ANd9GcQq-CzjKT2zjU-tTdHBssMjyVltasNjrR2e9ztHOPrstNWs390rdw Komory, obaly a cévní zásobení CNS mesenC hemmedRnew Komory4 Komory3 cornu frontale pars centralis cornu occipitale cornu temporale obr71 f62eb f73eb Komory7 Komory6 Komory5 obr62 obr66 f62eb f73eb http://www.nan.upol.cz/neuro/images/upravene_fotky/zeva.jpg http://www.nan.upol.cz/neuro/images/upravene_fotky/zevc.jpg 3g 3h CT vyšetření foramen Magendie foramina Luschkae obrz5 zvýšený tlak CST podél n. opticus – komprese v. centralis retinae – papilledema, papilární edém zvýšený tlak CSF podél n. opticus způsobí kompresi v. centralis retinae – papilledema, papilární edém DURA50 Obaly CNS pia arachnoidea dura mater endorhachis Neuroaxiální anestezie u císařského řezu - spinální anestezie komplikace s hrozbou kraniálního rozšíření, dýchání Neuroaxiální anestezie u císařského řezu - epidurální anestezie, venózní pleteň, segmentální působení bez většího rizika kraniálního rozšíření, poudější nástup obrz4 perivaskulární Virchow-Robinův perivaskulární prostor Deriváty dura mater https://www.easynotecards.com Deriváty dura mater Dura mater – tepenné zásobení a.carotis interna a. ophthalmica a. ethmoidalis ant. a. meningea anterior a.carotis externa a. maxillaris a. meningea media a.carotis externa a. pharyngea ascendens a. meningea posterior a.vertebralis rr. meningei CevZasMozku8circulus3 CevZasMozku8circulus A. cerebelli inf. post. A. vertebralis A. basilaris A. cerebelli inf. ant. A. labyrinthi Aa. pontis A. cerebri post. A. cerebelli sup. A. communicans post. A. carotis interna A. cerebri media A. cerebri ant. A. communicans ant. Circulus arteriosus cerebri (Willis) NettCirculusVill5 A. basilaris A. cerebelli sup. A. vertebralis A. cerebelli inf. post. A. cerebelli inf. ant. CevZasMozku8circulus2 NettCirculusVill3 A. cerebri media A. cerebri ant. CevZasMozku8circulus6 A. cerebri post. A. cerebri media A. cerebri ant. A. pericallosa A. callosmarginalis r. calcarinus NettCirculusVill4 a.centrales anterolaterales (leticulostriatae) A. cerebri media A. cerebri ant. A. pericallosa File:Cerebral vascular territories.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ed/Cerebral_vascular_territories_midline.jpg obrz2 epidurální hematom subdurální hematom subarachnoi- deální krvácení epidurální hematom – do potencionálního epidurálního prostoru při traumatu hlavy, krvácení z r. anterior nebo posterior z a. meningea media subdurální hematom – vzniká z povrchových cerebrálních vén, které procházejí do sinus sagittalis sup. subarachnoideální krvácení - krvácení z cév z tepen Willisova okruhu - nejčastěji po prasknutí cévní výdutě (aneuryzmatu) Krvácení epidural hematoma – do potencionálního epidurálního prostoru při traumatu hlavy, krvácení z r. anterior nebo posterior z a. meningea media subdural hematoma – vzniká z povrchových cerebrálních vén, které procházejí do sinus sagittalis sup. subarachnoideální krvácení - krvácení z cév procházejících - nejčastěji po prasknutí cévní výdutě (aneuryzmatu) - má za následek přítomnost krve v likvoru (subarachnoideové krvácení). Epidurální hematom způsobený krvácením a. meningea media (tepna ležící mezi kostí a tvrdou plenou) Subdurální hematom způsobený krvácením z přemosťující žíly Subarachnoidální hematom způsobený krvácením z tepen Willisova okruhu (aneurisma) Epidurální hematom Subdurální hematom po traumatického poranění mozku, mezi tvrdou plenou mozkovou (dura mater) a pavučnicí (arachnoidea). Subdurální hematom Související obrázek Stránky o mozkové aneurysma — Stock ilustrace Subarachnoideální krvácení 1c7 1d7 MR angiografie (MRA) CT angiografie (CTA) Cévní zásobení mozku - aneurizma Aneurizma MR angiografie (MRA) O. Volný, R. Mikulík (2013) 1. Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), Brno 2. Anatomický ústav LF MU, Brno 3. I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Extrakraniální systém kolaterální cirkulace kolaterály mezi povodím a. carotis externa, její větví a. meningea media a a. carotis interna Obr. 1. Extrakraniální systém kolaterální cirkulace (bočná projekce) znázorňující kolaterály mezi povodím a. carotis externa (černá), její větví a. meningea media (šedá) a a. carotis interna (světle šedá). A – kolaterální cirkulace cestou a. facialis a a. ophtalmica, B – kolaterály mezi povodím a. maxillaris a a. ophtalmica, C – kolaterály mezi povodím a. meningea media a a. ophtalmica, D – durální arteriální spojky – anastomózy mezi aa. meningeae a tepnami mozku, nejvíce vytvořeny v povodí a. meningea media (větev a. maxillaris, tj. systém ACE) a ACM, E – anastomózy mezi a. occipitalis s tepnami mozečku, F – anastomózy mezi a. occipitalis a parietální větví a. meningea media O. Volný, R. Mikulík (2013) 1. Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), Brno 2. Anatomický ústav LF MU, Brno 3. I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Intrakraniální systém kolaterální cirkulace spojky mezi tepnami mozku (ACA, ACM, ACP) a tepnami mozečku Obr. 2. Intrakraniální systém kolaterální cirkulace (bočná projekce) znázorňující spojky mezi tepnami mozku (ACA, ACM, ACP) a tepnami mozečku. A – a. communicans posterior (kolaterální cirkulace na úrovni Willisova okruhu), B – leptomeningeální anastomózy mezi ACA a ACM, C – leptomeningeální anastomózy mezi ACM a ACP, D – „tektální plexus“ anastomózy na úrovni tentoria mezi aa. cerebelli superiores (SCA) a ACP, E – anastomózy v povodí mozečkových tepen uplatňující se především u mozečkových infarktů. RTG snímek hlavy dítěte v boční projekci Angiografie = kontrastní vyšetření mozkových cév, větvení a.carotis interna 1.A.carotis interna 2.Karotický sifon 3.A.cerebri anterior 4.A.cerebri media 1 2 3 4 RTG snímek hlavy v boční projekci Angiografie - větvení a.carotis interna 1.karotický sifon 2.a.cerebri anterior 3.a.cerebri media 4.a.pericallosa 1 2 3 4 17 RTG snímek hlavy v předozadní projekci Angiografie - větvení a. carotis interna 1.a.carotis interna 2.karotický sifon 3.a.cerebri media 4.a.cerebri anterior 5.a.pericallosa 1 2 3 4 5 RTG snímek hlavy v boční projekci Angiografie - větvení a. vertebralis 1.A.vertebralis 2.A.basilaris 3.A.cerebri posterior 4. 1 2 3 RTG snímek hlavy v předozadní projekci Angiografie - větvení a.vertebralis 1.A.vertebralis dextra, sinistra 2.A.basilaris 3.Aa.cerebri posteriores 1 2 3 3 1 CevZasMozku3 CevZasMozku2 CevZasMozku1 2a 2c 2d CT vyšetření s rychlým nitrožilním podáním kontrastní látky CT angiografie (CTA) Při CT vyšetření s rychlým nitrožilním podáním kontrastní látky lze zobrazit i cévy zásobující mozek – CT angiografii (CTA). Při CTA se využívá i dalších možností zpracování CT skenů, kterým jsou rekonstrukce v jiné rovině anebo trojrozměrná rekonstrukce (obr. 2 a videozáznam 2-1). Obr. 2. CT angiografie (CTA) mozku – normální nález. CTA se provádí tak, že se nitrožilně aplikuje bolus kontrastní látky a v okamžiku její nejvyšší koncentrace v tepnách zásobujících mozek se provede rychlá série tenkých CT skenů. Z nich se potom rekonstruují různé typy obrazů zobrazující cévy zásobující mozek. Strany na skenech jsou orientovány stejně jako na základních CT skenech. Obrazy MIP („maximum intensity projection“) 2a-d zachycují struktury určité denzity (zde cévy a skelet) ve vrstvě, jejíž šířku lze nastavit a podle potřeby měnit. a – 2D Obraz v axiální rovině, b – širší vrstva ve stejné rovině, c – silnější vrstva zachycující cévy v sousedství střední čáry v sagitální rovině, d – vrstva ve frontální (koronální) rovině zachycující větvení vnitřních krkavic (aa. carotides internae). Obr. 2. CT angiografie (CTA) mozku – normální nález. CTA se provádí tak, že se nitrožilně aplikuje bolus kontrastní látky a v okamžiku její nejvyšší koncentrace v tepnách zásobujících mozek se provede rychlá série tenkých CT skenů. Z nich se potom rekonstruují různé typy obrazů zobrazující cévy zásobující mozek. Strany na skenech jsou orientovány stejně jako na základních CT skenech. Obrazy MIP („maximum intensity projection“) 2a-d zachycují struktury určité denzity (zde cévy a skelet) ve vrstvě, jejíž šířku lze nastavit a podle potřeby měnit. a – 2D Obraz v axiální rovině, b – širší vrstva ve stejné rovině, c – silnější vrstva zachycující cévy v sousedství střední čáry v sagitální rovině, d – vrstva ve frontální (koronální) rovině zachycující větvení vnitřních krkavic (aa. carotides internae). 