KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)
• jedná se o vývojově
pokročilejší část předního
mozku a o nejpokročilejší část
mozku vůbec
• uloženy (přemístěny) nejvyšší
řídící funkce v těle
• objemově největší částí mozku,
jemuž dává tvar i velikost
Vnější stavba koncového mozku
mozkové polokoule (haemispheria cerebri): párová součást
koncového mozku- haemispherium dextrum a sinistrum, každá
polokoule sestává ze dvou základních částí:
• bazální část (pars basilaris): tvořena jádry šedé hmoty
uloženými uvnitř hemisféry, tzv. bazálními ganglii
• plášťová část (pars pallialis): tvoří tzv. pallium – plášť, který
pokrývá shora bazální část, obsahuje ve vnější vrstvě šedou
hmotu, tzv. mozkovou kůru (cortex), a ve vnitřní vrstvě bílou
hmotu, která tedy naléhá na bazální ganglia v nitru hemisféry
• mozková polokoule je svým tvarem předozadně protáhlou
čtvrtkoulí, obě hemisféry dohromady tvoří polokouli
• pravá a levá hemisféra jsou ve střední rovině odděleny
hlubokou štěrbinou (fissura longitudinalis cerebri)
• od mozečkových hemisfér jsou polokoule koncového
mozku odděleny příčně probíhající štěrbinou (fissura
transversa cerebri)
• na hemisférách rozlišujeme tři plochy:
facies inferior (dolní plocha)
facies medialis (vnitřní přivrácená plocha)
facies superolateralis (zevní konvexní plocha)
• na spodině fissura longitudinalis cerebri leží kalozní těleso –
corpus callosum (představuje hlavní a největší komisuru
telencephala)
Mozkové laloky
Každá hemisféra se dělí na 5 laloků:
čelní lalok (lobus frontalis): naléhá na vnitřní plochu šupiny čelní
kosti- polus frontalis
temenní lalok (lobus parietalis): naléhá na vnitřní plochu kosti
temenní
týlní lalok (lobus occipitalis): naléhá na vnitřní plochu šupiny týlní
kosti- polus occipitalis
spánkový lalok (lobus temporalis): naléhá na vnitřní plochu
šupiny kosti spánkové
ostrovní lalok (lobus insularis): tzv. Reilův ostrůvek, umístěný v
jámě mezi lalokem spánkovým, čelním a temenním (ve fossa
lateralis), není na povrchu mozku viditelný
• hemisféry jsou na svém povrchu rozbrázděny velkým
množstvím rýh (sulci) na tzv. mozkové závity (gyri), toto
zbrázdění se označuje jako gyrifikace a slouží ke zvětšení
povrchu mozkové kůry, do které se potom vejde větší množství
neuronů (souvisí to s mohutným rozvojem koncového mozku u
savců), k hlavním rýhám patří:
• sulcus centralis
• sulcus parietooccipitalis
• fissura lateralis cerebri
Vnitřní stavba koncového mozku
• mozková kůra (cortex): vnější vrstva pláště, je to tedy
součást pars pallialis
• těleso bílé hmoty (corpus medullare): vnitřní vrstva
pláště, je to součást pars pallialis
• bazální ganglia (striatum): útvary odpovídající pars
basilaris
1. MOZKOVÁ KŮRA
• mozková kůra je vrstva šedé hmoty pokrývající mozkové
hemisféry
• tvoří vnější vrstvu pláště (pallia), je gyrifikovaná, čímž její
plocha dosahuje (po rozvinutí) asi 0,25 m2. Mozková kůra
obsahuje na průřezu 3 – 6 vrstev neuronů, mezi nimiž je
velké množství synaptických spojů, z morfologického a
fylogenetického hlediska rozlišujeme následující úseky
mozkové kůry (pláště):
Allocortex (paleocortex, archicortex)
Neocortex
1. allocortex
• vývojově nejstarší část mozkové kůry
• trojvrstevná struktura - obsahuje tři morfologicky odlišné
vrstvy neuronů, u nižších obratlovců zahrnuje veškerou
hmotu mozkové kůry pokrývající bazální ganglia, u člověka
jen asi 5% plochy mozkové kůry
• z fylogenetického hlediska rozlišujeme dva vývojové
stupně této kůry:
a) paleocortex: původní kůra koncového mozku, která se ve
fylogenezi vyvinula jako čichový mozek(rhinencephalon), u
člověka zaujímá paleocortex jen asi 1% plochy mozkové kůry
(čichové centrum)
b) archicortex: hlavní součástí tzv. limbického mozku, vyvinul se
jako sídlo emočních reakcí, emoce (instinkty) jsou u nižších
obratlovců (částečně i u lidí) spojovány především s čichem
(hlavním zdrojem informací potřebných k orientaci v prostředí), se
kterým má archicortex těsné anatomické vztahy (je umístěn vedle
paleocortexu, tedy čichového mozku), archicortex zaujímá u
člověka asi 4% povrchu mozkové kůry na spodině hemisfér a v
přilehlých oblastech
2. neocortex
• vývojově mladší část mozkové kůry
• šestivrstevnou strukturu, tzv. obsahuje šest morfologicky
odlišných vrstev neuronů
• u člověka zaujímá neocortex asi 95% povrchu mozkové
kůry a je sídlem nejvyšších řídících funkcí, základní
šestivrstevná stavba této kůry se na různých místech
hemisféry více či méně liší
• byly vypracovány tzv. cytoarchitektonické mapy
rozdělující mozkovou kůru do několika oblastí s přibližně
stejnou vnitřní stavbou, nejpoužívanější je Brodmannova
mapa dělící (celou) mozkovou kůru do 11 oblastí (regiones)
a 52 ploch (areae)
• funkčně můžeme mozkovou kůru rozdělit do tzv. funkčních
korových oblastí – okrsků, jež jsou sídly nejvyššího
zpracování a integrace motorických a senzitivních informací
(kůra motorická, senzitivní, zraková, sluchová atd.)
