Jan Krása, Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MUNI



¡Co je to kategorizace?
¡Co je to sociální stereotyp?
¡Jak vzniká soc. stereotyp?

¡Dichotomii zavedl Pike (1954).
¡Odvozeno od angl. phon–etic a phon – emic čili z lingvistiky. Nikoli od ethic (spojeného s
etikou).
¡Zvláště užívané v antropologii (Harris, 2020). Rappaport (1979) odlišil struktury a pojmy, které
členové určité zkoumané kultury rozeznávají a sdílí – antropolog se je musí naučit = emické
struktury (např. posvátné flétny na Papui).
¡Etické struktury vytváří antropolog a popisuje jimi zkoumanou kulturu. Etická struktura není
členům kultury známa… přesto působí, aniž by si toho členové kultury všímali.
¡Obecně každá sociální věda může mít emickou nebo etickou podobu. Sociální psychologie je většinově
typicky etická.

¡Co se týče emocí problém emický/etický hraje důležitou roli.
¡Máme předsudek, že stejné emoce pociťují i zástupci jiných kultur.
¡Pravda, tzv. základní emoce jsou univerzální.
¡Ostatní emoce jsou kulturně odlišné: otázka je, zda lze použít etické struktury (stud, hanba, vina
atd.).
¡

¡Psychoanalýza je jedna z nejemičtějších psychologických nauk. Proto ostatně pronikla do tolika
jiných oborů (do antropologie, umění, do samotné kultury). Existují však i emičtější nauky, např.
existencialistická psychologie (Medard Boss ad.).
¡Dle Freuda existují tři působci v životě jedince:
1.Zájmy = pudy jedince = biologie = ono (id)
2.Společnost = sociální okolí = nadjá (superego)
3.Realita
¡Já (ego) je v různých konfliktech = v různých (předjímacích) úzkostech vzhledem k těmto působcům a
v různých očekáváních (splnitelných, ale i nesplnitelných) od těchto působců.
Sigmund Freud Austrian neurologist and psychotherapist of Czech birth | Reprodukce slavných obrazů
na zeď | Posters.cz

¡Povinný text ve Studijních materiálech: o emocích z Hewstone, Stroebe (2006, 211-221), autorem
textu je Klaus Scherer.
¡
¡E = emoce
¡

¡Jakou roli v komunikaci emocí hraje lidská tvář a oči.
¡Co jsou to základní emoce.
¡Jaká součást CNS je za prožitek emocí zodpovědná.
¡K čemu nám lidem emoce jsou.
¡A jak s projevem emocí dokážeme zacházet.
¡Něco o roli humoru v lidské komunikaci.
¡

¡Cítí emoce i jiní tvorové?
¡
¡Jaké pro to lze uvést důkazy?
¡
¡
¡Je člověk nejemotivnějším tvorem planety?
¡(Jediný člověk umí plakat, ještěrky nebo šimpanzi nepláčou).
¡
¡
¡
¡
¡
¡
¡
¡
¡
¡
¡
¡

¡Celý povrch lidského těla můžeme chápat jako médium komunikace. Tento povrch je pochopitelně
předmětem socializace: např. většina kultur zakrývá pohlaví (nikoli prsa), všechny kultury zdobí
povrch těla různými technikami (malování, tetování, skarifikace, oděv, plastické operace, botox,
šperky).
¡Význam těchto tělesných mutilací je komunikační a estetický.
¡Viz Prezentace: Rozvoj identity a Člověk, maska a zvíře.

The history of Scarification in Africa | Hadithi Africa Pin on African Face Scaring



THE ART OF NATURE: TATTOO HISTORY OF WESTERN OCEANIA | | LARS KRUTAK



Teeth-filing as a Mark of Beauty and Belonging in 19th Century Africa | DIANABUJA'S BLOG: Africa,
The Middle East, Agriculture, History and Culture


Labrets in Africa and Amazonia: medical implications and cultural determinants - Garve - 2017 -
Tropical Medicine & International Health - Wiley Online Library





¡Nejvýznamnějším komunikativním prostorem lidského těla je lidská tvář.
¡I dříve než se začal člověk zdobit, komunikoval pomocí vrozených komunikačních systémů – např.
mimicky.
¡Lidská tvář je jakýmsi displejem, kterým zcela automaticky (často nevědomě a někdy i proti naší
vůli) komunikujeme sociálně relevantní signály.
¡Lidská tvář je totiž automaticky (viz níže) napojena jako výstup na náš emoční systém.
¡Mimika je jednak automatická, jednak ji lze vědomě ovládat – máme na to vyvinuty patřičné
schopnosti. Schopnost ovládat emoce i její projevy je typicky lidská schopnost (srov. dále termín
display rules).

