Trvalá dentice, Vady
17. 5. 2022
Stadium prořezávání
(erupce)
Stadium prořezávání (erupce)
Prořezávání zubů = růstový proces
Projevuje se tím, že zubní korunky v jistém časovém sledu vystupují z dásně, dosáhnou ústní dutiny a nakonec roviny okluze
U dočasné dentice probíhá mezi 5. - 30. měsícem po narození
Růst a prodlužování (elongace) kořene budoucího zubu
Průběh:
Kořen zubu doroste ke dnu osifikovaného zubního lůžka
Při dalším růstu se zvedá a k povrchu dásňového valu vytlačuje zubní korunku
Komprese dásně - porucha cévního zásobení a v terminální fázi apoptóza/nekróza
Po odloučení odumřelé tkáně vznikne otvor pro zubní korunku
Během pořezávání je korunka chráněna zbytky sklovinného orgánu = redukovaný sklovinný epitel (REE)
Když korunka dosáhne k dásňovému valu, redukovaný sklovinný epitel fúzuje s orálním epitelem
Během výstupu korunky z dásňového valu se redukovaný sklovinný epitel postupně od povrchu skloviny oddělí
Stadium prořezávání (erupce)
Když korunka zubu dosáhne roviny okluze, zbývá z redukovaného epitelu 1-2 mm široký proužek okolo cervikální části
korunky - těsnící epitelová manžeta (Gottliebova manžeta)
Stadium prořezávání (erupce)
Vývoj alveolárního výběžku
Zakládá se souběžně s ostatními oddíly horní a dolní čelisti a probíhá na vazivovém podkladě (intramembranózní
osifikace)
Zpočátku je nízký a dotváří se až s vývojem kořenů zubů a během prořezávání dentice, kdy se rozliší na
a) kortikální ploténku (lamina vestibularis, lamina oralis)
b) kribriformní ploténku (os alveolare)
c) trámečky spongiózní kosti
Časový přehled prořezávání dočasné dentice
Exfoliace
i1 6. - 8. měsíc 7 rok
i2 7. - 12. měsíc 8 rok
c 15. - 20. měsíc 12 rok
m1 12. - 16. měsíc 10 rok
m2 20. - 30. měsíc 11-12 rok
Erupce dočasné dentice probíhá mezi 5. - 30. měsícem po narození
Dočasná dentice je plně funkční do 6. roku, poté začíná její náhrada definitivními zuby
Vypadání (exfoliace) dočasné dentice kopíruje prořezávání
Vývoj trvalé dentice
Rozložen do podstatně delšího období než dočasné
Začíná v polovině 2. trimestru (cca 4. měsíc prenatálního vývoje) a končí prořezáním mezi 7. - 17. (40). rokem věku
Mechanismy i vývojová stadia jsou obdobná jako u dočasné dentice
Řezáky I1,I2, špičák C a premoláry P1,P2, se vyvíjí ze sekundární zubní lišty
Sekundární zubní lišta je derivátem lišty primární, není souvislá, ale je tvořena agregacemi ektodermových a
ektomezenchymových buněk v sousedství zárodků dočasných zubů
Vývoj trvalé dentice
Moláry M1, M2, M3 se vyvíjí z dorzálního (distálního) pokračování (prodloužení) primární zubní lišty, z níž se vyvinuly
zuby dočasné dentice
Vývojově moláry náleží k zubům dočasné dentice
Vývoj trvalé dentice
Vývoj trvalé dentice
Časový sled utváření základů pro trvalé zuby
(zubní zárodky trvalých zubů)
Prenatálně:
M1 4. měsíc - náhradní lišta
I1, I2 5 - 6. měsíc
C 8. měsíc
Postnatálně:
M2 6. měsíc - náhradní lišta
P1 10. - 12. měsíc
P2 18. měsíc (1,5 roku)
M3 5. rok - náhradní lišta
Permanentní moláry vývojově náleží k zubům dočasné dentice
fétus - stáří 6 měsíců (zubní lišty)
Základ pro dočasný a definitivní zub leží původně ve stejné úrovni, oba obklopeny ektomezenchymem a sdílejí část dentálního vaku
Během dalšího vývoje definitivní zub sestupuje (a primární zub roste) a zaujme místo pod kořenem zubu dočasného
Základy obou zubů odděluje kostěná přepážka – vyvíjející se definitivní zub má samostatné lůžko
Vývoj trvalé dentice
I1/i1
Bukolinguální řezy centrálními řezáky dítěte (novorozenec - 9 let)
U molárů probíhá obdobně jako u zubů dočasných
U trvalých řezáků, špičáků a premolárů je složitější – potřeba odstranit zub primární dentice
S růstem kořene trvalého zubu korunka tlačí kostní přepážku, jež odděluje oba zuby.
