin
Zvýšení
Zvýšení pocitu hladu
Testosteron
Snížení
Možný vliv na ztrátu FFM, libido
Kortizol
Zvýšení
Katabolické prostředí
Inzulin
Snížení
Snížení antikatabolického působení inzulinu
T3
Snížení
Snížení BMR
Estrogen
Snížení
Ztráta menstruace, ovlivnění kostního metabolismu

Četná pozorování ukázala, že sportující ženy a dívky trpí ztrátou menstruace nebo sníženou kostní
hustotou mnohem častěji než nesportující ženy stejného věku.
Jaká vysvětlení postupně existovala?
K čemu se věda přiklání nyní?

1. Teorie o vymizení menstruace
Procento tělesného tuku





Body fat, menarche, fitness and fertility (1987)
•První teorie o plodnosti byly vázány na množství tělesného tuku
•Mladá dívka musí dosáhnout určitého množství tuku, aby proběhla menarché
•Nedostatek tělesného tuku à zpoždění menarché
•Nedostatek tělesného tuku dále v životě à ztráta menstruace a nemožnost otěhotnět (vykládáno tak,
že žena nemá dostatek energetických zásob pro zdárné těhotenství a kojení)
Minimální množství tělesného tuku pro menarché: 17 % BF
Udržení reprodukčních schopností ženy dále v životě: minimálně 22 % BF

Loucks (2003), Energy Availability, Not Body Fatness, Regulates Reproductive Function in Women
•Neúspěch  „BODY COMPOSITION HYPOTHESIS“ o tělesném tuku
•Di Carlo (1999), Hypogonadotropic hypogonadotropism in obese women after biliopancreatic diversion
•
Morbidně obézní žena (BMI = 47, 130 kg) po chirurgickém zmenšení žaludku à snížení BMI = 35, 97 kg
Ztráta menstruace à Tělesný tuk není hlavním regulátorem menstruace u žen

2. Teorie o vymizení menstruace
Stres způsobený fyzickou aktivitou


Nízká vs. Dostatečná EA za různých situací
Jedna z prvních studií potvrzující klíčový vliv nízké energetické dostupnosti na poruchu
menstruace.
Loucks, (1998) Low energy availability,
not stress of exercise, alters LH pulsatility
in exercising women

Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, noviny, snímek obrazovky,
dokument Popis byl vytvořen automaticky


3. Teorie o vymizení menstruace
a dalších zdravotních problémech
Tzv. Nízká energetická dostupnost
(Low Energy Availability, LEA)

Klasický pohled na energetickou bilanci
•
Příjem = Výdej
Výdej energie
Příjem > Výdej
Příjem < Výdej

Není to jen o energetické bilanci…
Jiný pohled na složky výdeje energie člověka
Údržba/obnova buněk, tělesných tkání
Pohyb
Termoregulace (tvorba tepla, udržování teploty)
Růst (vývoj, růst svalové hmoty, atd)
Reprodukce
…Imunitní funkce, správná funkce orgánů atd…
Koncept energetické dostupnosti

Teorie energetické dostupnosti stojí na skutečnosti, že přijímaná energie je u savců vyčleněna pro
5 základních funkcí – údržbu buněk, pohyb, termoregulaci, růst a reprodukci. Za předpokladu, že je
konkrétní kvantum energie vyhrazeno pro jeden proces, stává se tak pro další funkce nedostupnou.
Kupříkladu pokud je velké množství energie vynakládáno na funkci pohybovou, nedostává se jí pro
systém reprodukční, tudíž nemůže probíhat a organismus ho utlumuje.

•
Mladé zdravé ženy byly vystaveny několika experimentům s různou energetickou dostupností
po dobu 5 dní (různý příjem energie a stejný výdej energie skrze pohyb).
Výzkumníky zajímalo, při jaké EA dojde k porušení správné pulzality vylučování hormonu LH.