¡Lidská tvář je přirozenou součástí mezilidské komunikace. Díváme se do tváře.
¡Ve chvíli, kdy to technologie umožnila, vstoupila lidská tvář i do písemného projevu jako
explicitní informace o emočním stavu komunikujícího hlavně v rychlé komunikaci.
¡J L ;) :o :p
¡
Sada emotikonu Stock vektory, Royalty Free Sada emotikonu Ilustrace | Depositphotos®

¡Místo tváře je v lidské kultuře centrální, protože tvář je nositelem lidské individuality: srov.
foto tváře na průkazech totožnosti.
¡
¡Místo tváře je centrální i v lidské biologii:
¡Dítě upřednostňuje lidské tváře spíš než jiné tvary či zamíchané tváře. (tzn. svět má lidskou tvář
+ lidský hlas)

¡
SouvisejÃcà obrázek


¡Novorozenec fixuje jako první oči.
¡
¡Čím jsou lidské oči zvláštní?
¡
¡Důvod tohoto designu?
¡
¡

Did evolution make our eyes stand out?



VS298: Animal Eyes - Spring 2012 - Redwood Center for Theoretical Neuroscience



¡Rozlišujeme pohled člověka a pohled zvířete. Dítě nikoli (vliv teorie mysli).
¡
¡Pohybem očí a mimikou (vrozenou) začíná první aktivní komunikace dítěte s rodičem.
¡
¡Oči (resp. vizika) hrají významnou roli v lidské komunikaci:
¡+ láska na první pohled + dívání se do očí
¡+ ? studu (malé děti)
¡+ ? známého pohledu (před rodičem se dítě nestydí)
¡+ snížený oční kontakt u osob s PAS
¡

¡
Butterflies - Aposematic Colouration Eye Spots: Mimicry or Aposematic Coloring? – William Trautmann
E-Port Prezentace aplikace PowerPoint How Color Vision Came to the Animals | WIRED

¡Udržovat oční kontakt mezi primáty je výzvou k souboji: buď ten druhý projeví submisi, nebo
zaútočí.
¡Šimpanzi se na sebe dívají přátelsky, ale stejně se snaží vyhýbat upřenému zírání na druhé.
¡Pouze lidé si hledí do očí s láskou.
¡A když si hledíme do očí, vyvolává to  v nás úsměv.
¡
¡Lidské děti mají tzv. novorozenecký úsměv (ve spánku i při bdění).
¡Novorozenecký úsměv byl zaznamenán také u šimpanzů (Mizuno et al., 2006) a později i u makaků
(Ferrari, Paukner, Ruggiero, et al. 2009) a jiných opic. Avšak po pár dnech zaniká.
¡Úsměv tedy bude patrně adaptací velmi starou, rozvinutou však především u člověka. (Mitsuzawa,
2012)

¡Od 2.-3. měsíce je novorozenecký úsměv nahrazen tzv. sociálním úsměvem = dítě reaguje úsměvem,
když najde něčí (posléze však jen lidské) oči.
¡Je zajímavé, že základní (biologické, vrozené) naladění je, že nás přítomnost druhého potěší a
rozesměje.
¡Tento globální úsměv se v průběhu vývoje diferencuje: na radost a smích.
¡Společný smích stmeluje smějící se (endorfiny).

¡Shrnutí: Máme tu lidskou tvář jako displej, který komunikuje emoční stavy jedince. Přičemž tyto
emoční (vnitřní) stavy jedince jsou v sociální interakci nejdůležitějšími znaky.
¡Pomáhá to kooperaci ve skupině a při tvorbě složitých sociálních systémů. Pravděpodobně právě
proto máme systém produkce i čtení emocí vysoce zautomatizovaný (jako většina sociálně žijících
tvorů).
¡Jaké konkrétní emoce tedy cítíme a jaké emoce komunikujeme?

