Mgr. Alena Sedláková



}Zlomeniny proximálního konce tibie (AO klasifikace: A. Extraartikulární B. Částečně
inraartikulární C. Plně intraartikulární )
}Zlomeniny diafýzy: zl. tibie, zl. fibuly, nejčastěji obou kostí
}Zlomeniny distálního bérce, zl. pilonu: AO klasifikace: zlomeniny extraartikulární, částečně a
zcela intraartikulární (zlomeniny pilonu v užším slova smyslu)

1)Zl. proximálního konce
2)Zl. diafýzy
3)Zl. distálního konce
skenovat0016
}

}KONZERVATIVNÍ – u nedislokovaných jednoduchých zlomenin, fixace, odlehčení končetiny dle typu
zlomeniny
}CHIRURGICKÁ - zajištění správného postavení úlomků, obnovení kongruence kloubní plochy, výhodou je
především zahájení časné rehabilitace

}Zevní fixátor – nestabilní otevřené zlomeniny, infikované zlomeniny a paklouby
}tříštivé zavřené zlomeniny s rozsáhlým poškozením měkkých tkání včetně nitrokloubních zlomenin
}korekční kostní operace – prodlužování kostí a přenos jednotlivých segmentů
}mnohočetné zlomeniny u polytraumat
}ORIF (open reduction/internal fixation) – otevřená repozice/vnitřní fixace –
intramedulární – hřeby, šrouby
}   extramedulární – dlahy

}
C:\Users\AS\Documents\Alča prezentace\CLotevrzlomenm.jpg





}zvýšený intrafasciální tlak způsobující vaskulární okluze, které následně vedou k ischemizaci
končetiny
}na základě tohoto zvýšeného tlaku v intrafasciálním prostoru dojde ke zpomalení, někdy až k
zastavení normální krevní perfuze – mikrocirkulace a následkem tohoto děje je lokální ischémie. Po
určitou dobu je zvýšení tlaku kompenzováno poddajností fascie. Po vyčerpání tohoto mechanismu dojde
k rozvoji lokální ischemie, která se projevuje souborem klinických příznaků označujícím se jako
kompartment syndrom

}tlak v intrafasciálním prostoru je v rozmezí 3–5 mmHg
}vznik kompartment syndromu je již při zvýšení tlaku nad 30–40 mmHg
}hodnoty 20-40 mmHg jsou pro vznik kompartment syndromu nebezpečné a nazývají se šedá zóna
}hodnota 60 mmHg je absolutní indikací k urgentní fasciotomii
}nezvratné poškození svalů může nastat asi za 6 hodin při tlaku 40 mmHg
}příznaky: bolest, poruchy senzitivního čití, poruchy hybnosti, výrazný otok







}A) KONZERVATIVNÍ TERAPIE
}Fáze 1 – v době imobilizace
}Fáze 2 – po sejmutí fixace
}
}B) CHIRURGICKÁ TERAPIE
}Fáze 1 – časně po operaci během hospitalizace
}Fáze 2 – následná fyzioterapie – ambulantní nebo lůžková rehabilitace

} CÍLE
}prevence otoku a kompartment syndromu
}prevence tromboembolické nemoci
}udržet nebo zlepšit hybnost a svalovou sílu zdravých končetin
}udržet nebo zlepšit celkovou kondici
}nácvik chůze o berlích

} FYZIOTERAPEUTICKÉ PROSTŘEDKY
}kryoterapie – ledování, polohování DK v elevaci
}cévní gymnastika
}cvičení zdravých končetin – využití závaží, overballu
}izometrické cvičení postižené DK
}cvičení volných částí – tzn. v nepostižených kloubech
}nácvik chůze – podle povolené zátěže – bez došlapu, s přikládáním nebo částečnou zátěží, správně
nastavit výšku berlí, správný stereotyp chůze o berlích, stabilita, nácvik chůze po schodech

}po sejmutí fixace často přetrvává otok, bolest, omezená hybnost, kloubní ztuhlost, snížená svalová
síla postižené oblasti potažmo celé DK
}CÍLE: snížit otok, ulevit od bolesti, zvýšit hybnost, zvýšit svalovou sílu, zlepšit celkovou
kondici, zlepšit stabilitu kloubů, svalovou koordinaci, stereotyp chůze po odložení berlí

} FYZIOTERAPEUTICKÉ PROSŘEDKY
}fyzikální terapie – kryoterapie, magnetoterapie (zlepšuje hojení kostí), hydroterapie – vířivky
(snížení otoku a bolesti)
}techniky měkkých tkání – PIR, míčkování – uvolnění kůže, podkoží, fascie a zkrácených svalů
}mobilizace kloubů
}LTV – pasivní cvičení, aktivní s dopomocí, aktivní a po dosažení plného rozsahu i proti odporu
}senzomotorické cvičení – zlepšení rovnováhy a stability kloubů (od jednoduchých cviků – nácvik
malé nohy, cvičení vsedě – výpony na špičky, na jedné noze, ztížit zavřením očí, házení si s míčem,
až po cvičení na nestabilních plochách)
}nácvik správného stereotypu chůze bez berlí
}korekce postury
}vhodné sporty: rotoped, kolo, plavání, chůze, jogging