LH pulsatility is disrupted at a threshold of energy availability in regularly menstruating women
(2003)
Výzkumníci pozorovali, že k narušení pulzality hormonu LH došlo při EA 20 kcal/kg FFM,
zatímco při EA 30 kcal/kg FFM a 45 kcal/kg FFM byla pulzalita zachována. Nejvíce náchylné byly k
tomuto narušení ženy s kratší luteální fází cyklu - 11 dní (ženy s kratší fází byly ze studie
vyřazeny).

•



Fáze menstruačního cyklu
•


Jak organismus pozná,
že je energetická dostupnost nízká?


Množství tukové tkáně (případ menarché)
Energetická dostupnost
Luteinizing hormone pulsatility is disrupted at a threshold
of energy availability in regularly menstruating women (2003)
Zachovávání pulzality LH
Kisspeptin

Hormon štíhlosti leptin a jeho funkce
•Objeven teprve v 90. letech minulého století
•Hormon vylučovaný tukovými buňkami
•Vliv na řízení příjmu potravy (vysoké hladiny v krvi à navození sytosti)
•Hladiny leptinu úzce korelují s množstvím tuku v organismu
•Ztráta 10 % z počáteční hmotnosti à propad hladin leptinu až o 50 %
•Na jeho hladinu má však velký vliv i příjem energie. Leptin informuje centrum hypotalamu nejen o
dlouhodobější energetické dostupnosti (množství tělesného tuku), ale také o aktuální energetické
dostupnosti (bilance příjmu a výdeje energie v rámci dnů a týdnů), která je důležitější.
1) 4 dny vystavení LEA pokles leptinu o cca 55 % oproti dnům s dostatečnou EA
2) 5 dní LEA pokles leptinu o 67 %.
1)Low energy availability in exercising men is associated with reduced leptin and insulin but not
with changes in other metabolic hormones (2016)
2)Decrease in serum leptin after prolonged physical activity in men (2002)
3)

Leptin



Female Athlete Triad
American College of Sports Medicine (2007) The Female Athlete Triad
VanBaak (2016) The Female Athlete Triad
•Syndrom poprvé popsaný v roce 1992 společností American College of Sports Medicine
•Tento syndrom je definován:
•1) Nízká energetická dostupnost
(s nebo bez současného výskytu poruch příjmu potravy jako mentální anorexie, bulimie
nebo jiných, blíže nespecifikovaných poruch)
•2) Menstruační dysfunkce
(nepravidelnost–oligomenorrhea nebo úplné vymizení cyklu–amenorrhea)
•3) Snížená kostní denzita
(osteopenie nebo závažnější osteoporóza)
•




Nejohroženější skupinou jsou mladé sportovkyně
•Nejohroženější skupinou jsou mladé sportovkyně těch sportovních disciplín,
kde je nutné:
•
•1) Soutěžit s nízkým procentem tělesného tuku z důvodu estetiky
(bikiny fitness, body fitness a další disciplíny, dále pak gymnastika, krasobruslení, baletky,
atd.)
•2) Dlouhodobě udržovat nízkou tělesnou hmotnost, nebo nárazově hubnout
pro udržení hmotnostní kategorie
•3) Udržovat nízké procentu tělesného tuku z důvodu maximální výkonnosti (vytrvalostní sporty,
atletika)
•4) Jakékoliv sportovkyně, které absolvují velký objem tréninků a pohybové aktivity
•5) Sportovkyně, které se stravují alternativně
•

Problémy se ale netýkají jen žen, ale také mužů
Obecně muži s vysokým výdejem energie při tréninku, nutností kontroly hmotnosti
Oblast kulturistiky a fitness
Bojové sporty
Cyklisté, běžci a další vytrvalostní sportovci
Žokejové, veslaři
Obecně sporty, kde je kladen důraz na hmotnost (hmotnostní kategorie)
a co nejlepší poměr síla/hmotnost