Funkční korové oblasti mozkové kůry
• téměř každá funkční korová oblast má dvě složky – primární
(přijímá informace z receptorů nebo vydává povely k činnosti
svalů) a sekundární (asociační) (zajišťuje hlubší analýzu dané
funkce a integraci s ostatními korovými a podkorovými centry)
Zrakové oblasti
Sluchové oblasti
Senzitivní oblasti
Motorické oblasti
Motorické oblasti Senzitivní oblasti Zrakové oblasti
motorická korová centra
• jedná se o ty oblasti mozkové kůry, jejichž neurony vydávají
impulzy k činnosti svalů
• jejich axony tedy pokračují do nižších úrovní CNS jako
sestupné (motorické) dráhy
• v kůře koncového mozku mají specifické řídící oblasti
především funkce ovládající příčně pruhovanou (somatickou)
svalovinu
• primární motorická oblast- volní hybnost- pyramidová dráha poškození
= chabá obrna (gyrus praecentralis)
• sekundární (asociační) motorická oblast- složitější pohyby,
příprava pohybu- poškození = spastická obrna a zástava řeči
(gyrus frontalis superior)
• premotorická oblast- příprava pohybu - spolupráce s
okohybným polem - poškození = apraxie (gyrus frontalis zadní
část)
• frontální okohybné pole- poškození = deviace bulbů
senzitivní korová centra
• přijímá prostřednictvím senzitivních drah informace z receptorů
v kůži, pohybovém systému a v útrobních orgánech o citlivosti
(senzitivitě)
• jedná se tedy o centrum jak somatosenzitivity, tak
viscerosenzitivity
• primární senzitivní oblast- pocity dotykového čití - poškození
= hypestezie (snížená citlivost) (gyrus postcentralis)
• sekundární (asociační) senzitivní oblast- pocity méně
přesného čití - rozeznávání předmětů jejich ohmatáním
(parietální lalok – horní část fissura lateralis)
senzorické korové oblasti
• centra smyslového vnímání (tedy obdoba senzitivních
center, týká se však specializovaných smyslových orgánů)
• informace jsou do nich přinášeny z receptorů smyslových
orgánů příslušnými dostředivými nervy
• čichová oblast
• chuťová oblast - v sousedství center pro senzitivitu jazyka
• zraková oblast – porucha - korová slepota
• sluchová oblast – porucha – hluchota - pacient nerozumí řeči
• vestibulární oblast
řečová centra
• řeč (schopnost jazyka, mluveného i psaného) je
specifickou vlastností pouze člověka. Má dvě řídící centra –
motorické a senzorické, které velmi úzce spolupracují a
jsou propojeny svazkem nervových vláken (tzv. fasciculus
arcuatus)
• obě řídící centra jsou uložena v dominantní (tj. většinou
levé) hemisféře
Brocova (motorická) kortikální oblast - u praváků v Lhemisféře,
u leváků v P-hemisféře
• uloženo v čelním laloku před primární motorickou kůrou
• toto centrum řídí pohyby svalů, které se uplatňují při mluvené
řeči a při řeči psané, dává člověku schopnost vyjadřovat se
• porucha - rozumí řeči, ale nemluví
Wernickeova (senzorická) kortikální oblast - v dominantní
hemisféře
• uloženo v zadní části spánkového laloku, sousedí s asociační
sluchovou oblastí, se kterou má funkčně velmi úzký vztah
• umožňuje pochopení mluvené řeči, pochopení psané řeči
(schopnost číst) a smyslu mimického vyjadřování (gestikulace)
• porucha - nerozumí řeči, mluví nesrozumitelně
Wernickeovo centrum porozumění řeči
• stýkají se a analyzují podněty ze zrakové a zvukové oblasti
• hlavní oblast lidské řeči, váže se na ní interpretace slov,
vyjadřuje duševní pochody, emoce a uplatňuje se při myšlení,
logickém uvažování
• rozvinutější je v levé hemisféře, v pravé hemisféře má trochu
jinou funkci (vnímání hudby, obrazů, prostorová orientace)
Př. Otázka :“Jak se jmenuješ?“- 1. otázka se zaregistruje ve
sluchové oblasti; 2. strukturuje se ve Wernickeově oblasti
(uvědomění), 3. prostřednictvím obloukovitého svazku do
Brocova centra (motorické oblasti) a vydá signál svalům
úst a hrdla, které umožní odpověď na otázku.
