1 Neurologie – anamnéza, reflexologie, parézy, pyramidové jevy, hybné poruchy, svalový test. Vyšetření expy a mozečkových poruch, vyšetření páteře, poruch stoje, chůze, meningeální syndrom, vyšetření v bezvědomí. EMG, EP. Doc. MUDr. Blanka Adamová, Ph.D. Neurologická klinika FN Brno a LF MU Neurologie – definice + náplň oboru ⚫ Neurologie – medicínský obor zabývající se chorobami a poruchami: ❑ CNS (mozek, mícha) a jeho obalů ❑ PNS (nervových kořenů, pletení, perif. nervů, nervosvalových plotének) ❑ Vegetativního nervstva ❑ Svalů ❑ Některá onemocnění páteře (degenerativní) ❑ Některých žláz s vnitřní sekrecí (hypofýza) ⚫ Neurologie se zajímá hlavně o onemocnění organická (tkáň je porušená např. zánětem, poruchou prokrvení, nádorem, degenerativním procesem, atd.). 2 Neurologie – náplň oboru ⚫ Oblast zájmu neurologie – poruchy hybnosti, senzibility (cítivosti), senzorických funkcí, poruchy řeči, poruchy vědomí. ⚫ Neurologie je obor „interní“ – koncem 19. století se oddělila od vnitřního lékařství a psychiatrie ⚫ Neurologie – 2 části: ❑ Obecná neurologie - obecné zásady diagnostiky nervových chorob ❑ Speciální neurologie – jednotlivé choroby (klinická manifestace, diagnostika, diferenciální diagnostika, léčba) 3 Anamnéza ⚫ Zásadní význam pro stanovení správné diagnózy ⚫ Řízená výpověď nemocného (usměrnění musí být vyvážené, vyvarovat se sugestivních otázek) ⚫ Anamnézu zahájit dotazem na současné obtíže – nynější onemocnění – (co trápí, kde, kdy, intenzita, chronologický průběh, co ovlivňuje) Anamnéza ⚫ Rodinná anamnéza (významná zvl. u hereditárních onemocnění) ⚫ Předchorobí: prodělané choroby, operace, úrazy, ⚫ Alergie, škodlivé návyky (abuzus), farmakologická anamnéza, pracovní anamnéza, sociální anamnéza, gynekologická anamnéza, fyziologické funkce, event. okolnosti porodu a PMV, motorická dominance. ⚫ Objektivní anamnéza – informace získané od druhé osoby (u nemocných v bezvědomí, dementních, epilepsie). Objektivní neurologické vyšetření ⚫ Kompletní neurologické vyšetření je příliš rozsáhlé, dle anamnézy je modifikujeme. ⚫ Obvykle postupujeme dle tělesných oblastí, na závěr testujeme komplexní funkce (senzitivita, meningeální jevy, stoj, chůze). ⚫ Základní neurologické vyšetření hodnotí: stav vědomí, orientace auto i allopsychická, řeč, hlavové nervy, končetiny (testovat každou končetinu zvlášť – konfigurace, aktivní a pasivní hybnost, tonus, svalová síla, reflexy, spastické pyramidové jevy, taxe), páteř, meningeální jevy, senzitivita (dotyk, bolest, pohybocit, vibrace), stoj, chůze. Objektivní neurologické vyšetření ⚫ Základní fyzikální vyšetření – TK, srdeční frekvence, tělesná teplota, výška, váha, aspekce celého těla, vyšetření krku (karotidy na krku), srdce + plíce (auskultace), břicho, vyšetření pulzací na končetinách,… ⚫ Při interpretaci nálezů vzít do úvahy fyziologickou variabilitu (asymetrie mimiky), věk (nad 60 let se může vyskytnout absence reflexu Achillovy šlachy, snížené vnímání vibrací) Typy diagnóz ⚫ Semiologická diagnóza - souhrnné zhodnocení objektivních příznaků ⚫ Syndromologická diagnóza - příznaky s určitými vzájemnými vazbami shrnujeme do syndromů ⚫ Topická diagnóza - vymezení místa postižení ⚫ Diagnóza etiologická resp. etiopatogenetická – možné příčiny postižení (zánět, nádor,..) ⚫ Diferenciálně diagnostický rozbor ⚫ Návrh vyšetření a terapie Příklad ⚫ Anamnéza – bolesti v kříži s propagací do PDK po zadní straně, objektivně areflexie akrálně na PDK, hypestezie po zadní straně PDK, vázne stoj na špičce. V anamnéze Ca prostaty. ⚫ Kořenový syndrom ⚫ Kořenový syndrom S1 vpravo – nejpravděpodobněji postižení v etáži L5/S1 ⚫ Etiologie – primárně vertebrogenní ⚫ Dif. dg.nádorové postižení - metastázy Příklad ⚫ Anamnéza - bolesti hlavy s max. vleže, zvracení, porucha sluchu, závratě, ochrnutí poloviny obličeje, horší citlivost poloviny obličeje (vše vpravo). Objektivně hypakuza vpravo, nystagmus doleva, nejistota při chůzi s tahem doprava, tonické úchylky doprava, periferní paréza n. VII vpravo, hypestezie n. V. vpravo. ⚫ Syndrom nitrolební hypertenze, syndrom mostomozečkového koutu ⚫ Nejspíše nádor v oblasti mostomozečkového koutu - schwannom (neurinom statoakustiku) 11 ŘÍZENÍ MOTORIKY ⚫ 1. (centrální) motoneuron: GYRUS PRECENTRALIS F laloku ⚫ ➔ PYRAMIDOVÁ DRÁHA ⚫ odbočky k jádrům hlav.nervů ⚫ KŘÍŽÍ SE v obl. přechodu prodloužené a krční míchy ⚫ LEVÁ POLOVINA TĚLA ZÁSOBENA Z PRAVÉHO KORTEXU A NAOPAK ⚫ dále probíhá míchou kontralaterálně ⚫ 2. (periferní) motoneuron: PŘEDNÍHO ROHY MÍŠNÍ ⚫ ➔ periferní nerv ➔ sval 12 MOTORICKÁ JEDNOTKA • = základní stavební jednotka periferního motorického systému • = JEDEN MOTONEURON + VŠECHNA SVAL.VLÁKNA, inervovaná tímto motoneuronem (3-200) 13 MOTORICKÝ SYSTÉM • Umožňuje 2 ZÁKLADNÍ TYPY POHYBŮ: • CÍLENÁ, VOLNÍ MOTORIKA • REFLEXNÍ ODPOVĚDI • mimovolní, vyvolané stimulem • Součástí