Dekontaminační metody BSKM021p + c + BZMI021p + c *** Týden 3 Ondřej Zahradníček Chroust a hnůj Obsah prezentace [USEMAP] Úvod Mikroby a vnější vlivy Dekontaminační metody (obecně) Konkrétní příklady sterilizace Vyšší stupeň desinfekce Konkrétní příklady desinfekce Postupy před a po dekontaminaci Hygiena rukou a osobní hygiena Kontrola účinnosti dekontaminace Úvod Co nás dnes čeká •Budeme si povídat o vztahu mikrobů a vnějšího prostředí, ve vztahu k jejich přežití a množení •Následně probereme dekontaminační metody zahrnující desinfekci, sterilizaci a několik příbuzných metod Pohádka •Byl jednou jeden král, a ten měl tři syny. Protože měl na noze škaredé hnisavé ložisko a zároveň potřeboval rozhodnout, kdo bude následníkem trůnu, prohlásil, že panovat bude ten princ, který ho toho škaredého hnisavého ložiska definitivně zbaví. Co udělali první dva princové •První dal vysterilizovat skalpel. Sterilizoval dost dlouho, ale příliš nízkou teplotou. Skalpel nebyl dost sterilní, a když princ tatínkovi vřed vyřízl, za několik dní zase zhnisal. •Druhý dal také vysterilizovat skalpel. Sterilizoval dost vysokou teplotou, ale příliš krátkou dobu – a vedlo se mu stejně jako bratrovi. Co udělal třetí princ •Dal skalpel vysterilizovat na teplotu, která byla dost vysoká, po dobu, která byla při dané teplotě vhodně dlouhá. Tak se mu podařilo učinit nástroj skutečně sterilní. Tatínkovi tedy vyřízl hnisavé ložisko, stal se králem, vzal si sexy princeznu a jestli nezemřel, žije dodnes s tou princeznou ve svém království a má kupu dětí. [USEMAP] Poučení z naší pohádky •Pokud se snažíme zahubit mikroby fyzikálními či chemickými faktory, musíme dodržet jejich parametry. •Tyto parametry jsou přitom vzájemně závislé, tj. hodnota jednoho se mění v závislosti na druhém parametru. •Čas je v naprosté většině případů jedním z velice významných parametrů. Mikroby a (pro ně nežádoucí) zevní vlivy Mikroby a vnější vlivy Osa působícího faktoru U dekontaminačních metod je bezpodmínečně nutné dosáhnout takových hodnost působícího fyzikálního či chemického faktoru, aby došlo k usmrcení mikroba. Nestačí zastavit jejich množení. Různé mikroby mají různé parametry! Proč je musíme usmrtit? •U dekontaminačních metod (ve vnějším prostředí) platí, že kdybychom je neusmrtili, tak by se po čase začaly zase množit – mimo tělo není nic, co by zbylé přežívající mikroby zničilo •V případě použití antimikrobiálních látek (uvnitř těla pacienta) na usmrcení trváme jen u akutních stavů závažných pacientů a u lidí s poruchami imunity, jinak stačí to, že se přestanou množit. Se zbylými mikroby si totiž zpravidla poradí imunita pacienta. Trvá to ale několik dní. Více na semináři o antimikrobiálních látkách. Jak to prakticky rozlišíme? •Mikroby přemístíme z optimálních podmínek do podmínek nepříznivých, jejichž vliv na život mikrobů chceme zjistit. Pokud nerostou, znamená to, že je inhibován jejich růst, ale zatím nemáme důkaz, že opravdu chcíply. •Abychom zjistili i tohle, musíme mikroby ve druhém kroku vrátit do optimálních podmínek. Pokud byly jenom inhibovány, ožijí a budou se zase množit. Pokud chcíply, nepomohou jim ani ty nejdokonaleji optimální podmínky. Metodologický rozdíl Při 60 °C je bujón v obou variantách pokusu čirý. Mikroby byly zabity a ani pokus o „vzkříšení“ v optimální