JAK SI UDRŽET ODBORNÝ NADHLED PRINCIPY A BARIÉRY V KRITICKÉM MYŠLENÍ MIKMO041C/P MANAGEMENT OSOBNÍHO ROZVOJE MGR. TATIANA MALATINCOVÁ, PH.D. ÚSTAV PSYCHOLOGIE A PSYCHOSOMATIKY LF MU „MÁM PRÁVO SVOBODNĚ VYJÁDŘIT SVŮJ NÁZOR.“ CO JE A NENÍ KRITICKÉ MYŠLENÍ? JAKÉ JSOU PODMÍNKY KRITICKÉHO MYŠLENÍ – KDO UMÍ NEJLÉPE KRITICKY MYSLET? CO JE A NENÍ KRITICKÉ MYŠLENÍ? KRITICKÉ MYŠLENÍ JE... • PEČLIVÉ PŘEMÝŠLENÍ ZA ÚČELEM HODNOCENÍ VÝROKŮ • ZALOŽENO NA ZÁKONITOSTECH INDUKTIVNÍ A DEDUKTIVNÍ LOGIKY (POSUZOVÁNÍ DŮKAZŮ) • KONZISTENTNÍ (I VZHLEDEM K CHOVÁNÍ) KRITICKÉ MYŠLENÍ NENÍ... • KRITIZOVÁNÍ, POHRDÁNÍ, NEGATIVISMUS, CYNISMUS... • ODMÍTÁNÍ TVRZENÍ A DOPORUČENÍ NA ZÁKLADĚ SUBJEKTIVNÍHO POCITU NEJISTOTY • „ROVNOSTÁŘSKÝ“ PŘÍSTUP K NÁZORŮM BEZ OHLEDU NA DŮKAZY • AUTOMATICKÝ „PRŮVODNÍ JEV“ INTELIGENCE NEBO ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ DEDUKTIVNÍ LOGIKA • POKUD POVAŽUJI PREMISY ZA PRAVDIVÉ A ARGUMENT JE POSKLÁDÁN SPRÁVNĚ, MUSÍM AJ ZÁVĚR POVAŽOVAT ZA PRAVDIVÝ. Stihnu přes víkend napsat esej? • K vypracování eseje potřebuji minimálně 15 hodin. Po započtení všech plánovaných aktivit mi v sobotu zbyde na esej pouze 5 hodin. Esej tudíž v sobotu nestihnu napsat. INDUKTIVNÍ LOGIKA • PRAVDIVOST ZÁVĚRU NELZE OVĚŘIT – MOHU POUZE POSUZOVAT SILU DŮKAZŮ. JAKÉKOLIV NOVÉ INFORMACE MOHOU ARGUMENT POSILNIT NEBO OSLABIT, DOKONCE I ZÁVĚR ZCELA VYVRÁTIT. Je lék X bezpečný? • Z 5000 lidí, kteří zatím užili lék proti bolesti X, nikdo nenahlásil žádné vedlejší účinky. • Pak se paní AB po užití léku přibližně do hodiny udělalo špatně. • Paní AB užila lék proto, že měla v daný den silné bolesti hlavy, na jaké nebyla zvyklá. LIDÉ BĚŽNĚ NEUVAŽUJÍ KRITICKY... PROČ? OMEZENÁ KAPACITA ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ – ÚSPORNOST: • NÁVYKY • NORMY • NAPODOBOVÁNÍ • HEURISTIKY • DEFENZIVNÍ MECHANISMY Všichni jsme přirozenými obhájci vlastních předsudků. TEMNÉ STRÁNKY SOCIÁLNÍHO VLIVU Deindividuace Difuze odpovědnosti Přenesení odpovědnosti