www.czechglobe.cz
Fyzikální vlivy na zdraví
Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.
březen 2020
Jan Hollan,
Ústav ochrany a podpory zdraví
LF MU
film Wake up, Freak out (12 min)
● Stále rostoucí a již obrovský vliv na zdraví
lidstva má klimatická změna
● způsobená globálním oteplováním,
● které je způsobené sílícím skleníkovým jevem,
● který sílí hlavně vinou CO2 z fosilních paliv.
1. Klimatická změna
Proč se Země otepluje?
Protože se zesílil skleníkový jev... což je:
Fyzikální proces, v němž
na povrch planety sálá kromě Slunce též její ovzduší
Podstatou skleníkového jevu je vyšší propustnost ovzduší pro
sluneční sálání (záření vlnových délek převážně pod 3 μm) než
pro sálání zemského povrchu a ovzduší samého (převážně
nad 3 μm).
V případě skleníku sálá na zem sklo či plast propustný pro
sluneční záření. V ovzduší jsou to příměsi, jejichž molekuly jsou
tvořeny více než dvěma atomy - skleníkové plyny
Nebo jinak, při pohledu „zvenčí“:
do vesmíru sálá až chladné ovzduší místo teplého povrchu.
(sálání = emise záření vlivem teploty tělesa)
zdroj: Veronica, kreslila Olga Pluháčková;
prostudujte si prosím plně čitelnou pdf verzi plakátu
Jak silné je sálání ovzduší dolů?
Na metr čtvereční povrchu dopadá tohoto
infračerveného záření v průměru třetina kilowattu
Slunečního záření získává povrch Země
dvakrát méně
Přírodní skleníkový jev je ohromně silný:
dvakrát silnější než sluneční záření
pohlcované zemským povrchem
a proto jeho, vlastně jen malé, jednoprocentní zesílení,
které jsme způsobili přidáním skleníkových plynů
(hlavně oxidu uhličitého z fosilních paliv) do ovzduší,
vede k nevídanému ohřívání planety
Více informací k fyzice oteplování, k antropogenním
příčinám, dopadům klimatické změny a k mitigaci
(zmírňování) oteplování viz
https://is.muni.cz/el/1423/podzim2019/HEN644/um/.
My se nadále omezíme na vlivy na zdraví.
Sucho
● u nás jen ekonomicky poškozuje zemědělce a
vede k mírnému diskomfortu obyvatel
● v oblastech odedávna značně suchých, ale
donedávna produktivních, opírajících se o zimní
srážky, pokles srážek spolu s nárůstem
teplot znamená rozvrat
● to je případ Sýrie se sérií suchých zim 2007-
2010 (bezprecedentní za 1000 let)
● rozvrat postihl už Somálsko, Súdán,
Afghánistán, sucho vyhání lidi z mexického
venkova
Ztráta živobytí vede
● ke konfliktům, příp. až k občanské válce
● rozpadu státní struktury
● migraci uvnitř regionu
● emigraci nejsilnějších nebo těch, na něž se
příbuzenstvo složí, aby snad časem dokázali
finančně podporovat jejich přežití v původní
zemi
Jiná zhoršení a ztráty živobytí
● záplavy a povodně (dlouhotrvající nezvykle silné
monzunové srážky, krátké a extrémně intenzivní z
hurikánů-tajfunů-cyklónů)
● devastace extrémním větrem
➢ následná nedostupnost zejména pitné vody a systému
zdravotnictví a z toho plynoucí nemocnost a úmrtnost
(viz např. The Conversation, 2018-01-25, The Lancet 2018-10-11)
● „pouhý“ změněný chod počasí, komplikující až
znemožňující obživu běžnou pro řadu minulých
generací
● úbytek úlovků z moře (oteplení, okyselení, anoxie)
● zvyšování hladiny moře
Stabilní klima – nejvýznamnější
přírodní zdroj
● který fungoval po celý holocén
● umožnil rozvoj civilizace na různých místech
Země
● ale který už jsme - vlastní vinou - ztratili
● další ztrátu můžeme – máme – musíme
zpomalit
● zatím to ale neděláme, jen si to přejeme:
Pařížská dohoda…: zastavit oteplování výrazně
pod laťkou 2 K, co možná nejblíže 1,5 K
Každá spotřeba,
je-li opřená o fosilní paliva
a není-li nezbytná,
je nemravná
● A to je naprostá většina topení, cestování, elektřiny
● a také výroba čehokoliv (kolik fosilního uhlíku na ni bylo
spotřebováno, leckdy dobře odráží cena výrobku).