teplotě nemůže být účinný. Při 50 °C byly jen inhibovány a jejich růst může být obnoven návratem do optimální teploty. Abychom pochopili rozdíl mezi usmrcením a pouhou inhibicí růstu, provedeme pokus: Nastavíme inkubátory na teploty 37, 40, 50 a 60 °C. Nachystáme si šest zkumavek: tři dáme do zvýšených teplot na 24 h, tři jen na 4 h a pak do 37 °C. RustPrez Mikroby a vnější vlivy II Někdy se účinek faktorů kombinuje Faktor, který se kombinuje vždy, je čas Rezistentní, sporulující bakterie 160 °C 170 °C 180 °C 20 min přežívá přežívá hyne 30 min přežívá hyne hyne 60 min hyne hyne hyne [USEMAP] Kombinace vnějších vlivů – příklady •Mikroby lépe snášejí suché teplo (horký vzduch) než vlhké teplo (přehřátá pára) – ve skutečnosti vlastně nejde jen o teplotu, ale zároveň i o množství předaného tepla •Bacily tuberkulózy dobře snášejí vyschnutí ve sputu (v přítomnosti bílkovin), ale špatně na starých, vysychajících kultivačních půdách •Formaldehydová sterilizace probíhá sice za teplot vyšších než pokojových, ale stále do sta stupňů, na rozdíl od teplot u autoklávování nebo horkovzdušné sterilizace (kombinace s působením formaldehydu) Kombinace vnějších vlivů – příklady •Mikroby lépe snášejí suché teplo (horký vzduch) než vlhké teplo (přehřátá pára) •Bacily tuberkulózy dobře snášejí vyschnutí ve sputu (v přítomnosti bílkovin), ale špatně na starých, vysychajících kultivačních půdách •Formaldehydová sterilizace probíhá za teplot vyšších než pokojových, ale samozřejmě mnohem nižších než autoklávování nebo horkovzdušná sterilizace Dekontaminační metody (obecně) Dekontaminační metody •Jsou to fyzikální a chemické postupy likvidace mikrobů, mimo organismus. •Mezi dekontaminační metody nepatří likvidace mikrobů v organismu, byť lokální (použití antiseptik). •Antiseptikum je lék, schvalovaný Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Používá se na sliznice nebo do ran. Na neporušenou kůži stačí desinfekce. •Desinfekční prostředek není lék, nedostává se do organismu, schvalují ho hygienici. •Metody likvidace hmyzu a hlodavců se dnes většinou vyčleňují zvlášť jako tzv. asanační metody Přehled dekontaminačních a asanačních metod (první tři jsou dekontaminační, dle Vyhlášky 306/2012) Sterilizace Zničení všech mikrobů v daném prostředí Vyšší stupeň desinfekce a vícestupňová desinfekce Zničení naprosté většiny mikrobů, některé formy života mohou přežívat Desinfekce Zničení patogenních mikrobů (závisí na okolnostech) Desinsekce Zničení škodlivého hmyzu Deratizace Zničení škodlivých hlodavců Sterilizace × desinfekce •Sterilizace je postup, který vede ke sterilitě, tj. ničí všechny formy života. Je zbytečné uvádět v definici „včetně spor“ – když všechny, tak zkrátka všechny, i cysty parazitů, houby, neobalené viry, zkrátka všechno. •Desinfekce je postup, který ničí patogeny přítomné v daném prostředí. Protože spektrum patogenů je jiné v ordinaci praktického lékaře a jiné v TBC léčebně, je jiná i správné desinfekce. •Oproti klasickým představám existuje i chemická sterilizace a fyzikální desinfekce. Důsledek •Co je správně provedená sterilizace jednou, je správně provedená sterilizace vždycky •Co je správně provedená desinfekce za určitých podmínek, nemusí odpovídat definici správně provedené desinfekce za jiných podmínek, v jiném zařízení apod. •Proto