Sebenaplňující se proroctví HEURISTIKY – PŘÍKLADY Heuristika dostupnosti Základní atribuční chyba První dojem Ukotvení CO KDYŽ JE MOJE CHOVÁNÍ V ROZPORU S RACIONÁLNÍM ÚSUDKEM? • KOGNITIVNÍ DISONANCE – MÁME TENDENCI VYROVNÁVAT ROZPORY MEZI RŮZNÝMI POSTOJI, PŘÍP. MEZI POSTOJI A CHOVÁNÍM, TÍM, ŽE ZMĚNÍME TO, CO JE SNADNĚJŠÍ ZMĚNIT. CO KDYŽ SE MĚ NĚKDO SNAŽÍ PŘESVĚDČIT O OPAKU? CO KDYŽ JE MOJE CHOVÁNÍ V ROZPORU S RACIONÁLNÍM ÚSUDKEM? • KOGNITIVNÍ DISONANCE – MÁME TENDENCI VYROVNÁVAT ROZPORY MEZI RŮZNÝMI POSTOJI, PŘÍP. MEZI POSTOJI A CHOVÁNÍM, TÍM, ŽE ZMĚNÍME TO, CO JE SNADNĚJŠÍ ZMĚNIT. • KONFIRMAČNÍ ZKRESLENÍ – HODNOTÍM ARGUMENTY TAK, ABY POTVRZOVALY TO, ČEMU VĚŘÍM PODCEŇUJEME, JAK SNADNÉ JE V KOMPLEXNÍM SVĚTĚ NAJÍT PODPORU PRO JAKÉKOLIV TVRZENÍ... r = .00 KONFIRMAČNÍ ZKRESLENÍ: PODCEŇUJEME, JAK SNADNÉ JE V KOMPLEXNÍM SVĚTĚ NAJÍT PODPORU PRO JAKÉKOLIV TVRZENÍ... r = .70 KONFIRMAČNÍ ZKRESLENÍ: PODCEŇUJEME, JAK SNADNÉ JE V KOMPLEXNÍM SVĚTĚ NAJÍT PODPORU PRO JAKÉKOLIV TVRZENÍ... r = .70 Se svými zdroji informací si mohu dělat, co chci... JAK VYPADÁ PŘÍSTUP KRITICKY MYSLÍCÍHO ČLOVĚKA? 1. ZÁKLADEM JSOU DŮKAZY! • KRITICKÁ DEBATA NENÍ O „VYVÁŽENÉ PREZENTACI NÁZORŮ“ (JAKÉ BY TO MĚLO DOPADY?), NÝBRŽ O HODNOCENÍ RELEVANTNÍCH DŮKAZŮ. • KDOKOLI PŘICHÁZÍ S VÝROKEM, MUSÍ SÁM POSKYTNOUT DŮKAZY. NEPLATÍ, ŽE VÝROK MÁ BÝT POVAŽOVANÝ ZA PRAVDIVÝ, DOKUD HO OPONENT NEVYVRÁTÍ! (= BĚŽNÁ STRATEGIE KONSPIRÁTORŮ A PSEUDOVĚDCŮ) • VÝROKY BEZ DŮKAZŮ NEBO MOŽNOSTI OVĚŘENÍ JSOU ČIRÉ SPEKULACE A NEMOHOU BÝT BRÁNY JAKO ARGUMENTY! ROZLIŠOVÁNÍ PODLOŽENÝCH VÝROKŮ A SPEKULACÍ JE NAPROSTO KLÍČOVÉ. • VĚROHODNOST ZDROJE INFORMACE – CO TO ZNAMENÁ? 2. VÝROKY A DŮKAZY VŠECH STRAN JSOU HODNOCENY SPOLEČNĚ! • V KRITICKÉ DISKUSI SE KLADE STEJNÝ DŮRAZ NA PREZENTACI ARGUMENTŮ JAKO NA ANALÝZU PROTIARGUMENTŮ. • JE NAPROSTO NEZBYTNÉ, ABY KAŽDÁ STRANA INTERPRETOVALA TVRZENÍ A DŮKAZY DRUHÉ STRANY V CO NEJLEPŠÍM SVĚTLE, S RESPEKTEM JE VYSLECHLA A SNAŽILA SE JIM POROZUMĚT TAK, JAK JE OPONENT ZAMÝŠLEL. NEVSTŘÍCNOST