Dochází k rezorbci kostěné komůrky
Po rezorbci stropu korunka tlakem způsobí resorbci kořene dočasného zubu
Role „-klastů“
Výsledkem je postupné zkracování kořene dočasného zubu
Paralelně s tím dochází ke změnám v zubní dřeni,
periodonciu a epitelové úponové manžetě dočasného zubu
Erupce trvalých zubů
Periodontium ztrácí ligamentózní charakter
přeměna v řídké kolagenní vazivo (i nadále si udržuje
schopnost rediferenciace z důvodu tvorby periodocia
definitivního zubu)
Epitelová manžeta sestupuje apikálně
obnažení cementu a tím urychlení jeho resorpce
Zubní dřeň - přeměna v proužky hustého vaziva
… při zvýšené zátěži, např. rozmělňování hutného sousta, kdy
vazivo již nestačí zub při kousání a žvýkání dostatečně fixovat a
stabilizovat, se proužky přetrhají a následuje vypadnutí
dočasného zubu (exfoliace)
Kanál, vzniklý po vypadnutí dočasného zubu se nazývá
gubernakulární. Je využit korunkou trvalého zubu k prostupu
do ústní dutiny
Erupce trvalých zubů
gubernakulární kanál
Časový průběh vývoje trvalé dentice:
tooth jaw dental calcifica end of eruption root
cap tion enamel dev. formation development
Smíšená dentice (smíšený chrup)
Kombinace dočasných a trvalých zubů
Období smíšené dentice začíná prořezáním M1 a končí vypadnutím m2
Trvá mezi 6. - 12. rokem
Exfoliace (vypadávání) zubů primární dentice kopíruje jejich prořezávání
1 střední řezáky 6. – 8. měsíc 7. rok
2 boční řezáky 7. – 12. měsíc 8. rok
4 špičáky 15. – 20. měsíc 12. rok
3 první stoličky 12. – 16. měsíc 10. rok
5 druhé stoličky 20. – 30. měsíc 11. – 12. rok
Smíšená dentice
Vývojové vady zubů a chrupu
Anomálie počtu zubů
Zvýšený počet zubů
Rudimentární
Nadpočetný
Snížený počet zubů
Hypodoncie
Oligodoncie
Anodoncie
Srostlice
dentes confusi (pravé)
dentes concreti (nepravé)
zubní drůzy
Anomálie tvaru zubů
Anomálie velikosti zubů
Makrodoncie
Mikrodoncie
Anomálie tvorby tvrdých zubních tkání
Sklovina
Dentin
Cement
Anomálie polohy zubů
protruze
transpozice
rotace
heterotopie
retence
Anomálie prořezávání z časového hlediska
dentitio tarda
dentitio praecox
Vývojové vady zubů a chrupu
a) Zvýšený počet zubů (dentes supernumerarii, hyperdoncie, polyodoncie)
Častější v trvalé dentici,
Má tvar normální (nadpočetný) nebo abnormální (rudimentární, odontoid)
Nepravá hyperdoncie – při perzistenci některých dočasných zubů
Anomálie počtu zubů
dysostosis cleidocranialis
Mesiodens – v mezeře mezi horními středními řezáky (kulovitý event. čípkovitý tvar
Dens parapremolaris - nadpočetný třenový zub na tvářové nebo patrové straně oblouku nebo dens distopremolaris (mezi
P2 a M1)
Dens paramolaris - mezi první a druhou stoličkou na vestibulární straně oblouku
Dens distomolaris - nadpočetná 4 stolička (umístěna distálně od 3 moláru)
Dentes prelactales (dentes natales) - předmléčné zuby – vzácné. Malé nadpočetné zuby přítomné již při narození, se
zakrnělou korunkou a bez kořene (vyskytují se v oblasti dolních řezáků)
diferenc. dg.: odlišit od dentitio precox
(předčasného prořezání dočasných řezáků)
Dědičný základ nebo hormonální podklad – hyperplazie nadledvin
b) Snížený počet zubů - některé zuby se nezaloží
Hypodoncie - vrozené chybění jednotlivých zubů (méně než 6 zubů)
vyskytuje se u 0,7 % (dočasná), u 2 % (perm.) jedinců (M3, I2 , P2 /dolní)
Oligodoncie - porucha, kdy chybí více než 6 zubů,
1 : 10 000, častěji u mužů - (zuby určité skupiny, familiární výskyt, AD dědičnost /součást různých syndromů
Anodoncie - úplné chybění zubů. Vzácná, spojena s celkovou dysplazií ektodermu a ektomezenchymu (syndrom
1. žaberního oblouku)
Christův-Siemensův-Touraneův syndrom - oligodoncie až anodoncie spojená s poruchou jiných orgánů ektodermového
původu - kožních žláz a vlasů: anhidróza, hypotrichóza, suchá šedavá kůže, jemné krátké světlé vlasy, vystouplé čelo, sedlovitý
nos, a tlusté rty; chybění potních žláz způsobuje poruchu termoregulace a hyperpyrexii
