Využití výsledků laboratorního vyšetřování v hodnocení zdravotních rizik. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. (UČO 18452) Veřejné zdraví • Zákon č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů • Veřejné zdraví je zdravotní stavobyvatelstvaa jeho skupin • Ochranou veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a k zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění • Společenská hodnota a společenský zájem, který nemusí být vždy totožnýse zájmem jednotlivce. Životní a pracovní prostředí a zdraví • Vyšetřovánímklinickéhomateriálůmůžeme získat informace o jejich aktuálnímzdravotním stavu. • Měřením a hodnocením složek životníhoa pracovního prostředí můžeme získat informace o rizikových faktorech životních a pracovníchpodmínek. • Je obsahovounáplníochranyveřejného zdraví. • Složky životníhoprostředí, které jsou laboratorněanalyzovány nejčastěji • vnějšíovzduší • Voda • Půda • Potraviny • Hluk • Biologické expozičnítesty a měření pracovních podmínek V současné době prováděnozejména hygienickými laboratořemitzv. zdravotníchústavů a některými dalšími státníminebo soukromý subjekty. Dlouhouhistoriimá monitorování vztahuzdravía životních podmínek Státnímzdravotním ústavem soustavně od roku 1991 dle usnesení vlády ČR (web) Ovzduší a zdraví • Znečištění emisemi z dopravy, z domácích topenišť a z průmyslových aglomerací. Zátěž obvykle stanovujeme jako množství • Suspendované částice (aerosoly) (PM-10, PM-2,5) • Kovy (As, Cd, Hg, Pb, Ni...) • Polyaromatické uhlovodíky PAHs (zejména karcinogenní benzo-a-pyren) V menším rozsahutéž měření vnitřního ovzduší (školní učebny). Voda a zdraví • V rozsahuvyhlášky č. 252/2004 Sb. O hygienických požadavcích na pitnou vodu a teplou vodu pro osobní hygienu zaměstnanců • Mikrobiologické ukazatele • Chemické ukazatele • Organoleptické ukazatele • Informační systém HS PiVo (Pitná Voda) V ČR je 60 % obyvatelstva zásobenotzv. malými vodovody (zásobují oučasně z jednoho zdroje méně než 5000 obyvatel), čím menší provozovatel vodovodu, tím je udržení požadovanýchparametrů obtížnější z důvodů ekonomické náročnosti technologií na úpravu pítné vody. Biologické expoziční testy • Krev, moč, sliny, vlasy, mateřské mléko • Zpravidla cílené studie • Nákladnost provedení a etické otázky • V poslední době jen stanovení perfluorovaných sloučenin v krevním séru u dárců krve • Perfluorované sloučeniny – uhlovodíky s výrazným bioakumulativními účinky, indikátorovýmukazatelexpozice chemickým látkám ze spotřebního průmyslu Typy účinků na zdraví Znalost obsahu cizorodých látek v životním prostředí je důležitým vstupním údajem pro odhad budoucího vývoje zdravotního stavuobyvatelstvana základě znalostío působení rizikovýchfaktorů. Vycházíme přitom z předpokladu, že cizorodé látky v životním prostředí působí na bázi: • Krátkodobýchexpozic velmi vysokýmdávkám: pak se dostavují obvykle akutní účinky, většinou jako následky havárií, otrav a epidemií. Frekvence výskytu těchto událostí v čase je vzácná. • Dlouhodobýchexpozicnízkým dávkám: pak se dostavují účinky chronické, příp. kumulativní a genotoxické (účinky na genom se manifestují karcinogenezí anebo jako narušení reprodukčních funkcí člověka). Rozlišení pojmů nebezpečí a riziko Nebezpečí • Vlastnost agens • Toxicita chemické látky • Patogenita mikroorganismu Riziko Nabývá hodnot od 0…1 (resp. 0 %...100 %) Pravděpodobnost, s jakou se nebezpečné agens uplatní na změně zdravotního stavu populace. Hodnocení zdravotních rizik (Risk Assesment) Výsledky laboratorního testování matric prostředí se využívá v procesu známém jako Hodnocení zdravotních rizik, který sestává z následujících součástí: 1. Identifikace nebezpečí: může agens (téžčinitel, aktivní původce) poškodit zdraví? 