¡Emoce jsou relativně krátké epizody vzájemně souvisejících koordinovaných změn v několika
komponentách:
¡neurofyziologické aktivaci,
¡behaviorálním projevu,
¡subjektivním prožitku,
¡v tendenci k jednání a
¡kognitivních procesech.
¡A vznikají jako odpovědi na (převážně) vnější události, které mají pro jedince význam.

¡Zatímco emoce mají jak prožitkový, tak i signální charakter,
¡city již signální charakter nemají (jsou to „jen“ prožitky).
¡
¡Emoce jsou metaforou pro rychlé, bezprostřední, organizované, ekologické a ekonomické zpracovávání
informací, které nám pomáhá okamžitě se rozhodovat a jednat bez dlouhého racionálního zvažování
(Tooby, Cosmides, 2008).
¡

¡Emoce jsou celistvou odpovědí jedince na osobně relevantní a motivačně významné události (Frijda,
1986; Levenson, 1999), jsou přechodnou (rozuměj netrvalou a časově relativně ohraničenou)
bio-psycho-sociální reakcí na události, které mají vliv na naši celkovou pohodu a které potenciálně
vyžadují okamžité jednání. Emoce se vynořují jako odpověď na okamžité a souběžně probíhající
zhodnocení aktuálních situací s ohledem na pozitivní nebo negativní implikace z hlediska zájmů či
cílů člověka (e.g. Ortony, Clore, Collins, 1988; Smith, Ellsworth, 1985), mají relativně
detekovatelný spouštěč, rychlý nástup a omezenou délku trvání. Emoce signalizují stav, na který je
třeba odpovědět, nebo který dále nepotřebuje reakci (Frijda, 1988).

¡



¡Silvan Tomkins (1962,1963) přišel s (nijak novým, srov. Darwina) názorem, že existuje omezený
počet základních emocí (on tvrdil, že jich je 9).
¡DEF: Základní emoce (Scherer, 2006, p.211-221) je vrozený nervově-motorický program. Tento program
určuje výraz tváře, moduluje hlas a vede ke změnám na fyziologické úrovni i v motorické činnosti.
¡Základní emoce by navíc měly:
¡mít podobné motorické vzorce;
¡být proto rozpoznatelné ve všech kulturách;
¡mít ve všech jazycích svoje názvy.

¡Ve výčtu tzv. základních emocí se různí autoři mírně liší (ale nijak zásadně).
¡Záleží na tom, jakou metodiku daný autor zvolil a jakou úroveň projevu emocí si vezme jako
základní (fyziologickou, behaviorální).
¡
¡V následujícím výkladu uvádím obecně velmi přijímaný (nikoli jediný) výčet základních emocí dle
Ekmana a Izarda a cestu k tomuto výčtu.
¡

¡Předpoklad „základní emoce mají být rozpoznatelné ve všech kulturách“ zkoumali na výrazech tváře
Paul Ekman (1972) a Carrol Izard (1971) a tento předpoklad potvrdili. (60 % přesnost: všechny emoce
a u všech skupin).
¡
¡Ekman – Papua-Nová Guinea,
¡kmen Fore  (1967). Nemoc kuru - Gadjusek (Nobelova cena 1976) & Zigas – priony.

¡
Výsledek obrázku pro ekman izard basic emotions


¡ČB fotkám chybí dynamický kontext výrazů tváře. Film by kontext uvedl. Úspěšnost v rozpoznávání by
jistě byla větší. Používáním videa by patrně celkový počet základních emocí mírně vzrostl (např. o
bolest, lásku ad., srov. dále).

¡Výzkum rozpoznatelnosti a podobnosti  zvukových (tj. paraverbálních) projevů emocí prováděl Klaus
Scherer (Scherer et al., 1996).
¡
¡Dle Ekmana a Izarda existuje šest základních emocí: hněv, znechucení, strach, štěstí, smutek,
překvapení.
¡Mimický projev těchto emocí je vrozený.
¡I nevidomí lidé, děti i dospělí, mají shodnou mimiku.