● Výrobu posiluje zahazování a opětovné nakupování.
Dodatek:
nemluvili jsme o emisích metanu a oxidu dusného.
K jejich snížení je nutná veliká redukce spotřeby
mléčných výrobků a masa, tedy mnohem větší podíl
potravy rostlinného původu. K tomu může přímo přispět
každý, kdo není vegan...
Z encykliky Laudato si'
papeže Františka
14. Naléhavě vyzývám k obnovení dialogu o
způsobu, jímž pojímáme budoucnost planety. Je
třeba, abychom se do jednání zapojili všichni,
vždyť krize životního prostředí a její lidské kořeny
se týkají a dotýkají nás všech. …
http://amper.ped.muni.cz/gw/encyklika/
tinyurl.com/LaudatoSi-cz
(stačí ale zadat „encyklika hollan“ :-)
51. ...Zvláště je třeba počítat s užíváním
ekologického prostoru celé planety při ukládání
plynného odpadu, který se během dvou století
naakumuloval a vytvořil situaci, která nyní postihuje
všechny země světa. Oteplování, způsobené
enormní spotřebou některých bohatých zemí, se
odráží na těch nejchudších místech světa,
zvláště v Africe, kde má zvyšování teploty spojené
se suchem katastrofální účinky na úrodu. ...
a ještě citát prince Charlese:
„Snahy snížit množství skleníkových plynů
pomocí mezinárodních dohod lze jen uvítat,
přicházejí však bohužel o deset let pozdě.“
a ještě citát prince Charlese:
„Snahy snížit množství skleníkových plynů
pomocí mezinárodních dohod lze jen uvítat,
přicházejí však bohužel o deset let pozdě.“
● tento citát je uveden v letáku Skleníkový efekt,
vytvořeného rakouským Okologie-Institutem
roku...
1991
Konkrétní zdravotní problém:
Vlny veder
● u nás hlavně nezvyklost na ně (velký problém pro
staré lidi)
● v horkých, ač bohatých zemích zřejmý nárůst
úmrtnosti (viz např. čl. z 2014 o Arizoně)
● v oblastech velice horkých a vlhkých výskyt stavů,
kdy i lidé bez fyzické námahy umírají přehřátím
(bazální metabolismus je výkonnější než odvod
tepla výparem)
● (bazální metabolismus: ~ 100 W)
● teplota „vlhkého teploměru“ - co to je? (příprava a
pozorování)
Přehled 2017: The Lancet
The Lancet Countdown on health and climate
change:
from 25 years of inaction to a global
transformation for public health
➢ článek z 2017-10-30, nutno se zaregistrovat
(nebo nalogovat, pokud už registraci máte)
Přehled 2018: The Lancet
The 2018 report of the Lancet Countdown on
health and climate change:
shaping the health of nations for centuries to
come
➢ článek z 2018-11-28. Z toho je i schéma:
14.03.2020
The 2019 report of The Lancet Countdown on health and
climate change:
ensuring that the health of a child born today is not
defined by a changing climate (jde o nejlepší, velmi podrobný a
plně aktuální zdroj ohledně klimatické krize a zdraví, prosím, studujte jej)
2. CO2 nejen jako indikátor čistoty
ovzduší v interiéru
● Metabolismus: oxidace vstřebaných cukrů,
tuků, bílkovin
● Hlavním produktem jsou CO2 a H2O ve
vydechovaném vzduchu
● - obého asi 40 g/h
● vodní pára odchází spolu s pachovými látkami
a solí i pokožkou (perspiratio invisibile)
● ostatní látky se vylučují močí
Keelingova křivka
Koncentrace CO2 byla
před staletími 0,28 ‰,
nyní již přesáhla laťku
0,4 ‰
Ve čtvrtohorách byla
vždy pod 0,30 ‰
animovaný graf koncentrací CO2
viz
www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/trends/history.html
Kupodivu už >1 ‰ CO2 má samo o
sobě zdravotní vliv
● jak je to možné?
● vždyť přece vydechujeme...
kolik % oxidu uhličitého?