Důvody nízké energetické dostupnosti
•
•
(Špatně nastavená) Redukční dieta (příliš dlouhá, příliš tvrdá)
Rizikové může být zhubnout již 10–15 % původní hmotnosti,
tj. ztratit zhruba 1/3 tělesného tuku.
Nezamýšlený nedostatečný příjem energie, např. z důvodu špatných výživových znalostí a neznalosti
správné výživy, malému hladu
Velmi vysoký energetický výdej, těžko vyrovnatelný energetickým příjmem z běžné stravy (energetický
deficit vytvořený pohybem nevyvolá takový hlad jako deficit vyvolaný kalorickou restrikcí)
Alternativní výživové styly, vyřazování některých skupin potravin,
omezení ve výživě z důvodu probíhajících chorob
Cíleně nízký příjem energie z důvodu poruch příjmu potravy
(mentální anorexie, bulimie)
Chronická onemocnění s vlivem na příjem stravy nebo její vstřebatelnost a výdej energie (záněty
GIT, nádorová onemocnění, onemocnění štítné žlázy)

Loucks, (1998) Low energy availability, not stress of exercise, alters LH pulsatility in exercising
women
•the exercising women in this experiment reported that they were satisfied with the amount of food
they consumed during the low energy availability treatment and that they had to force themselves to
consume all the food they were administered in the balanced energy availability treatment. Thus,
hunger may be an insensitive indicator of the energy needs of physically active women, just as
thirst is an insensitive indicator of water needs during prolonged exercise. Athletes may need to
eat by discipline without hunger to prevent reproductive disorders while training, just as they
drink by discipline without thirst to prevent dehydration during a long race.

Důvody nízké energetické dostupnosti
•
•
Únava z tréninku a nízká motivace/nedostatek sil pro přípravu jídla
Nedostatek příležitostí během dne najíst se
Malá kalorická denzita jídla (příliš „zdravé“ jídlo)
Nepravidelnosti ve stravování
Nedostatek financí pro kvalitní jídlo
Spoléhání se pouze na hlad, který nemusí odrážet skutečné potřeby energie
Neopodstatněné kategorické zavrhování doplňků stravy s obsahem energie
(sacharidy, iontové nápoje, meal replacement)
Negativní role trenéra (zdůrazňování důležitosti štíhlosti), spoluhráčů
Negativní role sociálních médií a influencerů

Rizikové faktory pro vznik poruch příjmu potravy
Nízké sebevědomí
Perfekcionismus
Problémy v rodině
Psychologické predispozice
Genetika
Alternativní stravování

Příklad: výpočet EA
•Žena ve věku 25 let s výškou 170 cm a hmotností 65 kg
•Zastoupení tělesného tuku: 20 %,  FFM (65x0,8=52 kg)
•Aktuální průměrný energetický příjem: 2 000 kcal
•Průměrný výdej energie prostřednictvím tréninku: 600 kcal
•
Energetická dostupnost = Celkový příjem energie – Energie vydaná pohybovou aktivitou
Energetická dostupnost = (2 000 – 600)/Beztuková tělesná hmotnost
EA = 1 400 / 52
EA = 26,9 kcal/kg FFM à při dlouhodobém příjmu rizikové pro hormonální rovnováhu

Co je to beztuková hmotnost FFM (fat free mass)?
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•Možnost zjistit na přístrojích měřící tělesné složení – pozor na pravidla pro správné měření
•
•
Celková tělesná hmotnost bez započítání tělesného tuku
FFM = Celková tělesná hmotnost – hmotnost tukové tkáně
Je složena z:
1) Tělesná voda (TBW, total body water)
2) Proteiny (hmota orgánů, svalová hmota)
3) Minerální látky (kostní hmota)

Úskalí při výpočtu energetické dostupnosti v praxi
Faktor rovnice
Úskalí L
Závažnost možné chyby
FFM
Nepřesnost určení FFM
(vliv hydratace, denní doby, kvality přístroje)
Relativně malá
(chyba max několik kg FFM)
Celkový příjem energie
Underreporting „nezdravých“ potravin, overreporting „zdravých potravin“
Neochota pečlivě zaznamenávat příjem
Obecně lidé podhodnocují svůj příjem
Teoreticky vysoká
(+-100–500 kcal/d)
Energie vydaná na sportovní aktivitu
Jaké aktivity počítat? (tenká hranice mezi NEAT a EAT) př.: rychlá chůze
Teoreticky vysoká
(+-100–500 kcal/d)

Obtíže vyvolané dlouhodobě sníženými hladinami estrogenů a menstruační dysfunkce
•Neplodnost (Nattiv et al., 2007)
•Nepravidelnost ovulace a z toho riziko nechtěného otěhotnění (Nattiv et al., 2007)
•Zhoršená funkce cévní stěny a zvýšené riziko vzniku chorob srdce a cév (Lieberman et al., 1994)
•Změny hodnot krevních lipidů (zvýšení „zlé“ LDL frakce cholesterolu) (Rickenlund et al., 2005)
•Snížená kostní denzita (Gilsanz, 2011)
•

Menstruační dysfunkce
•Primární amenorrhea: pokud se menarché nedostaví do 15. roku věku
•Sekundární amenorrhea: 3 měsíce a déle trvající vynechání menstruace u ženy, která dosud
menstruovala
•Oligomenorrhea: délka cyklu více než 35 dní nebo méně než 9 za rok

Snížená kostní denzita
•Působení estrogenů na kostní tkáň je nezbytné pro zvyšování kostní denzity
•Většina žen dosahuje maximální kostní hustoty ve 3. dekádě života
•

Jsou ohroženi také muži?
•Problémy s nízkou energetickou dostupností, hypogonadismus
(snížená hladina LH a testosteronu), snížená kostní denzita
•Zejména u vytrvalostních sportovců, ale mohou se týkat každého sportovce
•Problémy se netýkají jen výše zmíněného, ale jsou součástí syndromu RED-S
•Vliv na psychiku
•
Towards a Sustainable Nutrition Paradigm in Physique Sport: A Narrative Review (2019)
Parallels with the Female Athlete Triad in Male Athletes (2016)
Reproductive Dysfunction from the Stress of Exercise Training is not Gender Specific:
The “Exercise-Hypogonadal Male Condition (2014)

Nízká energetická dostupnost u mužů.
Jsou muži odolnější než ženy?
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky

Problémy s nízkým testosteronem
mohou mít i naturální kulturisti:
Rossow (2013), Natural Bodybuilding Competition Preparation and Recovery: A 12-Month Case Study

Jojo efekt při přípravě na soutěž



Within-Day Energy Deficiency and Metabolic Perturbation in Male Endurance Athletes, Torstveit
(2018)
•In conclusion, we found that male endurance athletes with suppressed RMR, despite similar 24-hr
energy balance and energy availability, spent more time in energy deficits exceeding 400 kcal and
had larger single-hour energy deficits compared with those with normal RMR. WDED was associated
with higher cortisol levels and a lower testosterone:cortisol ratio. The results suggest that
assessing energy status in intervals of 24 hr may not be sufficient for detecting athletes at risk
for health-related consequences caused by energy deficiency.
Další důkazy o vlivu frekvence příjmu stravy na hormony, tentokrát u mužů

International Olympic Committee (IOC) Consensus Statement
on Relative Energy Deficiency in Sport (RED-S): 2018 Update


Diagnostika RED-S
•
•
Monitoring skutečného
energetického příjmu
1) Výživová anamnéza – vynechávání potravin, alternativní styly stravování, frekvence stravy,
doplňky stravy
2) Ideálně 7denní záznam stravy pomocí vážení
3) Energie z nápojů
4) Časy příjmu stravy
Monitoring skutečného energetického výdeje
1) V běžných podmínkách např. chytré hodinky nebo MET jednotky aktivit
2) Objem sportovních aktivit za týden
3) Vývoj výkonnosti (pokles, stagnace, růst)
Endokrinologické vyšetření
1) Hormonální profil – pohlavní hormony, LH, T3, TSH, kortizol
Biochemické vyšetření krve
1) Krevní obraz (anémie, imunitní buňky),
základní krevní odběry (funkce orgánů, krevní lipidy)