¡
Výsledek obrázku pro ekman izard basic emotions


¡Paul Ekman: https://www.youtube.com/watch?v=pVp5pGSwZkg
¡
¡Video: Máme všichni ty samé základní emoce? http://www.youtube.com/watch?v=jjDhyfxyJCg
¡

¡
Výsledek obrázku pro inside out
https://www.youtube.com/watch?v=1TB2P0cToHQ
Všimněte si mimických výrazů. Poznáte jednotlivé emoce?

¡Snad i bolest by mohla být zmíněna mezi základním emocemi: je jistě biologické povahy, její
signalizace má jistě důležitou sociální funkci a její signalizace je jistě napojena na výstupy
automaticky (srov. situaci, kdy se otřesně zraníme).
¡Nelehce ji lze odlišit od ostatních emocí v mimice. Lehčeji ji lze odlišit ve zvukovém projevu (má
velmi typický projev).
¡

¡Později v ontogenezi se (jako dopad socializace) objevují tyto emoce-city. Nemají ovšem tak
vyhraněný mimický výraz, jako základní emoce. My je sice cítíme, ale tolik je neinzerujeme (resp.
ne tak automaticky, ale srov. stud).
¡Láska (když cítíme vazbu k druhému): objevuje se od šesti až osmi měsíců (srov. attachment).
¡Stud (když cítíme poškození vlastní osoby): objevuje se do prvního roku; charakteristické barevné
změny tváře a krku; případ trémy.
¡Vina (když jsme se dopustili poškození jiné osoby nebo překročili tabu): objevuje se později;
vyžaduje pochopení existence určitých kulturně definovaných hodnot a pravidel (řec. nómos).
¡Jsou to také univerzální emoce-city, protože je cítí všichni lidé na této planetě
(culture-general); ale srov. anomii.
¡

¡Vazba s druhým člověkem (či zvířetem) se děje skrze lásku. Inzerování lásky=attachmentu má v
lidské společnosti zásadní význam. Je inzerována behaviorálně (ne tolik mimicky).
¡
¡Láska (resp. život v páru) nás výrazně proměňuje. Srov. socializační vliv ženy na muže v Eposu o
Gilgamešovi (2. tabulka): příběh o zkrocení=socializaci divokého muže Enkidua.
¡

¡Stud a vina jsou tradičními a velmi účinnými nástroji socializace (viz prezentace Socializace).
Superego (rodiče) drží ego dítěte v kleštích (vedle lásky) právě díky pocitům studu a viny (Freud,
1971, 1991)!
¡Schopnost cítit vinu = kulpabilita (Diel, 1987).
¡Srov. ne/kulpabilita hříšníků a naše reakce na ni.
¡
¡Je zajímavé, že takto sociální city, jako jsou stud a vina, mají tak automatický průběh – skoro
jako by byly biologické povahy.
¡Studenti z 37 zemí uvedli tyto emoce: radost, strach, hněv, smutek, znechucení, stud a vinu
(Scherer, 1997).
¡

¡Další kulturní emoce/city (již jsou kulturně specifické):
¡Hrdost, pýcha, soustředění?, závist (je i u zvířat), žárlivost …
¡Přítomnost těchto citů můžeme u druhých dobře rozpoznat, ale ne tolik z mimiky, ale z celkového
kontextu (tyto city v sobě zahrnují i mimické vzory základních emocí).
¡

¡Je zajímavé, že třeba právě závist je spíše biologické povahy, protože s věkem její síla u lidí
klesá (čili lze v tom vidět dopad socializace).
¡Živočichové jsou velice závistiví a sobečtí: srov. vymezování si teritoria, přisvojování si
kořisti.
¡Malé děti také, když vidí nějakou věc, tak říkají: „To je moje.“

LOOK: How Body Temperature Changes When You're In Love Or Depressed | HuffPost UK Life



¡Můžeme cítit různé emoce zaráz?
¡
¡
¡
¡Dvojice?
¡
¡Trojice?
¡

¡Už Darwin (1872; Výraz emocí u člověka a u zvířat) spekuluje o původně vnějších, v průběhu evoluce
zvnitřněných „účelových zvycích” (srov. výraz pro znechucení a jeho evoluce; srov. však smích).
¡

¡Opakování: Kolik základních emocí definoval P. Ekman?
¡Jaké to byly?
¡
¡Shrnutí: nyní víme, jaké emoce jsou základní emoce a které jsou odvozené.
¡
¡? Jaká součást nervového systému je za emoce zodpovědná?
¡A co nám to může říci o samotných emocích?

