Patofyziologie trávícího systému - část I Ústní dutina a slinné žlázy Jícen - GERD Žaludek a duodenum Peptický vřed H. pylori GIT • 1- jícen • 2- orgány peritoneální dutiny • 3- žaludek (1.5l) • 4- gastroesofageální spojení • 5- pylorus • 6- tenké střevo (4.5 – 6m) • 7- duodenum • 8- jejunum • 9- ileum • 10- ileocekální chlopeň • 11- tlusté střevo • vzestupný • horizontální • sestupný tračník • rektum + anus Patofyziologie ústní dutiny Patofyziologie ústní dutiny • slinné žlázy - sliny (1 - 1.5l/den) • kontinuální produkce malými slinnými žlázkami • velké slinné žlázy secernují sliny na sekreční podnět • centrum v prodloužené míše  slinné žlázy (cestou n. facialis) • aferentace z vyšších center (kortex, hypotalamus) na podněty (chuť, vůně, žvýkání, …) • enzymy a ionty slin • -amyláza (polysacharidy), lipáza • lysozym (baktericidní) • K+, Na+, Cl-, HCO3 • onemocnění ústní dutiny • poruchy sekrece slin •  - záněty (např. tonzilitidy), mechanické dráždění •  (xerostomie) - dehydratace, Sjögrenův syndrom, léky • poruchy žvýkání • bolestivost čelistního kloubu • poranění jazyka • onem. zubů • zánět sliznice ústní dutiny • záněty • herpetické (HSV-1), afty, kandidózy (u oslabených jedinců) • nemoci temporomandibulárního kloubu • bolestivost • dislokace • prekancerózy a nádory dutiny ústní • leukoplakie • karcinom – kuřáci, alkohol • projevy systémových nemocí v dutině ústní • anemie • avitaminózy a karence železa • malnutrice • cyanóza • Crohnova choroba Reflexní slinění Sjögrenův syndrom • syn. keratokonjunktivitis sicca • autoimunitní postižení slinných (xerostomie) a slzných žlaz (xeroftalmie) porucha žvýkání a polykání • iniciováno virovou infekcí? • obtížné mluvení • suchý kašel • dráždění, pálení, pocit cizího tělesa a zarudnutí očí • někdy rovněž bolesti kloubů a svalů • často společně se systémovými projevy • ledvina – intersticiální nefritis • plíce – bronchitida • CNS – demyelinizace • aj. • někdy se SS vyskytuje společně s jinými autoimun. nemocemi • revmatoidní artritida • systémový lupus erythematodes • thyreopatie JÍCEN Anatomie a histologie jícnu • horní 1/3 příčně pruhovaná svalovina • horní jícnový svěrač (m. cricopharyngeus) • dolní 2/3 hladká svalovina • dolní jícnový svěrač (hladký sval) • epiteliální výstelka • horní 2/3 ne-keratinizovaný dlaždicový epitel • může dát vznik skvamóznímu karcinomu • v terminální části cylindrický epitel • může dát vznik adenokarcinomu • skvamokolumnární junkce (SCJ neboli Z-linie) je endoskopicky dobře viditelná čára přechodu dvou typů epitelů • gastroesofageální junkce (GEJ) je pomyslná linie přechodu jícnu do žaludku Motilita jícnu • normální motilita = kontrakce jícnu zajišťující posun sousta k žaludku • polykací reflex • orální, faryngeální a esofageální fáze • peristaltika • high-resolution jícnová manometrie je vyšetření jícnové motility • měří se tlaky generované jícnovými svaly a svěrači • poruchy motility a polykání • dysfagie (orofaryngeální či esofageální) • 1) funkční – často při tekuté i pevné stravě • např. amyotrofická laterální skleróza nebo vegetativní neuropatie u diabetu mellitus, Parkinsonova n., mrtvice, mnohočetná skleróza, myasthenia gravis • 2) mechanická obstrukce – typicky u pevné stravy • např. achalazie, striktury (refluxní ezofagitida nebo ozáření), sklerodermie, peptický vřed, tumory • odynofagie • bolestivé polykání • globus pharyngeus • persistentní nebo intermitentní nebolestivý pocit útvaru beno cizího tělesa v hrdel (např. tablety nebo sousta) Poruchy motility jícnu • achalazie • neschopnost relaxace dol. jícnového svěrače + zástava peristaltiky • v důsledku vrozeného nebo získaného postižení myenterického nervového plexu (Meissneri) a produkce NO syntetázou oxidu dusnatého • Chagasova choroba • velmi častá ve Stř. a Jižní Americe • postiženo cca 15 milionů lidí • 25% latinskoamerické populace ohroženo • infekce parazitem Trypanosoma cruzi • přenášené hmyzem • v akutním stadiu jen otok v místě infekce • např. periorbitálně • v chron. stadiu postižení GIT • megakolon a megaesofagus • a srdce • kardiomyopatie • v pozdějších stadiích malnutrice a selhání srdce • možná demence Hiátové hernie • část žaludku proniká otvorem v bránici do hrudní dutiny (zadního mediastina) • 1) skluzná • 2) paraesofageální • rizikové faktory • vrozeně větší brániční otvor • obezita • zvýšený abdominální tlak • např. při chron. zácpě • gravidita • komplikace • akutní uskřinutí • gastroesofageální reflux a Barrettův jícen Gastroesofageální reflux (GER) • antirefluxní bariéra • dolní jícnový svěrač • slizniční řasy žaludku • úhel mezi žaludkem a jícnem • peristaltika jícnu • GER = retrográdní posun žaludečního obsahu do jícnu (nebo i výše do úst a příp. respiračního traktu), kde působí agresivně • přítomnost HCl, enzymů – proteáz (pepsin) a event. žluči (v přítomnosti dudodeno-gastrického refluxu) • příležitostný reflux se objevuje i u zdravých/nerizikových osob • riziko GER je významně vyšší při hiátové hernii • symptomy (refluxní choroby jícnu) • subjektivní • dysfagie • pálení žlázy (pyrosis) • břišní dyskomfort (bolest) • bolest v krku • objektivní • říhání • regurgitace • až do dutiny ústní, nebezpečí aspirace • kašel • zvracení • komplikace GER • refluxní esofagitida • ulcerace, striktury, krvácení • Barrettův jícen • cca 10% pacientů s GER • adenokarcinom Barrettův jícen • přestavba (metaplazie) sliznice jícnu při dlouhodobém GER • dlaždicový epitel metaplazuje na cylindrický •  riziko adenokarcinomu jícnu • až 40x vyšší než u zdravých • patogeneze není jasná • předpokládá se porucha diferenciace pluripotentních kmenových bb. Barretův jícen - in vivo Jícnové divertikly • podle mechanizmu vzniku • trakční • pulzní • kombinované • podle lokalizace • hypofaryngeální • Zenkerův (pulzní) • nepravý (jen sliznice) • regurgitace bez známek dysfagie • riziko aspirace • hrudní (epibronchiální) • často u trakcí mediastinální lymf. uzlinou při TBC • epifrenické • zvýšeným intraluminálním tlakem • regurgitace tekutiny v noci Jícnové varixy • v důsledku zvýšení tlaku ve v. portae • jaterní cirhóza • trombóza v. portae • krev obchází játra a dostává se do syst. oběhu (dolní duté žíly) portokavalními anastomózami • nebezpečí krvácení z povrchově uložených vén Nádory jícnu • benigní • leiomyom • fibrom • hemangiom • maligní • dlaždicový karcinom • adenokarcinom • pozdní komplikace chron. GER!!! • muži > ženy • pouze 10% pacientů přežije po stanovení dg. déle než 5 let • TNM klasifikace • T = tumor (velikost a hloubka invaze) • N = uzliny (regionální a vzdálené) • M = metastázy (nejč. játra) ŽALUDEK Anatomie žaludku, žal. sliznice a žlázky • motorická funkce • reservoár • mechanické rozmělnění • posun a vyprazdňování do aborálních částí GIT • sekrece • sliznice horní 2/3 obsahuje zejm. parietální a hlavní bb. • antrum obsahuje G (gastrin) a D (somatostatin) bb. • hlenotvorné bb. jsou všude DOI: (10.1152/physrev.00016.2019) Specializace jednot. oblastí žaludku • žaludek je tvořen funkčně 3 rozdílnými částmi: • (1) kardie - nejproximálnější část (přechod jícnu) • (2) tělo žaludku – obsahuje „oxyntické“ žlázky • isthmální progenitorová oblast • mnoho HCl-secernujících parietálních bb. • a hodně pepsinogen-secernujících hlavních bb. • rovněž ghrelin-secernující X bb. • (3) antrum žaludku – obsahuje „antrální“ žlázky • prokukce hlenu • gastrin-exprimující G bb. • somatostatin-exprimující D bb. • parietální a hlavní bb. jsou minimálně zastoupeny Regenerace žaludeční sliznice Sekrece žaludeční šťávy (a její složení) Regulace sekrece žaludeční šťávy • V korpusu žaludku vagová inervace