Vývoj zubu …od iniciace po prořezání 18. 5. 2020 Migrace neurální lišty k orálnímu epitelu Tvorba dentální lišty (epiteliální ztluštění) Stádium pupene Stádium čepičky Stádium zvonku Stádium apozice (tvorba tvrdých zubních tkání) Tvorba kořene Prořezávání (erupce) Počátek vývoje dentice Orální epitel Změna směru dělení buněk (Ekto)mezenchym Epiteliální ztuštění Dentální vs. Vestibulární lamina Ektodermo – (ekto)mezenchymové interakce Ektodermo-ektomezenchymové interakce Složitý reciproční interakční systém • Transplantace ektomezenchymu pod orální ektoderm indukuje jeho přeměnu v buňky produkující proteiny skloviny • Transplantace ektomezenchymu řezáku pod ektoderm moláru - řezák • Transplantace ektomezenchymu moláru pod ektoderm řezáku - molár • vnitřní sklovinný epitel (pseudoameloblasty) indukuje diferenciaci odontoblastů z ektomezenchymu Odontogeneze (vývoj zubů) zuby dočasné stejně jako trvalé dentice se vyvíjejí z ektodermu a ektomezenchymu • Původem z ektodermu – sklovina (ameloblasty), ERM • Původem z ektomezenchymu – zubní dřeň, dentin, zubní cement, periodoncium, alveolus • Identická morfogeneze • Proliferace, migrace, embryonální indukce, apoptóza Primární informace pro vývoj zubů (počet, velikost) obsažena v ektomezenchymu (poškození kraniálního konce crista neuralis nebo odstranění cristy způsobí anodoncii) Ektomezenchym indukuje proliferaci a diferenciaci ektodermu dásňového valu v odontogenní epitel a primární zubní lištu se základy zubů Vzájemná interakce ektomezenchymu a orálního ektodermu nakonec vyúsťuje k tvorbě kompletního orgánu Evolučně silně konzervované vývojové cesty Mají ptáci zuby? Mají ptáci zuby? • Ptáci ztratili zuby asi před 70-80 miliony let • Konzervované vývojové molekulární cesty k tvorbě zubů se dají experimentálně re-aktivovat • In vitro co-culture a in vivo transplantace Myší ektomezenchym Kuřecí orální epitel Přehled vývojových stádií zubu Ztluštění Pupen Čepička Zvonek Vývoj dočasné dentice Kondenzace ektomezenchymu pod ektodermem dásňového valu na budoucí horní a dolní čelisti (po založení předsíně - vestibulum oris) - ve druhé polovině 6. týdne nitroděložního života Ektomezenchym stimuluje buňky bazální vrstvy ektodermu gingiválního valu k mitózám a ty vyrůstají v podobě kompaktní lišty pásu proti ektomezenchymu - primární zubní lišta Lišta je od počátku obloukovitě zakřivena Stadium zubního pupene Po založení maxilární a mandibulární zubní lišty se na každé utváří 10 zubních pupenů (primordia) Pupeny proliferují z volného a proti ektomezenchymu obráceného okraje lišty a směřují většinou mírně labiálně nebo bukálně Tvorba primordií: konec 7. - zač. 8 týdne (na maxilární zubní liště později než na liště mandibulární) Stádium zubní čepičky 9. - 10. týden vývoje působením signálních molekul produkovaných buňkami kondenzovaného ektomezenchymu pod zubními pupeny z ektomezenchymu se konstituují základy zubních papil Histologická diferenciace buněk: buňky na povrchu zubního váčku se stávají kubickými až nízce cylindrickými, zatímco vnitřní buňky tvarově polymorfní (základ budoucího retikulárního epitelu zubního pohárku) / k obdobnému procesu i v zubní papile bazální membrána - lamina basalis ameloblastica lamina basalis ameloblastica Youtube channel Youtube channel Stádium zvonku (pozdní čepičky/pohárku) 10. - 12. týden vývoje Orgán skloviny - nasedá na zubní papilu Zřetelné 4 vrstevné uspořádání sklovinného orgánu: Vnitřní sklovinný epitel - Hranice s ektomezenchymem na povrchu zubní papily. Štíhlé buňky (až 50 um) tloušťky cca 4 um. Buňky nasedají na l. basalis ameloblastica. Stratum intermedium - složeno ze 3 - 5 vrstev oválných až značně oploštělých buněk oddělených