1. Kritické myšlení v práci pedagoga
Metody a technologie, se kterými se studenti učí na VŠ pracovat zastarávají dříve, než studenti studium dokončí. (Mařík, V. 2016. Průmysl 4.0: výzva pro ČR). Děti, které dnes začínají studovat ZŠ budou dost možná pracovat v nyní ještě neexistujících profesích. Měli bychom se tedy ve škole naučit ovládat takové nástroje, které nám pomůžou vybírat ty správné metody a obsahy učení. Zároveň trh práce se stále velice rychle proměňuje a budoucnost mnohých odvětví tkví v automatizaci. Proto je důležité, aby lidé získávali v průběhu vzdělávací kariéry takové kompetence, které jim umožní flexibilně reagovat na takové změny. Navíc lidé budou v budoucnu řešit problémy, o kterých dnes ještě ani netušíme, že problémy mohou být.
Z výše naznačených a mnoha dalších důvodů je kompetence k řešení problémů stěžejní dovedností pro 21. století. Tato kompetence je reflektována i v Rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání.
Zásadní dovedností, která přispívá k rozvoji této kompetence je i kritické myšlení, které chápeme jako schopnost lépe pracovat s informacemi, lépe je hodnotit, ověřovat kvalitu zdrojů, argumentovat, racionálně přemýšlet, nepodléhat hoaxům. Kritické myšlení nám může pomoci vyznat se ve světě povrchních informací a odhalit ty pravdivé. Kritické myšlení lze měřit, dlouhodobě trénovat a zvyšovat, známe je pod zkratkou RQ – racionalní kvocient.