Autonomní nervový systém
AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
• autonomní nervový systém se podílí na
inervaci viscerálního oddílu těla, řídí
autonomní (vegetativní) funkce, které
probíhají nezávisle na naší vůli
• ovlivňován mozkovou kůrou, limbickým
systémem, hypotalamem
• inervuje senzoricky vnitřní orgány a
cévy, motoricky hladkou a srdeční
svalovinu a žlázy
• do visceromotorických drah vložen
další neuron uložený v tzv.
autonomních gangliích
• pregangliová a postgangliová vlákna
• enterický systém –samostatný oddíl
Druhy podnětů
• jádra v CNS  visceromotorická vlákna - předními kořeny
míšními  autonomní ganglia podél páteře - k orgánům
hrudníku, břicha, pánve
• volná nervová zakončení ve stěně orgánů  tlak, tah,
bolest z útrob - viscerosenzorické  autonomní ggl.- do
zadních kořenů míšních - ggl. spinale nebo ggl. VII., IX., X.
a předány do visceromotorických jader
• Informace nejdou přímo z CNS – přepojují se v gangliích
mimo CNS
• tvořeny nejméně dvěma neurony, které se přepojují v tzv.
autonomním gangliu
• neuron pregangliový: myelinizovaný axon (tzv. „bílá vlákna“) a
jde z CNS do autonomního ganglia
• neuron postgangliový: nemyelinizovaný axon (tzv. „šedá
vlákna“) a probíhá z autonomního ganglia do vlastního
autonomního nervu
• autonomní (visceromotorická) nervová vlákna jsou
dvojího (funkčně antagonistického) typu
sympatická pars sympathica
parasympatická pars parasympathica
• žlázy a hladká svalovina téměř každého útrobního
orgánu jsou tedy inervovány jak sympatikem, tak
parasympatikem
• jeden systém je obvykle aktivační, druhý tlumící
• výjimkou je hladká svalovina kůže a kožní žlázy,
jsou inervovány pouze sympatikem
• v aktivaci obou systémů se uplatňuje biorytmicita
Hlavní funkce
• kontrakce a relaxace hladkých svalů
• funkce všech exokrinních a některých endokrinních žláz
• srdeční rytmus
• některé metabolické pochody
• autonomní nerovová vlákna také inervují hladkou svalovinu cév
a vytvářejí jemné pleteně přímo v jejich vazivovém obalu
(využívají cévy jako vodící dráhy), které je dovedou k některým
cílovým orgánům (do hladké svaloviny kůže a do kožních žláz
pronikají autonomní nervy prostřednictvím cév)
Dělení autonomní nervové soustavy
• sympatikus – fight or flight
• parasympatikus – rest or digest
• enterický systém
Parasympathicus
rest or digest
Sympathicus
fight or flight
systém kranio-sakrální (parasympathicus)
systém thorako-lumbální (sympathicus)
systém kranio-sakrální (parasympathicus)
Pars sympathica: jádra v CNS a v postranních sloupcích
míchy (C8 – L3)
Pars parasympathica: jádra v CNS u jader hlavových nervů,
postranní sloupce míchy (S2 – S4)
Sympathicus a parasympathicus se liší uspořádáním ganglií:
Sympatická ganglia:
• vzdálenější od cílových orgánů (při páteři) – paravertebrální
ganglia – truncus sympaticus dexter et sinister
Parasympatická ganglia:
• blíže orgánům (ganglion ciliare, pterygopalatinum, oticum,
submandibulare + roztroušena ve stěně orgánů)
Mediátory sympatiku a parasympatiku:
• pregangliová stejné (z CNS) – acetylcholin
• postgangliová sympaticus – noradrenalin
• postgangliová parasympaticus - acetylcholin
„systém thorakolumbální“
• řídí katabolické funkce, aktivuje funkce útrobních
orgánů, uplatňující se při vydávání energie:
- zrychluje srdeční činnost a dýchání
- způsobuje kontrakci hladké svaloviny cév v kůži a ve
vnitřních orgánech a tím zvyšuje krevní tlak (naopak
koronární tepny se jeho působením rozšiřují, aby byl
zajištěn dostatečný přísun krve do srdečního svalu, na
který je ve stavu stresu kladena větší zátěž)
- zvyšuje hladinu krevního cukru
- rozšiřuje zornice (mydriatický reflex)
- naopak zpomaluje trávení
- navozuje tedy stav bdění, tzn. stav zvýšené aktivity a
uplatňuje se tak při stresových reakcích
Funkce
• Centrální oddíl: ncll. Hypothalamicic medii, nucl.
intermediolateralis C8-L3- tzv. thorakolumbální
systém
• z míšního nervu se odděluje jako tzv. ramus
communicans albus - zakončen v tzv. sympatickém
gangliu vedle páteře - pregangliový úsek - do
paravertebrálních ggl.