Nejvyšší řídící centra
• jedná se o sídla nejvyšších funkcí, patří sem např. kůra
limbického mozku, která řídí emoční chování a paměť,
centra řečová…
Asociační korové oblasti
• dochází zde k integraci somatosenzitivních, zrakových a
sluchových korových oblastí
• lokalizace je v širokých korových oblastech lobus
parietalis, occipitalis, temporalis
• zvláště pro člověka má ale největší význam tzv. frontální
asociační kůra uložená v předních částech čelních laloků je
spojena s thalamem, limbickým systémem a RF realizují se
zde nejvyšší mentální funkce, vzniká zde pocit vědomí a
sebevědomí,
• porucha- apatie, emoční labilita (frontální lobotomie)
Limbický systém
• sídlem paměti a zdrojem emocí a motivací
• limbická odpověď – afektivní chování - strach, vztek,
agrese, potěšení, odpor, nebezpečí
• motivace - hlad, žízeň, sexuální a reprodukční chování
• korové struktury (zachování života a rodu)
• jádra v koncovém mozku - amygdala
• jádra diencephala a kmene - jádra thalamu a hypothalamu
• spoje limbického systému
Amygdala
• Největší komplex šedých hmot, temporální lalok
• aferentní – z mozkové kůry (čich, chuť, asociační kůra) a z
BG, hypotalamu a RF
• eferentní – hypotalamus, BG, thalamu, mozkový kmen
• integrace senzorické informace - schopna ovlivňovat
somato- i visceromotoriku - dodává neutrálním vjemům
emoční náboj
• zničení- zklidnění- poruchy emočního prožívání
• dráždění- zvýšená pozornost, strach, úzkost, agrese
Hippocampus
- Zničení - ztráta schopnosti učit se, pamatovat si
ncl. anterior
thalami
gyrus parahippocampalis
hippocampus
ncl. mamillaris
gyruscinguli
tr. mammilo-thalamicus
fornix
Papezův okruh (James
Papez 1939)
• nemá specifickou funkci
• z makroskopického hlediska jsou obě hemisféry (jejich kůra)
přibližně stejné, avšak liší se svojí funkční aktivitou
• u řady funkcí obvykle jedna hemisféra převažuje, to je tzv.
dominantní hemisféra
• u asi 96% praváků a asi 70% leváků je dominantní pravá
hemisféra
• pravá hemisféra se u většiny lidí uplatňuje v neverbálních
schopnostech (trojrozměrné vidění, rozpoznávání tváří,
emočního obsahu řeči, estetické vnímání atd.)
• levá hemisféra při schopnostech verbálních (vyžadujících
analýzu situace, logické myšlení atd.)
Dominance hemisfér
2. TĚLESO BÍLÉ HMOTY KONCOVÉHO MOZKU
• bílá hmota koncového mozku se nazývá corpus medullare,
je tvořena obrovským počtem nervových vláken (drah), jež
spojují různá místa v hemisférách nebo vedou z hemisfér
do ostatních částí nervové soustavy
asociační dráhy: dráhy, které spojují dvě různá místa v téže
hemisféře, příkladem je fasciculus arcuatus (obloukový svazek)
– dráha spojující Brocovo a Wernickeovo centrum řeči
komisurální dráhy: dráhy spojující dvě místa v opačných
hemisférách, zajišťují koordinovanou činnost obou hemisfér,
největším jejich svazkem je kalózní těleso (corpus callosum)
projekční dráhy: dráhy spojující mozkovou kůru s nižšími
úrovněmi CNS (nebo naopak), vystupují (nebo vstupují) z
mozkového kmene přes crura cerebri do hemisfér a zde se
vějířovitě (radiálně) rozbíhají ke kůře – tento vějířovitý útvar
složený z nervových vláken se nazývá corona radiata
Asociační dráhy - propojují různě vzdálené korové
oblasti hemisféry
- krátká vlákna
- dlouhá vlákna
Komisurální dráhy
• corpus callosum
Lobus frontalis, parietalis,
occipitalis + sluchové
• commissura anterior
Lobus temporalis,
čichové oblasti,
hippokampové oblasti
• commissura fornicis
Gyrus hippocampi a
hippokampové oblasti
• commissura posterior
Zadní jádra talamu
Projekční dráhy - svazky axonů, tvoří spojení kůry
telencefala a níže uložených strukt.