intercelulárními štěrbinami spojených desmozomy Pulpa skloviny (hvězdicovité retikulum) epitelové buněčné retikulum - buňky hvězdicovité a často svými výběžky vzájemně anastomozují Vnější sklovinný epitel - bývá zpočátku tvořen kubickými, později plochými buňkami, má též bazální membránu Sklovinný uzel (enamel knot) Stádium zubní lišty 6 - 7. týden Stádium pupene 8. týden Stádium zubní čepičky 9. - 10. týden Stádium zvonku 11. - 12. týden Stadia vývoje primární dentice Apozice zač. 4. m. intra utero Erupce post partum (po porodu) Stadia vývoje primární dentice • Období tvorby tvrdých tkání zubu • Začíná ve druhé polovině 4. měsíce fetálního vývoje Korunka – vzniká nejdříve (dentin, sklovina) ukládání skloviny a zuboviny začíná v oblasti růstového (signálního) centra a z něho se proces šíří apikálně Tvorba skloviny = amelogeneze Tvorba zuboviny = dentinogeneze Kořen – vzniká později (dentin a cement) Tvorba cementu = cementogeneze Místo prvotní mineralizace Stadium apozice (Krivanek, Adameyko, Fried, Front Physiol. 2017) Buněčné typy v zubu a jejich původ https://www.youtube.com/watch?v=QLNBjHgUHSU Časový sled při vývoji primární a sekundární dentice Vývoj zubní korunky • Změna polarity buněk ve vnitřním sklovinném epitelu (IEE) • Prvně se tvoří preameloblasty (dříve diferencuje epitel než ektomezenchym) • Na základě vzájemných interakcí s epitelem se začínají diferencovat preodontoblasty • Zánik lamina basalis ameloblastica • Diferenciace preodontoblastů v odontoblasty = zahájení sekrece dentinu • Následuje maturace preameloblastů v ameloblasty = zahájení sekrece skloviny repolarizace buněk vnitřního sklov. epitelu → preameloblasty repolarizace buněk zubní papily → preodontoblasty Zánik lamina basalis ameloblastica – maturací preameloblastů v ameloblasty Amelogeneze Apexy diferencovaných ameloblastů po repolarizaci směřují proti uložené dentinové matrix a odontoblastům, baze obráceny proti stratum intermedium Štíhlé a dlouhé buňky (50 um), apikální domény buněk obsahují Golgiho ap. a gER, tvorba sekrečních zrn Výdej zrn - ekrinním způsobem, a to nad spojovacími komplexy Sekreční zrna obsahují proteiny tvořící kostru pro mineralizace skloviny: Amelogeniny (90 %) Hlavní produkt sekretorní fáze ameloblastů kulovité polymery, regulace růstu sklovinných hranolů Non-amelogeniny Enamelin - Nukleace a usměrnění růstu krystalů Ameloblastin – adhezivní molekula Kalikrein 4 – Proteasa secernovaná ameloblasty na konci sekretorní fáze Tuftelin – stabilizuje spojení s dentinem Enzymatické proteiny Metaloproteinázy (MMP20) – degraduje amelogenin alkalická a kyselá fosfomonoesteráza a serinproteináza1 Amelogeneze Do sekrece skloviny se postupně zapojí všechny ameloblasty a každý vytváří jeden hranol skloviny (prizma) Hranoly narůstají od apikálních konců ameloblastů růst však neprobíhá kontinuálně, ale periodicky (s pravidelným střídáním fáze maximální sekreční aktivity a fáze odpočinkové (klidové) v průběhu jednoho cyklu se prizma prodlouží přibližně o 15-30 mikrometrů projevem jsou na zubních výbrusech Retziusovy čáry - končí v perikymatech délka periody asi 4 dny Sekrece prizmat - 3 fáze: - ukládání organické matrix - proteiny, mukopolysacharidy, lipidy - mineralizační - v matrix se tvoří krystalizační centra, kde se ukládá hydroxylapatit v podobě submikroskopických krystalů - maturační - růst krystalů spojený s úbytkem organické matrix (až 0,5 -1%) Amelogeneze Inkrementální (přírůstkové) linie skloviny projev periodické aktivity ameloblastů nebo společné mineralizace většího počtu denních přírustků prizmat a) Denní linie - Způsobují příčné pruhování prizmat (cross-striation), velmi tenké - Střídání fáze intenzivní sekrece s fází