1
Mikroskopická stavba oka
2
Zkouškové otázky
Nakresli meridionální řez oční koulí a popiš její stavbu (vrstvy stěny a obsah).
Mikroskopická stavba oka: rohovka, duhovka a řasnaté těleso. Akomodace.
Mikroskopická stavba oka: bělima, cévnatka a sítnice – slepý a světločivý oddíl.
Přehled buněk sítnice. Princip konvergence.
Stavba a funkce dioptrických prostředí oka. Spojivka, víčko a slzný aparát.
Okohybné svaly.
3
Orgán zraku
Zpracovává asi 85% informací z okolí
̶ Přijímá informace o intenzitě a barvě (vlnové délce) světla odraženého od
objektů
̶ Má schopnost přenášet informace do CNS ke zpracování
̶ schopnost ostřit na objekty
̶ dostatečnou pevnost (odolnost) - oči jsou usazeny v ochranném prostředí
lebky, v orbitách, obklopeny polštáři tukové tkáně, oko má zevní fibrózní
vrstvu, zajišťující pevnost oční koule
̶ schopnost volného pohybu – minimální tření
4
Orgán zraku
̶ oční koule - uložena v orbitě v tukovém vazivu (episklerální vazivo a vagina
bulbi (Tenoni))
̶ 3 vrstvy stěny
tunica externa (fibrosa) – z mezenchymu
tunica media (vasculosa) – z mezenchymu
tunica interna (nervosa) – z neuroektodermu
̶ obsah
komorový mok, čočka a sklivec
̶ přídatné struktury oka
víčko
spojivka
slzný aparát
okohybné svaly
Oční koule – ekvátor (rovník) a meridián (poledník)
https://azkurs.org/masarykova-univerzita-v-
brn-lkask-fakulta.html?page=6
centripetálnícentrifugální
Oční koule – 3 vrstvy stěny
ora serrata
Tunica
externa
(fibrosa)
Tunica
media
(vasculosa)
Tunica
interna
(nervosa)
Oční koule
přední zadní
segment oční
pupila
Příčný řez v úrovni prozencefala – cca 30 dní
Povrchový
ektoderm
Neuroektoderm
Mezenchym
Oční
pohárek
Oční váček
Plakoda čočky
3. komora
Intraretinální
prostor pohárku
Lumen stopky
pohárku
Příčný řez v úrovni diencefala – cca 6 týdnů
Další vchlipování přechází i na stopku očního pohárku
– fissura choroidea. Kondenzace mezenchymu ve
f.choroidea – sklivcové cévy (a. a v. hyaloidei).
Neuroektoderm
diencefala
Váček čočky
Sklivcové cévy
Intraretinální prostor
Lumen stopky
pohárku
Vývoj oka
Ve 3. týdnu se vytváří výchlipky prosencefala směřující po uzavření nervové trubice (4. týden) k
povrchovému ektodermu. V povrchovém ektodermu indukují vznik čočkové plakody. Z výběžku
se vytváří váček, jehož přední strana se vchlipuje a vzniká oční pohárek.
Fissura choroidea se uzavírá – uvnitř vzniká zrakový nerv.
Čočkový váček se odškrcuje – zaujímá centrální pozici – vzniká jádro čočky s prvními vlákny
Příčný řez vyvíjejícím se okem – cca 7 týdnů
Nediferencovaný
mezenchym
Zrakový nerv
Přední epitel
čočky
Víčko
Sklivcové cévy
Pigmentová a
nervová retina
• m. ciliaris
• proc. ciliares
• stroma iridis
• cévnatka
• bělima
• sklivec
Intraretinální prostor
Vývoj oka
10
Oční pohárek – zevní a vnitřní list
11
Oční pohárek – zevní a vnitřní list
pars caeca retinae
(pars cilliaris, pars iridica) – dvouvrstevný
epitel – zevní a vnitřní vrstva buněk
pars optica retinae
– vlastní sítnice – v užším smyslu –
světločivá
- zevní vrstva – vrstva pigmentových
buněk
- vnitřní vrstva – derivuje ve zbylých 9
vrstev sítnice obsahujících neurony a
glie (Müllerovy bb)
12
Řasnaté těleso – pars caeca retinae – pars ciliaris
Zevní vrstva
derivuje ze
zevního listu
očního pohárku
Vnitřní vrstva
derivuje z
vnitřního listu
očního pohárku
13
Sítnice – pars optica retinae
Zevní vrstva =
pigmentový epitel
derivuje ze
zevního listu
očního pohárku
Vnitřních 9 vrstev
sítnice derivuje z
vnitřního listu
očního pohárku
14
Vývoj ostatních struktur oka
• Rohovka – přední epitel – povrchový ektoderm, ostatní části z
mezenchymu
• Duhovka - zadní epitel = slepá část sítnice – oční pohárek, m.