řady volních pohybů • např. udržují sval.tonus, • relaxují antagonisty při kontrakci agonistů apod. ⚫ POSTIŽENÍ MOTORIKY = SVALOVÁ SLABOST (OBRNA) = ztráta schopnosti provést volní pohyb (cílený, reflexy mohou zůstat zachovány) ⚫ Úplná = PLEGIE ⚫ Neúplná = PARÉZA Postižení motoriky SVALOVÁ SLABOST (OBRNA) - ztráta schopnosti provést volní pohyb - reflexní pohyby mohou zůstat zachovány (typicky např. fenomén trojflexe u centrální paraparézy/paraplegie) - DLE TÍŽE: Úplná = PLEGIE Neúplná = PARÉZA (dle tíže - lehká, střední, těžká) - DLE ETIOLOGIE: CENTRÁLNÍ (spastická, ev. pseudochabá) PERIFERNÍ (chabá) smíšená psychogenní 14 Stanovení přítomnosti parézy a odlišení jednotlivých typů POMOCÍ HODNOCENÍ: ̶ SVALOVÉ SÍLY – testování jednotlivých sval. skupin (proti odporu, proti gravitaci, stranové srovnání) ̶ ZÁNIKOVÝCH JEVŮ (globální hodnocení svalové síly: výdrž v určité poloze) ̶ SVALOVÉHO TONU (během pasivního pohybu v kloubu) ̶ PROPRIOCEPTIVNÍCH (a ev. exteroceptivních) REFLEXŮ ̶ PŘÍTOMNOSTI PATOLOGICKÝCH REFLEXŮ ̶ SVALOVÉ TROFIKY - atrofie, ev. (pseudo)hypertrofie ̶ DISTRIBUCE POSTIŽENÍ (mono/para/hemi/kvadruparéza apod.) 15 16 VYŠETŘENÍ SVALOVÉ SÍLY: SVAL. TEST ⚫ MEDICAL RESEARCH COUNCIL SCALE (MRC SCALE) ⚫ Vyšetřujeme hlavní svalové skupiny na HKK a DKK ⚫ Snížení svalové síly je projevem všech typu paréz STUPEŇ MRC SVALOVÁ SÍLA 0 Žádná svalová kontrakce 1 Hmatný svalový stah 2 Aktivní pohyb při vyřazení gravitace (posun po podložce) 3 Aktivní pohyb proti gravitaci (ale ne proti odporu) 4 Aktivní pohyb proti gravitaci a částečnému odporu 5 Aktivní pohyb proti gravitaci a plnému odporu 17 PARETICKÉ (ZÁNIKOVÉ JEVY) • Prakticky jde o vyšetření, testující současně svalovou sílu několika sval. skupin • Testují výdrž v určité pozici • Dřívější označení „pyramidové zánikové jevy“ je nesprávné – nejedná se o specifický test centrální parézy (tedy zaměřený na lézi pyramid. drah) • NA HKK: MINGAZZINIHO TEST: • Pacient předpaží extendované HKK a zavře oči, po dobu 10 sekund sledujeme, zda dochází k poklesu: • Pokles 10-20 cm LEHKÁ PARÉZA • Pokles výraznější, ale je schopen udržet STŘEDNÍ • Jen slabě zvedá TĚŽKÁ PARÉZA • S končetinou nepohne = PLEGIE 18 DALŠÍ PARETICKÉ (ZÁNIKOVÉ JEVY) • FENOMÉN PRONAČNÍ • Vhodný pro detekci lehké parézy • Předpažené končetiny v maximální supinaci(dlaně vzhůru) se zavř. očima • Na postižené končetině dochází k mimovolné pronaci končetiny • MINGAZZINIHO TEST NA DKK • vleže na zádech drží nemocný při zavřených očích DKK zvednuté a flektované do pravého úhlu v kyčlích i kolenou • na straně parézy dochází k poklesu 19 TESTOVÁNÍ PARÉZY NA AKRU HKK • FENOMÉN ŠPETKY • Nemocný provede špetku (dá II. – V.prst na palec) na obou rukou • Na postižené straně nedokonalá nebo nejde vůbec udělat • FENOMÉN ROZTAŽENÝCH PRSTŮ (vějíře) • Nemocný maximálně roztáhne prsty od sebe • Na postižené straně je roztáhne méně Svalový tonus (napětí) STUPEŇ ODPORU VŮČI PASIVNÍMU POHYBU V DANÉM SEGMENTU (zejm. vůči protažení) V RELAXOVANÉM STAVU ⚫ ̶ SNÍŽENÝ u onemocnění dolního motoneuronu/ periferních nervů (chabá paréza), u mozečkového postižení ⚫ ̶ ZVÝŠENÝ u onemocnění centrálního nervového systému: spasticita nebo rigidita 20 Svalový tonus - zvýšený SPASTICITA - důsledek zvýšené aktivity napínacích reflexů. Proto závisí na rychlosti protažení, při pomalém protažení může být tonus v normě, při rychlejším narůstá. ⚫ Fenomén sklapovacího (kapesního) nože - při provádění pasivního pohybu pociťujeme pérový odpor, odpor se při dalším pohybu postupně zmenšuje až zmizí ⚫ U lézí/ dysfukci/ onemocnění centrálního motoneuronu (spastická paréza) RIGIDITA - zvýšený svalový tonus nezávislý na rychlosti pasivního pohybu ⚫ Fenomén olověné trubky- odpor proti pasivnímu i aktiv. pohybu v celém rozsahu ⚫ Fenomén ozubeného kola - hmatné svalové náskoky a zárazy v průběhu pasivního pohybu ⚫ Projev extrapyramidových onemocnění – např. Parkinsonova choroba 21 22 REFLEX • ZÁKLADNÍ FUNKČNÍ JEDNOTKA NERVOVÉHO SYSTÉMU • Podkladem je REFLEXNÍ OBLOUK • MONOSYNAPTICKÉ (proprioceptivní, myotatické, napínací) • základní element spinální motoriky, např. patelární reflex • receptor je ve svalu (svalové vřeténko, Golgiho šlachové tělísko) • ↑ u spastické a ↓ u chabé parézy • POLYSYNAPTICKÉ (exteroceptivní), • Vřazeny interneurony • Aktivace podrážděním senzitivních receptorů v kůži (např. břišní reflexy) – receptor je mimo sval • ↓ u spastické i chabé parézy MONOSYNAPTICKÉ (proprioceptivní, myotatické, napínací) 23 Neurologické kladívko 24 25 VYŠETŘENÍ REFLEXŮ • Vybavení podmíněno NEPORUŠENOSTÍ REFLEX. OBLOUKU. • Princip šlachového (myotatického) reflexu: • Poklep kladívka na úponovou šlachu • → vede ke krátkému natažení svalu • → vyvolá kontrakci svalu • Výbavnost lze kvantifikovat Stupeň Reflex 0 (--) Nepřítomen 1 (-) Snížený 2 (N) Normální 3 (+) Zvýšený bez klonů 4 (++) Zvýšený s klony 26 NEJČASTĚJŠÍ PROPRIOCEPTIVNÍ REFLEXY: HKK REFLEX BICIPITÁLNÍ (C5) (C4-6) poklep na šlachu m. biceps brachii vede ke flexi předloktí REFLEX STYLORADIÁLNÍ (C6) (C4-C6) poklep na proc.styloideus radii vede ke flexi předloktí REFLEX TRICIPITÁLNÍ (C7) (C6-8) úder na šlachu m.triceps brachii nad olekranem vede k extenzi předloktí REFLEX FLEXORŮ PRSTŮ (C8) (C7-8): poklep na lig.carpi transverzum flexe ruky a prstů 27 NEJČASTĚJŠÍ PROPRIOCEPTIVNÍ REFLEXY: DKK REFLEX PATELÁRNÍ (L2-4) (n. femoralis) poklep na šlachu m. quadriceps po češkou (lig.patellae) vede k extenzi bérce REFLEX ŠLACHY ACHILLOVY (L5-S2) (n. tibialis) poklep na šlachu Achillovu vede k plantární flexi nohy REFLEX MEDIOPLANTÁRNÍ (L5-S2) (n. tibialis) poklep na střed planty vede k plantární flexi nohy 28 PŘÍČINY SNÍŽENÍ ČI NEVÝBAVNOSTI RŠO • FYZIOLOGICKÉ • Vyšetřovaný podvědomě napíná končetinu • Vyšetřovaný příliš relaxuje končetinu • TECHNICKÉ • Nesprávná poloha končetiny • Slabý úder na šlachu nebo nesprávné místo jeho aplikace • Kongenitální snížení nebo nevýbavnost reflexů 29 • PATOLOGICKÉ = PORUŠENÍ KTERÉKOLIV ČÁSTI REFLEX.OBLOUKU • TEDY součást PERIFERNÍ PARÉZY • V KLINICKÉ PRAXI NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY: • Polyneuropatie (diabetická, alkoholická, po chemoterapii…) • Radikulopatie, event. plexopatie, vzácněji mononeuropatie PŘÍČINY SNÍŽENÍ ČI NEVÝBAVNOSTI RŠO 30 PŘÍČINY ZVÝŠENÍ RŠO • FYZIOLOGICKÉ: • Nemocní s neurózou, duševní napětí, strach, bolestivé stavy • ↑ sval. napětí z nesprávné polohy či nesprávné instrukce nemocnému, úlek. • PATOLOGICKÉ: • Postižení centrální části motorické dráhy (nad úrovní periferního motoneuronu pro příslušný segment) – TEDY SOUČÁST CENTRÁLNÍ PARÉZY • V klinické praxi nejčastější příčiny: cévní mozkové příhody, mozkové x míšní nádory či roztroušená skleróza atd. Polysynaptické reflexy 31 32 EXTEROCEPTIVNÍ REFLEXY (FYZIOLOGICKÉ -1) • KOŽNÍ PLANTÁRNÍ REFLEX: S1 (L5-S2) • vybavuje se tahem přihroceným předmětem po zevní části šlapky a stočit pod hlavičky metatarzů • Fyziologická odpověď = flexe prstců • Patol. odp.= jejich extenze (Babinski) • KREMASTEROVÝ REFLEX: L1 • vybavuje se tahem přihroceným předmětem po proximální vnitřní ploše stehna • Odpověď = elevace testes • (n. ilioinguinalis, n. iliohypogastricus) 33 EXTEROCEPTIVNÍ REFLEXY (FYZIOLOGICKÉ -2) • KOŽNÍ BŘIŠNÍ REFLEXY: • Vybavují se tahem přihroceným předmětem na kůže břicha od zevní části směrem mediálním a to v oblasti: • Epigastria = EPIGASTRICKÝ (Th 7-8) • Mezogastria = MEZOGASTRICKÝ (Th 9-10) • Hypogastria = HYPOGASTRICKÝ (Th 11-12) • Odpovědí je vždy stah břišní stěny ipsilaterálně • Zprostředkováno nn. intercostales 34 PATOLOGICKÉ RR. NA DKK • tzv. SPASTICKÉ = PYRAMIDOVÉ IRITAČNÍ JEVY • pozitivní u lézí centrálního motoneuronu • BABINSKIHO PŘÍZNAK • Vybavení jako kožní plantární r. • Abnormitou je extenzní odpověď samotného palce nebo všech prstů někdy se současnou abdukcí všech prstů, event. tzv. tripple flexion (současná flexe v koleni a kyčli) • Sicardův fenomén – spontánní, permanentní Babinski (trvalá dorzální flexe palce) • GORDON – hnětení lýtka • OPPENHEIM – bolestivý tlak na přední plochu tibie • CHADDOCK: přihroceným předmětem kolem zevního kotníku • SCHÄFFER – hnětení Achillovy šlachy 35 PATOLOGICKÉ RR. NA HKK • (SPASTICKÉ IRITAČNÍ PYRAMIDOVÉ JEVY) • Méně významné než na DKK, jejich specificita je velmi nízká • Často pozitivní u zdravých lidí • Patologické pouze v případě, že jsou asymetrické • → na paretické straně přítomny, na zdravé jsou nižší nebo nevýb. • TROMNERŮV JEV: • uchopíme bazální falangu III.prstu mezi palec a ukazovák a druhou rukou prudce klepneme ze spodu do špičky drženého prstu • Pozitivita = flexe všech prstů zejména place • Patologický: pouze při asymetrii, oboustranně pozitivní bývá při hyperreflexii • JUSTERŮV JEV: jako Babinski, opozice palce Svalová trofika ⚫ Hypo/atrofie je projevem postižení periferního motoneuronu ⚫ Mírná atrofizace i u paréz centrálních (z inaktivity) 36 30 CHABÁ vs. SPASTICKÁ PARÉZA (PERIFERNÍ vs. CENTRÁLNÍ) SPASTICKÁ PARÉZA CHABÁ PARÉZA SVALOVÁ SÍLA ↓↓ ↓↓ SVALOVÝ TONUS ↑↑ ↓↓ PROPIOCEPTIVNÍ REFLEXY ↑↑ ↓↓ EXTEROCEPTIVNÍ REFLEXY ↓↓ ↓↓ SVALOVÁ TROFIKA Bez výrazně vyjádřených atrofií (mírné atrofie mohou být důsledkem inaktivity) Atrofie (rozvíjejí se až po několika týdnech či spíše měsících trvání parézy) PATOL. REFLEXY (Babinski) + DISTRIBUCE Hemiparéza, paraparéza, kvadruparéza, ev. monoparéza Jednotlivé nervy/kořeny/plexy Para-/ kvadruparéza. DALŠÍ TYPY PARÉZ - PSEUDOCHABÁ – iniciálně po náhlém vzniku centrální parézy (rozvoj spasticity trvá několik dní) • tonus a proprioceptivní (šlachookosticové) reflexy snížené • abnormální reflexy (Babinski) zpočátku často negativní • nejsou atrofie • nejsou fascikulace - SMÍŠENÁ při současném postižení periferního a centrálního