Kupodivu už >1 ‰ CO2 má samo o
sobě zdravotní vliv
● jak je to možné?
● vždyť přece vydechujeme celých 5 % oxidu
uhličitého
● někdy slýcháme, že je „vydýchaný kyslík“ – ale
toho je přece i ve vydechovaném vzduchu
celých 16 % (tj. původních 21 mínus 5 z
oxidace uhlíku), takže jeho parciální tlak je asi
takový, jako na vrcholcích Vysokých Tater
● (viz ev. https://en.wikipedia.org/wiki/Breathing)
● o kyslíku v zemském ovzduší viz ev. kapitolu 7.2 Otázka:
Potřebujeme stromy, aby vyráběly kyslík? - v knížce
Klima a koloběhy látek (2015)
Kupodivu už >1 ‰ CO2 má samo o
sobě zdravotní vliv
● jak ukázaly pokusy v USA, ovlivňuje i taková
nízká koncentrace ve vdechovaném vzduchu
kognitivní schopnosti (většinou zhoršuje) – šlo
o vydatné větrání s přidáváním čistého CO2 nebo bez něj, viz
práci z r. 2012 a spolu s různě vydatným větráním z r. 2016
● hlavní je ale stále to, že CO2 je proxy pro
přítomnost odérů, vedoucí např. k ospalosti a
poklesu pozornosti
● i pro přítomnost ev. patogenů z infekčních osob
● relativní vlhkost se jako proxy hodí méně, neboť
stavební materiály i nábytek výkyvy vlhkosti
vyrovnávají
3. Co dělat při vlnách veder v Česku
● Nechodit odpoledne ven
● Trávit siestu jako v jižních krajích
● Minimalizovat tělesnou námahu
● (Vyhlásit vedřiny)
● Hojně pít (pozor, staří na to nemívají chuť! - jak
jim pomoci?)
● Bránit průniku horka do interiéru – jak?
● Chladit interiér průvanem v pozdě v noci až
brzo ráno
Ochrana interiéru před horkem
● Pustit dovnitř jen tolik slunce, kolik je nezbytné pro
osvětlení (raději jen modré nebe)
● To vyžaduje pohyblivé clony umístěné před okny
● Skvělé jsou hodně vysoké světlíky s bílým nátěrem
omítek (a možností úniku horkého vzduchu pod
zasklením)
● Větrání odpoledne leda přes „Komfortlüftung“, tj.
zařízení s přesunem tepla z přiváděného horkého
vzduchu do odváděného chladnějšího (tzv.
rekuperace – známější pro zimní použití)
● Místo větrání jen ofukování ventilátory (znáte ty
stropní? A ty „počítačové“ na <12 V?)
Co brání vydatnému nočnímu
větrání?
● Předpisy v institucích
● Těžké docílení průvanu v bytových domech za
bezvětří
● Obavy, že něco nebo někdo přijde otevřenými
dveřmi či okny (jak průniku zabránit, ale větrání
nezhoršit?)
● Nezvyk
● Máme přece „klimatizaci“ (co to je, jak to vadí)
Okna – hlavní obnovitelný zdroj
energie...
● Doba, kdy doma netopíme, je aspoň šestkrát
delší než doba, kdy je venku průměrná teplota
20 ºC...
● to je díky oknům – pouští slunce dovnitř, ale
teplo ven pokud možno ne
● více o oknech:
Co s okny – upravená stará okna lepší než nová
(2013)
4. Co znamená pojem
„pokojová teplota“?
● U „laboratorní“ teploty může být snahou, mít ji
konstantní (případně i spolu s vlhkostí)
● Má totéž smysl u interiérů, kde pobýváme?
● Je praktické, komfortní a zdravé mít
v interiérech tutéž teplotu za mrazů i za veder?
● Jaké asi bývaly teploty v domácnostech a
institucích před 100 lety v průběhu dne a roku?
● Jaké jsou za mrazů „teploty v různých směrech“
v běžných místnostech?
● Teploty čeho? „Baňky“ teploměru... čím ovlivněné?