sphincter et dilatatotr pupilae – neuroektoderm ostatní části z
mezenchymu
• Řasnaté těleso – slepá část sítnice – oční pohárek, ostatní části z
mezenchymu
• Cévnatka a bělima – okolní mezenchym
15
Tunica externa (fibrosa) - stavba
̶ bělima (sclera) – 5/6
̶ rohovka (cornea) – 1/6
̶ husté kolagenní vazivo
Sclera
Cornea
Limbus = corneosclerální
spojení
16
Bělima (sclera)
̶ průměrná tloušťka 0,5 mm (tlustší v posteriorní části bulbu)
̶ modrobílá až nažloutlá barva
̶ husté kolagenní vazivo neuspořádaného typu
̶ svazky vláken kolagenu I, příměs elastických vláken, ojedinělé fibroblasty
̶ relativně avaskulární (velmi málo cév)
̶ upínají se do ní okohybné svaly
̶ zevně přechází do řídkého episklerálního vaziva (umožňuje volný pohyb oční
koule, vyplňuje Tenonův prostor)
̶ episklerální vazivo spojuje bělimu s pouzdrem očnice (Tenonova membrána)
̶ na vnitřní straně v kontaktu s cévnatkou - lamina suprachoroidea
̶ v místě odstupu fasciculus opticus je lamina cribriformis sclerae (otvůrky)
Husté kolagenní vazivo neuspořádané - Bělima
http://jmugica2003.blogspot.cz/
18
Rohovka (cornea)
̶ průměrná tloušťka asi 0,9-1,0 mm
̶ bezbarvá
̶ transparentní
̶ zcela avaskulární
̶ dobře inervovaná
̶ 5 vrstev
̶ 2/3 celkové optické mohutnosti
oka ̴42D (62.5D)
19
Rohovka (cornea)
̶ přední epitel – vrstevnatý dlaždicový (5-6 vrstev), mikrokly,
prekorneální slzný film (lipidy a glykoproteiny) - proti vyschnutí,
regeneruje, bohatě inervován
̶ Bowmanova membrána – lamina limitans anterior – nebunečná
blanka 8 -12 µm, kolagen I, kondenzovaná mezibuněčná hmota,
nemá schopnost regenerace (jizva!)
̶ stroma rohovky (substantia propria cornae) – husté kolagenní
vazivo uspořádané!, lamely pravidelně uspořádaných kolagenních
vláken typ I a V (v jedné lamele vlákna paralelně, v další se jejich
průběh otáčí o 90º (perpendikulárně), amorfní hmota – hlavně
kys.hyaluronová a chondroitinsulfát (váže vodu), oploštělé
keratocyty (fibrocyty), uspořádání vláken+hydratace →průhlednost
̶ Descemetova membrána – lamina limitans posterior – síť
kolagenních a elastických vláken, regeneruje!
̶ zadní epitel – endotel (jednovrstevný plochý), udržuje správné
stroma (bariéra, přečerpání vody), přechází na duhovku
20
Rohovka (cornea)
Přední epitel rohovky
Bowmanova membrána
Substancia
propria
corneae
Descemetova membrána
Zadní epitel rohovky
Rohovka – uspořádání kolagenních vláken - lamely
22
Rohovka
23
Limbus – korneosklerální spojení
̶ ztluštělá oblast přechodu trasparentních
kolagenních vláken rohovky v netransparentní
kolagennní vlákna bělimy
̶ oblast vysoce vaskularizovaná – vyživuje
bezcévnou rohovku
̶ buňky epitelu limbu - schopnost regenerace
Stroma
Epitel
Cévy
LimbusRohovka
SC
24
Limbus – korneosklerální spojení – zadní strana - iridokorneální úhel
- Descemetova membrána rohovky v
limbu vytváří systém nepravidelných
kanálků.