A SNAHA ZNEMOŽNIT OPONENTA JSOU PRO KRITICKOU DISKUSI NAPROSTO DESTRUKTIVNÍ. PROČ? ARGUMENTAČNÍ FAULY – JAK ZNEMOŽNIT A ZNEJISTIT OPONENTA NA ÚKOR ARGUMENTU • OPAKOVÁNÍ A ZDŮRAZŇOVÁNÍ VÝROKU • ÚTOK „AD HOMINEM“ • PŘÍMÉ ZESMĚŠŇOVÁNÍ („AB ABSURDO“) • „OTRAVA STUDNY“ • ÚTOK „TU QUOQUE“ • ZÁSTUPNÝ PROBLÉM • NASTRČENÝ PROTIARGUMENT • ARGUMENT ŠIKMOU PLOCHOU • FALEŠNÁ ANALOGIE • FALEŠNÁ DICHOTOMIE PROČ TYTO STRATEGIE DEMAGOGŮ TAK DOBŘE FUNGUJÍ? 3. UVĚDOMUJI SI, ŽE JSEM ZAUJATÝ. VŽDYCKY. • UVAŽUJEME TZV. „BAYESOVSKÝM“ ZPŮSOBEM – VŠICHNI JSME PŘEDPOJATÍ A NOVÉ INFORMACE POUZE POZMĚŇUJÍ TO, CO SI MYSLÍME. • OBVYKLE JSME MOTIVOVÁNI REALITU VNÍMAT URČITÝM ZPŮSOBEM. PROBLÉM NASTÁVÁ, KDYŽ VĚŘÍME NEBO SE PŘESVĚDČUJEME, ŽE TO TAK NENÍ. • EMOCE A PREFERENCE NEJSOU ARGUMENTY. MAJÍ EMOCE A PREFERENCE V DISKUSI PŘESTO SVÉ MÍSTO? JAKÝ JE VZTAH INTELIGENCE, VZDĚLÁNÍ A KRITICKÉHO MYŠLENÍ? 3. UVĚDOMUJI SI, ŽE JSEM ZAUJATÝ. VŽDYCKY. • UVAŽUJEME TZV. „BAYESOVSKÝM“ ZPŮSOBEM – VŠICHNI JSME PŘEDPOJATÍ A NOVÉ INFORMACE POUZE POZMĚŇUJÍ TO, CO SI MYSLÍME. • OBVYKLE JSME MOTIVOVÁNI REALITU VNÍMAT URČITÝM ZPŮSOBEM. PROBLÉM NASTÁVÁ, KDYŽ VĚŘÍME NEBO SE PŘESVĚDČUJEME, ŽE TO TAK NENÍ. • EMOCE A PREFERENCE NEJSOU ARGUMENTY. MAJÍ EMOCE A PREFERENCE V DISKUSI PŘESTO SVÉ MÍSTO? • VYSOKÁ INTELIGENCE A VZDĚLÁNÍ USNADŇUJÍ ZÍSKÁVÁNÍ POTŘEBNÝCH DOVEDNOSTÍ, BEZ ROZVÍJENÍ TĚCHTO DOVEDNOSTÍ VŠAK MOHOU NĚKDY PARADOXNĚ BRÁNIT KRITICKÉMU MYŠLENÍ, PROTOŽE ČLOVĚK JE VÍCE PŘESVĚDČIVÝ PRO SEBE I OKOLÍ (I ZKRESLENÉ ARGUMENTY MOHOU ZNÍT VELMI CHYTŘE, OBZVLÁŠŤ KDYŽ LIDÉ NEMAJÍ PŘÍSTUP K DALŠÍM INFORMACÍM!). CO SE ZAUJATOSTÍ...? • PTÁM SE, JAK TO MŮŽE BÝT JINAK. • PTÁM SE, CO BY SE MUSELO STÁT, ABYCH PŘESTAL VĚŘIT TOMU, ČEMU VĚŘÍM (VYVRATITELNOST TVRZENÍ). • MÁM NA PAMĚTI PRINCIPY KRITICKÉ DISKUSE A ZNÁM BĚŽNÁ ÚSKALÍ (HEURISTIKY, ZKRESLENÍ...). • ROZPOZNÁVÁM, KDY MĚ ZAČÍNAJÍ OVLÁDAT EMOCE. PTÁM SE, JAK BYCH DANÝ ARGUMENT PŘIJMUL OD OPONENTA. • NEÚČASTNÍM SE KRITICKÉ DISKUSE, POKUD JE MOJE EMOČNÍ ZAUJETÍ PŘÍLIŠ SILNÉ. 