Odvozováním slov pomocí sufixů se rozumí připojení přípony ke genitivnímu kmeni základového slova.
I přípony často fungují jako nositelé specifického významu, tzn. upravují nebo pozměňují význam
derivovaného slova.

Oproti prefixům je však u sufixů význam vymezen méně jednoznačně. Shodný nebo blízký význam může nést více sufixů a v mnoha případěch nemáme jednoznačné vodítko, kdy který sufix použít (např. u označení vlastnosti či stavu). Jen u některých sufixů je význam jednoznačný (např. u zdrobnělin).

Přehled sufixů na s. 81-83 je členěn gramaticky: podle toho, zda se jedná o sufix substantivní či adjektivní, a podle deklinace.

Adjektivní sufix -alis/-aris

Adjektivum s významem příslušnosti nebo vztahu se nejčastěji tvoří příponami -ālis, -āle, resp. -āris, -āre, které se připojí ke genitivnímu kmeni substantiva, od něhož se dané adjektivum odvozuje.
Varianta -āris, -āre se používá v případě, že této příponě předchází slabika obsahující hlásku L (např. muscularis, lobularis).

Sufix -alis/-aris se (až na výjimky) připojuje k latinským slovním základům. Od řeckých slovních základů se odvozují obdobná adjektiva většinou pomocí -eus (např. laryngeus) nebo -icus (např. gastricus).