} CÍLE
}prevence otoku a kompartment syndromu
}prevence tromboembolické nemoci
}prevence respiračních komplikací
}udržet nebo zlepšit hybnost a svalovou sílu zdravých končetin
}zlepšit mobilitu v rámci lůžka
}udržet nebo zlepšit celkovou kondici
}nácvik chůze o berlích, popřípadě v chodítku
}

} FYZIOTERAPEUTICKÉ PROSTŘEDKY
}kryoterapie (ledování redukuje otok, bolest), polohování končetiny v elevaci, míčkování volných
částí
}cévní gymnastika
}respirační fyzioterapie
}cvičení zdravých končetin – využití závaží, overballu
}izometrické cvičení postižené DK
}cvičení volných částí – tzn. v nepostižených kloubech
}nácvik mobility v rámci lůžka – elevace pánve, posouvání v lůžku, přetáčení na bok
}

}nácvik přesunů – z lůžka na vozík, WC křeslo
}nácvik chůze s kompenzačními pomůckami – chodítko, berle – dle schopností pacienta a povolené
zátěže – bez došlapu, s přikládáním nebo částečnou zátěží dle ordinace operatéra
}nácvik chůze po schodech
}ADL (umývání, oblékání…)
}péče o jizvu – po extrakci stehů
}instruktáž pacientů před propuštěním do domácí péče – samostatné cvičení, režimová opatření
}
}

}plná zátěž obvykle povolena po 6 – 8 týdnech
} CÍLE
}snížit otok
}snížit bolest
}zlepšit hybnost
}zlepšit svalovou sílu
}zlepšit celkovou kondici
}zlepšit rovnováhu, kloubní stabilitu, svalovou koordinaci
}správný stereotyp chůze

} FYZIOTERAPEUTICKÉ PROSTŘEDKY
}fyzikální terapie – kryoterapie, magnetoterapie (zlepšuje hojení kostí), hydroterapie – vířivky
(snížení otoku a bolesti)
}techniky měkkých tkání – PIR, míčkování – uvolnění kůže, podkoží, fascie a zkrácených svalů
}mobilizace kloubů
}péče o jizvu, laser
}LTV – pasivní cvičení, aktivní s dopomocí, aktivní a po dosažení plného rozsahu i proti odporu
}

}senzomotorické cvičení – zlepšení rovnováhy a stability kloubů (od jednoduchých cviků – nácvik
malé nohy, cvičení vsedě – výpony na špičky, na jedné noze, ztížit zavřením očí, házení si s míčem,
až po cvičení na nestabilních plochách)
}nácvik správného stereotypu chůze bez berlí
}korekce postury
}cvičení ve vodě
}vhodné sporty: rotoped, kolo, plavání, chůze, jogging
}instruktáž pacienta k samostatnému cvičení, režimová opatření, péče o jizvu
}

} Webrova klasifikace zlomenin
}typ A: linie lomu je pod úrovní tibiofibulární syndesmózy, většinou vzniká supinačním násilím, na
laterální straně dochází k přetržení zevního postranního vazu. Léčba: 6 týdnů sádrová fixace
}typ B: linie lomu je v úrovni syndesmózy, vzniká pronačním a zevně rotačním násilím, většinou
dochází i k poranění syndesmózy. Léčba: 8 týdnů sádrová fixace nebo operace dle vzhledu maleolární
vidlice

}typ C: linie lomu je nad úrovní syndesmózy, tzn. že syndesmóza je přetržena, dochází k němu
pronačně abdukčním a pronačně everzním poraněním. Léčba: nutná osteosyntéza + fixace sádrovou
dlahou nebo ortézou – výhoda osteosyntézy je výborná repozice a včasná rehabilitace




}KONZERVATIVNÍ: pouze jednoduché nedislokované zlomeniny, imobilizace 6 týdnů, po 3 týdnech
postupné zvyšování zátěže končetiny dle doporučení traumatologa, po 6ti týdnech sejmutí fixace a
intenzivní fyzioterapie
}CHIRURGICKÁ: dislokované zlomeniny, pooperační fixace další 3-4 týdny bez zatěžování končetiny

C:\Users\AS\Documents\Alča prezentace\OS hlezna.JPG



} CÍLE
}umožnit správné hojení a současně minimalizovat komplikace dočasné imobilizace
}prevence otoku a kompartment syndromu
}prevence tromboembolické nemoci
}udržet nebo zlepšit hybnost a svalovou sílu zdravých končetin
}udržet nebo zlepšit celkovou kondici
}nácvik chůze o berlích
}