Pasivní standard ve stavebnictví
● znamená v zimě interiéry bez významných
teplotních gradientů
● bez průvanu chladného vzduchu
● a tedy bez potřeby velmi teplých povrchů
(radiátorů, kamen) – uvědomme si, že v
teplejších obdobích, kdy ani u mizerných budov
nejsou chladná okna a kouty, je také
nepotřebujeme, ač netopíme a teplotu vzduchu
v interiéru míváme i nižší než běžně v zimě
● více viz http://amper.ped.muni.cz/pasiv/standardy
Kolik ukazují teploměry tam, kde
pobýváte vy?
● (diskuse, záznam na lístečky)
● u zvířat v našich šířkách je samozřejmostí
sezónní teplotní adaptace
● u lidí bývala též
● její výhodou býval rychlejší bazální
metabolismus v chladném období
● (pravděpodobně mediovaný i zkracující se
délkou dne)
● ten dnes většina z nás nemá
~18 °C všem stačí
Heating homes to at least 18  °C in winter poses
minimal risk to the health of a  sedentary person,
wearing suitable clothing.
Daytime recommendations
- The 18  °C threshold is particularly important for people
over 65yrs or with preexisting medical conditions.
Having temperatures slightly above this threshold may be
beneficial for health.
- The 18  °C threshold also applies to healthy people (1 –
64)*. If they are wearing appropriate clothing and are
active, they may wish to heat their homes to slightly less
than 18  °C
Vývoj průměrných teplot britských interiérů
● více viz
http://amper.ped.muni.cz/pasiv/standardy/kTeplotam_zimnich_interieru.pdf
a odkazy odtud.
Pobyt v (kdysi běžném) chladu
zvyšuje množství
Brown Adipose Tissue aneb
hnědého tuku a tím i schopnost
zahřívat se, když je to vhodné
● Nejen, že je pak život v zimě pohodlnější (chlad
často vůbec není pociťován nepříjemně)
➢ viz práci Human whole body cold adaptation
(Temperature, 2016-02-22),
● může to být i cesta, jak čelit nadváze a
obezitě
Více o horku a chladu
● viz Encyclopaedia of Occupational Health and
Safety 4th Edition, http://www.ilocis.org/
(anglicky i francouzsky)
● a její kapitolu 42, Heat and Cold
● (doporučuji i některé jiné kapitoly, např. tu 50 o vibracích ale
např. kapitola o světle zcela pomíjí škodlivost světla
v noci – rozvrat cirkadiánního rytmu a spánku)
5. Jaké relativní vlhkosti potkáváme,
které jsou škodlivé?
● relativní vlhkost: podíl („procenta“) obsahu vodní
páry oproti tomu, kdy by vzduch byl parou
nasycený
● absolutní vlhkost: gramy páry v krychlovém metru
vzduchu
● za mrazu je abs. vlh. velmi nízká, za horka může
být vysoká
● přijde-li mrazivý vzduch do interiéru a ohřeje
se, jeho relativní vlhkost velice klesne
● spolehlivé měření rel. vlh.: dvojice teploměrů,
jeden z nich „vlhký“, ofukovaný nebo ne
Kdy vadí vysoká rel. vlhkost
● za veder (dusno) – je vhodné, aby do interiéru
přišel vzduch odvlhčený
➢ metoda: jeho vydatné ochlazení
➢ nebude nikdy nízká, např. pod 65 %, ale to už
je OK
● ve špatných (tj. nepasivních) intenzivně
užívaných budovách za mrazů: vlhnutí
chladných oblastí zdí, hlavně v koutech a za
nábytkem, tvorba plísní
➢ snadná symptomatická (nekauzální) odpomoc -
větrání
Nízká vlhkost v zimě vadí vždycky
● jak k ní dochází? - diskuse
● nesporný faktor podporující šíření chřipky, viz
článek Flu Weather: It's Not the Cold, It's the
Humidity,
www.wunderground.com/cat6/flu-weather-its-not-cold-its-humidity
(2018-02-09)
● historie teploty a rosného bodu od 20. do 25. 2. 2018, BrnoTuřany
(letiště); jiná data viz www.wunderground.com/cat6 a
odkaz historie
Jak v zimě nemít uvnitř suchý
vzduch
● nevětrat (nevědomky) tím více, čím je větší
mráz
● tj.: mít tzv. obálku budovy dostatečně těsnou
● v pasivních domech: tzv. blower-door test (při
rozdílu tlaků 50 Pa se smí vyměnit nejvýše 0,6
objemu vzduchu za hodinu, v praxi se dociluje i
neprůvzdušnost několikrát lepší)
● utěsnění dosavadních budov není těžké, zisk
komfortu je skvělý (ukázky, diskuse)
● více v knížce Starý dům lepší než nový (2017)
6. Co je všechno je nutno považovat
za polutant?