• jednotlivá paravertebrální ganglia vytvářejí truncus
sympathicus – periferní oddíl
• z ganglií vycházejí vlastní sympatické nervy,
postgangliový úsek
• sympatické nervy vstupují různou cestou (přímo nebo
pomocí pletení v obalech velkých tepen) do
inervovaných orgánů
Truncus sympathicus
• ganglion trunci sympahtici (21-25) = paravertebrální ganglia
• rr. intergaglionares
• rr. communicantes albus + griseus
• rr. vasculares - periarteriální pleteně
• rr. viscerales=nn. splanchnici - do prevertebrálních ggl.
Krční část
Hrudní část
Břišní část
Pánevní část
Ganglion cervicale superius
Ganglion cervicale medium
Ganglion cervicothoracicum /
stellatum
- Jejich větve tvoří
periarteriální pleteně kolem
a. carotis ext. et int. - přívod
sympatiku ke krku a hlavě
- nn. cardiaci - inervace
srdce
Krční část
Ganglia thoracica (hrudní část)
• 10 párů ganglií
• nn. splanchnici - pro hladkou svalovinu GIT a jeho cév
• rr. communicantes grisei - k mezižeberním nervům
• větve k srdci, plicím, jícnu
Ganglia lumbalia (bederní, břišní část)
• 4-5 párů ganglií
• rr. communicantes grisei
• nn. splanchnici lumbales
• rr. vasculares
Ganglia sacralia (pánevní část)
• 4 páry ganglií
• rr. communicantes grisei - pro pánevní orgány
• periarterialní pleteně
PARASYMPATICUS
• pars cranialis: nejvýznamnější je parasympatická část nervus
vagus – inervuje v břišní dutině trávicí trubici až po hranici mezi
příčným a sestupným tračníkem tlustého střeva, kde tuto funkci
přebírá sakrální parasympatikus, a rovněž pohlavní žlázy
• pars sacralis: inervuje trávicí trubici od hranice mezi příčným a
sestupným tračníkem tlustého střeva až po rectum a útrobní
orgány uložené v pánvi (močový měchýř, pohlavní orgány s
výjimkou pohlavních žláz)
Funkce
Řídí anabolické reakce - uchování energie, tzn. navozuje útlum
organizmu:
- zpomaluje srdeční činnost a dýchání
- snižuje krevní tlak
- zužuje zornice (miotický reflex)
- zrychluje trávení, pocení a slinění
- uplatňuje se tedy především v klidu (spánku) a v době trávení
• pars cranialis- III.,VII.,IX.,X. (hlavový parasympatikus)
• pars sacralis S2-S4 (křížový parasympatikus) kraniosakrální
systém ganglia uložena až v těsné blízkosti
inervovaných orgánů (v jejich vazivových obalech, popř. přímo
v jejich stěnách), pregangliový úsek je tedy dlouhý a
postgangliový úsek je krátký
• mediátor je v celém úseku acetylcholin - cholinergní systém
Hlavový parasympatikus
• jádra hlavových nervů:
ncl. oculomotorius accessorius (EdingerWestphalovo
jádro) do ganglion ciliare (m.
sphincter pupilae, m. ciliaris)
ncl. salivatorius superior (VII.) do ganglion
pterygopalatinum a submandibulare (slzní žláza,
sliznice nosní dutiny, patra, jazyka, spodiny úst, gl.