odpočinkovou b) Retziusovy linie (sklovinné striae) - Pozorovatelné v optickém mikroskopu na zubních výbrusech, vzdálenost 15-30 μm - Od dentinosklovinné hranice k povrchu skloviny - Tvoří perikymata (labiální plošky předních zubů - incisivi, caninus) c) Neonatální linie - Jeho tvorba je způsobená náhlou změnou ve změně výživy - U zubů primární dentice + M1 - Patří mezi Retziusovy linie Retziusovy linie Retziusovy linie Perikymata Neonatální linie Vyvíjí se ještě před zahájením tvorby prizmat - k fokálnímu zániku buněk vnějšího sklovinného epitelu zubního pohárku (apoptozou) Skrz takto vzniklé otvůrky v zevním sklovinném epitelu penetrují do retikula krevní cévy – zajištění výživy ameloblastů Redukce až zánik epitelového retikula a intracelulární mukoidní substance Zůstane pouze Stratum intermedium + vnitřní ameloblasty Výživa ameloblastů https://pocketdentistry.com/7-enamel-composition-formation-and-structure/ Schematic representation of the various functional stages in the life cycle of ameloblasts as would occur in a human tooth 1) Morphogenetic stage 2) Histodifferentiation stage 3) Initial secretory stage (no Tomes’ process) 4) Secretory stage (Tomes’ process) 5) Ruffle-ended ameloblast of the maturative stage 6) Smooth-ended ameloblast of the maturative stage 7) Protective stage https://pocketdentistry.com/7-enamel-composition-formation-and-structure/ Před definitivním skončením sekreční činnosti ameloblasty vytvoří na povrchu skloviny tenkou vrstvičku organické substance - cuticula dentis Po ukončení sekrece se ameloblasty zkracují a splynou s buňkami stratum intermedium vznikne tzv. redukovaný sklovinný epitel - chrání korunku během jejího prořezávání Zodpovědné procesy: 1. Primární paterning tvaru zubu – sklovinné uzly 2. Počet růstových center v zubním pohárku – míst, kde buňky zahájí sekreční činnost, jsou definována během diferenciace ameloblastů mechanismy embryonální indukce signálními molekulami odontoblastů (v genomu buněk sklovinného epitelu exprimují geny, které řídí rychlost proliferace) 3. Výživa během samotné produkce skloviny (Häkkinen et al., 2019 BioRxiv) Tvar korunky Dentinogeneze Dentinogeneze Základní hmotu dentinu secernují odontoblasty, které vznikly z povrchové vrstvy ektomezenchymu zubní papily indukčním působením preameloblastů Sekreční činnost zahájí první odontoblasty růstového centra, tj. na vrcholu zubní papily Prekurzory dentinové matrix jsou shromažďovány v apexech, které směřují proti apexům ameloblastů Vyloučená matrix je měkká - proteiny rodiny kolagenů kolagen typu I + III a proteoglykany (versican, keratansulfát, decorin, chondroitisulfát) Odontoblasty a ameloblasty se během ukládání matrix od sebe vzdalují Do produkce základní hmoty dentinu jsou zapojovány kromě odontoblastů růstového centra i odontoblasty ostatních oddílů zubní papily Společnou činností všech odontoblastů se vytvoří dentinový podklad zubní korunky V prvních vrstvách matrix jsou pouze retikulární vlákna Radiální svazečky - Korffovy svazečky - znázornit je lze solemi stříbra (v plášťovém dentinu) Teprve po uložení Korffových svazečků začnou buňky ukládat kolagenní vlákna (I), jež probíhají podélně - kolmo na dentinové kanálky Vápenatění (kalcifikace) dentinové matrix je komplexní pochod účast enzymu alkalické fosfatázy její aktivita prokázána jak v tělech, tak i výběžcích odontoblastů Společně kalcifikují 4 denní přírůstky (submikr. krystalizační centra – kalcisférity střídané interglobulárními oblastmi – splývání kalcisféritů) (síťování kolagenu//fosfoproteiny, glykoproteiny, osteokalcin/proteoglykany//) dentinová matrix v těsné blízkosti odontoblastů, nikdy nevápenatí = predentin Ukládání matrix periodicky 