•
Antropometrické vyšetření
1) Určení tělesného složení (svaly, tuk)
2) Laboratorní určení hodnoty BMR
3) Vývoj tělesné hmotnosti
4) Kostní hustota
Celkové zdraví a četnost zranění
1) Četnost nemocnosti (infekce, nachlazení)
2) Zranění (svalová zranění, zlomeniny)
3) Gastrointestinální problémy
4) Kardiovaskulární funkce – tepová frekvence, TK
Psychologické či psychiatrické vyšetření  (v případě podezření na PPP)
1) Psychický stav – změny nálad, soustředěnost
2) Projevy PPP
Užívaná léčiva
1) Léčiva s vlivem na hmotnost, chuť k jídlu
2) Antikoncepce
Menstruace
1) Pravidelnost
2) Délka, míra krvácení
3) Ménarché

Normalizace RED-S
1) Normalizace nízké EA zvýšením energetického příjmu o cca 200–600 kcal/d
Navýšit energetickou dostupnost do rozmezí 30–45 kcal/kg FFM
Za ideální se považuje EA 45 kcal/kg FFM
•Zvýšit kalorický obsah (přidat tuk, zvýšit sacharidové přílohy)
•Snížit příjem přehnaně „zdravých jídel“ (nízkokalorická jídla, příliš vlákniny)
•Užívání doplňků stravy pro zvýšení příjmu energie (gainery, sacharidy, iontové nápoje)
•Frekvence příjmu stravy (pravidelnost, ne příliš velké pauzy mezi jídly)
•Příprava jídel dopředu, jídlo s sebou (např. na sportoviště)

2) Zvážit snížení tréninkového objemu, pokud je příliš vysoký a je obtížné takto vysoký výdej
energie hradit stravou
•Potřebnost takto vysokého objemu aktivit (výkonnostní vs. rekreační sport)
•Lepší koordinace tréninku a stravy
•Kvantita vs. kvalita tréninků
•Periodizace tréninku
Normalizace RED-S

•
3) Spolu s navýšením EA monitoring hladin hormonů – začátek kladných změn
V případě zjištění snížené kostní denzity:
•Sportovkyně vytrvalostního charakteru se sníženou kostní hustotou by se měly s rozumem zapojit do
odporového cvičení (pozitivní vliv na kostní hustotu)
•Zvýšit příjem vápníku na 1 000–1 500 mg denně
•Hladiny Vitaminu D 25, OH v rozmezí 32 to 50 ng·mL−1,
suplementace vitaminem D v dávce 1 500–2 000 IU·d−1
4) V případě PPP terapie psychologem/psychiatrem – velmi důležité, psychofarmaka,
kognitivně-behaviorální terapie
5) Orální kontraceptiva a aplikace hormonů: není řešením, pouze suplují produkci vlastních hormonů
a zakrývají podstatu problému
Normalizace RED-S

Péče o pacienta v „multidisciplinárním týmu“
1) Lékař s vhledem do problematiky RED-S
2) Nutriční specialista, výživový poradce (určení EA, optimalizace příjmu energie)
3) Psycholog/psychiatr
4) Trenér
5) Spolupráce s nejbližší rodinou, partnerem
6) Role spoluhráčů, tréninkových kolegů

Prevence RED-S, Female Athlete Triad
•Vzdělávání ve výživě, důležitost alespoň rámcového stravovacího plánu
•Povědomí o energetickém příjmu a výdeji
•Zodpovědný přístup k vlastní osobě
•V případě hubnutí rozumně vedené redukce tělesné hmotnosti
•Konzultace se specialisty
•Výběr rozumného trenéra se znalostí problematiky