Hypodoncie Oligodoncie
Srostlice
Pravé - dentes confusi (obr. C) - úplně srostlé zuby - společná korunka, kořen i zubní dřeň (společná dutina) – vznikají
nejčastěji splynutím zubních základů
Nepravé - dentes concreti (obr. A, B) - dvě korunky a společný kořen vznikají srůstem cementu. Dentes geminati - vzácně
rozdělením jednoho základu
Zubní drůzy (obr. D, E) - srůstem základů několika zubů (časté u premolárů)
Odontomy - smíšené nádory zubního původu (epitelomezenchymové)
Časté, postihují korunku nebo kořen
Aberantní ameloblasty, abnormální utváření Hertwigovy epitelové pochvy
Korunka: hřebovité boční řezáky, odchylné uspořádání hrbolků u stoliček (tuberculum paramolare, distomolare, anomale Carabelli)
Kořen: počet, délka, tvar a větvení, sbíhání, rozbíhání
Anomálie tvaru zubů
Makrodoncie a Mikrodoncie - zvýšená/snížená činností jednotlivých úseků nebo celé zubní lišty (disproporce mezi
velikostí zubů a čelistí)
Izolovaná - mikrodoncie (horní řezáky, M3) / makrodoncie - horní řezáky a špičák
Úplné (makrodontismus, microdontismus - lidí trpasličího vzrůstu)
Anomálie velikosti zubů
Sklovina
Hypoplazie skloviny
Vzniká při dočasné poruše nebo předčasném ukončení aktivity ameloblastů
Projevy: celkové ztenčení skloviny, fissury, rýhy, jamky, korunka má většinou abnormální tvar
Izolovaný x skupinový výskyt
Příčiny:
• rachitis nebo hypoparathyroidismus
• syphilis congenita (Hutchinsonovy zuby) - řezáky soudkovitého tvaru s poloměsíčitě vykrojenou incizální hranou
• poškození zárodků stálých zubů zánětlivými afekcemi dočasných zubů (na korunkách trvalých zubu fissury a
pigmentované jamky - Turnerovy zuby)
• tetracyklinová antibiotika (medikace u dětí do 8 let zakázána)
Anomálie tvorby tvrdých zubních tkání
Amelogenesis imperfecta (primární defekt skloviny)
vždy hereditární podklad, dědičnost AD, AR, ale i vazba na X chromosom
3 formy: hypoplastická, hypomaturační a hypomineralizační
Hypoplastická: lokální defekty (fisury, dolíčkování) nebo celkově ztenčená sklovina, postihuje obě dentice, dočasnou
nebo trvalou, AD dědičnost
(ameloblasty nejsou funkční po celou dobu amelogeneze)
Hypomaturační: tloušťka skloviny normální, má však skvrnitý vzhled a žlutobílou až hnědou barvu v porovnání se zdravou
je měkčí a snadno se odlupuje od dentinu
Výskyt dočasná nebo trvalá, příp. obě dentice, AR dědičnost
(nestejnoměrné maturace skloviny)
Hypomineralizační: sklovina po prořezání zubu má normální tloušťku, ale je velmi měkká a drolí se, a záhy během
přirozené atrice mizí (odstranit ji lze také ostrými předměty)
nemocní si stěžují na citlivost na chlad a teplo
1: 20 000 dětí školního věku
Dentin
Dentinogenesis imperfecta
porucha vývoje dentinu, který je narůžovělý až hnědavý a má snížený počet tubulů
Zuby jsou drobné a šedomodré barvy (po ztrátě skloviny nahnědlé barvy -“jantarové zuby“)
sklovina je sice normální, avšak se snadno odděluje od dentinu (rychlá abraze), u dočasných zubů časté fraktury korunky
Velmi vzácná, AD dědičnost
Cement
hypercementosis (hereditární)
cementové exostózy
aberantní cement
Anomálie polohy zubů
Protruze - podélná osa vykloněna labiálně
Retruze - podélná osa skloněna orálně (do dutiny ústní)
Transpozice - výměna místa mezi 2 sousedními zuby v zubním oblouku (špičák/řezák nebo první molár/špičák)
Rotace - otočení zubu kolem podélné osy (mesiorotace, distorotace)
Heterotopie (anomální erupce) (heteros jiný, topos – poloha místo)
zub se založil a vyvinul na atypickém místě (isthmus faucium, tvrdé patro) nebo se prořezal mimo čelistní oblouk
(vestibulárně nebo linguálně)
Retence - stav, kdy se trvalý zub neprořeže do ústní dutiny v době výměny, ale zůstane v alveolárním výběžku
Anomálie prořezávání z časového hlediska
Dentitio tarda - do konce 10. měsíce není prořezán žádný zub
Dentitio praecox - první dočasný zub prořezán před 4. měsícem věku