má každé zdravotnické zařízení svůj vlastní protiepidemický řád s uvedením konkrétní používané desinfekce podle místních podmínek Pojmy asepse a antisepse •Asepse: pasivně brání vniknutí infekce do takového prostředí •Antisepse: postupy, které aktivně zasahují proti infekci Zákaz vstupu v sepsi Zásady správné dekontaminace (bez ohledu na typ metody) •1. Vybrat vhodnou sterilizační/desinfekční metodu/prostředek. „Vhodný“ znamená: –musí bezpečně ničit ty organismy, které připadají v daném prostředí v úvahu (u sterilizace ovšem to znamená, že musí ničit všechny mikroby) –nesmí ničit desinfikovaný či sterilizovaný materiál (povrch, ruce a podobně) –musí být prakticky použitelný (dostupný místně i cenově, musí ho zvládat personál apod.) Zásady správné dekontaminace (bez ohledu na typ metody) – pokračování •2. Musíme použít dostatečnou intenzitu faktoru (teplotu, intenzitu gama záření, koncentraci působící látky) •3. Příslušný faktor musí působit dostatečně dlouho (rozhoduje čistá doba působení faktoru, tj. např. u sterilizace se nepočítá doba zahřívání a chladnutí, ale jen čistý čas působení nadprahové teploty) [USEMAP] Konkrétní příklady sterilizace Horkovzdušný sterilizátor v historii • See page for author [CC BY 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0)] https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hot-air_sterilizer,_for_use_in_microbiological_research._We llcome_L0003763.jpg Sterilizace – příklady I •1. Sterilizace horkou parou pod tlakem (autoklávování). Pára musí být právě nasycená. Hodí se na předměty ze skla, kovu, keramiky, kameniny, porcelánu, textilu, gumy a některých plastů. Teploty 121–134 °C. •2. Sterilizace horkým vzduchem (u přístrojů s nucenou cirkulací vzduchu 180 °C 20 minut nebo 170 °C 30 minut nebo 160 °C hodinu). Hodí se na kovy, sklo, porcelán a kameninu. •V obou případech je důležité, aby horká pára či vzduch cirkuloval(a) sterilizátorem a měla dobrý přístup ke sterilizovanému materiálu. Parní sterilizátor Getinge HS11 • Bjoertvedt [CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)] https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sterilizer_Getinge_HS11k3_IMG_0569.JPG Autokláv Systec H-Series • This file is licensed under the Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license. https://en.wikipedia.org/wiki/File:Systec_H-Series_Autoclaves.jpg#file Sterilizace – příklady II •3. Sterilizace gama zářením: používá se většinou při průmyslové výrobě, např. rukavic na jedno použití. •4. Plasmová sterilizace ve vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli (moderní metoda) •5. Chemická sterilizace parami formaldehydu nebo ethylenoxidem (musí být přesně dodržen postup). Používá se tam, kde nelze použít fyzikální metody. Sterilizace: metody nevhodné pro zdravotnictví •Sterilizace ohněm se používá prakticky jen u mikrobiologických kliček, protože většinu materiálů silně poškozuje. Spalování se případně hodí u odpadů, je ale nutno, aby bylo provedeno specializovanou firmou a odborně správně. •Paskalizace je sterilizace tlakem, používaná v potravinářství •Ostatní metody: frakcionovaná sterilizace, filtrace roztoků aj. jsou speciální a také ony se používají ve výzkumu, ne v medicíně Která metoda má být použita •Vhodnost metody je dána odolností příslušného