Použité zdroje
•Bouchard, C., Tremblay, A., Després, J.P., Nadeau, A., et al. (1990) The response to long-term
overfeeding in identical twins. The New England Journal of Medicine. [Online] 322 (21), 1477–1482.
Available from: doi:10.1056/NEJM199005243222101.
•Bray, G.A., Smith, S.R., de Jonge, L., Xie, H., et al. (2012) Effect of Dietary Protein Content on
Weight Gain, Energy Expenditure, and Body Composition During Overeating. JAMA : the journal of the
American Medical Association. [Online] 307 (1), 47–55. Available from: doi:10.1001/jama.2011.1918
[Accessed: 24 April 2018].
•Cannon, B. & Nedergaard, J. (2004) Brown adipose tissue: function and physiological significance.
Physiological Reviews. [Online] 84 (1), 277–359. Available from: doi:10.1152/physrev.00015.2003.
•Chin-Chance, C., Polonsky, K.S. & Schoeller, D.A. (2000) Twenty-four-hour leptin levels respond to
cumulative short-term energy imbalance and predict subsequent intake. The Journal of Clinical
Endocrinology and Metabolism. [Online] 85 (8), 2685–2691. Available from:
doi:10.1210/jcem.85.8.6755.
•Davoodi, S.H., Ajami, M., Ayatollahi, S.A., Dowlatshahi, K., et al. (2014) Calorie Shifting Diet
Versus Calorie Restriction Diet: A Comparative Clinical Trial Study. International Journal of
Preventive Medicine. [Online] 5 (4), 447–456. Available from:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4018593/ [Accessed: 24 April 2018].
•

•Deutz, R.C., Benardot, D., Martin, D.E. & Cody, M.M. (2000) Relationship between energy deficits
and body composition in elite female gymnasts and runners. Medicine and Science in Sports and
Exercise. 32 (3), 659–668.
•Frisch, R.E. (1987) Body fat, menarche, fitness and fertility. Human Reproduction (Oxford,
England). 2 (6), 521–533.
•Galgani, J. & Ravussin, E. (2008) Energy metabolism, fuel selection and body weight regulation.
International journal of obesity (2005). [Online] 32 (Suppl 7), S109–S119. Available from:
doi:10.1038/ijo.2008.246 [Accessed: 23 April 2016].
•Helms, E.R., Zinn, C., Rowlands, D.S. & Brown, S.R. (2014) A systematic review of dietary protein
during caloric restriction in resistance trained lean athletes: a case for higher intakes.
International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism. [Online] 24 (2), 127–138.
Available from: doi:10.1123/ijsnem.2013-0054.
•Jäger, R., Kerksick, C.M., Campbell, B.I., Cribb, P.J., et al. (2017) International Society of
Sports Nutrition Position Stand: protein and exercise. Journal of the International Society of
Sports Nutrition. [Online] 14, 20. Available from: doi:10.1186/s12970-017-0177-8 [Accessed: 25 July
2017].
•Jenkins, A.B., Markovic, T.P., Fleury, A. & Campbell, L.V. (1997) Carbohydrate intake and
short-term regulation of leptin in humans. Diabetologia. [Online] 40 (3), 348–351. Available from:
doi:10.1007/s001250050686.
•