nejen stimuluje parietální buňky přímo uvolněním ACh, ale rovněž působením na ECL a D bb. • vagová stimulace ECL bb. zvyšuje sekreci žaludeční kyseliny prostřednictvím zvýšeného uvolňování histaminu • vagová stimulace D bb. také podporuje sekreci žaludeční kyseliny inhibicí uvolňování somatostatinu • V antru žaludku, vagový nerv stimuluje jak G tak D bb. • n. vagus stimuluje G buňky prostřednictvím GRP, což podporuje uvolňování gastrinu • gastrin podporuje sekreci žaludeční kyseliny dvěma endokrinními mechanismy: přímo přes parietální buňku a nepřímo přes buňku ECL, která uvolňuje histamin • produkty probíhajícího trávení bílkovin (tj. peptidy a aminokyseliny) přímo stimulují G buňky k uvolňování gastrinu, který pak stimuluje sekreci žaludeční kyseliny (pozitivní zpětná vazba) • vagová stimulace D bb. via ACh inhibuje uvolnění somatostatinu, který by jinak což by jinak inhibovalo - parakrinními mechanismy - uvolňování histaminu z ECL buněk a sekreci kyseliny parietálními buňkami • snižující se pH (rostoucí [H+]) přímo stimuluje D bb. k uvolnění somatostatinu a posupné inhibici uvolňovaní gastrinu z G bb. a tedy redukci žaludeční sekrece (negativní zpětná vazba) Důležitá role prostaglandinů v regulaci produkce žal. šťávy ale i dalších funkcí !!! • prostaglandiny (PGE2 a PGI2) jsou přítomny ve vysokých koncentracích v žal. sliznici a žal. šťávě • prostaglandiny inhibují HCl sekreci • stimulují produkci hlenu a bikarbonátů • udržují průtok krve žal. sliznicí • poskytují zásadní ochranu proti širokému spektru agens potenciálně poškozujících sliznici • farmakologická inhibice COX1 tudíž významně ovlivňuje žal. sliznici negativním způsobem Poruchy motility žaludku • zvracení (emesis) • reflexní akt vedoucí k násilnému vypuzení žaludečního obsahu ústy • iniciováno z centra pro zvracení v retikulární formaci prodlužené míchy • v blízkosti také respirační a vazomotorické centrum a centrum pro salivaci • proto zvýšení srd. frekvence a slinění • průběh • hluboký nádech následovaný zadržením dechu • uzavření hrtanové záklopky (glottis) • kontrakce bránice, břišních a hrudních svalů (tedy nitrobřišního a nitrohrudního tlaku) • kontrakce pyloru a duodena a naopak relaxace žaludku a dolního jícnového svěrače • tedy žaludek má při zvracení v podstatě pasivní úlohu, vše je důsledkem zvýšení nitrobřišního tlaku • zvracení většinou předchází navolnost (nausea) • podněty zrakové, čichové a chuťové • podněty z žaludku (roztažení, zpomalené vyprazdňování, zánět) • podráždění vestibulárního aparátu • bolest • zvracení centrálního původu • z vyšších center • meningitidy, úrazy hlavy, nádory mozku, epilepsie • většinou bez nausei Gastritis • akutní • stresová ( Cushingův vřed) • trauma, popáleniny, po chirurgickém výkonu,  ICP • šokový stav • infekční • post radiační • alkohol • korozivní • systémové infekce • bakteriální i virové • urémie • produkty závadného jídla • chronická • typ A - autoimunitní ( atrofická gastritida) • typ B – bakteriální • zánět zejm. antra způsobený H. pylori • bez achlorhydrie a  gastrinu Atrofická gastritida prekanceróza • poškození převážně parietálních bb. cytotox. T- lymfocyty • kompenzatorně  gastrin • rovněž se tvoří protilátky proti • vnitřnímu faktoru (IF) a komplexům IF/B12 • Na/K-ATPáze • karboanhydráze • receptoru pro gastrin • důsledky • achlorhydrie = sideropenická anemie • později megaloblastová (perniciózní) anemie • větší zásoby B12 než železa v játrech, efekt proto opožděný • prekanceróza Normal mechanisms and defects of B12 absorption • The vitamin B12 (Cbl) released from food protein by peptic action is bound to haptocorrin (HC, also commonly known as the R-protein, or the R-factor) produced by the salivary glands of the oral cavity in response to ingestion of food • Cbl-HC complexes are formed