Slinné žlázy Temporomandibulární kloub 8.3.2022 Přednáška2 • Přehled slinných žláz dutiny ústní a jejich mikroskopická stavba • Velké slinné žlázy - topografie, stavba a popis. Slina • TMJ – základní stavba a funkce Slinné žlázy – glandulae salivariae Exokrinní žlázy s řídkou vodnatou, hlenovitou nebo smíšenou sekrecí vznikly čepovitým bujením ektodermu primitivní ústní dutiny do ektomezenchymu (složený orgán) Klasifikace slinných žláz • Podle typu sekrečních oddílů a charakteru sekretu: serózní - aciny mucinózní - tubuly smíšené - aciny, tubuly + tubuly s Gianuziho lunulami (tubuloacinární jednotky) • Podle velikosti: velké – gl. parotis, gl. submandibularis a gl. sublingualis malé – jsou uloženy v tela submucosa, počet 800 až 1000 Obecná stavba velkých slinných žláz • Vazivo capsula fibrosa (pouzdro) septa (+ cévy, nervy, interlobulární a větší vývody) • Parenchym lalůčky Žlázové oddíly (serózní aciny, mucinózní tubuly, serózní lunuly) Vývody (vsunuté, žíhané, interlobulární, hlavní) Vazivo u gl. parotis a gl. submandibularis vazivo zahuštěno v pouzdro gl. sublingualis a gl. lingualis anterior pouzdro neúplné septa Žlázová tkáň (parenchym) Lalůčky obsahují: sekreční oddíly: serózní aciny, mucinózní tubuly popř. tubuly s Gianuzziho lunulami + 2 oddíly vývodního systému - vsunuté a žíhané vývody (interlobulární a hlavní - ve vazivu sept) Strukturní složky slinných žláz Stěna sekrečních oddílů: - bazální membrána - myoepitelové buňky - žlázové buňky Stěna vsunutých a žíhaných vývodů: - bazální membrána - myoepitelové buňky (pouze vsunuté vývody) - buňky krycího epitelu tubulus Mucinózní tubulus Serózní lunula Serózní acinus Vsunutý vývod Žíhaný vývod Myoepitelové buňky Sekreční oddíly Serózní acinyMucinózní tubuly Tubuly s lunulami Serózní aciny kulovité až ovoidní váčky (60 – 150 µm) s úzkým lumen stěna: serózní buňky, myoepitelové buňky, bazální membrána Buňky • pyramidový tvar a kulovité jádro při bázi • pod jádrem bazofilní cytoplazma (GER, mitochondrie a volné ribosomy • supranukleárně - eozinofilní sekreční zrna /zymogenní = proenzymová (zymogen = neaktivní enzymový prekurzor) Serózní buňky Řídký až vodnatý sekret, bohatý na bílkoviny a enzymy Serózní buňky Serózní aciny Parenchym slinné žlázy potkana: SA–serózní acinus, SG–sekreční granula, K–kapilára. TEM, primární zvětšení 1 500x Mucinózní tubuly Obvykle větší průměr než serózní aciny (cca 200 um), zřetelné lumen Na řezech příčně nebo podélně stěna: cylindrické mucinózní buňky, myopeitelové buňky a bazální membrána Miskovitě oploštělá jádra Apexy - četná zrna mucinogenu Vazký hlenový sekret Tubuly s lunulami (Gianuzziho, von Ebnerovy) - tubuloacinární jednotky Lunula = agregace serózních buněk na jednom nebo obou koncích mucinózní trubičky, podobná srpku nebo půlměsíce vyskytují se u slinných žláz smíšeného typu Sekreční oddíly Serózní acinyMucinózní tubuly Tubuly s lunulami • Serózní acinus • Mucinózní tubulus • Lunula (Gianuzzi) Sekreční oddíly Myoepitelové buňky Schopné kontrakce, Vegetativní řízení Regulují vylučování sekretu, řídí přísun živin a kontrolují elektrolyty Vloženy mezi báze sekrečních buněk (acinů i tubulů) a bazální membránu Oploštělé tělo, několik výběžků, mezi sekrečními a myoepitelovými buňkami četné desmosomy příp. hemidesmosomy V cytoplazmě aktinová mikrofilamenta (svazečky) + cytokeratinová filamenta Buňky napomáhají vyprazdňování sekretu do lumen sekrečních oddílů a jeho další pasáži skrz vsunuté vývody (v jejichž stěně jsou rovněž přítomny) Původ: Crista neuralis, jsou aktivní cca od 25. týdne prenat. vývoje Žlázové vývody – Intercelulární (nemají vlastní stěnu, mezibuněčný prostor) – Vsunuté (jednovrst. plochý ep., jen v serózních a smíšených žlázách) – Žíhané (jednovrst. kubický ep.; bazální labyrint  žíhání) – Interlobulární (jednovrst. – vrst. cylindr. ep., probíhají v septech) – Hlavní (dvouřadý nebo vrst. cylindrický. ep.) Vývody Vsunuté ŽíhanéIntercelulární Hlavní Interlobulární Vsunuté vývody Úzký a tenkostěnný kanálek, na preparátech kolabovaný Stěna: bazální membrána, myoepitelové buňky a jednovrstevný plochý až nízce kubický epitel Početné jsou u serózních žláz (buňky vsunutých vývodů vylučují do sliny makromolekulární látky: lysozym + lactoferin) Žíhané vývody Širší než vsunuté vývody (v preparátech snadno nalézt), obvykle uprostřed lalůčku (i na okraji) Stěna: Bazální membrána a jednovrstevný nízce cylindrický epitel Buňky se intenzivně barví kyselými barvivy, na apexech mikroklky, báze buněk vykazují radiální žíhání (bazolaterální labyrint) V cytoplazmě cytokeratinová filamenta Glandula submandibularis: SP-serózní aciny, ŽV-žíhaný vývod, E-erytrocyty v cévě. Massonův žlutý trichrom. Buňky žíhaných vývodů upravují v sekretu obsah vody a elektrolytů (Na+, K+, Cl-, Ca2+, Mg2+, HCO3 - ). Proti koncentračnímu gradientu resorbce Na+, a Cl- ; po spádu sekrece K+ a HCO3nervová kontrola Žíhaný vývod – bazální labyrint Baze epitelové buňky: Invaginace cytoplasmatické membrány, četné mitochondrie epitelová buňka Interlobulární vývody a hlavní vývod Interlobulární vývody probíhají ve vazivových septech mezi lalůčky Vznikají spojením několika žíhaných vývodů a jsou vystlány vysokým jednovrstevným cylindrickým, v terminálních úsecích i dvouřadým nebo vrstevnatým cylindrickým epitelem Hlavní vývody Dvouřadý nebo vrstevnatý cylindrický epitel s pohárkovými buňkami Ductus parotideus Ductus submandibularis Ductus sublinguales (major et minores) Hlavní vývody Dvouřadý nebo vrstevnatý cylindrický epitel V epitelu jsou pohárkové buňky Stěna zesílena hustým kolagenním vazivem, popř. i hladkými svalovými buňkami Ductus Rivini (V) s dvouřadým cylindrickým epitelem v septu gl. sublingualis. Massonův žlutý trichrom. Topografie velkých slinných žláz Ductus parotideus Ductus submandibularis Ductus sublinguales (major et minores) Glandula parotis Čistě serózní žláza 14 - 28 g Pouzdro, septa a lalůčky Serózní aciny, vývody zastoupeny všemi úseky – vsunuté vývody dlouhé a žíhané úseky početné Ductus parotideus (Stenoni) - 2. horní molár (Steno/Stensen, Niels) Adipocyty! Papilla parotidea Glandulaparotis Glandula submandibularis • SMÍŠENÁ tuboalveolární žláza s převahou SERÓZNÍ složky • 10-15 g, má vlastní vazivové pouzdro • Serózní aciny - asi 80 %, zbytek mucinózní tubuly s Gianuzziho lunulami • Vsunuté i žíhané vývody • Ductus submandibularis (Whartoni) - frenulum linguae trigonum submandibulare Glandula submandibularis Glandula sublingualis • SMÍŠENÁ tuboalveolární žláza s převahou MUCINÓZNÍ složky • 2g • Vepředu na dně ústní dutiny poblíž střední roviny na m. mylohyoideus • Neúplné pouzdro • Mucinózní tubuly, serózní aciny vzácné, místo nich tubuly s Gianuzziho lunuly • Chybějí vsunuté vývody, žíhané ano, ale málo a krátké • Ductus sublingualis major (Bartholini) • Ductus sublinguales minores (Rivini) Glandula sublingualis Slina (saliva) Produkt všech slinných žláz ústní dutiny 1,0–1,5 litr/den (0,3 - 0,6 ml/min) Malé žlázy 10% / velké žlázy 90% (gl. parotis 25 %, gl. submand. 