2. Hodnocení vztahu dávka – účinek: jaký je numerický vztah mezi velikostí expozice a následkem na zdraví (efektivní dávka, minimální infekční dávka biologického agens)? 3. Hodnocení expozice (nejzásadnější krok hodnocení zdravotních rizik): jak významný je kontakt jedince/populace s agens o známé účinnosti? • Kolik toxické dávky prodýcháme ze vzduchu, vypijeme ve vodě, sníme v potravinách? 4. Charakterizace rizika: lze potvrdit předpoklad nepříznivého účinku agens na zdraví? Hodnocení expozice I. Nejzásadnějšísoučást procesu hodnocení zdravotního rizika Přítomnost vysoce nebezpečného agens v prostředí při velmi nízké expozici obyvatelstva příliš neovlivní zdravotní stav populace. Při hodnocení expozice je nutno zvažovat • Dávku nabídnutou • Odpovídá koncentraci agens v prostředí (tj. v ovzduší, vodě, potravinách,půdě), v přepočtu na jednotku hmotnosti, objemu nebo plochy matrice • Dávku vstřebanou • Závisí na rychlosti difuze a kapacitě receptorů • Závisí na rychlosti a délce ingesce, inhalace, kontaktu s pokožkou nebo sliznicemi • Dávku účinná • Definovaná výslednou koncentrací agens v cílových tkáních a orgánech. Hodnocení expozice II. • Nepřímé metody založené na statistickýchodhadech. Jsou založeny na monitorování prostředí. Při známém množstvíagens v m3 vzduchu, v litru vody, v kg potraviny můžeme expozici odhadovat, když uvážíme, že • Průměrný dechový objem je 22 m3/osobu a den • Průměrná spotřeba vody na osobu je 1,9 litru/den • Průměrné množství zkonzumované potraviny na osobu a den odpovídá tzv. průměrným spotřebním košům. • Průměrná délka pobytu v bazénu • Nepřesnost odhadu je značná, je vyvolaná inter-individuálními rozdíly • Připomeňme,že nepřímé metody odhadu expozicevycházejíz principiálně z Gaussovy křivky Hodnocení expozice III. • Přímé metody • Mají přednost, ale jsou obecně hůředostupné • Jsou principiálně založeny na osobnímbiologickémmonitoringu a mohou být proto opět doménou prácezdravotního laboranta. • Rozlišujeme: • Biomarkery expozice: např. plazmatické hladiny těžkých kovů • Biomarkery účinku: měřitelná patofyziologická odezva (průkaz toxických metabolitů) • Biomarkery vnímavosti: např. měřitelná změny ve vnímavostik infekcím Jelikož je plošné testováníreprezentativních souborů populacenákladné, k populačním odhadůma předpovědímnebývá zpravidla využíváno. Tato fotka od autora Neznámý autor s licencí CC BY-SA-NC Závěr (zapamatujte si!) Měření a hodnocení složek životního a pracovního prostředí je významné z pohledu ochrany veřejného zdraví. Zaměřuje se na populaci a význam spočívá zejména v předpovědích vývoje zdravotního stavu populace na základě teoretických znalostí působení rizikových faktorů. Zkoušky provedené na matricích životního prostředí, nejčastěji provedené hygienickými laboratořemi, jsou vstupním údajem vědeckého procesu známého pod označením hodnocení zdravotních rizik, který se skládá ze 4 kroků. Zdravotní riziko je jen způsob vyjádření statistické pravděpodobnosti nepříznivých projevů na zdraví lidí, které se nemusí dostavit vždy a za všech okolností.