Determinanty zdraví a
zdravotní rizika
Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.
Ústav veřejného zdraví
Determinanty zdraví
• Faktory, které mají jakýkoliv vliv na zdraví
• Faktory s protektivním účinkem nebo faktory rizikové
• Somatické a genetické předpoklady (vliv cca 10 až 15 %)
• Životní styl lidí (vliv cca 50 %)
• výživa, (ne)kouření, pohybová aktivita
• Životní a pracovní podmínky (vliv nejméně 15 až 20 %)
• Socioekonomické determinanty (vliv až 70 %)
• Dostupnost a kvalita zdravotnických služeb (vliv cca 10 až 15 %)
Životní
podmínky I.
Ovzduší
Venkovní
Vnitřní
Voda
Pitná
Ke koupání
Půda
Jako stav životního
prostředí obecně
Venkovní hrací plochy a
pískoviště
Záření
Ionizující
neionizující
Životní
podmínky II.
Potraviny
• Kontaminace
• Aditiva
• Potraviny nového typu
Výrobky
• Pro styk s pitnou vodou
• Pro styk s potravinami
• Kosmetika
• Hračky
• Výrobky pro děti do 3 let
Chemické látky v komunálním prostředí
• Pro povrchovou úpravu
• Spotřební chemie
• V zemědělství
Pracovní
podmínky
Mikroklima
Hluk
Vibrace
• Viditelné
• Neionizující
• Ionizující
Záření
Svalová zátěž
Chemické látky
Socioekonomické podmínky
• "Determinanta determinant"
• Socioekonomický status (SES) je zřejmě nejsilnější determinantou zdraví.
• Rodinný stav
• Vzdělání
• Příjmy a výdaje domácností, chudoba
• Sociální vazby a sociální podpora formální i neformální
• Zaměstnanost
• Charakteristiky místa, kde lidé žijí
• Typ osobnosti
• Stres
• Psychická odolnost
Měření zdraví
• Pomocí validních indikátorů
• Porodnost
• Nemocnost
• Úmrtnost
• Podle časového hlediska vyjádřené jako
• Incidence: nově vzniklé případy. Vhodné pro nemoci trvající krátce.
• Prevalence: existujícípřípady k danému datu nebo období. Též
dispenzarizovaní nemocní.
• Celkově pro celou populaci daného území v daném čase
• Pro věkové skupiny populace, podle pohlaví nebo příčin
Epidemiologická metoda práce
• Deskriptivní studie
• Popis rozložení jevu podle věku, pohlaví, území a dalších rozpoznaných
determinant
• Jsou základem pro studie analytického typu
• Ekologické studie
• Zpravidla na rutinních datech
• Analytické studie
• Studie případů a kontrol:zpravidla retrospektivní design s definovanými případy.
Pátráme po expozici
• Kohortové studie:zpravidla prospektivní design, známá expozice, v budoucnosti
pátráme po změně zdravotního stavu u skupin populace exponované a kontrolní
• Intervenční studie
• Randomizacea zaslepení
Úmrtnost a incidence ZN v okresech ČR
Ekvita a disparity ve zdraví
• Ekvita: příležitost pro všechny lidi k rozvoji svého zdravotního potenciálu
• Disparity (též jako inekvity) ve zdraví: rozdílnost vyvolaná různým mixem
determinant zdraví, které působí na skupiny obyvatelstva i jednotlivce
• Údaje často nanejvýš za kraje, okresy, někdy území obcí s rozšířenou působností
(ORP) či obce
• Příčiny disparit
• Biologická různorodost
• Svoboda lidí
• Rozdíly v dostupnosti zdravotnických služeb
• Sociální pozice nemocných lidí
• A jiné
Nebezpečí vs. riziko
• Nebezpečí
• Charakterizuje vlastnosti
agens
• Patogenita, toxicita...
•Riziko
• Určuje pravděpodobnost
nepříznivé změny zdravotního
stavu
• Je mat. funkcí nebezpečí
• P = 0 … 1
• P = 0 % … 100 %
… MŮŽE…
Hodnocení zdravotních rizik (Risk Assessment)
1. Identifikace nebezpečí: může agens (též činitel, aktivní původce)
poškodit zdraví?
2. Vztah dávka – účinek: jaký je numerický vztah mezi velikostí
expozice a následkem na zdraví?
3. Hodnocení expozice: jak významný je kontakt jedince/populace s
agens?