4. PŘIJÍMÁM ODPOVĚDNOST ZA SVÉ VÝROKY • PŘEDKLÁDÁNÍ KLAMLIVÝCH A PŘEKROUCENÝCH VÝROKŮ A PSEUDO-DŮKAZŮ MŮŽE MÍT ZÁVAŽNÉ DŮSLEDKY PRÁVĚ KVŮLI TOMU, ŽE BĚŽNÉ KAŽDODENNÍ UVAŽOVÁNÍ LIDÍ STOJÍ NA HEURISTIKÁCH. KROMĚ TOHO SE TAKTO ZDRŽUJE ŘEŠENÍ, PLÝTVÁ SE ZDROJI A PODKOPÁVÁ SE DŮVĚRA A RESPEKT ZÚČASTNĚNÝCH. • PŘÍKLAD: HEURISTIKA DOSTUPNOSTI – VZBUZENÍ NEJISTOTY, LIDÉ NEMAJÍ PROSTŘEDKY A DOVEDNOSTI SI INFORMACI OVĚŘIT TAK, ABY MĚLI JISTOTU, NASTÁVÁ ZKRESLENÍ V PROSPĚCH STATUS QUO (NAPŘ. ODKLÁDÁNÍ INTERVENCE). 5. MUSÍ BÝT PEČLIVĚ DODRŽENY PRAVIDLA LOGIKY! • EXISTUJE CELÁ ŘADA LOGICKÝCH CHYB, KTERÝCH SE LIDÉ V KAŽDODENNÍM UVAŽOVÁNÍ AUTOMATICKY DOPOUŠTĚJÍ. JSOU SNADNO DETEKOVATELNÉ POMOCÍ SPECIFICKÝCH TESTOVACÍCH OTÁZEK. SPRÁVNÉ LOGICKÉ USUZOVÁNÍ JE ALE DOVEDNOST, KTERÁ SE MUSÍ NAUČIT. • ČLOVĚK, KTERÝ NEROZUMÍ PRINCIPŮM LOGIKY A NECHCE SI NECHAT VYSVĚTLIT CHYBY VE SVÉM USUZOVÁNÍ, NEMŮŽE NIKDY BÝT PLNOHODNOTNÝM ÚČASTNÍKEM KRITICKÉ DEBATY! • I KDYŽ NEDOVEDU PŘEDLOŽIT DOBRÝ ARGUMENT S DŮKAZY, MOHU KLÁST RELEVANTNÍ OTÁZKY K ARGUMENTŮM OPONENTA. 6. I DOBRÝ INDUKTIVNÍ ARGUMENT MŮŽE VÉST KE ŠPATNÉMU ZÁVĚRU. • NEPODLOŽENÝ NEBO SLABĚ PODLOŽENÝ VÝROK SE MŮŽE POZDĚJI ČISTĚ NÁHODOU UKÁZAT JAKO PRAVDIVÝ, COŽ ALE NEZNAMENÁ, ŽE SE JEDNALO O DOBRÝ ARGUMENT! • NAOPAK MOŽNOST, KTERÁ JE PŘIJATA JAKO NEJLÉPE PODLOŽENA, SE MŮŽE UKÁZAT JAKO MYLNÁ S PŘÍCHODEM NOVÝCH INFORMACÍ. • KRITICKÉ MYŠLENÍ OBNÁŠÍ UVĚDOMOVÁNÍ SI MÍRY RIZIKA A TOHO, ŽE ČLOVĚK POUZE DĚLÁ TO NEJLEPŠÍ, CO MŮŽE, ABY CO NEJLÉPE VYHODNOTIL SITUACI TADY A TEĎ. • POZOR NA HINDSIGHT BIAS – „PO VOJNĚ JE KAŽDÝ GENERÁL!“ Představte si, že bychom měli čarovné krabičky, přes které bychom se slyšeli i na míle daleko... Ty už nechlastej, prosím tě! PRÁVO VYJÁDŘIT SVŮJ NÁZOR NEZNAMENÁ, ŽE • NESMÍM BÝT ZA SVŮJ NÁZOR KRITIZOVÁN • MŮJ NÁZOR NESMÍ BÝT NAPADÁN PROTIARGUMENTY • LIDÉ SI O MNĚ JAKO ČLOVĚKU NESMÍ UTVÁŘET NEGATIVNÍ NÁZOR NA ZÁKLADĚ MÝCH POSTOJŮ A SVOBODNĚ HO VYJADŘOVAT • NENESU