materiálu vůči různé teplotě, vlhkosti, chemikáliím a dalším faktorům, například některé kovy mohou korodovat ve vlhkém teple, textil naopak většinou lépe snáší vlhké teplo při nižší teplotě než velmi vysoké teploty při horkovzdušné sterilizaci •V každém případě je nutno dodržet parametry (teplotu v °C, tlak v kPa, dávku záření v Gy) a vždy samozřejmě také čas! [USEMAP] Vyšší stupeň desinfekce, vícestupňová desinfekce Vyšší stupeň desinfekce a vícestupňová desinfekce •„něco mezi“ sterilizací a desinfekcí •na rozdíl od sterilizace nemusí zničit například cysty prvoků nebo vajíčka červů. •používán glutaraldehyd, Sekusept nebo Persteril •koncentrace vždy jsou vyšší než pro běžnou desinfekci •k ošetřování flexibilních endoskopů, kde nelze použít žádné metody sterilizace. Dekontaminace endoskopů 21 Vyšší studeň desinfekce endoskopů [USEMAP] www.steripak.cz Konkrétní příklady desinfekce Desinfekce v praxi •Před použitím nové desinfekce je třeba ověřit účinnost – zda používá našim požadavkům. Dodavatel by nám ji měl být schopen dodat. Někdy se ještě používá klasický „písmenkový“ systém: –A = účinné na bakterie (vegetativní formy) a kvasinky –B = účinné na viry –C = účinné na bakteriální endospory –T = účinné na tuberkulózní mykobakteria –M = účinné na atypická mykobakteria –V = účinné na vláknité houby •Každá desinfekce také funguje na něco jiného (předměty × ruce × povrchy apod.) •Též je potřeba zkontrolovat dobu desinfekce (místo konkrétního času může být „z“ = „do zaschnutí“), koncentraci přípravku a způsob použití Ukázka návrhu desinfekčního řádu Desinfekce – příklady I •1. FYZIKÁLNÍ metody – ohřev •Var za normálního tlaku. Tato metoda nikdy nestačí jako sterilizace, ale je možné ji použít jako metodu dezinfekce – například u kojeneckých lahví. Důležité poznámky: –čas by měl být dostatečný –dostatečné teploty (možná ne 100 °C, ale minimálně 80 °C pro zničení všech vegetativních buněk bakterií) by mělo být dosaženo i uvnitř ohřívaných předmětů (například uvnitř takto připravovaného jídla) •Var za zvýšeného tlaku (tlakové nádoby, tlakové vařiče). To zkracuje čas, ale také to nestačí jako Desinfekce – příklady II •2. FYZIKÁLNÍ metody – jiné metody •Ultrafialové (UV) paprsky jsou proudem fotonů, které mají vlnovou délku delší než viditelné světlo, ale kratší než gama záření. Dezinfekce má tedy pouze povrchový účinek – tyto paprsky neproniknou skrz materiály. I jako dezinfekční lze UV záření použít pouze za určitých podmínek (povrchová dezinfekce povrchů, které nejsou silně kontaminovány). Sluneční paprsky mají pouze omezený účinek a nelze je považovat za skutečně desinfekční. •Filtrace je laboratorní metoda dezinfekce roztoků obsahujících mikroorganismy. Desinfekce – příklady III •3. CHEMICKÉ DESINFEKČNÍ PROSTŘEDKY: Peroxidy a některá další oxidační činidla •Peroxidy většinou působí jako oxidační činidla. Nevýhodou je, že reagují jako oxidační činidla í s kovy – dochází k jejich oxidaci (korodování). Odbarvují také textilie a jejich roztoky nejsou stabilní, proto je nutné je připravovat velmi často jako čerstvé. •Kyselina peroctová (CH3COOOH, PAA, v ČR Persteril působí na spóry, plísně a bacily TBC. 0,5% roztok stačí i pro vyšší stupeň dezinfekce. •Peroxid vodíku (H2O2) – podobný, méně agresivní, ale také méně účinný než Persteril. •Manganistan (obvykle manganistan draselný – KMnO4) má dnes omezené použití; pokud je příliš koncentrovaný, může poškodit kůži nebo sliznici; není dobré pro dlouhodobé užívání, protože mangan může mít v takovém případě toxické účinky. Desinfekce – příklady IV •4. CHEMICKÉ DESINFEKČNÍ PROSTŘEDKY: HALOGENY •Halogeny fungují také jako oxidační činidla, i když jejich účinek je složitější. Globálně mají dobrý vliv na bakterie i viry. Mohou být také použity jako antiseptika. •Chlornan sodný (chlorové „bělidlo“, NaOCl, Savo Original v Česku) je perfektní dezinfekční prostředek pro použití v domácnosti, pokud jej někdo potřebuje (normálně dezinfekce není pro běžný život doma potřeba). •Chloramin B se používá již dlouhou dobu, ale nyní se používá mnohem méně než dříve; je to prášek, který by měl být rozpuštěn ve vodě. •Jódpovidon je účinný dezinfekční a antiseptický prostředek. Jde o komplex jódu s polyvinylpyrrolidonem. Existuje pod názvy jako Betadine, nebo (v Česku) Jodisol. Existují i další jodové přípravky (v Česku Jodonal). Chlornan sodný • Adina Firestone [CC BY-SA 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)] https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Clorox_Bleach_products.jpg Desinfekce – příklady V •5. CHEMICKÉ DESINFEKČNÍ PROSTŘEDKY: ALKOHOLY A FENOLY •Alkoholy a fenoly působí na membrány a denaturují bílkoviny. Některé z nich mohou působit i na neobalené viry. •Etylalkohol se zřídka používá samostatně. Pokud ano, nejúčinnější koncentrace je 70 %. Přesto se častěji používá společně s jinými alkoholy nebo jinými sloučeninami. •Isopropanol (také je to 70% roztok) se používá k potírání rukou buď samostatně, nebo společně s jinými sloučeninami. •Phenol hrál důležitou roli v historii, ale nyní se již nepoužívá. Na druhou stranu některé sloučeniny odvozené od fenolu lze použít jako antiseptika (častěji než jako dezinfekční prostředky). Příkladem toho je chlorhexidin, běžně používaný téměř ve stomatologii. • Desinfekce – příklady VI •6. CHEMICKÉ DESINFEKČNÍ PROSTŘEDKY: ALDEHYDY •Aldehydy reagují s bílkovinami a denaturují je. •Formaldehyd je silná a dosti toxická sloučenina, i když ve velmi malých množstvích se běžně vyskytuje v organismu. Používá se při výrobě vakcín, ale nakonec vakcíny obsahují jen malé množství formaldehydu. Formaldehyd byl součástí roztoku Galli-Valerio, léta používaného k dezinfekci chirurgických nástrojů. Lze jej použít pro formaldehydovou sterilizaci (viz dále). •Glutaraldehyd ve zvýšených koncentracích lze použít i pro vyšší stupňovou dezinfekci (pro endoskopy). Také tato sloučenina může být toxická, pokud se používá v příliš vysokých dávkách nebo příliš často • Desinfekce – příklady VII •7. CHEMICKÉ DESINFEKČNÍ PROSTŘEDKY: ANIONTOVÉ DETERGENTY •Detergenty (tenzidy) jsou povrchově aktivní sloučeniny. Jejich výhodou je paralelní mycí efekt. Na druhou stranu nemají dobrý účinek na neobalené viry. Je to proto, že neobalené viry nemají na svém povrchu membrány. •Detergenty lze dále rozdělit na aniontové detergenty, kationtové detergenty, zwitteriontové a neiontové detergenty (poslední dvě skupiny se v praxi používají jen zřídka). •Alkylbenzensulfonáty jsou třídou aniontových povrchově aktivních látek. Obsahují hydrofilní sulfonátovou hlavní skupinu a hydrofobní alkylbenzenovou koncovou skupinu. Často