¡Emoce jsou spojovány s funkcí tzv. limbického systému, kterým kromě savců disponují také ptáci.
Vzhledem k fylogenetickému původu ptáků v plazí skupině (Diapsida, Dinosauria), u které je také
doložena péče o mladé, lze uvažovat o přítomnosti nějakého emočního systému také u plazů. Srov.
chameleóna: chameleón evidentně inzeruje svoje emoce ve změnách barvy svého těla.
¡Chobotnice také. Jiní bezobratlí rozpoznatelně jen vztek=útok a lásku=vábení.
¡

¡Model trojího mozku (MacLean, 1960), model je sice překonaný, ale ilustrativní:
¡Plazí mozek (mozkový kmen)
¡Paleosavčí limbický systém vznikl v Křídě (v čase dinosaurů, 145-65 Ga)
¡Neosavčí mozek – neokortex.
¡
Výsledek obrázku pro paleomammalian brain Výsledek obrázku pro avian brain anatomy

What Is the Limbic System | PARTS OF THE LIMBIC SYSTEM



¡LS paralelně s prožitkem emoce ovlivňuje endokrinní systém a vegetativní nervový systém.
¡LS je bohatě spojen s ncl. accumbens (které je zapojeno do systému pozitivní odměny). Srov. známý
experiment s voperováním elektrického dráždidla do ncl. accumbens krysám (Olds & Milner, 1954).
¡LS zahrnuje i bazální ganglia, které řídí záměrné pohyby.
¡LS značně propojen s prefrontální kůrou (srov. prefrontální lobotomie), s orbitofrontální kůrou.
¡LS je spojen s čichovými kyji (olfactory bulbs) – srov. vztah čichu, dlouhodobé paměti a emocí.

¡Afekty a emoce, prostorovou paměť, pracovní paměť, část senzorických procesů, vnímání času,
pozornost, instinkty, autonomní vegetativní systém a částečně i motorickou činnost. Částečně
(amygdala a hippokampus) souvisí i s teorií mysli (srov. prezentace Teorie mysli).
¡
¡Navíc: Oboustranné odebrání hippocampů (což je součást LS), vedlo k tomu, že informace v
sémantické a episodické paměti vyhasínaly a nikdy nedosáhly dlouhodobé paměti: jedinec tak žil v
bublině, která měla několik minut. Přesto jeho emocionalita (spolu s motorickou dlouhodobou pamětí)
narušena nebyla (srov. pacient Henry Molaison v r. 1953; Milnerová, 1957).

Související obrázek



¡Orbitofrontální kůra (OFK) se vyvinula především u primátů, nikoli u ostatních savců, a v podstatě
zastínila funkci amygdaly (což je součást limbického systému) v řízení emocí.
¡OFK zahrnuje i hodnotový/odměňovací systém.
¡
¡Emoce nás informují o hodnotách objektů ve světě i v naší mysli.
¡
¡

¡
¡Paul Ekman: https://www.youtube.com/watch?v=pVp5pGSwZkg


¡Shrnutí: Nyní víme jaké emoce cítíme a jaká část nervového systému je za produkci emocí
zodpovědná.
¡K čemu nám však emoce jsou?
¡
¡V lidském životě mají emoce přinejmenším tři funkce:
¡
¡1. informační funkci (biologická podstata): city, pocity, prožitky.
¡2. komunikační funkci (sociální podstata): chování.
¡3. motivační funkci (biologická i sociální podstata): hodnoty, cíle.

¡Nejdůležitější funkce emocí pro jedince spočívá v stanovení základních hodnot života (libost –
nelibost atd.).
¡
¡Bez emocí je život velmi nebezpečný.
¡Všimněte si, že většina základních emocí jsou negativní (tzn. nelibost má víc typů než libost).
¡
¡Tato primární funkce emocí není tolik důležitá pro sociální psychologii.
¡
¡Nicméně, existuje něco jako feeling rules (pravidla pociťování emocí) v různých kulturách a
různých dobách (např. evropský středověk a postoje k rozkoši při sexu).