● Polutant – škaredé slovo...
● Znečištění – původně jen náboženský pojem
● Nyní (postupně od knihy Silent Spring - 1962) –
cokoliv, co přidáváme do přirozeného prostředí
● chemikálie, záření, teplo
● nemusí to být jen látky, které tam dříve vůbec
nebyly, nebo přídavky, u nichž jsme si jisti, že
někomu/něčemu vadí
● stačí, když se tím přirozený stav prostředí mění
● ten je totiž ten správný – paradigma Edenu
7. Co se skrývá pod akronymem PM,
jaká složka působí nejtoxičtěji?
● PM – Particulate Matter. Rozumí se neplynné
částice ve vzduchu aneb aerosol jiný než mlha
či kouřmo (ty jsou jen z kapének čisté vody).
● Přidává se číselný index označující, kolik
polutantu má rozměr menší než tolik
mikrometrů
● Zákonné limity a běžné měření se týkají PM10,
začíná se s PM2,5, udávají se v mikrogramech
na krychlový metr
● Významnější jsou ovšem PM1 a PM0,1 – u nich
lépe udávat počty na cm3
.
Částice s rozměry kolem 10 μm
● typicky zvířený prach – z polí i ze silnic
● působí respirační problémy
● rychle opět sedimentuje
● Příklad ze stránky ČHMÚ:
Částice pod 1 μm
● setrvávají v ovzduší velmi dlouho
● vznikají i z plynných emisí oxidů dusíku a síry
● nejhorší jsou z nedokonalého spalování –
nanočástice z uhlíkových šestiúhelníků, s
obrovským relativním povrchem, na nějž se
adsorbují kancerogenní toxiny jako PAH
(polyaromat. uhlovodíky), tzv. Black Carbon
● dostávají se až do plicních sklípků a odtud do
krve a z ní až do buněk
● hlavní producent: naftové motory a užívání
pevných paliv v malých zařízeních (domácnosti)
Opatření proti nim
● u nás aspoň vyřazení dieselů, které nemají
tak funkční filtry pevných částic, jak původně
měly
● (na rozdíl od Německa je zcela běžné, že filtry
si majitelé aut nechají odstranit nebo zničit –
v Německu i Rakousku taková auta řidičům
odebírají; test prostý, bílou rukavičkou: výfuk
musí být bez sazí)
● v evropských velkoměstech vyhlašují zákaz
vjezdu dieselových osobních aut už za pár let
Více k tematu Black Carbon
● http://amper.ped.muni.cz/gw/unep_cz/ - český
překlad publikace
Integrované hodnocení černého uhlíku a
troposférického ozónu – shrnutí pro ty, co
rozhodují,
vydané UNEP a WMO v roce 2011
● tamtéž i další literatura a odkazy
8. Škodlivé elektromagnetické záření
● ionizující (z nuklidů, hlavně z rozpadu radonu)
● sluneční (UV, ale i makulární degenerace
sítnice vlivem modré složky při dlouholeté
expozici) – kolik slunka stačí pro dostatek D-
vitaminu?
● umělé: světlo v noci
(podrobně viz výklad pro 5. ročník)
Světelná témata
● http://amper.ped.muni.cz/noc/vyber_textu/
● diskuse: máte dost tmy na spánek? Jak se
chráníte před světlem, které vám vadí?
● Kolik hodin kdy spáváte? (odpovědi na
lístečky)
● Proč je spánek tak důležitý, i pro studium...
● měření světla pod stolem, u zdi, u okna, venku,
do očí
● vliv žlutých brýlí
Světlo jako polutant
● Light pollution – no heavy issue?
● Světelné znečištění:
každé světlo z umělých zdrojů přidané do
venkovního prostředí
(to je z definice: změna stavu oproti
přírodnímu...)
● v interiéru: až takové jeho množství, které by
mohlo škodit zdraví
Tma: základní atribut noci
● Co je to tma?
● Méně světla než před chvílí
● nebo kousek vedle.
● Je běžná i ve dne...