- Zadní epitel rohovky přechází ve
výstelku těchto kanálků.
- Kanály se spojují v cirkulárně jdoucí
Schlemmův kanál (sinus venosus
sclerae) - drenáž komorového moku do
žilního systému
spojivka
episcklerální vény
m. cilliaris
řasnaté tělěso
systém kanálků
Schlemmův kanál
25
Tunica media (t. vasculosa, uvea)
̶ duhovka (iris)
̶ řasnaté těleso (corpus ciliare)
̶ cévnatka (choroidea)
̶ velmi cévnaté řídké kolagenní vazivo
s četnými melanocyty (pigmentové
bb.) a částečně i hladkými svalovými
bb. (řasnaté t. a duhovka)
Tunica media oculi – řez duhovkou mimo oblast pupily, řasnaté těleso
27
Duhovka (iris)
̶ přední epitel (?) - je pokračováním zadního epitelu rohovky,
nesouvislá vrstva velmi plochých epitelialních buněk, tedy jsou
částečně odhalené fibroblasty a melanocyty stromatu
̶ přední hraniční vrstva - tenká vrstva pojivové tkáně, bohatá na
pigmentové buňky – melanocyty (barva oka)
̶ stroma iridis
̶ řídké kolagenní vazivo s četnými melanocyty (barva oka) a
cévami
̶ m. sphincter pupillae - koncentricky uspořádané hladké
svalové buňky
̶ pars caeca retinae – pars iridica - dvouvrstevný epitel
̶ zevní vrstva obsahuje v bazální části (směrem ke stromatu)
četná myofilamenta – „myoepitel“/„svalový epitel“ – vytváří
m. dilatator pupillae, a v apikální části mají buňky zevní vrstvy
četná granula melaninu - pigmentovaná
̶ vnitřní vrstva buněk – melanin – silně pigmentovaná
̶ Iridocorneální úhel - cirkulárně jdoucí Schlemmův kanál drenáž
komorového moku do žilního systému
Duhovka - pigmentová buňka – melanosomy
29
Řasnaté těleso (corpus ciliare)
Stroma řasnatého tělesa
̶ řídké vazivo, elastická vlákna, cévy, melanocyty
̶ svazky hladkých svalových buněk (ukotveny v bělimě
a prostupující do výběžků řasnatého tělesa – m.
ciliaris), meridionální, cirkulární a radiální průběh
sval.bb.
Výběžky ŘT (processus ciliares)
̶ prominují do zadní komory, počet asi 60-80
̶ bohaté na kapiláry - komorový mok
̶ dvouvrstevný epitel (přechází ze sítnice a duhovky –
pars caeca retinae –pars ciliaris), zevní pigmentová
vrstva a vnitřní nepigmentovaná (růžové bb.)
̶ spojeny s pouzdrem čočky prostřednictvím
fibrae suspensoriae lentis (zonulae ciliaris)
Funkce: produkce komorového moku, akomodace
(změna optické mohutnosti čočky)
30
protažení čočky vyklenutí čočky
Akomodace čočky
uvolněný
m. ciliaris
kontrahovaný
m. ciliaris
(= vyklenutí
corpus ciliare)
napnuté
zonulae ciliares
relaxovaná
čočka
natažená
čočka
Knaus 2021, PMID: 33491156 (upraveno)
31
Řasnaté těleso (corpus ciliare)
Řasnaté těleso – pars caeca retinae – pars ciliaris
http://www.oculist.net/downaton502/prof/
ebook/duanes/pages/v7/v7c013.html
̶ dvouvrstevný epitel – zevní vrstva buněk je pigmentovaná, zatímco vnitřní pigment
neobsahuje (pars caeca retinae), cytoplazma se barví v HE růžově
33
Komorový mok
̶ čirá tekutina
̶ málo bílkovin
̶ vyplňuje přední a zadní komoru oční
̶ vznik z krevní plazmy díky processus
cililiares
̶ drenáž do Schlemmova kanálu
̶ cirkulace:
̶ zadní komora oční → pupila → přední
komora oční → trámčina
iridokorneálního úhlu → Schlemmův
kanál → sinus venosus sclerae
34
Čočka (lens cristallina)
̶ avaskulární, pružná, bikonvexní
̶ pouzdro (capsula) – pružný a transparentní obal z
glykoproteinů a kolagenních vláken
̶ epitel – jednovrstevný kubický (až nízce