60-65 %, gl. sublingualis 10 %) Čirá nebo lehce opaleskující viskózní tekutina, slabě kyselé pH: 6,8 (6,5 – 7,2) Skládá se ze složky tekuté a formované: Tekutá: voda (95%) + ionty - Na+, K+ , Cl-, Ca2+, Mg2+, HCO3 , aj. bílkoviny: amyláza (ptyalin) a maltáza, peroxidáza, lysozym, laktoferin glykoproteiny – hlen (mucin) imunoglobuliny (Ig A, IgG a IgM) malé organické molekuly (glukóza, aminokyseliny, močovina, kys. močová aj.) Formovaná: odloupané buňky epitelu ústní dutiny, slinná tělíska (jde o pozměněné lymfocyty) a nepatogenní saprofytické bakterie 2 etapy: primární slina (izotonická) - neprošla žíhanými vývody a definitivní slina (hypotonická) - byla modifikována v žíhaných vývodech Funkce sliny - Protektivní: tvoří na povrchu sliznice a zubů tenký film - slinný film stimuluje reparační procesy v ústní dutině účastní se remineralizace a udržuje integritu zubů zajišťuje vlhkost a samočištění sliznice ústní dutiny zuby chrání před působením bakterií - Antimikrobní: proteiny s bakteriostatickým účinkem – lysozym, peroxidasa, laktoferin, aj. - Zvlhčovací: zvlhčuje sousta suché potravy a usnadňuje jejich polykání - Digestivní: zahajuje štěpení polysacharidů (slinná amyláza) slina představuje citlivý indikátor orálního zdraví (změny při onemocnění periodontu, karies, kandidózy aj.) Lokalizace Název Typ Velikost Rty gll. labiales sup. et inf. smíšené, přev. mucinózní malé Tváře gll. buccales smíšené, přev. mucinózní malé gll. molares (retromolares) smíšené, přev. mucinózní malé GL. PAROTIS serózní VELKÁ Patro tvrdé gll. palatinae (žlázová zóna ) mucinózní malé měkké gll. palatinae mucinózní malé Jazyk gl. apicis lingue (Blandini-Nuhni) smíšená, přev. mucinózní malá/ velká žlázky Ebnerovy (gll. papillae vallatae) serózní malé žlázky Weberovy (gll. linguales post.) mucinózní malé Dno dutiny ústní GL. SUBMANDIBULARIS smíšená, přev. serózní VELKÁ GL. SUBLINGUALIS smíšená, přev. mucinózní VELKÁ Patologie (onemocnění) slinných žláz Sialadenitis (sialoadenitis) – zánět slinných žláz, bakteriálního nebo virového původu Sialolithiasis - slina ve vývodech se stane vazkou natolik, že zahuštěný sekret může druhotně kalcifikovat - znemožní odtok (drenáž) - neprůchodnost vývodů Sialolitiáza u malých slinných žláz - dilatací sekrečních oddílů (mukokéla), a zvětšením žlázek Při neprůchodnosti ductus submandibularis - velká retenční cysta uložená na spodině ústní dutiny – ranula („žabka“) (při neprůchodnosti duct. sublingualis major nebo ductus sublinguales minores) Regulace činnosti slinných žláz Autonomní nervový systém: z hlavového oddílu parasympatiku a hrudního sympatiku do žláz vstupují eferentní vlákna, která vytvářejí na povrchu sekrečních oddílů a vývodů husté pleteně stimulace sympatických vláken snižuje produkci sliny stimulace parasympatických vláken zvyšuje salivaci malé slinné žlázy secernují neustále velké slinné žlázy vydávají sekrety pouze na podnět (např. chemický, mechanický