1 Histogeneze a histofyziologie kostní tkáně. Kostrové spoje. Histogeneze (osifikace desmogenní a chondrogenní). Histofyziologie kostní tkáně. Regenerace kostní tkáně. Kostrové spoje (synartrózy, diartrózy). 2 Zkouškové otázky 8. Histogeneze kostní tkáně: druhy osifikace (desmogenní, chondrogenní) a jejich stručná charakteristika. 9. Histofyziologie kostní tkáně. 10. Kostrové spoje: synartrózy. 11. Kostrové spoje: diartrózy. 3 Histogeneze kostní tkáně ̶ Desmogenní (intramembranózní) osifikace – přímo z mezenchymu, kost je tvořena přeměnou skupin mesenchymových buněk v osteoblasty ̶ kosti lebky, části mandibuly a clavicula ̶ Chondrogenní (endochondrální) osifikace – hyalinní chrupavka slouží jako model pro tvorbu kostní tkáně ̶ všechny dlouhé kosti, kosti nepravidelného tvaru (většina kostí) ̶ Kostní tkáň vzniklá oběma způsoby je histologicky totožná! ̶ Osifikace primární  primární kost (primitivní) = vláknitá ̶ Osifikace sekundární  sekundární kost (definitivní) = lamelózní 4 Desmogenní (intramembranózní) osifikace Primární osifikace ̶ kondenzace mezenchymu → primární osifikační centrum ̶ z mezenchymových b. diferencují osteoblasty ̶ tvorba osteoidu ̶ kalcifikace ukládáním hydroxyapatitu ̶ spikuly (kostní trámce) → vláknitá kost https://www.apsubiology.org/anatomy/2010/2010_Exam_ Reviews/Exam_2_Review/Ch_6_Modes_of_Ossification.htm 5 Desmogenní (intramembranózní) osifikace Sekundární osifikace ̶ vláknitá kost se přemění na lamelózní činností osteoklastů a osteoblastů ̶ střední část kosti je přeměněna na spongiózní kost ̶ povrchová vrstva – kompaktní kost https://www.apsubiology.org/anatomy/2010/2010_Exam_ Reviews/Exam_2_Review/Ch_6_Modes_of_Ossification.htm Desmogenní osifikace https://www.apsubiology.org/anatomy/2010/2010_Exam_Reviews/Exam_2_Review/Ch_6_Modes_of_Ossification.htm 6 7 Chondrogenní (endochondrální) osifikace ̶ model kosti z hyalinní chrupavky s perichondriem Primární osifikace ̶ uprostřed diafýzy – perichondrální vaskularizovaný prstenec „osteogenní vlastnosti“ → buňky na vnitřní straně → osteoblasty ̶ osteoblasty ukládají kostní matrix mezi chrupavku a perichondrium → periostální kostní manžeta https://www.apsubiology.org/anatomy/2010/2010_Exam_Reviews/Exam_2_Review/Ch_6_Modes_of_Ossification.htm 8 Chondrogenní (endochondrální) osifikace ̶ v centru chrupavčité diafýzy chondrocyty hypertrofují, matrix mineralizuje a vzniká osifikační centrum ̶ z vaskularizovaného perichondria/periostu vrůstají cévy a osteoprogenitorní buňky ̶ tyto buňky se mění na chondroklasty a odbourávají osifikační centrum → primární dřeňová dutina https://www.apsubiology.org/anatomy/2010/2010_Exam_Reviews/Exam_2_Review/Ch_6_Modes_of_Ossification.htm 9 Chondrogenní (endochondrální) osifikace ̶ v dutině obsažené kapiláry zamíří k epifýzám kosti, chondroklasty razí kapilárám cestu ̶ osteoprogenitorní buňky po stranách kapilár diferencují v osteoblasty ̶ osteoblasty produkují osteoid na povrch tzv. směrových trámců (= zbytky neresorbované základní hmoty chrupavky) ̶ dřeňová dutina se rozšiřuje směrem k epifýzám ̶ osteoblasty → osteocyty https://www.apsubiology.org/anatomy/2010/2010_Exam_Reviews/Exam_2_Review/Ch_6_Modes_of_Ossification.htm 10 Chondrogenní (endochondrální) osifikace ̶ osifikace epifýz později - procesy se šíří