cylindrický), pouze na přední straně čočky!,
epitelové bb. se v oblasti ekvátoru prodlužují a mění
se na čočková vlákna
̶ čočková vlákna – protáhlé hranolky = pozměněné
buňky epitelu, kortikální (mají jádro a organely) a
centrální (nemají j./o.), obsahují proteiny filensin a
krystaliny (průhlednost), vlákna se upínají do švů –
tvar Y
̶ na rovníku čočky jsou úpony fibrae suspensorie
lentis, které spolu s řasnatým tělesem tvoří závěsný
aparát čočky
Epitel čočky
Čočková vlákna
Jádra č. vláken
Pouzdro čočky
35
Čočka (lens cristallina)
ekvátor
formující se
vlákna čočky
epitel
čočky
capsula
lentis
vlákna čočky
Klinika
Glaukom (zelený zákal) – poškození očního
nervu (nejčastější příčina: zvýšený nitrooční
tlak)
normální hodnota: 21 mmHg
vyšetření: bezkontaktní tonometr (prohnutí oční rohovky pod
náporem vzduchu)
Katarakta (šedý zákal)
vrozený, získaný (častější) – v pozdějším věku, čočka ztrácí
svou průhlednost
základní typy šedého zákalu:
A - zkalení kůry čočky, B - zkalení jádra čočky, C - zkalení pod
pouzdrem čočky
37
Zadní segment oční
Cévnatka (choroidea)
38
Cévnatka (choroidea)
̶ lamina suprachoroidea (lamina fusca sclerae)
řídké vazivo, bohatá na pigmentové buňky
(melanocyty) a elastická vlákna
̶ lamina vasculosa - řídké vazivo, bohatá na
melanocyty, obsahuje silnější cévy a nervová
vlákna
̶ lamina chorocapillaris - řídké vazivo, složitá síť
jemných kapilár
̶ lamina vitrea (Bruchova membrána) - tvořena
vlákny kolagenu a elastinu, tloušťka asi 3-4 mm
bělima
sítnice
39
Sklivec
̶ vyplňuje sklivcovou dutinu
̶ není schopen obnovy
̶ průhledná želatinózní substance
̶ 98 % vody, glykosaminoglykany (kys.hyaluronová) a kolagen
̶ u povrchu zahuštění kolagenních vláken – membrana vitrea
̶ buňky vzácné – hyalocyty (fibrocyty s dlouhými výběžky)
̶ Canalis hyaloideus je tenký kanálek probíhající střední osou sklivce, je zkroucený, je zbytkem
po embryonální tepénce a. hyaloidea, která vyživovala čočku.
Klinika – sklivcové zákalky (létající mušky) – nehomogenity ve sklivci
- odchlípení sklivce – oddělení od sítnice – často po 65. roce věku
- krvácení do sklivce – černé zákaly (prší saze)
Lindberg 2019 (PMID: 30572166)
40
Tunica interna (t. nervosa)
̶ původ – neuroektoderm
(oční váček)
̶ sítnice (retina)
̶ pars optica retinae – vlastní sítnice – v
užším smyslu - světločivá
̶ pars caeca retinae (pars iridica, pars
cilliaris) - slepá část sítnice, = epitel
pokrývající zadní stranu duhovky a povrch
řasnatého tělesa
̶ ora serrata - hranice
41
Oční pohárek – zevní a vnitřní list
Zadní segment oční
42
Tunica interna oculi - sítnice (retina) – pars optica
světlo
̶ sítnice je inverzní (světlo prochází
jednotlivými vrstvami, než se dostane
k tyčinkám a čípkům)
̶ 10 vrstev
̶ 3 neurony zrakové dráhy
̶ fotoreceptory - tyčinky a čípky
̶ bipolární neurony
̶ multipolární neurony
̶ interneurony (horizontální a amakrinní
buňky)
̶ glie – Müllerovy buňky
̶ pigmentové buňky
43
44
3. neuron
multipolární neuron
2. neuron
bipolární neuron
1. neuron
fotoreceptor –
tyčinka/čípek
45
Pigmentové buňky
̶ 1. vrstva – stratum pigmenti retinae
̶ kubické až nízce cylindrické buňky
̶ pevné spojení s lamina vitrea cévnatky
̶ apex – mikroklky i delší cytoplazmatické
výběžky s granuly melaninu, tyto se
vsouvají mezi periferní oddíly tyčinek a
čípků (izolace), výběžky pigm.bb.
