ENDOKRINNÍ SYSTÉM pokračování Hormony zasahující do řízení: růstu a vývoje •Intrauterinní růst a vývoj: hormony štítné žlázy (thyroxin, trijodtyronin) •Po narození: somatotropní hormon (STH) –Sekrece z předního laloku hypofýzy pod vlivem GHRH a GHIH; zvyšuje se hlavně ve spánku, během dne kolísá podle aktivity mozkové kůry, je závislá na stresu, hladině ADH, glukagonu a na glykémii STH •Pod jeho vlivem hlavně v játrech vznikají somatomediny (inzulinu podobné růstové faktory=insuline like growth factor), které zprostředkovávají růst téměř všech tkání • v těle •Hlavní účinek: lipolýza – štěpení tuků •Další účinky: –podpora růstu pojivové tkáně, růstu chrupavek a kostí –Proteoanabolický – podpora růstu svalové hmoty –Snižuje zpracování glukózy (místo glukózy jsou zdrojem energie mastné kyseliny, glukóza zůstává v krvi) –Zadržuje ionty Na+, K+, Cl-, Mg2+, PO4 3- Poruchy sekrece STH •Zvýšená sekrece: –v dětství: gigantismus –v dospělosti: akromegalie – •Snížená sekrece: –v dětství: hypofyzární nanismus –v dospělosti: panhypopituitarismus – – Hormony zasahující do řízení: obrany organismu •Stres – poplachová reakce –Podle pan Selleyho= integrovaná obranná reakce na působení stressoru •stressory: podněty vybuzující tuto reakci – např.: mimořádná tělesná námaha, bolest, ohrožení –Americký fyziolog Cannon: teorie: „boj nebo útěk“ („fight or flight“) •Odpověď organismu: •rychlá – přes sympatoadrenální systém •při delším působení pak aktivace osy hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin Hormony dřeně nadledvin: adrenalin a noradrenalin (=katecholaminy) •Sekrece ovlivňována pregangliovými vlákny sympatiku •Sekrece je zprostředkována přes membránové receptory – tzv. adrenergní ; několik typů: a1, a2, b1, b2 –Jejich účinky:obecně a - stimulační (vazokonstrikční) – b - inhibiční (dilatační) – – Adrenalin – hlavní hormon stresové reakce, působí na: Myokard – zvyšuje sílu a frekvenci stahu, zvyšuje systolický tlak Koronární arterie, cévy ve svalech a CNS – vazodilatačně Bronchy – dilatace (b2) Cévy kožní, GIT, ledvin – vazokonstrikce (a2) Metabolismus – aktivace glykogenolýzy – stimulace metabolismu cukrů GIT – snížení sekrece a motility •Noradrenalin –Převažují stimulující účinky: na myokard – hlavně pozitivně inotropní vliv –Koronární arterie – dilatace –Na ostatní cévy (svaly, CNS) konstrikce, což vede ke zvýšení systolického i diastolického tlaku –stimuluje metabolismus tuků •Hormony kůry nadledvin •Mineralokortikoidy – aldosteron •Glukokortikoidy – kortizol –Sekrece je řízena ACTH z hypofýzy pod vlivem hypotalamického CRH (fyzický i psychický stres zvyšují sekreci CRH) –Účinky kortizolu: nejdůležitější jsou na metabolismus, jejichž cílem je udržení normální hladiny glukózy v krvi: •Stimuluje glukoneogenezi z glycerolu (aktivace lipolýzy, vyplavení cholesterolu) •Působí protizánětlivě (stabilizuje membrány, snižuje propustnost kapilár a migraci a fagocytózu neutrofilních granulocytů) •Antialergický a imunosupresivní účinek •Nežádoucí: např.stimulace HCl v žaludku (stresové žaludeční vředy) Biorytmy - chronobiologie •Rytmus: –určitá funkce či biologická proměnná je v nějaké fázi a za určitou stejnou dobu se do této fáze opět vrací; se nazývá –perioda rytmu: doba, která uplyne, než se opět funkce či biologická proměnná dostane do stejné fáze •Dělení rytmů podle period: – ultradiální: perioda je výrazně kratší než 24 hodin (od několika sekund až po 20 hodin); příklady: rytmy v dýchání, v nervové činnosti –cirkadiální: rytmy zhruba 24-hodinové; příklad: rytmus spánku a bdění u člověka, u zvířat jde o rytmus v tzv. lokomoční aktivitě – zvířata s pohybovou aktivitou ve dne nebo v noci –infradiální: perioda je výrazně delší než 24 hodin; příklad: menstruační cyklus žen, estrální cyklus u zvířat • Záznam dýchání a vln v oběhových parametrech (Peňázův plethysmomanometr) obr11 •U člověka: cirkadiální rytmus •Je endogenní s periodou rytmu kolem 25 hodin •Je synchronizován střídáním světla a tmy (nebo teplotním cyklem či cyklem v příjmu potravy či sociálním stimulem) •Umístění: epifýza - oko - suprachiasmatické jádro hypothalamu