radiálně ̶ chrupavka zachovaná pouze v oblasti kloubní chrupavky a na rozhraní epifýzy a diafýzy → epifýzodiafyzární růstová ploténka ̶ epifýzodiafyzární ploténka je pak z obou stran rozrušována chondroklasty a cévami s osteoprogenitorními buňkami, zároveň ploténka roste proliferací chondrocytů → růst kosti do délky ̶ růst kosti do šířky – od periostu https://www.apsubiology.org/anatomy/2010/2010_Exam_Reviews/Exam_2_Review/Ch_6_Modes_of_Ossification.htm 11 https://www.apsubiology.org/anatomy/2010/2010_Exam_Reviews/Exam_2_Review/Ch_6_Modes_of_Ossification.htm epifýzodiafyzární růstová ploténka Osifikační zóny Zóna normální chrupavky Zóna rostoucí chrupavky - mitózy – izogenetické skupiny - sloupce Zóna hypertrofické chrupavky - hypertrofické chondrocyty Zóna kalcifikace - zvápenatělá hypertrofická chrupavka (kalcifikovaná základní hmoty chrupavky) Linie eroze - chondroklasty rozrušují kalcifik. chrupavku, zbytky zůstávají jako směrové trámce Zóna osifikace - osteoblasty nasedají na směrové trámce, ukládají osteoid, osteoblasty → osteocyty, mineralizace Zóna reabsorpce 12 13 z.normální chrupavky z.rostoucí chrupavky z.hypertrofické chrupavky z.kalcifikace z.osifikace linieeroze Chondrogenní osifikace (HEŠ) 14 15 16 Chondrogenní (endochondrální) osifikace Sekundární osifikace ̶ přestavba kosti za účasti osteoklastů a osteoblastů ̶ vznikají Haversovy systémy (osteony) ̶ Pozn. přestavba kosti probíhá po celý život – zčásti odbourané Haversovy systémy patrné jako intersticiální lamely Hyalinní chrupavčitý model + perichondrium Periostální kostní manžeta: - krevní cévy - Osteoprogenitorní bb Minerály – impregnace chrupavčité matrix, chondrocyty degenerují (zóna hypertrofie, kalcifikace ) Osteoblasty produkce osteoidu Monocyty makrofágy, osteoklasty nemineralizovaná kostní matrix ENDOCHONDRÁLNÍ OSSIFIKACE resorpce zbytků lakun a poté i vláknité kostiMineralizace osteoidu Osteocyty v kalcifik. ECM VLÁKNITÁ KOST osteoklasty - resorpce Osteoblasty + osteoid Osteocyty + ECM lamely LAMELÁRNÍ KOST je nahrazena 17 18 Regulace růstu kostní tkáně ̶ remodelace kostní tkáně – 10 % za rok ̶ přizpůsobení kosti na proměny zatížení, podíl na metabolismu Ca2+ a fosfátů ̶ osteoblasty a osteoklasty se navzájem ovlivňují a spolu tvoří jednotku ̶ cyklus remodelace (cca čtyři měsíce) - 3 fáze: ̶ stimul (např. fyzická zátěž) ̶ resorpce kosti osteoklasty ̶ novotvorba kosti osteoblasty ̶ Hormony ̶ Parakrinní signály 19 Hormony ̶ růstový hormon z hypofýzy stimuluje proliferaci chondrocytů a osteoprogenitorních buněk ̶ estrogeny zpomalují odbourávání kostní tkáně (E – osteoporosa) ̶ parathormon příštítných tělísek – Ca v kosti, Ca v krvi, (aktivuje osteoblasty, které následně aktivují osteoklasty) ̶ kalcitonin ze štítné žlázy – Ca v kosti, Ca v krvi, (inhibuje osteoklasty) ̶ kalcitriol (derivát vitaminu D) - stimuluje v tenkém střevě absorpci Ca2+ a fosfátů, aktivuje osteoblasty k syntéze kolagenu 20 A řada dalších… Další hormony ̶ inzulin - zvyšuje syntetickou aktivitu osteoblastů ̶ glukokortikoidy - snižují tvorbu kosti (inhibují proteosyntézu v osteoblastech a jejich diferenciaci) ̶ hormony štítné žlázy - stimulují osteoklasty, aktivují kostní remodelaci Parakrinní signály ̶ Faktory stimulující osteoblasty (fibroblastový růstový faktor, kostní