nejsou s perif.oddíly pevně spojeny –
může dojít k amoci retiny
̶ na laterální straně – zonulae
occludentes (retinální bariéra)
̶ bohaté na hladké ER (esterifikace vit A)
46
Pigmentové buňky - funkce
Lehmann 2014 (PMID: 25152359)
• Absorpce rozptýleného světla
(melanin)
• Hematoretinální bariéra a regulace
transportu iontů – těsné spoje
• Regenerace retinalu – izomerizace
all-trans-retinalu z fotoreceptorů na
11-cis-retinal, který předávají zpět
do receptorů
• Odstraňování volných radikálů
• Fagocytóza zbytků fotoreceptorů
47
Pigmentové bb. - amoce
Pigmenotvé bb. mají pevné spojení na
bázi s lamina vitrea cévnatky a naopak
žádné pevné spoje na výběžcích apexu,
kterými se dotýkají periferních oddílů
tyčinek a čípků
Amoce (odtržení) sítnice od cévnatky
- pigmentová vrstva zůstává obvykle
přichycená na cévnatce
normální pozice
pigmentového epitelu cévnatka
Tyčinkové a čípkové buňky
modré (maximum absorpce 420 nm),
zelené (maximum 535 nm),
červené (maximum 565 nm)
̶ 1. neuron zrakové dráhy
̶ tyčinkové buňky – 130 milionů
(rhodopsin)
̶ čípkové buňky – 6-7 milionů
(iodopsin)
̶ v rozsahu vrstev:
̶ vrstva tyčinek a čípků až zevní vrstva
plexiformní
̶ primární smyslové bb – mají vodivý
výběžek
48
Tyčinkové a čípkové buňky
lipoproteinové lamely
̶ protáhlé buňky
̶ periferní oddíl – u apexů
pigmentových buněk
̶ zevní segment
̶ vnitřní segment
̶ centrální oddíl – jádro a vodivý
výběžek (axon)
49
(série spojovacích komplexů
mezi fotoreceptory
a gliovými buňkami
Mullerovými)
Membrana limitans
externa
Tyčinky
centrální oddíl
periferní oddíl
lipoproteinové lamely ̴1000
̶ světlo/stín, vidění za šera
̶ periferní oddíl
̶ zevní segment – příčně uložené lipoproteinové lamely
(~1000) obsahují transmembránový rodopsin složený z
opsinu a 11-cis-retinalu (aldehyd vitaminu A)
̶ krček (atypická axonema – bez centrálního páru
mikrotubulů)
̶ vnitřní segment – mitochondrie, Golgiho aparát, drsné
a hladké ER, glykogen
̶ centrální oddíl – tělo s jádrem a vodivý výběžek (axon)
Lipoproteinové lamely (membránové disky) se tvoří
opakovaným vchlipováním buněčné membrány a posunují
se apikálně. Na konci se odloučí. Obnova asi 90 za den.