in the stomach and travel to the duodenum, where pancreatic proteases digest the HC, releasing Cbl to bind to intrinsic factor (IF) • !!! B12 is structurally very sensitive to the hydrochloric acid found in the stomach secretions, and easily denatures in that environment before it has a chance to be absorbed by the small intestine • The IF-Cbl complex binds to a specific receptor in the distal ileum (the cubilinmegalin receptor) and is internalized, eventually released from lysosomes, and transported into the blood • Both HC and transcobalamin (TC) bind Cbl in the circulation, although the latter is the cellular delivery protein PEPTICKÝ VŘED GASTRODUODENA Žaludeční slizniční bariéra • vlastnost žaludku, která umožňuje bezpečně akumulovat žaludeční šťávu nezbytnou pro digesci • bariéra sestává ze 3 protektivních komponent • (1) kompaktní epitelová výstelka • epitelové bb. na povrchu žaludečních klků jsou spojeny prostřednictvím tight junctions bránící hlubší vrstvy sliznice • epitel má rovněž velmi vysokou regenerativní kapacitu • (2) vrstva hlenu produkovaná specializovanými bb. žaludečních žlázek • tato nerozpustná forma mucinu tvoří gelovou vrstvu na povrchu žal. sliznice bránící autodigesci pepsinem a HCl a příp. dalšími požitými agresivními látkami • (3) hydrogen karbonátové ionty secernované parietálními bb. • bikarbonátové ionty difundují do hlenu (a rovněž žaludeční cirkulace) a neutralizují kyseliny Peptický vřed • dříve se za hlavní etiologický faktor považovala hyperacidita • ale ta se uplatňuje pouze u některých nemocných (gastrinom – ZollingerEllison syndrom) • tumor vycházející z gastrin-produkujících bb. pancreatu • lokalizace v dist. části jícnu, žaludku, duodenu a prox. části tenk. střeva • rozsah • ulcus = slizniční defekt pronikající muscularis mucosae • eroze = defekt omezený pouze na sliznici • komplikace pept. vředu • krvácení • perforace • penetrace • striktura Pneumoperitoneum Patofyziologie peptického vředu • vřed je vždy výsledkem nerovnováhy agresivních a protektivních faktorů • ztráta mukózní ochrany/obrany • pokles slizniční perfuze • např. stres nebo šok (popáleniny!), vysoký ICP (Cushingův vřed) • léky – inhibitory COX1 nebo fosfolipázy A • NSAID • kortikosteroidy • dysmotilita • opožděné vyprazdňování žaludku v případě žaludečního vředu • zrychlené vyprazdňování žaludku v případě duodenálního vředu • omezená schopnost regenerace epitelu • porušená syntéza prostaglandinů • léky – inhibitory COX1 nebo fosfolipázy A • NSAID • kortikosteroidy • agresivní faktory • hyperacidita (HCl) • habituálně zvýšená sekrece parietálních bb. • vyšší bazální sekrece • jejich větší množství • větší citlivost k histaminu nebo gastrinu •  pepsin • žluč (u duodeno-gastrického refluxu) • alkohol, nikotin, kofein • Helicobacter pylori Prevalence H. pylori v populacích celosvětově • úspěšný lidský mikrobiální patogen • ve vyspělých zemích infikuje žaludeční sliznici u 30-50% populace • jinde mnohem více • indukuje chron. gastritidu B, peptické eroze a vředy a je debatován jeho podíl na vzniku rakoviny žaludku (karcinom a lymfom) a atrofické gastritidy • pozitivita • 90–95% pacientů s duodenálním vředem • 60–80% pacientů s žaludečním vředem • ale 20% zdravých, trvale asymptomatických osob Helicobacter pylori • patogenicita/virulence závisí na • faktorech hostitelského organismu/člověka • vřed je multifaktoriální onemocnění • rozdílech mezi kmeny H. pylori • H. pylori je spirální mikroaerofilní G-negativní bakterie • jeho genom kóduje cca 1500 proteinů vč. enzymů (např. ureáza, fosfolipáza), adhezivních proteinů, exotoxinů (např. VacA), pro-zánětových mediatorů (např. CagA) • genom H. pylori se kontinuálně mění během chronické kolonizace nositele tím, že mutuje a dochází k importu částí DNA z jiných kmenů