morfogenetický faktor, atd.) ̶ Faktory stimulující osteoklasty (interferon γ, některé interleukiny (IL-1, IL-6 atd.) 21 Regenerace kostní tkáně ̶ regenerace obecně od periostu Zlomená kost ̶ porušením kostních cév vznikne krevní výron (hematom) ̶ z buněk stěny porušených cév se v hematomu diferencují vazivové buňky, produkují kolagenní vlákna a amorfní hmotu → vazivový svalek (kalus) ̶ vazivové buňky se přemění na buňky chrupavky a přemění vazivový svalek na chrupavčitý (hyalinní chrupavka) ̶ chrupavčitý svalek kalcifikuje ukládáním minerálních látek ̶ aktivují se osteoprogenitorní buňky (od periostu a endostu), které produkují kostní matrix a vzniká postupně kostěnný svalek → lamelózní kost Kostrové spoje Kostrové spoje (synartrózy, diartrózy). 22 23 Kostrové spoje ̶ Synartrózy – souvislá spojení bez štěrbiny pomocí vaziva chrupavky nebo kosti ̶ Diartrózy – spojení pomocí kloubů (štěrbina) 24 Synartrózy ̶ (ne)pohyblivé spoje vazivem, chrupavkou nebo kostní tkání bez štěrbiny ̶ syndesmosis - spojení vazivem (sutury lebeční, závěsný aparát zubu = gomphosis). ̶ synchondrosis - spojení pomocí chrupavky, symphysis ossis pubis (srůst kostí stydkých – vazivová chrupavka) nebo žebra a kost hrudní (hyalinní chrupavka). ̶ synostosis - spojení pomocí kosti - ossa illium + pubis + ischii = os coxae (kost pánevní), os sacrum (křížová) = z pěti obratlů Pozn.: ̶ Ankylóza – patol. synostóza ̶ Artrodéza – operativně navozená ankylóza odstraněním kloubních chrupavek (při nestabilitě kloubu) 25 Syndesmosis Husté kolagenní vazivo uspořádaného typu ̶ vazy (ligamenta) – delší provazcovité spoje ̶ švy (sutury) – spoje mezi plochými kostmi ̶ okraje kostí rovné – sutura laevis (př. sutura internasalis) ̶ okraje kostí seříznuté – sutura squamosa (př. sutura parietotemporalis) ̶ okraje kostí vroubkované – sutura serrata (př. sutura sagittalis) ̶ vklínění (gomphosis) – kořen zubu se zubním lůžkem Elastické vazivo ̶ ligamenta interarticularia a lig. stylohyoideum 26 Synchondrosis Hyalinní chrupavka ̶ za vývoje – os coxae ̶ postnatálně – žeberní chrupavky Vazivová chrupavka = SYMFÝZA ̶ stydká spona – ploténka vazivové chrupavky, nahoře a dole zpevněna vazy (lig.pubicum, lig.arcuatum pubis) ̶ meziobratlové ploténky – 2 komponenty ̶ Anulus fibrosus – hutný prstenec, na povrchu vazivový, dovnitř přechází ve vazivovou chrupavku ̶ Nucleus pulposus – rosolovité centrální jádro (pozůstatek chorda dorsalis) – voda, ostrůvky chordových buněk, nestlačitelné, dobře odolává tlaku 27 Synostosis ̶ os coxae, os sacrum ̶ sekundární synostózy – zvápenatěním švů na lebce (po 40.roce) 28 Diartrózy ̶ pohyblivé spojení 2 nebo více kostí pomocí kloubu (articulatio, arthron, diarthrosis, articulatio synovialis) ̶ součásti kloubu: - kloubní plošky s chrupavkou - kloubní štěrbina - kloubní pouzdro z hustého kolagenního vaziva - synoviální tekutina - (pomocná zařízení) 29 Kloub ̶ významný pojem v kineziologii a chiroterapii ̶ pojem vystihuje funkční souvislost kloubů a svalů ̶ bolestivý kloub → svalový spazmus → blokace pohybu kloubu Pohyby kloubů ̶ flexe (ohnutí) – extenze (natažení) ̶ addukce (přitažení) – abdukce (odtažení) ̶ rotace (otáčení) ̶ cirkumdukce (kroužení) 30 Typy kloubů ̶ dle počtu prvků kloubu – jednoduché (2 kosti) x složené (více kostí, 2 kosti + discus