● Venku je v přírodě světlo i v noci,
● méně pod střechou nebo v lese.
● Bez světla: jen zcela uzavřené prostory.
Střídání dne a noci:
základní rytmus našeho světa
- slunný den 30 tisíc až 100 tisíc luxů
- 1/1000 lx v noci
- zataženo: 3x až 30x méně
- den/noc: 3 milióny až 1 miliarda
- úplněk – 1/10 lx
(poměr den/noc klesá 100x)
A co v interiéru?
● Řádově méně světla než venku – původně
● Nyní jsou to v noci desítky až stovky luxů
● Často více než přes den...
log (horizontální osvětlenost / 1 lx)
jasné nebe, bez Měsíce či s ním
Umělé osvětlování
- kdysi jen plameny (dřevo, tuk),
nijak snadné a ne všudypřítomné
- pak vylepšené plameny
- pak elektřina, všude, celou noc
- 24 / 7 ...
Dopady umělého osvětlování
Česko, 2003, tisíc osob >15 let
5 % populace udává světlo pronikající do ložnice
jako jeden ze dvou hlavních důvodů, proč špatně
spí
nežádoucí, nedostatečně potlačené světlo do
ložnic udává dalších 10 % dotazovaných
dalších 20 % si ložnice zatemňuje a považuje to
za uspokojivé
Brno, Kraví hora
● Jasno: 1 až 2 centiluxy místo 1 mililuxu
● Zataženo: deciluxy
Cirkadiání rytmus, melatonin
● přírodní noc a produkce melatoninu trvá
průměrně 11 h (více v zimě, méně v létě)
naše elektrická kultura je zkrátila na dobu
spánku
● rakovina prsu a prostaty, obezita, diabetes
Stevens, R.G. Electric power use and breast cancer: a hypothesis. Am. J.
Epidemiol. 125, 556 (1987).
Stevens, R.G. Light-at-night, circadian disruption and breast cancer:
assessment of existing evidence. International Journal of Epidemiology 38, 963 -
970 (2009):
Background Breast cancer incidence is increasing globally for largely unknown
reasons. The possibility that a portion of the breast cancer burden might be
explained by the introduction and increasing use of electricity to light the night
was suggested >20 years ago.
Methods The theory is based on nocturnal light-induced disruption of circadian
rhythms, notably reduction of melatonin synthesis. It has formed the basis for a
series of predictions including that non-day shift work would increase risk, blind
women would be at lower risk, long sleep duration would lower risk and
community nighttime light level would co-distribute with breast cancer incidence
on the population level.
Results Accumulation of epidemiological evidence has accelerated in recent
years, reflected in an International Agency for Research on Cancer (IARC)
classification of shift work as a probable human carcinogen (2A). There is also a
strong rodent model in support of the light-at-night (LAN) idea.
Conclusion
If a consensus eventually emerges that LAN does increase risk, then the
mechanisms for the effect are important to elucidate for intervention and
mitigation. The basic understanding of phototransduction for the
circadian system, and of the molecular genetics of circadian rhythm
generation are both advancing rapidly, and will provide for the
development of lighting technologies at home and at work that minimize
circadian disruption, while maintaining visual efficiency and aesthetics. In
the interim, there are strategies now available to reduce the potential for
circadian disruption, which include
● extending the daily dark period,
● appreciate nocturnal awakening in the dark,
● using dim red light for nighttime necessities,
● and unless recommended by a physician, not taking melatonin
tablets.
Kloog, I., Haim, A., Stevens, R.G., Barchana, M. & Portnov, B.A.
Light at Night Co-distributes with Incident Breast but not Lung
Cancer in the Female Population of Israel.
Chronobiology International 25, 65-81 (2008).
Kloog, I., Haim, A., Stevens, R.G. & Portnov, B.A.
Global Co-Distribution of Light at Night (LAN) and Cancers of
Prostate, Colon, and Lung in Men.
Chronobiology International 26, 108-125 (2009).
Kloog, I., Portnov, B.A., Rennert, H.S. & Haim, A.
Does the Modern Urbanized Sleeping Habitat Pose a Breast Cancer
Risk?