se používají jako mýdla, šampony, prací prostředky a prostředky na mytí nádobí. Jejich desinfekční účinek není příliš silný, takže mají spíše mycí účinek. Desinfekce – příklady VIII •8. CHEMICKÉ DESINFEKČNÍ PROSTŘEDKY: KATIONTOVÉ DETERGENTY •KAS neboli kvartérní amoniové soli (anglicky také „quats“) se běžně používají jako dezinfekční prostředky, ale také pro jiná použití (např. vlasové kondicionéry). Také tyto sloučeniny mají slabší účinek na neobalené viry. Příklady jsou benzalkoniumchlorid, cetrimid a mnoho dalších. •Kombinace s aminy může zvýšit jejich účinnost jako dezinfekčních prostředků. • Desinfekce – příklady IX •9. CHEMICKÉ DESINFEKČNÍ PROSTŘEDKY: OSTATNÍ •Kyseliny denaturují bílkoviny. Některé kyseliny se používají jako antiseptika, většinou kyselina boritá. Silné koncentrované kyseliny mají evidentně velmi dobrý účinek na různé mikroorganismy, ale pro svou agresivitu je nelze v praxi použít. •Lze použít i těžké kovy, ale jejich použití je omezeno jejich toxicitou, zejména rtuť, dříve používaná i jako konzervanty ve vakcínách. Některé kovy mají dobrý účinek proti mikrobiálním biofilmům na površích; proto existují materiály obsahující koloidní stříbro pro péči o rány. Na druhou stranu je nesmysl věřit v nějaký dobrý zdravotní účinek pití jakýchkoli přípravků se stříbrem. •Směsné přípravky jsou dnes velmi rozšířené, a tak je někdy těžké najít jejich složení. Střídání desinfekce •Na desinfekční prostředky nevzniká pravá rezistence jako na antibiotika, bakterie se však mohou stát dočasně nevnímavými vůči působení určitých látek •Ve zdravotnických zařízeních tedy bývá předepsáno střídání desinfekce (např. jeden prostředek 1.–15. den v měsíci, druhý prostředek 16.–31. den) •Důležité je střídat látky s různými účinnými složkami [USEMAP] Postupy před a po dekontaminaci Před a po dekontaminaci •Před dekontaminací je často nutná příprava – mechanické očištění, zajištění, aby dekontaminace správně proběhla. Tyto postupy opět přesně upravuje vyhláška •Po dekontaminaci je v některých případech nutno učinit určité kroky (např. odvětrat zbytek působící chemikálie). Je nutno dbát na pravidla uchovávání dekontaminovaných předmětů. •Uchovávání dekontaminovaných předmětů (jak dlouho vydrží sterilní) rovněž upravuje vyhláška Desinfekce a čištění •Pozor! Čištění nenahrazuje desinfekci, desinfekce nenahrazuje čištění! To platí pro nástroje i ruce. U nástrojů většinou mechanické mytí předchází desinfekci, u rukou spíše naopak. Mytí a desinfekce [USEMAP] Hygiena rukou a osobní hygiena Umývání a desinfekce rukou •Pro ruce platí jiná pravidla než pro povrchy. Zpravidla na rukou nemáte tlustou vrstvu špíny J •Současná legislativa používá následující pojmy: •Mechanické mytí rukou (MMR) je běžné mytí mýdlem jako součást osobní hygieny nebo jako krok předcházející CHDR •Hygienické mytí rukou (HMR) používá desinfekční mýdla; je účinnější než MMR, ale méně účinné než HDR •Hygienická desinfekce rukou (HDR) např. alkoholovými prostředky, doporučená ve zdravotnictví •Chirurgická desinfekce rukou (CHDR) Jak by měl vypadat zdravotníkův den z hlediska mytí a desinfekce? •Při příchodu do práce by si měl umýt ruce mýdlem a otřít ručníkem. Poté na suché ruce aplikovat alkoholovou desinfekci •Během pracovního dne používat např. mezi pacienty pouze alkoholovou