7a 7b SONOGRAFIE - po nástřiku kontrastní látky, a. carotis interna Při angiografii se získává rychlá série obrazů v krátkém časovém období po nástřiku kontrastní látky do příslušné tepny. Angiografie mozkových tepen- zobrazení cév zásobujících mozek po nástřiku kontrastní látky do tepny – se používá při potřebě potvrdit či vyloučit jejich postižení (obr. 7). Ke spolehlivému zobrazení všech případných změn se provádí postupný nástřik všech tepen zásobujících mozek (obou krkavic a obou vertebrálních tepen) ve dvou (případně i více) projekcích. Protože však jde o vyšetření invazivní (je třeba píchnout do arterie – nejčastěji se napichuje tepna v třísle pacienta po místním znecitlivění), předchází jí v poslední době méně invazivní CT angiografie nebo MR angiografie. Při nich se kontrastní látka aplikuje do žíly; přitom některé MR angiografie však lze provést i bez aplikace kontrastní látky. Diagnostické angiografické vyšetření se nejčastěji provádí těsně před na ně navazujícím radiologickým intervenčním výkonem, který v mnoha případech nahrazuje klasickou operaci. K nejčastěji prováděným radiologickým intervenčním výkonům v oblasti mozku patří léčba výdutí (aneuryzmat) tepen zásobujících mozek, rekanalizace (obnovení průtoku) neprůchodných tepen u pacientů s akutními cévními mozkovými příhodami a uzavírání arterio-venózních malformací. Tyto výkony jsou minimálně invazivní, je při nich nutné získat přístup do tepen. 7e1 7f SONOGRAFIE - po nástřiku kontrastní látky, a. carotis interna Digitální subtrakční angiografie (DSA) tepen zásobujících mozek – normální nález 7n 7m SONOGRAFIE - po nástřiku kontrastní látky, a. carotis interna Digitální subtrakční angiografie (DSA) tepen zásobujících mozek – normální nález Selektivní nástřik a. carotis interna vlevo, předozadní projekce 4a 4c [USEMAP] MR angiografie MR angiografie Magnetická rezonance (MR) umožňuje nejen výše popsané zobrazení („magnetic resonance imaging“ – MRI), ale i jiné typy vyšetření, jako např. zobrazení cév – MR angiografii (MRA) (obr. 4) a další (viz níže). Obr. 4. MR angiografie (MRA) mozku – normální nález. Na rozdíl od CTA není při MRA nezbytná aplikace kontrastní látky. Lze „zobrazit pohyb“ – tok v cévách – i nativně. Takto byly získány i prezentované obrazy. (V některých případech však je nitrožilní aplikace kontrastní látky nutná.) Obr. 4a–d. Obrazy MIP zachycující tepny i žíly. a – v axiální rovině, b – v sagitální rovině, c – ve frontální (koronální) rovině více frontálně – zobrazuje větvení vnitřních krkavic, d – ve frontální rovině více dorzálně – zobrazuje vertebro–bazilární povodí. Obr. 4e–h. Barevné rekonstrukce typu „volume rendering.“ 4f 4g 4e 4h MR - 3D rekonstrukce po odstranění ostatních struktur http://2.bp.blogspot.com/-8An_d670ecE/UF9gxjx7MSI/AAAAAAAB774/enIZoNq_aUs/s1600/mca+superior+divisi on+infarct.JPG Obraz infarktu levého frontálního kortexu v MRI MRI axial FLAIR images of Brain show an infarct involving left frontal lobe anterior to sylvian fissure. Area of involvement corresponds to left MCA Superior Division territory. http://1.bp.blogspot.com/-I5AIwDp1jJM/UF9gqPEw4vI/AAAAAAAB77M/VfLRw2JDEiY/s1600/mca+inferior+divisi on+infarct+ct+brain.JPG Obraz infarktu levého temporálního kortexu v CT CT study of brain shows an infarct involving the left temporal lobe below the Sylvian fissure. Area of involvement corresponds to left MCA Inferior Division territory Obsah obrázku text Popis vygenerován s vysokou mírou spolehlivosti Plexus venosus vertebralis internus post. Plexus venosus vertebralis internus ant. dub001 Sinus sagittalis sup. Sinus sagittalis inf. Sinus rectus Sinus transversus Confluens sinuum Sinus petrosus sup. et inf. Sinus sigmoideum Sinus cavernosus v. ophthalmica sup. v. ophthalmica inf. Plexus pterygoideus Sinus sagittalis sup. Sinus rectus Sinus sagittalis inf. v. cerebri magna (Galenova žíla) Confluens sinuum Sinus occipitalis Sinus transversus Sinus sigmoideum No Image Available! Obsah obrázku text Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti v. cerebri magna (Galenova žíla) v. cerebri interna v. basalis (Rosenthali) Sinus rectus Obsah obrázku plazi Popis vygenerován s vysokou mírou spolehlivosti Obsah obrázku text Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti v. basalis v. cerebri magna (Galenova žíla) v. cerebri interna caverSinus3 Fig. 11 Coronal gadolinium-enhanced T1W image shows an enhancing right IIIrd nerve on its cavernous segment (thin white arrow), caused by a metastasis from colon carcinoma. Note the normal non-enhancing nerve seen as a grey dot in the lateral aspect of the cavernous sinus (thick white arrow) Obsah obrázku plazi Popis vygenerován s vysokou mírou spolehlivosti Foramen parietale a emisarius Foramen occipitale a emisarius Foramen mastoideum a emisarius Canalis condylaris a emisarius