¡Tibeťané považují hněv (lung lang) za morálně nevhodný, protože odporuje buddhistickému důrazu na
soucit se všemi vnímajícími bytostmi.
¡
¡Utku Inuitové téměř zcela eliminovali hněv. (Briggs, 1970). A to proto, že v tamních nehostinných
končinách natolik závisí jeden na druhém, že se raději této emoci vyvarují.
¡

De nieuwe kampleider Tantalus is vol met woede nadat hij honderden jaren in de onderwereld heeft
gezet en zint op wraak die hij vervolgens neemt op alle kampleden. Right, I mean business.... lets
do this Provérbios 20:11 Até a criança se dará a conhecer pelas suas ações, se a sua obra é pura e
reta.

¡Emoce slouží komunikaci – je to adaptace na život ve skupině. Patrný projev emocí umožňuje lépe
odečítat vnitřní stavy druhého člověka.
¡Srov.:
¡chování osob na bowlingu (Kraut & Johnston, 1979).
¡úsměv ve společnosti (ALE: při textování).
¡
¡Základní E slouží jako znaky v soc. komunikaci.
¡Se znakem lze manipulovat (měnit, zesilovat, zeslabovat atd.).
¡Pokud má cokoli fungovat jako znak v komunikaci, musí to být odlišitelné od jiných znaků (proto by
měli základním E rozumět všichni lidé planety – a to potvrdily výzkumy Ekmana a Izarda, 1971).
¡

¡Využití ve společenském styku (display rules = pravidla projevu emocí platná pro danou kulturu).
¡Pravidla projevu emocí = „podoby potlačování, zmírňování, maskování či nahrazení spontánních
projevů jinými.“ (Scherer, 2006, p. 217)
¡Česká verze: „Metro face“ vs. Američané.
¡
¡Veškerá sociální komunikace podléhá těmto pravidlům projevu, ač porušování není ničím vzácným
(např. chování představitelů státu, učitele, cestujícího vlakem).
¡
¡Např. u nás „muži nepláčou“ – muži reagují více agresivně, ženy více submisivně v situacích
zahanbení.
¡
¡Neustále krotíme svoje emoce, nejvíc s blízkými (srov. rozbitý talíř, nechutná polévka, šílený
vánoční dárek atd.).

¡Zcela zásadní je, že celá řada automaticky fungujících kognitivních modulů (rozpoznávání tváří,
halo efekt, stereotypizace, labeling atd.) je přímo spojena s emočním systémem (viz prezentace
Budování dojmu o druhých).

35 Animal Memes to Get You Through the Week -



¡Emoce mají i funkci motivační: snažíme se totiž vyhýbat nepříjemným emocím a vyhledáváme příjemné
emoce.
¡Dopaminergní odměňovací dráha a její ovlivnitelnost různými léky (deprese) a alkaloidy (závislost,
pohl. vzrušení).
¡Milner & Olds (1954): krysy a ncl. accumbens.
¡Emoce a jejich očekávání nás motivuje k různým činnostem, postojům atd.
¡Při aktivitách souvisejících s pozitivním výsledkem se nám aktivuje L frontální kůra (Kringenbach
et al., 2003).
¡
¡

1860s Ball



Letuška bylo dlouho exotické povolání (ilustrační foto).



¡Využití v praxi, v práci:
¡v „emocionálních profesích“: ty předstírají, resp. vytvářejí emoční atmosféru, což je velice
vyčerpávající (velkým rizikem je syndrom vyhoření). Profese: letušky a další… ?
¡při vyjednávání – např. v partnerství
¡při lhaní
¡při podvodech (cílené ovlivňování emocí druhých: získání důvěry, lásky, soucitu, viny, strachu…).
¡

¡Společný smích posiluje sociální vazby – proto když se směje učitel s žáky (klidně sám sobě)
dochází k upevnění vztahů.
¡Když se Vám podaří žáky rozesmát, získají k Vám nový vztah.
¡Učitel nemusí humor produkovat sám, stačí, když nechá žákům prostor (spousta žáků se bude snažit
ostatní rozesmát).
¡Učitel by měl humor ve třídě kultivovat (redukovat zesměšňování).