4-8 um/den dokladem jsou von Ebnerovy čáry na odvápněných řezech 4 denní přírůstky kalcifikují společně doklad Owenovy linie na zubních výbrusech (obrázek) S tloustnutím dentinové matrix se apikální části odontoblastů vytahují v tenčí a tenčí výběžky a po zvápenatění matrix jsou v ní natrvalo zality jako Tomesova vlákna v dentinových kanálcích Vývojodontoblastů Vývoj odontoblastů Vývoj zubního kořene Vývoj zubního kořene • Dentin zubního kořene se začíná vyvíjet až po uložení dentinového podloží pro zubní korunku • Vývoj probíhá pod dohledem sklovinného orgánu • Buňky cervikální kličky proliferují směrem k apexu příštího kořene, • Proliferující a prodlužující se část zubního pohárku, tvořená pouze vnitřním a vnějším sklovinným = Hertwigova epitelová kořenová pochva Cervikální smyčka/klička (Cervical loop) (Paul T Sharpe, Development 2016) • Udržování Stem cell niche • Bohatá signalizace uvnitř epitelu i do okolí • Modelový systém pro studium regenerace a reparace tkání Dentinogeneze Induktivním účinkem buněk Hertwigovy pochvy se buňky ektomezenchymu zubní papily diferencují v odontoblasty, které zahájí ukládání dentinové matrix kořene Když dentinový kořen dosáhne patřičné tloušťky, Hertwigova pochva se rozpadne a její místo zaujme ektomezenchym dentálního vaku a pokračuje ukládání zubního cementu Zbytky Hertwigovy pochvy v periodonciu existují v podobě epitelových perel nebo Malassezových ostrůvků (ERM) Tvar zubního kořene: závisí na tvaru apikálního otvoru Apikální otvor Hertwigovy pochvy - kruhovitý - nečleněný (primární apikální otvor) - jeden kořen - rozdělený pomocí horizontálních plotének - nazývají se diafragmy (-ata) na několik sekundárních apikálních otvorů Počet diafragmat určuje počet kořenů (větví) zubu (u vícekořenového zubu diafragmata člení papilu na úseky) Apikální konec Hertwigovy pochvy Cementogeneze • Tvrdá, kosti podobná tkáň, kryjící kořen zubu • Nažloutlá barva • Avaskulární hmota • Nedochází v něm k přestavbě (na rozdíl od kostní tkáně) • cementoklasty • Může být resorbován cementoklasty - v období výměny zubů • Během života je stále nahrazován apozicí nových vrstev vitální tkáně • Tvoří ho: • Buněčná hmota • ECM Zubní cement Mikroskopická stavba cementu Cementocyty, Cementoblasty, Cementoklasty (výměna zubů) Mezibuněčná hmota (ECM) = Cement Cementoblasty Buňky, které se aktivně podílí na tvorbě ECM Cementocyty Buňky obklopené cemenózní tkání, těla uložena v dutinkách, výběžky v chodbičkách (obdoba osteocytů v kosti) Cementoklasty Podílí se na reserbci cementu dočasných zubů Acelulární (primární) Celulární (sekundární) Podle typu ECM Buňky Cementová matrix Kolagenní vlákna a zvápenatělá amorfní hmota kolagenní vlákna probíhají ve snopečcích, jejichž orientaci určují síly, které působí na zuby Cement podle vzniku dělíme na: Primární (acelulární) Neobsahuje cementocyty V rozsahu celého zubního kořene Nasedá přímo na zubovinu Tloušťka: 10 do 200 um Sekundární (celulární) Obsahuje cementocyty Zejména na zubních apexech Dorůstá až do tloušťky 500 um Cementogeneze Začíná až po zániku a rozpadu Hertwigovy epitelové pochvy Její místo zaujmou ektomezenchymové buňky, které kolem dentinového základu kořene vytvoří cementogenní plášť Diferenciací ektomezenchymu pláště vzniknou cementoblasty Zpočátku je ukládání cementózní matrix velmi pomalé, takže cementoblasty se stačí přemístit do povrchnějších vrstev - acelulární (primární) cement V období těsně před prořezáváním zubu, produkují cementoblasty základní hmotu rychle a v takovém množství, že buňkám znemožňuje únik a po jejím zvápenatění v ní zůstanou trvale zality - celulární (sekundární) cement Časový sled při vývoji primární a sekundární dentice