H. pylori během perzistentní infekce nebo re-ingekce • H. pylori způsobuje poškození stěny žaludku 2 způsoby: • přímé poškození epitelových bb. sliznice • enkapsulované bičíky napomáhají rychlému pohybu a průniku H. pylori z kyselého povrchu sliznice do hlubších vrstev (s vyšším pH) • produkce ureázy (a tedy NH3) vede k lokální neutralizaci HCl • produkce proteáz a fosfolipáz vede k destrukci hlenu • produkce katalázy zvyšuje rezistenci k fagocytóze • nepřímo stimulací produkce • HCl mírnou hypergastrinémií (působením H. pylori na antrální G-bb.) a aktivací protonové pumpy • exotoxinů (jako např. VacA  uvolnění cytochromu C z mitochondrií  apoptóza) • pro-zánětových mediadotrů (CagA) indukujících tvorbu dalších pro-zánětových cytokinů (IL – 1β a TNF) mechanismus of action and resistance to acid environment • H. pylori neprostupuje přes nepoškozený epitel  minimální či žádná systémová imunitní odpověď u intaktní sliznice • IgA protilátky Pathogenicita H. pylori • H. pylori moves in the viscous mucin layer via flagella • the urease activity enables production of ammonia from endogenous urea that buffers gastric acid in the immediate vicinity of organism • expresses of bacterial adhesins that enhances the bacterial adherence to foveolar cells • expression of bacterial toxins • Cag A (Cytotoxin associated gene A protein) • alters signalling pathway, alters the cytoskeletal rearrangement and alters the tight junctions between the cells • Vac A (Vacuolating cytotoxin gene A protein) • causes formation of vacuoles in the cells, induces apoptosis, causes disruption of epithelial junctions and blocks the T cells response Symptoms of gastric vs. duodenal ulcer • stomach • etiologically more often contribution of loss of barrier function rather than true hyperacidity • chron. gastritis type B • duodenogastric reflux • drugs • older people • painful soon after the onset of eating • avoiding eating, patients often put on weight • duodenum • protection of duodenum weak • Brunner’s glands secreting alkalic mucus • coordinated peristaltics mixing gastric content with pancreatic and biliary juices which then acidic content • etiologically more often hyperacidity and infection by H. pylori • genetic effects • often blood group 0 • HLA-B5 • younger people • neurotics (faster gastric motility) • painful later after meal • relieved by food • seasonal manifestation Pept. vřed žaludku vs. duodena žaludek • etiologicky se častěji uplatňuje porucha obranyschopnosti sliznice • chron. gastritida B • duodenogastrický reflux • ulcerózní léky • kouření • starší lidé • klin. obraz • bolest časněji po jídle • cca půl až hodinu • pacient raději hladoví • úbytek váhy • antacida neúčinná • hojí se 2 – 3 měsíce • riziko karcinomu žaludku duodenum (4x častěji, tj. 80) • ochrana duodena není tak vydatná jako u žaludku • sliznice duodena obsahuje Brunnerovy žlázky, které secernují alkalický, ale řídký hlen • koordinovaní peristaltika duodena zabezpečuje promísené žal. šťávy s pankreatickými a biliárními sekrety, což neutralizuje kyselou žaludeční sekreci ze žaludku • etiologicky častěji se uplatňuje hyperacidita a infekce H. pylori • genetické vlivy • častěji kr. sk. 0 • HLA-B5 • mladší lidé, neurotičtí, sezónní manifestace • klin. obraz • bolesti v epigastriu v delším intervalu od jídla (2-3 hodiny, což se někdy interpretuje jako na lačno) • často budí nemocného v noci – noční hladové bolesti • jídlo a antacida přinášejí úlevu • nárůst váhy • hojí se rychleji, cca 4 – 6 týdnů Detekce H. pylori • invasivně – z biopsie během gastroskopie • světelná mikroskopie • PCR • kultivace • intravitální mikroskopie • ureázový test • ne-invazivní • aspirace žaludeční šťávy nasogastrickou sondou s násl. PCR • PCR ze vzorku stolice • dechový test (urea breath test, UBT)