Jan Krása, Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MUNI ¡ ¡ ¡ 2. Desires & beliefs Výsledek obrázku pro bicycle 19th century ¡Norman Triplett (1898): učinil první sociálně-psychologický výzkum, při němž nechal děti navíjet vlasec samotné & ve dvojicích (soutěžily). ¡Děti navíjely v přítomnosti druhých rychleji (sociální facilitace), některé to ovšem zcela rozhodilo (sociální inhibice). ¡Floyd Allport (1920) zjistil, že k SF dochází i při pouhé (nesoutěživé) přítomnosti druhých. ¡ ¡Později bylo vyzkoumáno, že mravenci, švábi, slepice, ryby, krysy ad. v přítomnosti druhých (stejného druhu) rychleji běží, jí či kopulují. ¡Někdy nás však přítomnost druhých při výkonu zcela ochromí (srov. trému). = sociální inhibice (Pessin, 1933) ¡Jedna věc je zjistit, že výkon lidí je facilitován či inhibován pouhou přítomností druhých. ¡Druhá věc je fungování sociální facilitace vysvětlit. ¡Proč (a hlavně jak) by přítomnost druhých měla zvyšovat (SF) či snižovat (soc. inhibice) náš výkon? ¡ ¡1. Teorie aktivace Roberta Zajonce (1956) PŘÍTOMNOST DRUHÝCH AKTIVACE =AROUSAL DOMINANTNÍ REAKCE JE-LI NACVIČENÁ NENÍ-LI NACVIČENÁ SOCIÁLNÍ FACILITACE SOCIÁLNÍ INHIBICE působí na: podpoří: role motorické paměti ! ¡2. Teorie očekávání hodnocení (evaluation apprehension) = aktivace (arousal) za přítomnosti druhých je založena na tom, že očekáváme, že nás druzí hodnotí (Cottrell, 1972): lidé, kteří se o nás nezajímají, nevyvolávají soc. facilitaci. ¡Jen u lehkých úkolů zvyšuje očekávané hodnocení výkon (u složitých úkolů zhoršuje výkon i pouhá přítomnost bez očekávání). ¡Těžko však obavou z hodnocení vysvětlíme SF u švábů, mravenců apod.! ¡ ¡3. Teorie konfliktu pozornosti (distraction-conflict theory – Sanders, Baron, Moore, 1978): přítomnost druhých odvádí naši pozornost od úkolu. Konflikt může být překonán pouze úsilím, tzn. arousal (a drive) se díky konfliktu pozornosti zvyšuje. Větší aktivace pak vede k SF u tzv. nacvičené reakce a k SI u nenacvičené reakce. ¡Tato teorie vysvětluje i případy, kdy je SF způsobovaná třeba jen zvuky, pohyby a blikajícím světlem. ¡4. Self-discrepancy theory (Higgins, 1987) – když se jedinec zabývá sám sebou jakožto objektem, vidí rozdíly mezi aktuálním já (actual self) a ideálním já (ideal self). Rozdíl (diskrepance) mezi výkonem a očekáváním vede k aktivaci, takže jednoduché úkoly budou podpořeny. Složité úkoly nikoli, protože diskrepance je příliš velká, než aby se čl. o úkol pokusil. ¡V roce 1994 De Castro prokázal, že sociální facilitace ovlivňuje příjem potravy tím, že prodlužuje čas strávený jezením. Jeho výsledky ukázaly, že přítomnost rodiny a přátel ve srovnání s přítomností pouze známých od vidění zvyšuje příjem potravy ve větší míře. Muži jedli o 36% více jídla, když byli s jinými lidmi, než když byli sami, a ženy jedly o 40% více jídla, když byly s jinými lidmi, než když byly samy. ¡Zkoušení před tabulí nebo prostě v přítomnosti druhých některé žáky inhibuje – k těm je třeba přistupovat citlivě, nikoli sparťansky. ¡ ¡Sociální facilitaci můžeme chápat i šířeji: jako situace, kdy okolí facilituje určité jednání (např. když parta provokuje člena k určitému činu). ¡ Související obrázek ¡M. Ringelmann (1913) při výzkumu tahání lana (je to tzv. kumulativní úkol) zjistil, že čím větší je skupina, tím méně každý táhne (=Ringelmannův efekt). ¡Důvody snížení výkonu mohou být dva: ¡1. ztráta koordinace ¡2. ztráta motivace. ¡ ¡Výsledky jsou jiné v pseudoskupinách (ztráta motivace) a v reálných skupinách (ztráta koordinace i motivace). ¡ ¡Ztrátu motivace v pseudoskupinách nazval Latané a kol. (1979) sociálním zahálením (social loafing). ¡ ¡Experiment s křičením v reálných skupinách a pseudoskupinách (tj., kdy si lidé jen mysleli, že jsou ve skupině). Dle Hogg & Vaughan (2010) ¡Ve větších skupinách dochází k rozptýlení pozornosti a navíc nelze identifikovat výkon jednotlivce. ¡ ¡Sociální zahálení lze v pracovních i jiných skupinách blokovat pomocí zviditelnění výsledků, zvýšením motivace ve skupině a zvýšením tlaku na týmovost. ¡ ¡