•Kelesidis, T., Kelesidis, I., Chou, S. & Mantzoros, C.S. (2010) Narrative Review: The Role of
Leptin in Human Physiology: Emerging Clinical Applications. Annals of internal medicine. [Online]
152 (2), 93–100. Available from: doi:10.1059/0003-4819-152-2-201001190-00008 [Accessed: 30 May
2017].
•Lane, A.R. & Hackney, A.C. (2014) Reproductive Dysfunction from the Stress of Exercise Training is
not Gender Specific: The “Exercise-Hypogonadal Male Condition”. Journal of endocrinology and
diabetes. [Online] 1 (2). Available from: doi:10.15226/2374-6890/1/2/00108 [Accessed: 24 April
2018].
•Layman, D.K., Evans, E., Baum, J.I., Seyler, J., et al. (2005) Dietary protein and exercise have
additive effects on body composition during weight loss in adult women. The Journal of Nutrition.
[Online] 135 (8), 1903–1910. Available from: doi:10.1093/jn/135.8.1903.
•Longland, T.M., Oikawa, S.Y., Mitchell, C.J., Devries, M.C., et al. (2016) Higher compared with
lower dietary protein during an energy deficit combined with intense exercise promotes greater lean
mass gain and fat mass loss: a randomized trial. The American Journal of Clinical Nutrition.
[Online] 103 (3), 738–746. Available from: doi:10.3945/ajcn.115.119339 [Accessed: 25 July 2017].
•Loucks, A.B. (2003) Energy availability, not body fatness, regulates reproductive function in
women. Exercise and Sport Sciences Reviews. 31 (3), 144–148.
•Loucks, A.B., Verdun, M., Heath, E.M., Law, (With the Technical Assistance of T., et al. (1998)
Low energy availability, not stress of exercise, alters LH pulsatility in exercising women. Journal
of Applied Physiology. [Online] 84 (1), 37–46. Available from:
http://jap.physiology.org/content/84/1/37 [Accessed: 3 June 2017].
•

•Mettler, S., Mitchell, N. & Tipton, K.D. (2010) Increased protein intake reduces lean body mass
loss during weight loss in athletes. Medicine and Science in Sports and Exercise. [Online] 42 (2),
326–337. Available from: doi:10.1249/MSS.0b013e3181b2ef8e.
•Nattiv, A., Loucks, A.B., Manore, M.M., Sanborn, C.F., et al. (2007) American College of Sports
Medicine position stand. The female athlete triad. Medicine and Science in Sports and Exercise.
[Online] 39 (10), 1867–1882. Available from: doi:10.1249/mss.0b013e318149f111.
•Rossow, L.M., Fukuda, D.H., Fahs, C.A., Loenneke, J.P., et al. (2013) Natural bodybuilding
competition preparation and recovery: a 12-month case study. International Journal of Sports
Physiology and Performance. 8 (5), 582–592.
•Tenforde, A.S., Barrack, M.T., Nattiv, A. & Fredericson, M. (2016) Parallels with the Female
Athlete Triad in Male Athletes. Sports Medicine (Auckland, N.Z.). [Online] 46 (2), 171–182.
Available from: doi:10.1007/s40279-015-0411-y.
•Thrush, A.B., Dent, R., McPherson, R. & Harper, M.-E. (2013) Implications of mitochondrial
uncoupling in skeletal muscle in the development and treatment of obesity. The FEBS journal.
[Online] 280 (20), 5015–5029. Available from: doi:10.1111/febs.12399.
•

•Trexler, E.T., Smith-Ryan, A.E. & Norton, L.E. (2014) Metabolic adaptation to weight loss:
implications for the athlete. Journal of the International Society of Sports Nutrition. [Online]
11, 7. Available from: doi:10.1186/1550-2783-11-7 [Accessed: 23 April 2016].
•VanBaak, K. & Olson, D. (2016) The Female Athlete Triad. Current Sports Medicine Reports. [Online]
15 (1), 7. Available from: doi:10.1249/JSR.0000000000000222 [Accessed: 24 April 2018].
•Walder, K., Norman, R.A., Hanson, R.L., Schrauwen, P., et al. (1998) Association Between
Uncoupling Protein Polymorphisms (UCP2–UCP3) and Energy Metabolism/Obesity in Pima Indians. Human
Molecular Genetics. [Online] 7 (9), 1431–1435. Available from: doi:10.1093/hmg/7.9.1431 [Accessed:
31 October 2015].
•