aj.). Atrofie žlázového parenchymu atrofie provází některá systémová onemocnění, indukována léky, ozářením Důsledek: hyposalivace - xerostomia („sucho v ústech“) Temporomandibulární kloub Čelistní kloub (art. temporomandibularis, TMJ) Složený kloub – spojení mezi dolní čelistí a fixní spánkovou kostí lebeční báze Fossa mandibularis na šupině os temporale + Tuberculum art. spánkové kosti Caput mandibulae (condylus mandibulae) Discus articularis – vazivová ploténka Caput mandibulae (condylus mandibulae) – protáhlý elipsoidní tvar, podlouhlá osa orientována horizontálně na povrchu kondylu - tenká ploténka kompakty Uvnitř spongióza – trámečky se rozbíhají z centra kondylu radiálně k povrchu V dětství trámečky mohou obsahovat i ostrůvky hyalinní chrupavky Mikroskopická stavba kloubu Fossa mandibularis • Ploténka kompaktní kosti • Přední ohraničení jamky tvoří tuberculum articulare – má podobnou stavbu jako caput mandibulae Kloubní plošky - vazivová chrupavka • Je zesílena na zadní straně tuberculum articulare • Chrupavka lépe odolává degeneraci a má dobrou schopnost regenerace Discus articularis • Vazivová ploténka tloušťky 3 – 4 mm • Její okraje uchyceny v kloubním pouzdře • Uprostřed tenčí – intermediální zóna (1 – 1,5 mm) • Jde o husté kolagenní vazivo neuspořádaného typu • V dospělosti může obsahovat i ostrůvky hyalinní chrupavky • Stabilizační a tlumící funkce (otřesy a vibrace) A: Articular layer B: Proliferative layer C: Chondrogenic layer D: Hypertrophic layer Mandibular condyle Složitá vnitřní struktura Zadní oddíl rozdělen ve 2 lamely: Horní retrodisková - z elastických vláken, která se upínají k zadnímu okraji jamky Dolní retrodisková - je fixována k zadnímu okraji kondylu Mezi lamelami je Zenkerův retroaurikulární polštář z řídkého kolagenního vaziva prostoupený žilní pletení: při otevírání čelistí je do ní nasávána krev z plexus pterygoideus Přední oddíl zesílen a končí úpony na m. pterygoideus lateralis zesílené oddíly působí jako klíny a stabilizují condylus v jamce Zadní oddíl Přední oddíl Discus articularis Zenkerův retroaurikulární polštář Kloubní pouzdro – volné, zvláště na mediální straně zevně zesíleno lig. laterale, mediálně lig. mediale 2 vrstvy: stratum fibrosum a stratum synoviale Kloubní dutina s trochou synoviální tekutiny rozdělena ve dva oddíly: horní - diskotemporální dolní - diskomandibulární Biomechanika kloubu: Horní (diskotemporální) patro – translační posuvné pohyby – protrakce, retrakce Dolní/diskomandibulární patro - rotační pohyby kolem příčné osy – elevace a deprese Pohyby do stran - lateropulze (laterotruze) Čelistní kloub (art. temporomandibularis, TMJ) TMJ (articular disc) movements: https://www.youtube.com/watch?v=mB468Jh9aAY&ab_channel=AlilaMedicalMedia MRI: https://www.youtube.com/watch?v=ZnNgMnSfAws&ab_channel=SpringerVideos Definitivní podobu nabývá mezi 20. – 25. rokem věku Adaptabilita kloubu – schopnost přizpůsobovat novým funkčním požadavkům Velmi dobrá u kloubní chrupavky Minimální u discus articularis a) Degenerativní změny na discus articularis (praskliny nebo trhliny) b) Perforace centrální části disku a propojení obou oddílů kloubní dutiny - po 5. deceniu Věkové změny čelistního kloubu TMJ clicking: https://www.youtube.com/watch?v=Opgz2EUyI0w&ab_channel=WellingtonVillageOrthodonticsOttawa