sublingualis a submandibularis)
ncl. salivatorius inferior (IX.) do ganglion oticum
(glandula parotis a drobné slinné žlázy tváře)
ncl. parasympathicus n. X (s n. vagus k orgánům)
Kaudální prodloužení ncl. intermediolateralis
S2-5 (pars sacralis, pelvica) – k pánevním
orgánům (konečná část, tlustého střeva, rectum,
močový měchýř, vnitřní pohlavní orgány s
výjimkou pohlavních žláz),
nn. splanchnici pelvici
Sakrální parasympatikus
Ganglion ciliare
• končí zde pregangliová vlákna n.oculomotorius
• parasympaticus (m. sphincter pupillae, m. ciliaris) sympaticus
(m. dilatator pupillae)
Ganglion pterygopalatinum
• končí zde pregangliová vlákna n.facialis
• sliznice zadní části nosní dutiny, horní zubní oblouk, sliznice
tvrdého patra, slzná žláza
Ganglion submandibulare
• končí zde pregangliová vlákna n.facialis
• gl. sublingualis, gl. submandibularis, slinné žlázy jazyka a
spodiny úst
Ganglion oticum
• končí zde pregangliová vlákna n.glossopharyngeus
• Kůže, sliznice, zuby a dáseň dolní čelisti, gl. parotidea
Pregangliová vlákna n. vagus končí v prevertebrálních gangliích
dutiny hrudní a břišní
Pregangliová vlákna sakrálního parasympatiku se přepojují v
pánevních pleteních
Smíšené autonomní (prevertebrální) pleteně
1) Smíšené pleteně hrudníku
-plexus cardiacus
-plexus aorticus thoracicus
-plexus pulmonalis
-plexus oesophageus
2) Smíšené pleteně břicha a pánve
-plexus aorticus abdominalis: plexus coeliacus,
plexus renalis et suprarenalis, plexus testicularis
(ovaricus), plexus uretericus, pleteně kolem cév
-plexus hypogastricus superior: plexus rectales,
plexus vesicales, plexus prostaticus,
plexus deferentialis, plexus uterovaginalis
Enterický systém
• ve stěně trávicí trubice
• plexus submucosus
• plexus myentericus
• samostatný a nezávislý na
spojení se sympatikem a
parasympatikem
• funguje i po přerušení spojů s
ANS
• řídí napětí a pohyblivost trávicí
trubice, reguluje sekreci všech
žláz a průtok krve
• inervace a regulace funkce
žlučníku a pankreatu
Nervové dráhytractus
nervosi
• tractus-nervová dráha-homogenní skupina neuronů, která propojuje 2 šedé
struktury CNS a vede nervové vzruchy stejné povahy
• KLASIFIKACE DRAH:
• dráhy projekční: Jsou to dráhy dlouhé. Propojují mezi sebou šedé struktury
(jádra, kůru) uložené v odlišných etážích CNS – projikují tedy z jedné etáže
do jiné etáže
• dráhy krátké: Propojují mezi sebou 2 šedé struktury v téže etáži CNS:
asociační, komisurální
• dráhy vzestupné a sestupné:
dráhy vzestupné: projekční dráhy, které spojují nižší etáž CNS s vyšší
etáží. dráhy sestupné: projekční dráhy, které spojují vyšší etáž CNS
s etáží nižší.
• dráhy přímé a nepřímé:
dráhy přímé = projekční dráhy, které propojují výchozí a cílovou strukturu
krátkou máloneuronovou cestou. Jsou vývojově mladé.
dráhy nepřímé = projekční dráhy, které propojují výchozí a cílovou
strukturu delší - víceneuronovou cestou. Jsou vývojově staré
• dráhy motorické a senzorické:
dráhy motorické jsou zapojeny do regulace hybnosti
dráhy senzorické vedou do CNS čití ze exteroreceptorů, proprioreceptorů
a interoreceptorů + vedou do CNS čití ze smyslových receptorů
DRÁHY SENZORICKÉ
• receptor→CNS
• A) specifické:konkrétní informace
• B) nespecifické: skrze interneurony, obecné
informace, příprava CNS na příjem specifické
informace
• 1. neuron: pseudounipolární buňka spinálního
ganglia (jádra hlavového
nervu)→(mozeček)→thalamus→kůra mozková
• SOMATOSENZORICKÉ DRÁHY: protopatické čití
epikritické čití
propriocepce
• VISCEROSENZORICKÉ DRÁHY
• Protopatické čití: hmatové informace (teplo,
chlad, tlak, bolest, hrubá kožní citlivost)
1) Končetiny a trup: tractus spino-thalamo-
corticalis
1. Pseudounipolární neuron spinálního
ganglia→2. nucleus proprius→3. thalamus
→cortex (gyrus postcentralis, area 1, 2, 3)
2) Oblast hlavy: tractus trigemino-thalamo-
corticalis
1. Pseudounipolární neurony senz. ganglií HN (V.,
VII., IX., X.) →2. nucleus tractus spinalis (V.) →3.