Chronobiol Int 28, 76-80 (2011)
Základní pravidla pro venkovní
osvětlování
(jako ve Slovinsku a většině Itálie)
Žádné emise vodorovně a vzhůru
Užívat jen tolik světla, kolik je pro daný úkol
nezbytné, ne více než 1 cd/m2
či 10 lx
Nápisy s max. 10 x vyšším jasem než má okolí
(stačí 3 x)
Žluté, slabé světlo
pro noční práci (kdo protestuje?)
a jen centilux/mililux
pro pohyb během doby, kdy lidé spí
by se měly stát normou
Technická opatření
● náhrada starých světel novými, slabšími, lépe
směrovanými
● tlumení,
● filtrování,
● clonění (opakování: svépomoc pro spánek aneb
používejte ochranné prostředky)
Kazí se oči slabým světlem?
● Slyšeli jste někdy „rozsviť si, zkazíš si oči“?
● Jaký fyziologický mechanismus by k tomu mohl
vést?
● Má celá příroda, až na lidstvo těšící se
elektřině, oči pokažené?
● Slabé světlo nezúží zorničky, je potřeba mít
zrak zaostřený – lidé nad 50 let k tomu musí
užívat různé brýle, stačí levné, ale ne jen jedny
● Velmi slabé světlo znamená jen větší námahu
pro mozek, jdeme pak dříve spát – to je OK...
Světlo je dobrý sluha, ale zlý pán!
http://amper.ped.muni.cz/noc/vyber_textu
9. Škodlivost hluku
● http://www.cochlea.org/en/noise
● http://www.cochlea.eu/en/pathology/presbycusis
● (k vláskovým buňkám:
http://www.cochlea.eu/en/hair-cells)
● (podrobně ke hluku viz výklad pro 5. ročník)
Co je to hluk?
Co je to hluk?
Hluk – různé významy
● silný zvuk
● zvuk bez rozlišitelných tónů, bez melodie
● jakýkoliv zvuk, který nechceme slyšet
● protiklad ticha
● Noise – týž kořen jako Nausea
Hluk / Zvuk = Sound
● Sound pollution?
● (sound: OK, good, healthy, reasonable...)
● proto se v angličtině užívá jen
● Noise pollution
● nebo
● Acoustic pollution, akustické znečištění
Hluku přibývá
● Jaké jsou jeho zdroje?
● pozadí: přírodní jevy
● starobylé antropogenní zdroje
● industriální zdroje v 19. století a dále
● … a ve 21.
Weberův-Fechnerův zákon
● to, co vnímáme je poměr podnětů
● - a tedy přírůstek
● logaritmu
● podnětu
Kvantifikace
● L
p
= 10 dB · log(p
2
/p
0
2
)
● p
0
= 2 · 10
−5
Pa
● L
I
= 10 dB · log( I / I
0
)
● I0
= 10
−12
W/m
2
● To je pro 1000 Hz...
Co to je 1000 Hz?
● a jaké spektrální složení mají reálné zvuky,
● jako lidská řeč?
Některé hladiny hlasitosti
● sbíječka 1 metr daleko 115
● ruční cirkulárka 1 metr daleko 115
● sekačka trávy 1 metr daleko 92
● náklaďák při 50 km/h, 20 m daleko 85
● osobní auto 60 km/h, 20 m daleko 65
● rozhovor 1 metr daleko 55
● tichý pokoj 40
● … a jak to je s nižšími hladinami?
Desetkrát, dvakrát, třikrát...
● Kolika decibelům to odpovídá?
5 db znamená nějaký poměr toků
energie
● a dalších 5 dB stejný poměr
● dohromady je to 10 dB, čili desetinásobek
● 5 dB je tedy odmocnina z toho, aneb přibližně
poměr 3:1
● o 5 dB více znamená (jen o chlup více než)
trojnásobek
Zdravotní důsledky
● en.wikipedia.org/wiki/Noise_health_effects
● zhoršení sluchu – oproti hodnotám odpovídajícím věku
● (nejvíce ovlivněny jsou vysoké kmitočty, ztráta schopnosti
porozumět řeči)
● tinnitus
● hypertenze
● kardiovaskulární
● nepohodlí, hněv
● poruchy spánku
Dobře spát?
● To vyžaduje tmu a ticho!
Technická opatření proti hluku
● bariéry proti jeho šíření
● a co už nezvládnou a kdy vadí
● snížení emisí
● někdy stačí dobrá vůle
● tolerance není na místě