motoneuronu (např. u amyotrofické laterální sklerózy) • tonus a proprioceptivní (šlachookosticové) reflexy ↓ nebo ↑ (častěji ↑) • abnormální reflexy (Babinski) jsou často pozitivní • fascikulace a atrofie DALŠÍ TYPY PARÉZ PSYCHOGENNÍ PARÉZA - v rámci simulace, konverzní symptomatiky DOMINUJE PORUCHA HYBNOSTI („slabost“) BEZ DALŠÍCH PŘÍZNAKŮ • Normální reflexy (proprioceptivní i exteroceptivní) • Normální tonus • Nejsou abnormální reflexy (Babinski) • Často kolísání tíže parézy • Nerespektuje anatomickou distribuci • Nejsou atrofie • Nejsou fascikulace Regulace míšní motorické aktivity Pyramidová dráha Subkortikální dráhy (vestibulospinální, retikulospinální, rubrospinální, cerebellospinální). Nejvýznamnější jsou vlivy: Mozečku - koordinace aktuálně prováděného pohybu a udržování rovnováhy Extrapyramidového systému – motorické struktury premotorické kůry F laloků, bazálních ganglií a kmene (ležící mimo pyramidový systém). Jsou vzájemně propojeny zpětnovazebními okruhy. Klíčová role při spuštění a koordinaci pohybů a pohybových automatizmů (chůze, běh, atd.), tvorba a ukládání motorických vzorců, plánovitá aktivita, modulace emočních reakcí. MOZEČEK ⚫ ZADNÍ JÁMA lební ⚫ 2 HEMISFÉRY + VERMIS ⚫ na povrchu kůra (šedá) ⚫ uvnitř bílá hmota ⚫ FUNKCE: ⚫ ovlivnění SVALOVÉHO TONU ⚫ řízení SVALOVÉ SOUHRY (synergie) ⚫ řízení provádění CÍLENÝCH POHYBŮ (hemisféry řídí pohyby končetin, vermis pohyby trupu) ⚫ udržování VZPŘÍMENÉ polohy těla ⚫ ➔řídí časování a kontroluje průběh pohybu ⚫ ➔organizace a koordinace pohybu jednotlivých svalů během pohybu ⚫ ➔ rychlá korekce směru a rozsahu pohybu ⚫ ➔ význam v udržování rovnováhy (v klidu i při pohybu) 42 MOZEČKOVÉ SYNDROMY ⚫ z postižení mozečku či jeho drah (IPSILATERÁLNÍ postižení) ⚫ PALLEOCEREBELLÁRNÍ SYNDROM (léze mediální části - vermis) ⚫ ataxie axiálních svalů porucha stoje a chůze (nejistá, opilecká, vrávoravá, o široké bazi) ⚫ NEOCEREBELLÁRNÍ SYNDROM (léze laterální části - hemisfér) ⚫ porucha koordinace svalstva končetin ⚫ ataxie = neschopnost provést pohyb po nejkratší dráze ⚫ dysmetrie = neschopnost trefit se přímo do cíle (hypermetrie = přestřelení cíle) ⚫ adiadochokineza = ↓ schopnosti rychlého střídání opačných pohybů (pronace/ supinace) ⚫ hypotonie končetin ⚫ intenční třes (tremor) končetin (jen při pohybu, amplituda ↑ před cílem) VYŠETŘENÍ TAXE A METRIE • Na HKK • TEST PRST (UKAZOVÁK) – NOS • Předpaží, dotyk prstu nosu, oči otevřené a zavřené oči pacient dotýká střídavě svého nosu a prstu vyšetřujícího. Vyšetřující během vyšetření postupně mění lokalizaci svého prstu v prostoru • míjení cíle: DYSMETRIE • přestřelování: HYPERMETRIE • Na DKK • ZKOUŠKA PATA-KOLENO VYŠETŘENÍ HYPERMETRIE ̶ Projeví se při zkouškách PRST-NOS A PATA-KOLENO ̶ Další zkoušky zaměřené na tzv. REBOUND FENOMÉN ̶ Stewart-Holmesova zkouška – pacient má za úkol přitahovat si k tělu flektovanou HK proti odporu vyšetřujícího (izometrická kontrakce), který je náhle uvolněn. Fyziologicky dojde k rychlému zabrždění pohybu, při neocerebellárním syndromu je zabrždění opožděné (pacient se může uhodit – bráníme mu v tom) ̶ Nebo: pacient flektuje obě HKK (v pronační poloze) v lokti proti odporu vyšetřujícího - po uvolnění tlaku vyšetřovaný na postižení straně pohyb zbrzdí opožděně a končetina vystřelí výše MOZEČKOVÝ TREMOR • AKČNÍ (= přítomen při pohybu) • INTENČNÍ = typ akčního třesu - přítomen při cíleném pohybu • zejména v jeho konečné fázi před cílem • event. při začátku pohybu • ATAKTICKÝ = HRUBÝ, NEPRAVIDELNÝ • Méně výrazně může být i v klidu • zhoršuje se při zátěži EXTRAPYRAMIDOVÉ PORUCHY ⚫ skupina onemocnění a syndromů, postihujících schopnost vytvářet a kontrolovat pohyby těla (klinicky omezení volní i automatické hybnosti a/nebo abnormální držení částí těla či mimovolní abnormální pohyby) ⚫ Vzniká při postižení extrapyramidového systému ⚫ Jiný termín: MOVEMENT DISORDERS ⚫ 2 typy syndromů: ⚫ 1. DYSTONIE A HYPERKINEZY (vedoucí příznak = abnormální mimovolní pohyby ) ⚫ 2. parkinsonský (HYPOKINETICKO-RIGIDNÍ) SYNDROM ⚫ postižen je hlavně (ale nikoli pouze) EXPY SYSTÉM ⚫ projevují se hlavně (ale nikoli pouze) PORUCHAMI HYBNOSTI (současně bývají demence, poruchy veget. systému….) HYPOKINETICKO-RIGIDNÍ SYNDROM = PARKINSONSKÝ (postižení nigrostriatálního dopaminergního systému) ⚫ HYPOKINEZA (↓ amplitudy pohybů – hypomimie, hypofonie, snižení synkinéz, mikrografie), ⚫ BRADYKINEZA (zpomalený průběh pohybů), ⚫ AKINEZA (jejich ztížený start) ⚫ RIGIDITA = ↑ svalového napětí plastického charakteru ⚫ odpor proti pasivnímu i aktiv. pohybu v celém rozsahu = FENOMÉN OLOVĚNÉ TRUBICE) ⚫ zpravidla hmatné svalové náskoky a zárazy v průběhu pasivního pohybu FENOMÉN OZUBENÉHO KOLA ⚫ Více postiženy axiální svalstvo a flexory, podklad flekčního držení šíje, trupu a končetin ⚫ klidový TŘES (ne hlavy, mírní se pohybem, akcentuje stresem) ⚫ POSTURÁLNÍ ABNORMITY (poruchy držení těla, stoje a chůze) DYSKINETICKÉ SYNDROMY HYPERKINEZY ⚫TŘES (TREMOR) = rytmický oscilační pohyb částí těla, způsobený střídavými stahy agonistů a antagonistů (klidový x statický = posturální x kinetický (intenční)). ⚫CHOREA: nepravidelné, náhodně se vyskytující pohyby různých částí těla s akr. převahou, krátké a rychlé x delší, kroutivé ⚫BALISMUS: varianta chorey, prudké házivé pohyby s větší amplitudou a rozsahem, většinou z proximálních segmentů končetin (vlastně kořenová chorea) ⚫MYOKLONUS: krátké nepravidelné synchronní záškuby svalů v dané oblasti (stah agonistů i antagonistů), vždy v identické části těla (na rozdíl od chorey) ⚫TIKY jsou rychlé, nepravidelně se opakující, ale stereotypní pohyby nebo vokalizace provázené uvolněním vnitřní tenze. ⚫ Důležitým rysem tiků je jejich částečná ovlivnitelnost vůlí. Vyšetření třesu ⚫ Pozorujeme části těla postižené třesem (nejčastěji HKK) v klidu a při činnosti - v klidu (vsedě s rukama položenýma do klína) – odhalí klidový tremor - ve statické poloze (předpažené HKK) – statický (posturální) tremor - kinetický třes – doprovází volní pohyby. Prostý kinetický třes vzniká při jakémkoliv volním pohybu, intenční třes se objevuje pouze při cílených pohybech (např. zkouška ukazovák-nos, pata–koleno) a jeho amplituda směrem k cíli roste. Třes vázaný na specifickou činnost se objevuje pouze při určité specifické činnosti (psaní rukou, hra na hudební nástroj aj.) ⚫ Specifické zkoušky na interferenci třesu s běžnými činnostmi (kreslení spirály, pití ze sklenice) 49 Třes ⚫ Hodnotíme: - lokalizaci (hlava, HKK, DKK,..) - frekvence (pomalá < 4 Hz, střední, rychlá > 7 Hz) - amplituda (jemná – výchylky do 1 cm, střední 1 až 2 cm, hrubá nad 2 cm) - vyvolávající nebo zvýrazňující okolnosti ⚫ Klidový třes (Parkinsonova nemoc) ⚫ Akční třes - vzniká při volní svalové aktivitě - posturální (statický) – fyziologický třes, esenciální třes - kinetický - intenční (při cíleném pohybu) – mozečkový třes DYSTONIE ⚫ = sval. stah delšího trvání, působící kroucení, abnormální postavení některých částí těla či jejich opakované pohyby, které ruší pohyby volní. ⚫ současná či postupná kontrakce agonistů a antagonistů ⚫ často GESTE ANTAGONISTE (částečně lze zrušit nějakým gestem ⚫ FOKÁLNÍ (1 sval) (torticollis = cervikální dystonie, blefarospazmus) ⚫ SEGMENTOVÁ (1 sval. skupina) = profesionální spazmy (písařská křeč...) ⚫ GENERALIZOVANÉ Vyšetření páteře 52 53 VYŠETŘENÍ PÁTEŘE Vyšetříme všechny úseky: • KRČNÍ, HRUDNÍ, BEDERNÍ Sledujeme: • Atypické postavení páteře či končetin • Poklepovou citlivost v C/Th/LS oblasti • PV svalové spazmy (lze palpovat) • Poruchy statiky • Zakřivení páteře • v rovině sagitální (lordoza, kyfoza) • V rovině koronární (skolioza) • Poruchy dynamiky (pac.provede sám aktivně + totéž lékař pasivně) • Ante- a retroflexe • Inklinace • Rotace • Rozvíjení páteře + rozsah pohybu 54 VYŠETŘENÍ PÁTEŘE • C PÁTEŘ: nejlépe vyšetřovat vsedě • Hodnotit pozorujeme POSTAVENÍ HLAVY V KLIDU (antalgické držení? rotace hlavy na jednu stranu, zvednutí ramene) • Nemocní s kořenovou lézí = ANTALGICKÁ POLOHA HORNÍ KONČETINY • Blokády Cp. v horním úseku se více projeví při rotaci hlavy v předklonu • Blokády v dolním úseku při rotaci v záklonu • TH PÁTEŘ: také vsedě • kvantifikační zkoušky (VELKÝ SCHOBER, STIBOR) - viz dále • LS PÁTEŘ: vyšetření ve stoje • Kromě jiného se hodnotí DÉLKA DKK A POSTAVENÍ PÁNVE • Kvantifikační zkoušky (MALÝ SCHOBER, THOMAYER) 55 KVANTIFIKACE PORUCH HYBNOSTI PÁTEŘE • THOMAYEROVA ZKOUŠKA - v maximální předklonu měříme vzdálenost konečků prstů od podlahy • Schoberova zkouška na pohyblivost BEDERNÍ PÁTEŘE (MALÝ SCHOBER): Nad trnem S1 uděláme značku, další o 10cm kraniálně, maximální předklon, značky by se měly oddálit o 5 cm, při záklonu zkrácení o 1-2 cm • Schoberova zkouška na pohyblivost HRUDNÍ PÁTEŘE („VELKÝ SCHOBER“): značka nad trnem C7 + o 30 cm kaudálněji, jejich vzdálenost se při předklonu zvětší na 33-34 cm a při záklonu zmenší na 28-29 cm. • STIBOROVA ZKOUŠKA: značky nad C7 a L5 – změřit vzdálenost . při předklonu se zvětší o 10 cm a více 56 VYŠETŘENÍ STOJE A JEHO PORUCHY • VYŠETŘENÍ tzv. BRACHTOVÝCH – ROMBERGOVÝCH STOJŮ • BR I. stoj o širší bázi, oči otevřené • BR II. stoj spojný (paty špičky u sebe) oči otevřené • BR III. totéž, oči zavřené • BR IV. totéž, hlava rotovaná doprava • BR V. totéž, hlava rotovaná doleva • ZÁKLADNÍ PORUCHY STOJE: • ATAXIE MOZEČKOVÁ – dochází k titubaci, zvl. ve stoji II a výše, ale nehorší se podstatně při zavření očí • ATAXIE SENZITIVNÍ – výrazné zhoršení při zavřených očích • ATAXIE VESTIBULÁRNÍ (u periferního vestibulárního syndromu) – tah jedním směrem za postiženým uchem – tedy padá v BR III např. doprava, v BR IV dozadu a v BR V dopředu) 57 VYŠETŘENÍ A PORUCHY CHŮZE • PORUCHY CHŮZE: PARKINSONSKÁ CHŮZE • krátké krůčky (brachybazická), • šouravá, pomalá (bradykinetická) • chybí souhyb horních končetin • váhání před započetím chůze (hesitace) • pokud dojde k vychýlení těžiště dopředu nebo dozadu nemocný neudělá 1 krok ale několik drobných krůčků - pulze • VYŠETŘENÍ = pacient ujde 5 m • Chůze s otevřenýma očima • chůze se zavřenýma očima • event. tandémová chůze (po linii – systém pata špička) – zjistí jemnější poruchy rovnováhy 58 PORUCHY CHŮZE • SPASTICKÁ CHŮZE • (při spastické paraparéze DKK) • těžce odlepuje dolní končetiny • chůze po špičkách • nůžkovitá • kolena u sebe • HEMIPLEGICKÁ (HEMIPARETICKÁ) • typicky po CMP • HK flektovaná a přitažená k tělu • postiženou DK neflektuje v kyčli • cirkumdukce 59 MENINGEÁLNÍ SYNDROM ⚫ soubor subjektivních a objektivních příznaků vznikajících DRÁŽDĚNÍM MOZKOMÍŠNÍCH PLEN PATOL. PROCESEM, nebo traumatem ⚫ Dráždění plen vede k dráždění nervových kořenů (procházejících přes pleny), a tím ke kontrakcím svalstva, zvláště paravertebrálního ⚫ PŘÍČINY: ⚫ Neuroinfekce (zánět) ⚫ Krvácení ⚫ Nádorová infiltrace plen (karcinomatózní meningopatie) ⚫ Změny likvorového tlaku, ev. např. ↑ teplota apod. ⚫ KLINICKY: ⚫ SUBJEKTIVNÍ PŘÍZNAKY: bolest hlavy, nauzea, vomitus, foto- a fonofobie ⚫ OBJEKTIVNÍ PŘÍZNAKY: viz dále 60 MENINGEÁLNÍ SYNDROM: VYŠETŘENÍ (OBJEKTIVNÍ MENINGEÁLNÍ PŘÍZNAKY) HORNÍ • PŘÍZNAK OPOZICE ŠÍJE: nemožnost anteflexe hlavy (nepřiloží hlavu na sternum) •BRUDZINSKI: AF hlavy vede k flexi v kolenou STŘEDNÍ • SPINE SIGN – pacient nedá hlavu na kolena (dospělý při flexi, dítě při extenzi DKK); • KERNIG I. – při pasivním posazování dochází k flexi kolenou; • AMOS SIGN – nemocný se podpírá vsedě rukou, opření těla na 3 končetinách •DOLNÍ • LASSEGUEŮV PŘÍZNAK – omezení ventrální flexe u natažených končetin; • KERNIG II. – pacient v lehu na zádech při ventrální flexi kyčlí neudělá extenzi kolen. Poruchy vědomí 61 Poruchy vědomí ⚫ Vědomí – stav, kdy si jedinec plně uvědomuje sebe a své okolí, je schopen jednat podle své vůle a reagovat adekvátně na zevní a vnitřní podněty. ⚫ Dělení – kvantitativní – porucha bdělosti (vigility) – somnolence, sopor, kóma - kvalitativní – změna obsahu vědomí (obluzené vědomí), změněná lucidita, porušeno vnímání, myšlení, afektivita, paměť, jednání – delírium (hypoaktivní, hyperaktivní, smíšený typ). Delírium ⚫ Rozvíjí se během krátkého období, fluktuuje během dne. ⚫ Klinický obraz: kognitivní porucha, bludy, halucinace, poruchy chování, motorické příznaky (třes), autonomní poruchy (pocení, tachykardie). Riziko – vyšší věk, kognitivní deteriorace. Etiologie různorodá – abstinenční syndrom, intoxikace, infekce, metabolické poruchy, endokrinní poruchy, dehydratace, ložiskové léze CNS – zejména frontobazální oblast a okcipitotemporální oblast. Dif. dg. afázie, psychiatrická onemocnění, demence. ⚫ Kognitivní funkce – paměť, pozornost, koncentrace, exekutivní funkce, řeč, prostorová orientace ⚫ Exekutivní funkce - plánování, organizace, reagování na nové skutečnosti a pracovní paměť Kvantitativní poruchy vědomí ⚫ Somnolence – zvýšená spavost, pacienta lze probudit verbálními nebo taktilními podněty ⚫ Sopor – kontakt navážeme až po opakovaných stimulech – nociceptivní podnět, po probuzení odpovídá jednoslovně nebo nesrozumitelné zvuky. ⚫ Kóma – nereaguje na oslovení, může reagovat na algické stimuly (jen motoricky – bolestivá grimasa, úniková reakce) ⚫ Hodnocení poruchy vědomí pomocí Glasgow Coma Scale (GCS). Kóma definováno jako GCS rovno nebo méně než 8. GCS Nabývá hodnoty 3-15 GCS 3-15 Příčiny poruchy vědomí ⚫ Léze fokální či difúzní ⚫ Traumata, difuzní hypoxie, CMP, infekce CNS, intoxikace, tumor mozku, metabolické stavy (uremické, hepatální, diabetické, hypoglykemické kóma, metabolický rozvrat, akutní encefalopatie…) Vyšetření pacienta v bezvědomí ⚫ Zhodnocení a zajištění vitálních funkcí (respirace, krevní tlak, srdeční činnost) ⚫ Objektivní anamnéza – příbuzní, prohlédneme doklady nemocného ⚫ Somatické vyšetření – známky traumatu, krvácení, barva kůže, vyš. srdce, plíce, břicho,.. ⚫ Neurologické vyšetření – zhodnocení hloubky poruchy vědomí, kmenových reflexů, očních příznaků, svalového tonu, charakter dýchání, ložiskových příznaků. ⚫ Diagnostický závěr – stanovení topické diagnózy a etáže postižení mozku v rámci rostrokaudální deteriorace, etiologicky dif. dg. rozbor Vyšetření pacienta v bezvědomí ⚫ Postavení a pohyby očních bulbů ⚫ Asymetrické postavení - léze periferní okohybné inervace (III., IV., VI.) ⚫ Konjugovaná deviace očních bulbů (event. i deviace hlavy) – hemisferální (nejčastěji deviace hlavy a bulbů k ložisku) či kmenové léze ⚫ Spontánní symetrické mimovolní pohyby očních bulbů většinou zachovaná integrita mozkového kmene, lepší prognóza – např. bloudivé pohyby bulbů ⚫ Okulocefalický reflex – horizontální, vertikální (rotujeme hlavou, bulby by se měly pohybovat v opačném směru) ⚫ Vestibulookulární kalorický reflex – odpověď očních bulbů na instilaci 10 ml vody do zvukovodu (pozitivní odpověď – deviace bulbů ke straně) Vyšetření pacienta v bezvědomí NORMA PATOLOGIE Vyšetření pacienta v bezvědomí ⚫ Zornice – hodnotíme symetrii, miózu, mydriázu, anizokorie, fotoreakce. ⚫ Asymetrická mydriáza s vyhaslou fotoreakcí - pozor na temporální konus. ⚫ Miotické zornice při opiátech ⚫ Léze kortiko-subkortikální – zornice normální s FR, diencefalon – miotické s FR, mesencefalon, pons, bulbární oblast - mydriatické bez FR Vyšetření pacienta v bezvědomí ⚫ Kmenové reflexy – odpovídají určitým etážím mozkového kmene (zde mají centrum) ⚫ Ciliospinální – bolestivý podnět (silný stisk kůže v nadklíčkové oblasti) – rozšíření ipsilaterální zornice (kortikosubkortikální) ⚫ Nazopalpebrální – diencefalo-mesencefalická junkce ⚫ Okulocefalický vertikální – horní mesencefalon ⚫ Fotoreakce pupily – střední mesencefalon ⚫ Korneální – pons ⚫ Masseterový – pons ⚫ Okulocefalický horizontální – pons ⚫ Vestibulookulární (kalorický) - pons ⚫ Okulokardiální - tlak prstů na bulby – pokles TF (aspoň o 15 tep/min) - bulbární Vyšetření pacienta v bezvědomí Motorické funkce + tonus ⚫ Dekortikační rigidita – flexe a addukce HKK, extenze DKK (léze - diencefalon) ⚫ Decerebrační rigidita – extenze HKK, DKK (léze – mesencefalon, pons) ⚫ Smíšená decerebrační rigidita – extenze HKK, atonie DKK (léze pons). ⚫ Atonie – léze bulbární Vyšetření pacienta v bezvědomí Dýchání ⚫ Cheyneovo-Stokesovo dýchání – kolísání hloubky dýchání, pak apnoe (kortikosubkortikální léze, diencefalická léze) ⚫ Centrální neurogenní hyperventilace – mesencefalická léze, pontinní léze ⚫ Apneustické dýchání (prolongovaná inspirační křeč s následnou apnoí – pontinní léze) ⚫ Ataktické (nepravidelné) dýchání, apnoe – bulbární léze Vyšetření pacienta v bezvědomí ⚫ Rostrokaudální deteriorace – příčinou může být šířící se mozkový edém, postupné zasažení oblasti mozku (etáž diencefalická, mezencefalická, pontinní, bulbární, smrt mozku) ⚫ Zhodnotit zornice, postavení bulbů, kmenové reflexy, svalový tonus, dýchání – z toho odvodíme úroveň postižení mozku ⚫ Čím nižší etáž je zasažena, tím horší prognóza. ⚫ Při regresi onemocnění – ústup kmenové symptomatiky v opačném směru – anterográdní reparace. Apalický syndrom (coma vigile) ⚫ Zvláštní porucha vědomí při difuzním postižení mozku na úrovni kortikosubkortikální. ⚫ Nejčastější příčina – difuzní mozková hypoxie po KPR, po traumatu mozku ⚫ Jsou zachované kmenové reflexy, spontánní dýchání, nevnímá okolí, chybí vyšší kortikální funkce, zachovány funkce vegetativní (udržování dýchání, TK, pulz, teplota, vnitřní prostředí). Smrt mozku (areflexie nad C1) ⚫ Klinické vyšetření - GCS 3, nevýbavné kmenové reflexy, absence motorické reakce na algický podnět (v inervační oblasti hlavových nervů), absence reakce na odsávání, trvalá zástava spontánního dýchání prokázaná apnoickým testem (provádí anesteziolog) – průkaz nepřítomnosti spontánního dechového úsilí po odpojení od ventilátoru. ⚫ Potvrzení nevratnosti smrti mozku – angiografie mozkových tepen nebo mozková perfuzní scintigrafie event. BAEP. ⚫ Musí být vyloučeno, že na bezvědomí se nepodílí: intoxikace, léky, metabolický či endokrinní rozvrat, podchlazení Elektromyografie (EMG) Evokované potenciály (EP) 77 EMG (elektromyografie) ⚫ elektrofyziologická metoda ⚫ diagnostika poruch periferního nervstva, poruch nervosvalového přenosu a kosterního svalstva. ⚫ hlavní vyšetřovací metodika u většiny nervosvalových poruch. EMG ⚫ Kondukční studie (neurografie) - vyšetření vodivosti motorickým či senzitivním nervem - elektrická stimulace nervových vláken a snímání odpovědi z nervu či svalu. ⚫ Jehlová EMG - registrace bioelektrických potenciálů z kosterních svalů pomocí jehlových elektrod. Kondukční studie ⚫ vyšetření rychlosti vedení a některých další parametrů motorických a senzitivních periferních nervů. Elektricky se stimuluje určitý periferní nerv v místě, kde je blízko povrchu a na jiném místě nervu nebo svalu se registruje příslušný akční potenciál. ⚫ Kondukční studie motorických vláken - registrujeme potenciál nad příslušným svalem, většinou povrchovou elektrodou, ze stimulace nervů na 2 místech lze spočítat rychlost vedení motorickým nervem. CMAP n. ulnaris – zpomalení přes loket Kondukční studie ⚫ Motorické kondukční studie na HKK - nejčastěji n. medianus, na ulnaris, n. radialis, na DKK n. peroneus a n. tibialis. ⚫ Senzitivní kondukční studie - většinou povrchové elektrody. Stimulace nerv - snímání nerv. Stimulace repetitivní - zprůměrnění více odpovědí (amplituda je v µV). Na HKK n. medianus, ulnaris, radialis superficialis, n. peroneus superf, n. suralis. Kondukční studie - interpretace ⚫ Demyelinizační postižení - zpomalené vedení axony snížení rychlosti vedení, při fokálních změnách blok vedení (pokles