či meniscus) ̶ dle rozsahu pohybu – tuhé x více pohyblivé ̶ dle tvaru styčných ploch – kulový, cylindrický, sedlový, elipsovitý, bikondylární, plochý ̶ dle pohybu v ose – 1, 2, 3 osy kulovýTypy kloubů cylindrický sedlový volný: ramenní omezený: kyčelní válcový: interfalang., humeroulnární; kolový: atlantoaxiálni, radioulnání Art. carpometacarpalis pollicis 31 elipsovitý plochý bikondylární akromioklavikulární, intermetatrsální, sakroiliacký radiokarpální, metakarpofalangeální, atlantookcipitální kolenní, temporo- mandibulární 32 Kloub (diarthrosis, articulatio synovialis) Kloubní plochy - chrupavka hyalinní* bez perichondria; kryje konce kosti Kloubní pouzdro navazuje na periost Synoviální membrána vystýlá kloubní pouzdro, produkuje synoviální tekutinu Kloubní štěrbina bursa * vazivová chrupavka 33 34 Kloubní plochy - chrupavka ̶ povrch kloubních ploch pokryt bezcévnou hyalinní chrupavkou (0,2 - 6 mm), ̶ zabezpečuje jemný a pružný pohyb kloubu → brání tření kostí o sebe ̶ vzácněji vazivová chrupavka (art. temporomandibularis, art. acromioclavicularis, art. sternoclavicularis) ̶ kloubní chrupavka - porézní materiál se submikroskopickými otvory, do nich je vtlačována a z nich vytlačována synoviální tekutina → při zatížení se chrupavka pružně deformuje 35 Kloubní chrupavka ̶ kloubní chrupavka nemá perichondrium - je vyživována synoviální tekutinou a subchondrálními* kapilárami v kosti ̶ základní hmota obsahuje hodně vody (60-80%) a protein-polysacharidový komplex s kys. hyaluronovou (vysoká viskozita a hydrofilie), obě složky významné při mazání a pružnosti kloubu ̶ připojuje se na kost kolagenními vlákny uspořádanými do podoby arkád linie osifikace subchondrální kapiláry Nerv Sval Tukový polštářek Úpon šlachy Kost Arterie Véna Tukový polštářek Synoviální Membrána Synoviální vazivo Subchondrální kapiláry Chrupavka Recessus synovialis Capsula fibrosa 36 37 Kloubní chrupavka Stavba se mění od povrchu do hloubky: ̶ chondrocyty oploštělé rovnoběžně s povrchem → kulovité → protáhlé v ose kolmé k povrchu a vertikální izogenetické řady ̶ kolagenní vlákna rovnoběžně s povrchem → neuspořádaně → obloukovitě až radiálně Chrupavka tedy dobře odolává namáhání Mansfield et al. https://www.sciencedirect.com/science/article/ pii/S1063458415011875 38 Kloubní chrupavka Gadjanski et al. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22016073/ https://slideplayer.com/slide/3815001/13/image s/6/Articular+Cartilage%3A+Chondrocytes.jpg 39 Kloubní pouzdro ̶ vazivová manžeta, upíná se na konce kostí, odděluje kloubní dutinu od okolí ̶ zevní vrstva – stratum fibrosum ̶ vnitřní vrstva – stratum synoviale 40 Kloubní pouzdro – stratum fibrosum ̶ husté kolagenní vazivo, do různé míry protkáno elastickými vlákny ̶ přechází plynule do periostu a upíná se na kost ̶ obsahuje cévy a nervy ̶ + kapsulární a extrakapsulární vazy – zpevňují pouzdro a stabilizují klouby ̶ + úpony mm. articulares - napínají kloubní pouzdra a zabraňují jejich uskřinutí 41 Kloubní pouzdro – stratum synoviale ̶ „synoviální membrána“ ̶ řídké kolagenní vazivo, četné tukové buňky, elastická vlákna, krevní a mízní cévy, nervy, nervová zakončení (volná a Vater-Paciniho tělíska) ̶ vnitřní povrch je lesklý a hladký, nesouvislá vrstva buněk epiteloidního vzhledu - synovialocyty, může