DŮSLEDKY ZA NEGATIVNÍ DOPADY TOHO, CO ŘEKNU • MOHU BEZTRESTNĚ ŠÍŘIT BLUDY JAKO FAKTA (NÁZOR ≠ SKUTEČNOST) • MÁM NÁROK PREZENTOVAT SVŮJ NÁZOR NA JAKÉKOLI PLATFORMĚ, JAKOU SI ZVOLÍM • OSTATNÍ JSOU POVINNÍ POSLOUCHAT MŮJ NÁZOR A BRÁT JEJ VÁŽNĚ JSOU SUBJEKTIVNÍ NÁZORY VŮBEC DŮLEŽITÉ? MÁME JE ZOHLEDŇOVAT? PROČ? JSOU SUBJEKTIVNÍ NÁZORY VŮBEC DŮLEŽITÉ A MAJÍ SE ZOHLEDŇOVAT? JE DOBRÉ SNAŽIT SE VŽDY MĚNIT NÁZOR LIDÍ, S KTERÝMI NESOUHLASÍM V PODLE MNĚ ZÁSADNÍ VĚCI? JE ARGUMENTACE TO SAMÉ JAKO PŘESVĚDČOVÁNÍ? KDE JE NEJLEPŠÍ ZAČÍT, KDYŽ CHCI ROZVINOUT SVOJI SCHOPNOST KRITICKÉHO MYŠLENÍ A ARGUMENTACE? NÁMĚTY, KTERÁ VÁM MOŽNÁ NENAPADLY... • KURZ KRITICKÉHO MYŠLENÍ – OSVOJENÍ PRINCIPŮ • ZAČÍT OD SEBE A SVÉ REFERENČNÍ SKUPINY – „JE TOTO DOBRÝ ARGUMENT? PŘIJAL BYCH TAKOVÉTO ZDŮVODNĚNÍ OD OPONENTA? DOPOUŠTÍ SE OSOBA NEBO MÉDIUM, KTERÉMU JINAK DŮVĚŘUJI NEBO SE S NÍM ZTOTOŽŇUJI, NĚJAKÉ PROBLEMATICKÉ STRATEGIE V PREZENTACI ARGUMENTŮ A SNAZE LIDI PŘESVĚDČIT? KDE VIDÍM MOŽNÉ KONFIRMAČNÍ ZKRESLENÍ? JAKÉ ALTERNATIVY NEZVAŽUJI?“ • V DEBATĚ S OPONENTEM SE SPÍŠE NA KOMUNIKACI SVÉHO POSTOJE A VYVRACENÍ TVRZENÍ, S KTERÝMI NESOUHLASÍM, ZAMĚŘIT NA DŮSLEDNÉ REFLEKTOVÁNÍ POSTOJE DRUHÉ STRANY – POMOCT JÍ VERBALIZOVAT ARGUMENT TAK, JAK JE ZAMÝŠLEN („JE TOTO TO, CO SI MYSLEL?“) • HLEDÁNÍ SPOLEČNÉ PŮDY – V ČEM SPOLU SOUHLASÍME? • OTEVŘENÉ PŘIZNÁVÁNÍ OMYLŮ JAKO SAMOZŘEJMOST A SCHOPNOST MĚNIT NÁZOR NA ZÁKLADĚ NOVÝCH INFORMACÍ JAKO CTNOST PROČ MAJÍ LIDÉ PROBLÉM PŘIZNAT, ŽE SE MÝLILI, A JAK SNÍŽÍM RIZIKO VZDORU ZE STRANY OPONENTA ? OBRANA SEBEHODNOCENÍ – CO VEDE K TOMU, ŽE SE NĚKTEŘÍ LIDÉ CÍTÍ PŘIZNÁNÍM VLASTNÍ OMYLNOSTI OHROŽENI? • RODIČE MĚLI VŽDYCKY PRAVDU A NIKDY SI NEPŘIZNALI OMYL. • TEN, KDO SE MÝLIL, BYL AUTOMATICKY POSTAVEN DO PODŘÍZENÉ POZICE – PŘÍSTUP „KDO Z KOHO“ • OMYLY A CHYBY BYLY PREZENTOVÁNY JAKO MORÁLNÍ SELHÁNÍ NEBO VÝRAZ SLABOSTI. • TVRDOHLAVOST, NEMĚNNOST NÁZORŮ A SCHOPNOST PARALYZOVAT DRUHÉ V KONVERZACI ARGUMENTAČNÍMI FAULY A NÁTLAKEM JAKO ZNAK „VNITŘNÍ SÍLY“ A