4. Charakterizace rizika: trvá předpoklad nepříznivého účinku agens na
zdraví?
Identifikace nebezpečí (nebezpečnosti)
• Biologická
• Patogenní mikroorganismy
• Nepatogenní mikroorganismy mající vztah ke zdraví
• Toxiny jako vedlejší produkty činnosti dekompozitorní a primárně nepatogenní mikroflóry
(plísně a aflatoxiny)
• Chemická
• Látky a směsi látek s účinkem iritačnim, korozivním, toxickým,
mutagenním, teratogenním a karcinogenním
• Fyzikální
• Hluk, vibrace, záření
• Změna klimatu, emise oxidu uhličitého, tepelná pohoda, svalová zátěž aj.
Vztah dávky a účinku
• Agens působící nestochasticky: velikost účinku závisí na dávce
• U infekcí minimální infekční dávka
• Chemické látky s prahovými účinky
• Dávka ionizujícího záření nezbytné ke vzniku tzv. nemoci z ozáření
• Agens působící stochasticky: nepříznivý účinek na zdraví je projevem
náhody
• Účinky mutagenní, karcinogenní a teratogenní
• Dávky ionizujícího záření s mutagenním nebo teratogenním potenciálem
• Přijatelné riziko 1: 10.000 pro jednotlivé expozice, 1:1.000.000 u populací
Nestochastický (deterministický) a stochastický
účinek
Hodnocení expozice
• Přímé metody
• Osobní monitoring a expoziční testy
• Ve zdravotnictví: osobní monitoring expozice ionizujícímu záření u pracovníků
vybraných pracovišť
• Nepřímé metody
• Expoziční scénář a populační šetření
Typ expozice Muži Ženy Děti do 15 let Celá populace
Inhalační expozice 21,2 m3/den 16,6 m3/den 18,9 m3/den
Ingesce z pitné vody 2,9 l/den 2,7 l/den 0,9 l/den 2,1 l/den
Dermální expozice
podle velikosti
povrchu těla
2,5 m2 2,3 m2 1,5 m2 2,1 m2
Charakterizace rizika
1. Škodlivost pro zdraví nebyla potvrzena
2. Expozice škodlivému faktoru snižuje míru pohody (zdraví v širším
slova smyslu)
• Příklad: zdroj hluku v prostředí si vynutil změnu využívání prostor (náročnější
činnosti jsou přesunuty do klidnější části objektu)
3. Expozice škodlivému faktoru představuje ohrožení zdraví v
dlouhodobější perspektivě, přičemž posuzovaný faktor působí
nanejvýše jako jeden z více činitelů nemoci (dlouhodobé a
multifaktoriální účinky na zdraví)
4. Expozice škodlivému agens představuje bezprostřední hrozbu pro
lidské zdraví nebo životy
• sir Austin Bradford Hill, 1897 – 1991
• Zabýval se otázkamiinterní validity epidemiologických
studií
• Hillova kritéria kauzality(1965)
• Matematická ani statistickázávislostnemusí být kauzální.
1. Síla asociace
2. Konzisence a koherence
3. Specificita
4. Temporalita
5. Plausibilita
6. Experimentální důkaz
7. Analogie
Epidemiologie v
hodnocení zdravotních
rizik
Ochrana veřejného zdraví a kvalitativní
výzkum
• Zdraví jako komplex tělesné, duševní a sociální pohody nemůže být
bezezbytku vyjádřen pouze statisticky,neboť zdraví má také emocionální
složku
• Kvalitativní výzkum jako doplněk epidemiologických metod práce
umožňující pochopit také sociální, kulturní, ekonomické a behaviorální
aspekty veřejného zdraví
• Epidemiologické metody: kolik?
• Výpočet frekvence, intervalů spolehlivosti, pravděpodobnosti chyby odhadu (magická
hodnota p)
• Kvalitativní výzkum: jak a proč?
• Z lat. Qualis, tzn. Jaký?
• Slovní analýza vztahů a souvislostí
Závěry
• Zdraví je ovlivněno mnoha faktory
• Ztracené zdraví lze obnovit lékařsky, ale vzniká tam, kde lidí žijí a
pracují, odpočívají a stárnou
• Rozdílné podmínky způsobují disparity ve zdraví
• Metodickým východiskem ochrany zdraví je vědecky založené
hodnocení zdravotních rizik