však vybíhat v řasy (plicae synoviales) a v drobné klky (villi synoviales) Nerv Sval Tukový polštářek Úpon šlachy Kost Arterie Véna Tukový polštářek Synoviální Membrána Synoviální vazivo Subchondrální kapiláry Chrupavka Recessus synovialis Capsula fibrosa 42 43 Synoviální buňky - synovialocyty ̶ synovialocyty – leží na kolagenních vláknech hlubších vrstev, ale i mezi nimi ̶ synovialocyty A – fagocytují např. lipidy, hemosiderin, imunokomplexy apod., obsahují velký Golgiho aparát a mnoho lyzosomů ̶ synovialocyty B (~ fibroblasty) – obsahují drsné endoplazmatické retikulum, podílí se na produkci synoviální tekutiny (proteoglykany a kys. hyaluronová) Synoviální membrána 44 45 Synoviální tekutina ̶ ultrafiltrát krevní plazmy (za fyziol. podmínek obsahují synoviální klouby malé množství tekutiny; v kolenním kloubu asi 2ml) ̶ usnadňuje hladké klouzavé pohyby kloubních ploch ̶ zvyšuje a udržuje pružnost chrupavek ̶ přináší kyslík a živiny k bezcévné hyalinní chrupavce ̶ čirá, nažloutlá, viskózní, (pH = 7,4 – 7,7) a obsahuje: ̶ 97 % vody, ̶ 1-2 % proteoglykanů a kys.hyaluronové (2,6 g/l), ̶ glukózu (66 mg/100 ml) ̶ 1 % minerálních látek ̶ vyskytují se v ní také buňky (lymfocyty, monocyty, synovialocyty,… - cca 60/ml) či větší kousky utržených klků 46 Kloubní pouzdro – stratum synoviale ̶ Synoviální membrána - značná reparační schopnost ̶ schopna rychle a úplně regenerovat, mitotickým dělením subsynoviálních buněk a buněk stratum fibrosum (relativně málo diferencovaných) a synoviální tkáň může rychle růst ̶ [Tato vlastnost má význam v případech, kdy je třeba synoviální membránu chirurgicky odstranit. Synoviální membrána, v pokusu úplně odstraněná, zregenerovala do 60 dnů.] 47 Pomocná kloubní zařízení ̶ Kloubní vazy ̶ Kloubní ploténky (disky, menisky) ̶ Kloubní rty ̶ Synoviální váčky a pochvy 48 Kloubní vazy (ligamenta articularia) ̶ husté kolagenní uspořádané vazivo ̶ zabraňují oddálení kloubních plošek od sebe ̶ kapsulární a extrakapsulární vazy – zpevňují pouzdro a stabilizují klouby ̶ úpony mm. articulares - napínají kloubní pouzdra a zabraňují jejich uskřinutí 49 Intraartikulární struktury ̶ v některých kloubech - kloubní disky nebo menisky, tvořené bezcévnou vazivovou chrupavkou, výživa difúzí ze synoviální tekutiny ̶ menisky (meniscus lateralis et medialis) - v kolenních kloubech, srpovitý tvar ̶ disky (discus articulares) se upínají na kloubní pouzdro, mají tvar souvislé ploténky a rozdělují kloubní dutinu na 2 části (klouby sterno-klavikulární, temporomandibularní, akromioklavikulární a distální radioulnární) Menisky jsou pružné a pevné – tlumí nárazy, přenáší a rozkládají hmotnost těla a brání opotřebení kloubní chrupavky. 50 51 Kloubní rty (labia/labra articularia) ̶ lem kloubní jamky z vazivové chrupavky ̶ prohlubuje a zvyšuje stabilitu kloubu (př. kyčelní a ramenní kloub) 52 Synoviální váčky (burzy) a pochvy ̶ stejná stavba jako kloubní pouzdro ̶ tíhové váčky tvořené synoviální blankou a vyplněné kloubním mazem ̶ výskyt: v místech styku svalů a šlach s kostním podkladem kloubu ̶ minimalizují tření a usnadňují posun kloubů 53 Poznámka na závěr: Vlastnosti pojivových tkání se v průběhu života mění a proces stárnutí významně ovlivňuje fyziologický rozsah pohybu a pevnost a pružnost pojivového aparátu 54