ŘEČNICKÉ POHOTOVOSTI. • NEBYLO MOŽNÉ CHYBU ADEKVÁTNĚ NAPRAVIT. • OMLUVA BYLA ZA TREST A SPOJENA S HANBOU A PONÍŽENÍM. • CHYBÍ ADAPTIVNÍ VZORCE REAKCÍ NA SITUACE, KDY SE DOPUSTÍM OMYLU – PŘIJETÍ ODPOVĚDNOSTI, OMLUVA A KOMPENZACE BEZ ZTRÁTY SEBEÚCTY. PŘÍSTUPY A PŘESVĚDČENÍ O SOBĚ, KTERÉ OSVOBOZUJÍ • VYŠŠÍ POCIT OSOBNÍ KONTROLY NAD VÝSLEDKEM A SEBEDŮVĚRA – „JSEM SCHOPNÝ TO VLASTNÍM ÚSILÍM DOSÁHNOUT“ • RŮSTOVÉ MENTÁLNÍ NASTAVENÍ – „I KDYŽ TO TEĎ NEUMÍM, MOHU SE TO NAUČIT“ – SPÍŠE NEŽ „NÁLEPKOVÁNÍ“ NEDOSTATEČNÉ KOMPETENCE JAKO SOUČÁSTÍ IDENTITY • ORIENTACE NA MASTERY (ROZVOJ KOMPETENCÍ) SPÍŠE NEŽ ZLEPŠENÍ SOCIÁLNÍHO SEBEOBRAZU A SOCIÁLNÍ POZICE („PŘEDVEDENÍ VÝKONU“) MÁM VŮBEC KONTROLU NAD VÝSLEDKY? NAUČENÁ BEZMOCNOST • VZNIKÁ, KDYŽ CHOVÁNÍ NEOVLIVŇUJE SITUACI • ELIMINUJE MOTIVACI • INHIBUJE DALŠÍ UČENÍ • SNIŽUJE KOGNITIVNÍ SCHOPNOSTI • MŮŽE ÚSTIT V DEPRESI • OBTÍŽNĚ PŘEKONATELNÉ U LIDÍ: DALŠÍ MOŽNÉ ZDROJE UČENÍ – STABILNÍ POSTOJE MOHOU PŘETRVÁVAT NAVZDORY PŘÍMÉ ZKUŠENOSTI (NAUČENÝ OPTIMISMUS)Martin Seligman AUTONOMIE: „O SVÉM ŽIVOTĚ ROZHODUJI SÁM“ NEOSOBNÍ PŘÍSTUP • Nechávám se unést automatizovaným jednáním a konformitou, jednám s lidmi rutinně, příp. je odkazuji jinam • Nevím, co chci; mám strach být konfrontován s pocity a potřebami druhých, nevím si s emocemi rady • Nemám snahu se motivovat ani podpořit motivaci u druhých, neočekávám výsledky PODPORA AUTONOMIE • Rozhoduji za sebe a nechávám ostatní rozhodovat za sebe • Naslouchám potřebám a pocitům u sebe i druhých • Podporuji vnitřní motivaci (zájem, smysluplnost a růst), vyhledávám a poskytuji informace KONTROLUJÍCÍ PŘÍSTUP • Rozhoduji za druhé nebo podle rigidních kritérií a obecných pravidel • Pocity a potřeby mě nezajímají a zpochybňuji jejich význam; riziko podvědomého promítání vlastních potřeb a zájmů do druhých • Motivuji sebe i jiných odměnami a tresty (výčitkami), manipuluji PŘÍSTUPY A PŘESVĚDČENÍ O SOBĚ, KTERÉ OSVOBOZUJÍ • VYŠŠÍ POCIT OSOBNÍ KONTROLY NAD VÝSLEDKEM A SEBEDŮVĚRA – „JSEM SCHOPNÝ TO VLASTNÍM ÚSILÍM DOSÁHNOUT“ JAK VÍM, JESTLI NĚCO DOKÁŽU NEBO NE? Vlastní zkušenost Zástupní zkušenost Persuaze Tělesné pochody VĚŘÍM, ŽE TO DOKÁŽU? • SELF-EFFICACY („VĚDOMÍ VLASTNÍ ÚČINNOSTI“) – SUBJEKTIVNĚ VNÍMANÁ ÚROVEŇ VLASTNÍCH SCHOPNOSTÍ – VÝRAZNĚ OVLIVŇUJE ÚSILÍ • JAKÁ JE OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ? – MÍRNĚ NAD REÁLNOU ÚROVNÍ SCHOPNOSTÍ (PODPORUJE ÚSILÍ A UČENÍ) • JAK NEJLÉPE ZVÝŠIT NEOPRÁVNĚNĚ NÍZKOU SELF-EFFICACY? – VZORY A NÁSLEDNĚ ZKOUŠENÍ • TÝKAJÍ SE TYTO ZDROJE POUZE SELF-EFFICACY? – NE, JAKÉHOKOLI PŘESVĚDČENÍ O SOBĚ • PROČ MŮŽE BÝT OVLIVŇOVÁNÍ PŘES OSOBNÍ ZKUŠENOST PROBLÉM? – NÍZKÉ ÚSILÍ; SEBENAPLŇUJÍCÍ SE PROROCTVÍ • POMÁHÁ JAKÉKOLI ZÁSTUPNÉ UČENÍ? PROČ TEDY NENAPODOBUJEME VRCHOLOVÉ SPORTOVCE? – VZOR MUSÍ BÝT NÁM PODOBNÝ A POZITIVNÍ • MÁ POZITIVNÍ PERSUAZE („TY TO URČITĚ ZVLÁDNEŠ“) VŽDY POZITIVNÍ DŮSLEDKY? – NE, MŮŽE NAOPAK VYVOLAT POCIT, ŽE OSTATNÍ MAJÍODE MNE NEREÁLNÁ OČEKÁVÁNÍ, PŘÍP. POSILOVAT NEADAPTIVNÍ PŘESVĚDČENÍ (FIXOVANÉ MENTÁLNÍ NASTAVENÍ; NEKRITICKÁ VÍRA VE VLASTNÍ SCHOPNOSTI VEDOUCÍ K ZBYTEČNÝM SELHÁNÍM V NEVHODNÉ SITUACI) Albert Bandura CO KDYŽ VÍM, ŽE TO NEDOKÁŽU...? • RŮSTOVÉ MENTÁLNÍ NASTAVENÍ – UMÍM SE ROZVÍJET V OBLASTECH, KTERÉ JSOU PRO MĚ DŮLEŽITÉ • FIXOVANÉ MENTÁLNÍ NASTAVENÍ – MOJE SCHOPNOSTI JSOU DANÉ, MUSÍM SE SMÍŘIT S TÍM, ŽE NĚCO MI PROSTĚ NEJDE RŮSTOVÉ MENTÁLNÍ NASTAVENÍ SE POJÍ S MOTIVACÍ TYPU „MASTERY“ (ROZVOJOVÉ CÍLE) SPÍŠE NEŽ SE STRACHEM Z NEÚSPĚCHU U PŘEDVEDENÍ VÝKONU („PERFORMANCE“). Carol Dweck „UKAŽ TO NEJLEPŠÍ ZE SEBE“ VS. „NEPROJEVUJ SLABOSTI A CHYBY“ PODLE ČEHO VÍM, JESTLI PODÁVÁM DOBRÝ NEBO ŠPATNÝ VÝKON? Která kritéria je nejlepší používat? • Objektivní kritérium (Byl problém vyřešen? Byla dosažena stanovená úroveň?) – vázané na praktický přístup k problému • Individuální kritérium (Zlepšuji se?) – vázané na rozvoj • Normativní (sociální) kritérium (Jsem lepší nebo horší než ostatní?) – často vázané na křehké sebehodnocení DĚKUJI ZA POZORNOST!