thalamus→cortex
• Epikritické čití: diskriminační čití (hmatové
rozlišení tvaru předmětu atd.)
1) Končetiny a trup: tractus spino-bulbo-thalamo-
corticalis
1. Pseudounipolární neuron spinálního
ganglia→fasciculus gracilis, fasciculus cuneatus
→ 2. nucleus gracilis, cuneatus medialis→3.
thalamus →cortex (gyrus postcentralis, area 1,
2, 3)
2) Oblast hlavy: tractus trigemino-thalamo-
corticalis
1. Pseudounipolární neurony senz. ganglií HN (V.,
VII., IX., X.) →2. nucleus principalis (V.) →3.
thalamus→cortex
• Propriocepce: z pohybového aparátu do
mozečku
1) DK a trup: 1. Pseudounipolární neuron
spinálního ganglia→ 2. nucleus thoracicus→3.
mozeček →4. thalamus → cortex
2) HK: 1. Pseudounipolární neuron spinálního
ganglia→fasciculus cuneatus →2. nucleus
cuneatus lateralis →3. mozeček → 4.
thalamus→cortex
3) Oblast hlavy: tractus trigemino-thalamo-
corticalis
1. Pseudounipolární neurony nucleus
mesencephalicus nervi V. →2. mozeček →3.
thalamus→cortex
• VISCEROSENZORICKÉ DRÁHY
1. Pseudounipolární neuron spinálního
ganglia→2. nucleus intermediomedialis
→ nucleus intermediolateralis
→ FR →thalamus →cortex
DRÁHY MOTORICKÉ
• Rozumí se jimi soubor všech nervových drah, které jsou
zapojeny do regulace hybnosti. Patří k nim dráhy
pyramidové a extrapyramidové.
DRÁHY PYRAMIDOVÉ (přímé)
• projekční přímé motorické dráhy volní hybnosti (tj. vůlí
ovládané hybnosti)
• spojují motorickou kůru hemisféry s motoneurony
předních rohů míšních a s motoneurony jader hlavových
nervů jednoneuronovou cestou
• začínají v primární motorické kůře. patří k nim tractus
cortico-spinalis (dráha volní hybnosti trupu a
končetin) a tractus cortico-nuclearis (dráha volní
hybnosti příčně pruhovaných svalů hlavy ).
DRÁHY EXTRAPYRAMIDOVÉ
(nepřímé)
• Řízení mimovolní hybnosti
• Projekční dráhy extrapyramidové (spojují motorickou kůru
hemisféry s motoneurony předních rohů míchy s „přepojením“
v kmenových motorických jádrech )
• Spoje (motorických) bazálních ganglií (BG jsou propojena mezi
sebou i s dalšími motorickými strukturami mozku
(např. motorickou kůrou či motorickým thalamem)
• Dráhy mozečku
• Dále propojují kůru a motorická jádra thalamu, RF a např.
nucleus ruber, substantia nigraa td.
• Dráhy asociační:
• Stejná hemisféra: fibrae arcuatae, fasciculus longitudinalis superior,
et inferior, fasciculus uncinatus, fasciculus arcuatus
• Dráhy komisurální:
• Pravá a levá strana CNS: commissura anterior et posterior,
commissura fornicis, corpus callosum
Obrázky:
• Atlas der Anatomie des Menschen/Sobotta. Putz,R., und
Pabst,R. 20. Auflage. München:Urban & Schwarzenberg, 1993
• Netter: Interactive Atlas of Human Anatomy.
• Naňka, Elišková: Přehled anatomie. Galén, Praha 2009.
• Čihák: Anatomie I, II, III.
• Drake et al: Gray´s Anatomy for Students. 2010