amplitudy, disperze). ⚫ Axonální postižení - nízké amplitudy akčního potenciálu, rychlost norma či mírně snížená. Repetitivní stimulace (opakovaná stimulace) ⚫ vyšetření nervosvalového přenosu. ⚫ Fyziologicky jsou všechny odpovědi stejné, při poruše nervosvalového přenosu dochází k poklesu amplitudy - dekrement. Jehlová EMG ⚫ registrace bioelektrických potenciálů ze svalu. Standardní jehlová elektroda snímá aktivitu z 5-30 svalových vláken. ⚫ SF EMG (single fiber EMG) - snímá aktivitu pouze jednoho svalového vlákna - využití u poruch nervosvalového přenosu (myasthenia gravis). Standardní jehlová EMG ⚫ vyšetřuje 3 základní typy aktivity: inzerční aktivita, spontánní aktivita, volní aktivita. ⚫ Inzerční aktivita - při vpichu jehly do svalu ⚫ Spontánní aktivita - registrace z relaxovaného svalu, fyziologicky je žádná spontánní aktivita. Při axonálním postižení - fibrilace a pozitivní ostré vlny. Další typy abnormní spontánní aktivity - fascikulace, komplexní repetitivní výboje, myotonické výboje. Standardní jehlová EMG ⚫ Hodnocení jehlové EMG při svalové aktivitě (kontrakci svalu). Hodnotíme parametry potenciálů motorických jednotek, nábor motorických jednotek. ⚫ Akční potenciály motorických jednotek u myopatií mají nižší amplitudu, kratší trvání, u axonálního postižení s reinervací mají akční potenciály vyšší amplitudu, delší trvání, jsou polyfazické. Jehlová EMG – spontánní aktivita Jehlová EMG – normální MUP Jehlová EMG - reinervace Indikace EMG ⚫ objektivizace a kvantifikace klinického vyšetření ⚫ zpřesní lokalizaci, charakter (axonální x demyelinizační), stadium (akutní, chronické), rozsah (mononeuraptie, polyneuropatie) postižení PNS, nervosvalového přenosu a kosterního svalstva, odhalí subklinické postižení. ⚫ monitorace integrity periferního nervu během operace (peroperační monitorace n. facialis) ⚫ aplikace botulotoxinu pod kontrolou EMG EMG ⚫ v žádance je nutno specifikovat, co chceme vyšetřit. ⚫ Nejčastější indikace EMG - radikulopatie, polyneuropatie, úžinové syndromy (syndrom karpálního tunelu, postižení n. ulnaris v lokti), traumatické postižení nervů. Rizika EMG ⚫ rizika přenosu infekce - HIV, hepatitida B (jehly na jednorázové použití, event. sterilizace) ⚫ u pacientů s poruchou krevní srážlivosti (včetně warfarinizovaných) - riziko intramuskulárního krvácení. ⚫ Pacienti s kardiostimulátrem - nestimulovat v oblasti brachiálního plexu. Evokované potenciály ⚫ elektrofyziologická vyšetřovací technika, která registruje a hodnotí bioelektrické potenciály vyvolané podněty zrakovými (VEP), sluchovými (BAEP), somatosenzorickými (SEP) - senzorické evokované potenciály - evokované potenciály mají nízkou amplitudu, je třeba zprůměrnit stovky až tisíce odpovědí ⚫ motorické evokované potenciály - registrace motorické odpovědi ze svalu vyvolané pomocí magnetické (nebo elektrické) stimulace motorického kortexu transkraniálně Význam EP ⚫ objektivizace a zpřesnění klinické informace ⚫ detekce subklinického postižení ⚫ zpřesnění lokalizace postižení ⚫ monitorace funkčního stavu daného systému - např. během operace (peroperační monitorace) ⚫ abnormity EP jsou etiologicky nespecifické - ale diferenciace mezi demyelinizačním postižením x axonálním postižením VEP (Visual Evoked Potentials) ⚫ zrakové potenciály jsou generovány ve zrakovém okcipitálním kortexu. ⚫ používá se strukturovaný podnět (černo-bílá šachovnice) s rytmickým zvratem černých políček v bílá a naopak. ⚫ Využití VEP v neurologii - optická neuritida (RS) objektivizace i prodělané ON, patologie u očních chorob, tumory optiku, atrofie optiků, odlišení korové slepoty od simulace,.. BAEP (Brainstem Auditory Evoked Potentials) ⚫ generovány ve sluchovém nervu a mozkovém kmeni. Odpověď na sluchový podnět charakteru kliků (cvaknutí) aplikovaného pomocí sluchátek od jednoho ucha. ⚫ BAEP jsou tvořeny sérií několika vln I-VII. ⚫ Využití - topická diferenciace poruch sluch prekochleární, kochleární, retrokochleární porucha (schwanom n. VIII), detekce kmenových lézí (RS), prognóza komatózních stavů , stanovení mozkové smrti, peroperační monitorace. VEP, BAEP norma SEP (Somatosensory evoked potentials) ⚫ podrážděním senzitivních vláken či receptorů vyvoláme odpověď v aferentní somatosenzitivní dráze (potenciály generované v nervu, plexu, míše, mozkovém kmeni, kortexu). ⚫ Nejčastěji SEP n. medianus a n. tibialis. ⚫ Využití v diagnostice periferní části nervového systému (kořeny, plexy), detekce míšních a mozkových lézí SEP norma MEP (Motor evoked potentials) ⚫ neinvazivní transkraniální stimulace motorického kortexu nejčastěji pomocí magnetického pole, motorická odpověď je snímána ze svalu. ⚫ Stimulace kořenů nad míchou (C a L), stimulace kortexu. ⚫ Využití k průkazu postižení kortikospinálního traktu (roztroušená skleroza, myelopatie). ⚫ Neprovádět u pacientů s kardiostimulátorem, epilepsií.