¡Humor a smích jsou spolu nerozlučně spojeny.
¡
¡Smích jako emoce je vysoce nakažlivý (podobně jako zívání, ale i ostatní emoce).
¡
¡Společný smích zvyšuje sociální kohezi – upevňuje sociální vazby.
¡
¡Smích snižuje pociťovanou bolest.
¡
¡Více lidí se směje vtipům nadřízeného (i mizerným) než podřízeného. Více se smějí ženy vtipům,
které vyprávějí muži, než naopak.
¡
¡„Bylo vědecky dokázáno, že muži jsou vtipnější než ženy.“
¡
¡
¡Lidé se však smějí také, když jsou nervózní, překvapení nebo chtějí-li se uvolnit. Nebo když
chtějí někoho zesměšnit (čili jako výraz agrese).
¡

¡Důležité je spojení smíchu a lechtání. Při lechtání (v podpaží či na břichu) produkují i ostatní
lidoopi zvuky podobné lidskému smíchu. Podobné zvuky vydávají i při honičce nebo zápasení. Podobně
i krysy vydávají specifické zvuky, když jsou lechtány a když spolu zápasí (nebo když mají dostat
morfin). Podobně i delfíni vydávají zvláštní zvuky, když spolu zápasí. Tyto zvuky jsou tedy patrně
typické pro celou skupinu (skupinově žijících) savců a mají za účel komunikovat sdělení, že
zápasení nepřeroste do skutečného boje a že přináší radost z kontaktu.
¡Všimněte si, že hra (a tedy i zápasení v rámci hry) jsou nedílnou a  podstatnou součástí
ontogeneze savců.
¡Všimněte si, jak blízko se má opravdový souboj k hrovému souboji – jediný rozdíl je emoce, nikoli
fyzický projev.
¡

¡Britský evoluční psycholog Robin Dunbar (srov. teorii sociálního mozku) vytvořil hypotézu o funkci
humoru v lidských skupinách.
1.Všichni primáti udržují svoje skupiny pomocí sociálního čištění srsti (social grooming). Tím
vznikají sociální vazby (social bonding) a také hierarchická struktura skupiny.
2.Předchůdci člověka a další primáti při sociálním čištění srsti vydávají speciální zvuky (asi jako
předení koček).
3.Problém je, že sociální čištění srsti je aktivita jeden na jednoho, takže množství těchto
sociálních kontaktů je značně limitováno. Aby člověk udržel pomocí tohoto mechanismu velikost svých
sociálních skupin (srov. Dunbarovo číslo 150), musel by čistit srst celých 60% bdělého času.  To
pochopitelně není možné – musíme také shánět potravu atp.
4.Předchůdci člověka tedy museli najít způsob, jak tento limit daný mj. nemožností podrbat více
jedinců během dne překročit.
5.Dunbar říká, že přechod od fyzického (manuálního) čištění srsti k vokálnímu čištění srsti (vocal
grooming) umožnil našim předkům až ztrojnásobit šíři vazeb (ze 50, což je horní limit skupin
primátů, ke 150). Vokální čištění srsti umožňuje vytvářet sociální vazbu s několika jedinci
zároveň.

6.U primátů, kteří udržují sociální vazby pomocí sociálního čištění srsti, dochází při fyzickém
kontaktu (u obou účastníků komunikace) k vyplavování endorfinů.
7.Problém nastává při přechodu na vokální čištění srsti – i v tomto způsobu komunikace se musí
vytvořit mechanismus produkce endorfinů. Podle Dunbara je tímto mechanismem humor. Humor je vokální
cestou navozené vyplavování endorfinů.

¡



¡



¡



¡Culturally specific emotions:
¡Kmen Ifaluk (Mikronésie):
¡Emotions as a tool  for stability of social hierarchy

¡Culturally specific emotions: https://cas.uab.edu/peacefulsocieties/societies/ifaluk/
¡
¡Ifalukové rozeznávají 3 specifické emoce (Lutz, 1988) typu feeling rules
¡Fago: compassion/love/sadness
¡When a friend dies, emotional state in the presence of someone who is admired
¡A measure of maturity
¡Children are selfish, don‘t care about others, they have no fago
¡Song: justifiable anger
¡Displays of anger are normally not accepted
¡You can show song if someone behaves in socially inappropriate way
¡The higher social status of a person showing song, the more shameful the behavior is

¡Culturally specific emotions:
¡2 expressions for fear:
1.Rus: from specific events (snake)
2.Metagu: abstract fear from song (anxiety from social exclusion)

¡