Rodopsin – zrakový purpur- působením světla se rozkládá
na žlutý trans-retinal a opsin (→rychlá reverze) nebo při
větší intenzitě světla vzniká bílý retinol (→ pomalá reverze)
50
Čípky
centrální oddíl
periferní oddíl
lipoproteinové lamely ̴1000
̶ barevné vidění
̶ periferní oddíl – u apexů pigmentových buněk, kratší a
robustnější
̶ zevní segment - příčně uložené lipoproteinové lamely –
záhyby membrány obsahují jodopsin – pro modré,
červené a zelené světlo (jednotlivé druhy čípků mají
odlišnou opsinovou část)
̶ krček (axonema bez centrálního páru mikrotubulů)
̶ vnitřní segment – mitochondrie, Golgiho aparát, drsné a
hladké ER, glykogen
̶ centrální oddíl – tělo s jádrem a vodivý výběžek (axon)
Lipoproteinové lamely (membránové disky) se obnovují
pomaleji
Jodopsin se liší od rodopsinu opsinovou částí
Barvoslepost – recesivní mutace pro 1 nebo více opsinů.51
52
Bipolární neurony
̶ 2. neuron zrakové dráhy
̶ vloženy mezi tyčinky a čípky a multipolární neurony
̶ v rozsahu: zevní vrstva plexiformní – vnitřní vrstva jádrová –
vnitřní vrstva plexiformní
̶ difúzní bipolární neurony - synapse s několika tyčinkovými
nebo čípkovými buňkami
̶ monosynaptické - synapse pouze s jednou čípkovou buňkou
a předání jedné multipolární buňce
neurotransmiter pro komunikaci s bipolární buňkou je u tyčinek
glutamát, zatím co u čípků je to acetylcholin
53
Multipolární neurony
̶ 3. neuron zrakové dráhy
̶ v rozsahu: vnitřní vrstva plexiformní, vrstva gangliových
buněk a vrstva nervových vláken
̶ difúzní - synapse s několika bipolárními neurony
̶ monosynaptické - synapse pouze s jedním bipolárním
neuronem (signály jen z čípků)
̶ axony vytváří zrakový nerv - sbíhají se k papile zrakového
nervu (slepá skvrna) – po prostupu bělimou získávají
myelinové pochvy tvořené oligodendrocyty (CNS)
54
Interneurony
součástí vnitřní
vrstvy jádrové,
asociační funkce
̶ amakrinní buňky –
v sousedství vnitřní
plexiformní vrstvy
̶ horizontální buňky
– v sousedství
zevní plexiformní
vrstvy
55
Interneurony
̶ horizontální buňky – integrují tyčinky a čípky,
potlačují signály méně osvětlených míst
̶ amakrinní buňky – anaxonální – zapojují se
v oblasti synapsí mezi bipolárním neuronem
a gangliovou buňkou (2. a 3. neuron) –
odstraňování šumu (nedostatečného
signálu)
Buňky s jádry
ve vnitřní vrstvě
jádrové
56
Müllerovy buňky
̶ glie – podpůrné
̶ v rozsahu membrana limitans externa po
membrana limitans interna
̶ jádra ve vnitřní vrstvě jádrové
̶ do stran vysílají hojné výběžky, jež vyplňují
mezery mezi neurony a vlákny
̶ periferní konce tenké a vytváří série spojovacích
komplexů s fotoreceptory a ostatními Mullerovými
buňkami = membrana limitans externa (3. vrstva
sítnice, na hranici periferních a centrálních oddílů
fotoreceptorů)
̶ obdobně opačné konce Mullerových buněk tvoří –
membrana limitans interna (10. vrstva)
Sítnice – discus (papila) nervi optici x macula lutea (fovea centralis)
slepá skvrna žlutá skvrna
vrstvy sítnice zredukovány, jen
čípky, monosynaptické napojení na
bipolární a multipolární neurony;
karotenoidy chrání proti
krátkovlnnému záření
57
odstup zrakového
nervu – vrstva
nervových vláken
Fasciculus opticus – nervus opticus
̶ vazivové obaly - meningy
̶ vazivová septa vznikající z pia mater
oddělují nervová vlákna
̶ axony jsou obaleny oligodendrocyty,
(astrocyty, mikroglie jsou také přítomny)
̶ v centru arteria a vena centralis retinae
58
59
Dioptrická prostředí oka
̶ prochází přes ně světlo k sítnici
̶ rohovka
̶ komorová tekutina
̶ čočka
̶ sklivec
Optická mohutnost oka
̶ celkem 62.5 D
̶ komorová voda a sklivec celkovou
optickou mohutnost téměř
neovlivňují
̶ rohovka - 2/3 celkové optické
mohutnosti oka ̴42 D
̶ čočka – ~ 16 – 20 D (liší se dle
