Systémy dozoru a včasného varování
V posledních desetiletích míra infekčních
chorob v EU obecně buď poklesla, nebo zůstala stabilní. Většina úmrtí v zemích
EU je nyní způsobena neinfekčními chorobami, jako je rakovina a
kardiovaskulární onemocnění.
Infekční nemoci však stále mohou přinést
vážné výzvy pro veřejné zdraví, jak nám ukázala pandemie koronaviru. V našem
globalizovaném světě se nemoci mohou velmi rychle šířit z jedné země do druhé. Včasné
odhalení zdravotních hrozeb vyžaduje nepřetržitý důkladný dohled a mechanismy
včasného varování a reakce.
EU vytvořila struktury, které umožňují rychlou výměnu informací mezi orgány veřejného zdraví členských států a globálními subjekty, jako je Světová zdravotnická organizace, aby bylo možné co nejdříve odhalit hrozbu. Dozorové systémy poskytují informace pro sledování trendů přenosných nemocí, pomáhají identifikovat rizikové faktory a oblasti intervence. Poskytují informace pro stanovení priorit, plánování, implementaci a přidělování zdrojů pro preventivní programy a pro hodnocení preventivních programů a kontrolních opatření.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013 /
EU ze dne 22. října 2013 o závažných přeshraničních zdravotních hrozbách.
Toto nové rozhodnutí oživilo síť surveillance
nad přenosnými nemocemi a souvisejícími zvláštními zdravotními problémy.
V červnu 2018 přijala Komise prováděcí
rozhodnutí, kterým se aktualizuje seznam přibližně 50 infekčních nemocí
sledovaných prostřednictvím sítě EU pro epidemiologický dohled. Tento nový
seznam zahrnuje přenosné nemoci, které se nedávno objevily nebo znovu objevily,
jako jsou infekce Chikungunya, Dengue, lymská neuroborelióza a infekce Zika.
Pandemickému plánování byla věnována
obnovená celosvětová pozornost se vznikem a šířením koronaviru (COVID-19) na
konci roku 2019. Stejně jako v případě epidemií a pandemií v průběhu historie,
i při vypuknutí epidemie COVID-19 vyvstaly otázky zdravotní, obchodní a vládní
politiky, které ovlivňují světovou ekonomiku .