} FYZIOTERAPEUTICKÉ PROSTŘEDKY
}kryoterapie – ledování, polohování DK v elevaci
}cévní gymnastika
}cvičení zdravých končetin – využití závaží, overballu
}izometrické cvičení postižené DK
}cvičení volných částí – tzn v nepostižených kloubech – prsty, koleno, kyčel
}nácvik chůze – podle povolené zátěže – bez došlapu, správně nastavit výšku berlí, správný
stereotyp chůze o berlích, stabilita, nácvik chůze po schodech
}

}po sejmutí fixace často přetrvává otok, bolest, omezená hybnost, kloubní ztuhlost, snížená svalová
síla postižené oblasti potažmo celé DK
}CÍLE: snížit otok, ulevit od bolesti, zvýšit hybnost, zvýšit svalovou sílu, zlepšit celkovou
kondici, zlepšit stabilitu kloubů, koordinaci, stereotyp chůze po odložení berlí
}

}FYZIOTERAPEUTICKÉ PROSŘEDKY
}fyzikální terapie – kryoterapie, magnetoterapie (zlepšuje hojení kostí), hydroterapie – vířivky
(snížení otoku a bolesti)
}techniky měkkých tkání – PIR, míčkování – uvolnění kůže, podkoží, fascie a zkrácených svalů
}mobilizace kloubů
}LTV – pasivní cvičení, aktivní s dopomocí, aktivní a po dosažení plného rozsahu i proti odporu
}senzomotorické cvičení – zlepšení rovnováhy a stability kloubů (od jednoduchých cviků – nácvik
malé nohy, cvičení vsedě – výpony na špičky, na jedné noze, ztížit zavřením očí, házení si s míčem,
až po cvičení na nestabilních plochách)
}nácvik správného stereotypu chůze bez berlí
}korekce postury
}vhodné sporty: rotoped, kolo, plavání, chůze, jogging

}dělení dle Kleigera:
}1. distorze – stabilita zůstává zachována
}2. akutní nestabilita – zvýšená nebo abnormální pohyblivost talu, zůstává ve vidlici
}3. luxace – dislokace talu z vidlice
}terapie - doba imobilizace je závislá na stáří pacienta a na jeho fyzické aktivitě. Tzn. hlezno má
zůstat imobilizováno, dokud nevymizí otok a bolestivost při došlapu. V praxi se tato doba pohybuje
v rozmezí 3 – 8 týdnů

}distorze hlezenního kloubu s minimálním otokem a bolestivostí: klid, obklady, elastická bandáž či
ortéza, elevace končetiny, ledování. Při větší distenzi vazu a kloubního pouzdra - sádrový fixační
obvaz v neutrálním postavení na 3 – 4 týdny, poté ortéza. 1- 2 týdny chůze o berlích, poté plná
zátěž. V poúrazovém období se využívají elastické bandáže.Ve sportovní traumatologii se využívá
taping (imobilizace pomocí adhezivních pruhů).
}parciální nebo kompletní ruptura fibulárních vazů a pouzdra: sádrový obvaz na 5 – 6 týdnů, u
kompletní ruptury je operační řešení. U sutury fibulárních vazů se používá sádrová fixace v
neutrální dorziflexi a lehké everzi hlezna na dobu 6 týdnů

}po dobu imobilizace – nácvik chůze o berlích bez došlapu končetiny, LTV volných částí
}po sejmutí fixace - snížit otok, ulevit od bolesti, zvýšit hybnost, zvýšit svalovou sílu, zlepšit
celkovou kondici, zlepšit stabilitu kloubů, koordinaci, stereotyp chůze po odložení berlí

}k ruptuře šlachy může dojít na 3 místech:
}1. úpon na tuber calcanei (někdy i s částí kosti – tzv. kachní zobák)
}2. v oblasti fyziologického zúžení 5 – 6 cm nad calcaneem
}3. v místě muskulotendinózního spojení
}ruptura:
}a) částečná
}b) totální – doprovázená slyšitelným prasknutím, náhlou bolestí, pocit slabosti v postižené
končetině. Pacient se nepostaví na špičku.

}často na podkladě degenerativních změn šlachy
}nejčastěji toto poranění postihuje muže středního věku
}typické sporty – tenis, squash, volejbal, basketbal – náhlé zrychlení, náhlá změna směru pohybu
}klinický obraz – slyšitelné lupnutí, ostrá bolest, pac. se může postavit na DK, nikoliv však na
špičku
}objektivní nález – otok, hematom, lze vyhmatat defekt ve šlaše, pozitivní Thompsonův test
}
}

}terapie – konzervativní – sádra v plantární flexi na 6 tý nebo chirurgická – po operaci na 2 – 3
týdny sádra v plantární flexí, pak na další 3 tý nahrazena ortézou Vacoped – early motion
}fyzioterapie – po dobu imobilizace  - LTV volných částí, nácvik chůze o berlích bez došlapu DK, po
sejmutí fixace – obnovit rozsah pohybu, svalovou sílu, stabilitu, stereotyp chůze
}po 6ti měsících běžné aktivity, návrat k plnohodnotné fyzické aktivitě po 1 roce
}

}zl. patní kosti
}zl. thalu
}zl. tharzálních kůstek
}zl. článků prstů
}