desinfekci, mytí zařadit jen při pocitu „lepivých rukou“ •Před cestou domů ruce zase umýt •Během pracovního dne je tedy doporučeno spíše jen desinfikovat, nikoli umývat ruce, jinak si ruce zničíte, ale mikroby nezničíte Správný postup při mytí či desinfekci •1. krok: Dlaň proti dlani. •2. krok: Dlaň pravé ruky přes hřbet levé a naopak. •3. krok: Dlaň proti dlani s propletenými prsty. •4. krok: Vnější část prstů proti dlani s „uzamčenými“ prsty. •5. krok: Sevřít pravý palec v levé dlani a vtírat krouživým pohybem a naopak. •6. krok: Krouživé pohyby sevřených konečků prstů pravé ruky v levé dlani a naopak. •(7. krok: Zápěstí levé ruky prsty pravé a naopak.) Jak si mýt a desinfikovat ruce 25 hygienická desinfekce http://www.labor28.de/igel/mrsa.html 25 hygienická desinfekce 1. Dlaň proti dlani http://www.labor28.de/igel/mrsa.html 25 hygienická desinfekce 2. Hřbet dlaní druhé ruky http://www.labor28.de/igel/mrsa.html 25 hygienická desinfekce http://www.labor28.de/igel/mrsa.html 3. Mezi prsty 25 hygienická desinfekce 4. Klouby prstů proti dlani http://www.labor28.de/igel/mrsa.html 25 hygienická desinfekce http://www.labor28.de/igel/mrsa.html 5. Velmi důležitý palec (krouživým pohybem) 25 hygienická desinfekce 6. Špetka na rýhy v dlani http://www.labor28.de/igel/mrsa.html (7. Zápěstí) 17 Handwash%20poster http://www.chilledfood.org/_gallery/Handwash%20poster.gif Na která místa se nejčastěji zapomene Nejčastěji opomíjená místa jsou znázorněna bleděmodře, tmavomodře tak místa rovněž poměrně často opomíjená. Oblíbená pověra •„Když používám rukavice, nemusím si mýt a desinfikovat ruce“ velmi nebezpečný nesmysl! Existují systémy, umožňující pod UV zářením zkontrolovat stav desinfekce rukou 20 UV kontrola mytí rukou http://www.newhamuniversityhospital.nhs.uk/press.php?15a2e6d35a31864e72c9a857450ee983 Návyky pracovníků •Důležité pro každého •Není vůbec samozřejmostí správná technika mytí rukou – pro nácvik je nejlepší praktické otestování •Používání rukavic, popř. ústenek a štítů (pozor na vznik infekčního aerosolu při používání některých nástrojů!) •Organizace práce (oddělení „čisté“ a „špinavé“ manipulace místem a/nebo časem na všech úrovních: špinavé a čisté vozíky, sterilní a kontaminované nástroje apod.) [USEMAP] Kontrola účinnosti dekontaminace Kontrola účinnosti dekontaminace •Orientačně – smyslově, např. pomocí charakteristického zápachu •Stanovení skutečné koncentrace desinfekčních prostředků (chemicky) •Chemická kontrola sterilizace využívá indikátorů, které při určité teplotě mění vlastnosti (např. zbarvení) •Způsob biologický užívá odolné kmeny rodu Bacillus. Ty absolvují celý cyklus a pak se zjišťuje, zda přežily. Biologický způsob – co obnáší •Pro tuto metodu existují živé, ale vysušené kmeny v podobě „peciček“. Ty se rozmístí do sterilizátoru rovnoměrně na několik (4 až 12, podle velikosti sterilizátoru) míst •Poté se kmeny pošlou do laboratoře. Zde se kultivují ve speciálních bujónech – je-li přístroj v pořádku, bujon musí zůstat čirý •Používají se odolné sporulující kmeny Bacillus subtilis a Bacillus stearothermophilus Konec obrázek: Chlornan sodný • Adina Firestone [CC BY-SA 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)] https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Clorox_Bleach_products.jpg [USEMAP]