krátké projekční dráhy
dlouhé projekční dráhy
capsula interna
Vzestupné - vedou senzitivní a
senzorické informace, kříží se- radiatio
talami, optica, acustica
Sestupné - vedou motorické informace,
kříží se- tractus corticospinalis
Capsula interna
CAPSULA INTERNA
• nahromadění nervových drah mezi talamem a BG
crus anterius - vlákna předního tr. thalamocorticalis a tr.
frontopontinus
genu - tr. Corticonuclearis (část svalů hlavy a krku)
crus posterius - tr. corticospinalis (topograficky)
tr. corticoreticularis, tr. corticorubralis
tr.talamocorticalis, tr. parieto- , temporo-occipitopontinus
radiatio optica – konec zrakové dráhy
radiatio acustica – konec sluchové dráhy
3. BAZÁLNÍ GANGLIA
• jedná se o velká jádra šedé hmoty, leží laterálně od thalamu,
jsou zanořeny do hloubky bílé hmoty
• bazální ganglia jsou nejvyvinutější částí koncového mozku u
vodních obratlovců, u nichž převládají nad mozkovou kůrou,
nejvyššího rozvoje dosáhla u ptáků, u savců, byl rozvoj striata
zatlačen rozvojem mozkové kůry
• bazální ganglia jsou funkčně zapojena do motorických
neuronálních okruhů (podobně jako motorická kůra
koncového mozku, velká jádra šedé hmoty ve středním mozku
a mozeček – se všemi těmito částmi mozku jsou bazální
ganglia spojena)
• učastní se především na vytváření programů pro zamýšlené
pohyby, koordinace mezi reflexní a úmyslnou aktivitou
• nejsou sama schopna vytvářet vstupní informace pro pohyb
• klíčový význam v integraci motorických funkcí
• spolu s mozečkem spojení mezi senzorickým a
motorickým systémem
• emoce, kognitivní funkce
• u živočichů s málo rozvinutou kůrou – motorické ústředí
(let)
• Corpus striatum= nucleus caudatus + putamen
• Nucleus lentiformis= globus pallidus (pallidum) + putamen
• Claustrum
• Nucleus amygdalae (mandle), která je funkčně zapojena do
tzv. limbického systému
Poškození bazálních ganglií
• Chorea- bezděčné pohyby v klidu i při pohybu,
mizí ve spánku
• Athetosa- pomalé kroutivé pohyby distálních částí
končetin, grimasy, nejasná řeč
• Balismus- mimovolní pohyby značné amplitudylétací
pohyby
• Parkinsonismus- hypertonie svalů, ztížená
hybnost, klidový třes mizící ve spánku, tichá řeč,
drobné písmo
Mozkové komory
Ventriculus lateralis
- v hemisférách
Foramen interventriculare
Ventriculus tertius
- mezi thalamy
Aqueductus mesencephali
Ventriculus quartus
- mezi mozkovým kmenem a
mozečkem
• ependym komor+pia mater = tela choroidea- plexus
choroideus- liquor cerebrospinalis (150ml, denně 500ml)
• apertura mediana et laterales ventriculi IV. subarachnoidalní
prostor
Lumbální punkce
Hydrocephalus
Cévní zásobení mozku
A. vertebralis
A. carotis interna
Circulus arteriosus Willisi
Žilní odtok
Sinus durae matris
Děkuji za pozornost!
• Obrázky:
• Atlas der Anatomie des Menschen/Sobotta. Putz,R., und
Pabst,R. 20. Auflage. München:Urban & Schwarzenberg, 1993
• Netter: Interactive Atlas of Human Anatomy.
• Naňka, Elišková: Přehled anatomie. Galén, Praha 2009.
• Čihák: Anatomie I, II, III.
• Drake et al: Gray´s Anatomy for Students. 2010
• www.kenhub.com
Platí, že:
1 ganglion spinale leží na předním
kořenu míšního nervu
2 zadní kořen míšního nervu obsahuje
pouze vlákna aferentní
3 z míchy odstupuje 32 párů míšních
nervů
4 cauda equina se nachází v oblasti
krční páteře
5 žádná odpověď není správná