akomodace na blízko/do dálky)
60
Přídatné struktury oka (pomocná zařízení)
̶ spojivka
̶ víčko
̶ slzný aparát
̶ okohybné svaly
Spojivka (tunica conjunctiva)
̶ tenká slizniční blanka
̶ bulbární část – kryje přední část
bělimy
̶ palpebrální část – kryje vnitřní
stranu víčka
̶ přechází v sebe ve fornix
conjunctivae
61
Spojivka (tunica conjunctiva)
Sliznice
̶ epitel vrstevnatý cylindrický s
jednobuněčnými a mnohobuněčnými
endoepitelovými žlázkami
̶ lamina propria (slizniční vazivo) – na
víčku husté kolagenní vazivo, na bulbu
a ve fornixu řídké kolagenní vazivo,
četné cévy a nervy
̶ ve fornixu horního víčka mohou být
glandulae lacrimales accessoriae
Spojivka na víčku
62
63
Spojivka (tunica conjunctiva)
Spojivka naléhající na bulbus - bělimu Spojivka na víčku
Spojivka (tunica conjunctiva)
jednobuněčné žlázky v epitelu mnohobuněčné endoepitelové žlázky
64
Mucinózní sekret je součástí slzného filmu
Oční víčko (palpebra)
̶ zevní strana – kožní – tenká kůže a řídké podkožní vazivo bez
tukových buněk
̶ vnitřní strana – spojivková – viz výše
̶ přechází v sebe na volném okraji – zde ve 3-4 řadách řasy v ose
tarsální ploténka (husté kolagenní vazivo)
̶ dále m. orbicularis oculi a m.levator palpebrae (kosterní) a
m.tarsalis (hladká svalovina)
̶ Meibomovy žlázy (gll. tarseae) – uložené v tarsální ploténce,
rozvětvené alveolární mazové žlázy, které ústní do jednoho
společného vývodu – ústí na volném okraji víčka mezi řasami
̶ Zeissovy žlázky (gll. sebaceae ciliares) – ústí do váčků řas,
mazové
̶ Mollovy žlázky (gll. sudoriferae ciliares) – částečně ústí do váčků
řas, částečně volně na volném okraji, apokrinní potní
65
Meibomovy žlázy
http://www.topcon.co.jp/en/eyecare/product/diag/sl/bg.html
produkce olejovité substance, která chrání
slzný film před nadměrným odpařováním
66
67
Tarsální ploténka s Meibomovými žlázami
Slzný aparát
̶ slzná žláza (glandula lacrimalis)
̶ v zevním horním kvadrantu očnice, vývody
ústí do fornix conjunctivae
̶ odvodné slzné cesty
̶ lacus lacrimalis (slzné jezírko)
̶ puncta lacrimalia (otvůrky na papillae
lacrimales)
̶ ductuli (canaliculi) lacrimales (slzné kanálky)
̶ saccus lacrimalis (slzný vak) – v kostní jamce
̶ ductus nasolacrimalis (slzovod) - kostěný
kanálek - ústí do dolního nosního průduchu
68
Slzná žláza (glandula lacrimalis)
̶ složená serózní žláza
̶ serózní aciny se zřetelným
luminem obkroužené
myoepitelovými buňkami
̶ tenké vývody také obkrožené
myoepitelovými buňkami –
spojováním vývody hlavní (asi
12 samostatných vývodů)
̶ slzy – 1-2 ml denně - zvlhčují
rohovku a spojivku, vysoký
obsah lysozymu (baktericidní)
69
Přídatné slzné žlázy (Krausei) – 5-40 do horního a 1-10 do dolního spojivkového vaku
70
Okohybné svaly
̶ příčně pruhovaná svalovina
̶ 1 neuron inervuje 3-5 svalových vláken → velmi
přesná a odstupňovaná kontrakce a souhra
̶ trochlea
̶ m. rectus superior (n. III)
̶ m. rectus inferior (n. III)
̶ m. rectus lateralis (n. VI)
̶ m. rectus medialis (n. III)
̶ m. obliquus superior (n. IV)
̶ m. obliquus inferior (n. III)
̶ + m. levator palpebrae (n. III)
http://www.terminologia-
anatomica.org/Content/Media/1962/381.jpg
pohyby
Společná šlacha anulus tendineus communis v hrotu očnice
(kromě m. obliquus inferior)
71
Princip konvergence
̶ konvergence – současné stáčení obou bulbů
nasálním směrem tak, aby obraz dopadal do žluté
skvrny
̶ zajišťována okohybnými svaly
̶ symetrická – pokud je pozorovaný předmět ve
střední rovině zorného pole
̶ asymetrická – pokud je pozorovaný předmět mimo
střední rovinu zorného pole
Straumann 2009 (PMID: 17314481)
Strabismus – konkominantní - úhel šilhání je ve všech směrech stejný
- paralytický - úhel šilhání se v různých směrech liší – narušena motilita očí