Ústav zdravotnických věd, LF MU2 Aplikace léků do dýchacích cest Ústav zdravotnických věd, LF MU3 Inhalace ̶ léčebná metoda, při které je lék vpravován do dýchacích cest (DC) ve formě plynů a par ̶ vdechování léčebných látek za účelem: ̶ uvolnění svalstva průdušek ̶ uvolnění hlenu z dýchacích cest ̶ snížení nebo zvýšení sekrece sliznice DC ̶ dezinfekce sliznice DC ̶ aplikace léčivého přípravku na sliznice DC Ústav zdravotnických věd, LF MU4 Inhalace ̶ přirozená (klimatická) inhalace – vdechování iontů na břehu moře či balzamické silice po dešti v lese ̶ umělá – pomocí stlačeného vzduchu, páry, plynu nebo ultrazvuku, nástup účinku léků cca 2 – 3 min Ústav zdravotnických věd, LF MU5 Typy inhalací ̶ chladná (hypotermická inhalace) – teplota 25 – 36 0C ̶ snižuje prokrvení sliznice, způsobuje vazokonstrikci; působí protizánětlivě (př. při laryngitidě, otocích DC), při akutních zánětech DC může být ještě chladnější ̶ indiferentní (izotermická inhalace) – teplota 36,1 – 37 0C ̶ zklidňující účinek, napomáhá vstřebávání účinných látek ̶ teplá (hypertermická inhalace) – teplota 38 – 40 0C ̶ prokrvení sliznice, mukolytický a expektorační účinek (uvolňuje hlen), vhodná pro léčby chronických chorob DC Ústav zdravotnických věd, LF MU6 Indikace inhalace ̶ infekční onemocnění dýchacích cest ̶ alergie ̶ chemická a fyzikální poškození sliznice dýchacích cest ̶ traumatická poškození a pooperační stavy ̶ chronická onemocnění dýchacích cest ̶ usnadnění odkašlávání Ústav zdravotnických věd, LF MU7 STOLNÍ ULTRAZVUKOVÝ KOMPRESOROVÝ − stolní – vytváří aerosol (mlžinu) stlačením vzduchu, inhalace ústy − ultrazvukové – aerosol je vytvářen vysokofrekvenčním vlněním, inhalace pomocí masky, u dětí je proud veden do prostoru − kompresorové – stlačení vzduchu do nebulizační nádobky nebo inhalační masky přes trysku Druhy inhalátorů Ústav zdravotnických věd, LF MU8 Inhalační systémy ̶ dávkovací aerosoly (pMDI – pressure metered dose inhaler) ̶ dávkovací aerosoly s inhalačními nástavci (spacery) ̶ práškové inhalátory (DPI – dry powder inhaler) Ústav zdravotnických věd, LF MU9 Kapesní inhalátor Ústav zdravotnických věd, LF MU10 Ruční kapesní inhalátory ̶ nádobku předem protřepat ̶ provést nádech, výdech ̶ nástavec tlakové nádoby do úst (dnem vzhůru) ̶ obemknout rty, stisknout dno lahvičky a současně vdechnout dávku ̶ zadržet dech na 10 s, výdech nosem ̶ inhalátor znovu použít za 30 s Ústav zdravotnických věd, LF MU11 Ruční kapesní inhalátor – suchý práškový ̶ nevyžadují koordinaci dechu, poháněny nádechem (výhoda u dětí) ̶ barevné držadlo dolů ̶ příprava dávky pohybem držadla až na doraz a zpět ̶ nejprve výdech mimo ̶ pak inhalátor vložit do úst, stisknout rty, hluboký a rychlý nádech ̶ zadržet dech na 10 sekund a vydechnout nosem ̶ výplach DÚ Ústav zdravotnických věd, LF MU12 Kapesní inhalátor Ústav zdravotnických věd, LF MU13 Inhalace pomocí inhalačního nástavce ̶ pokud není pacient schopen koordinace nádechu s uvolněním dávky z aerosolového inhalátoru, inhaluje pomocí aplikačního nástavce (v nástavci se aerosol homogenizuje – vyšší podíl vdechovaných částic,Volumatic spacer device, u malých dětí AeroChamber Plus) ̶ dávka se uvolní do rezervoáru a může být vdechována postupně Ústav zdravotnických věd, LF MU14 Inhalace pomocí inhalačního nástavce ̶ pevně spojit s inhalátorem, aby těsnil, stisknout dno nádoby a pomalu dýchat přes nástavec asi 10x, ̶ plastový kryt a aplikační nástavec se dezinfikuje ponořením do dezinfekčního roztoku (dodržet dobu expozice), omyje se vodou a nechá uschnout – v případě individuálního použití Ústav zdravotnických věd, LF MU15 Pomůcky a příprava pacienta před inhalací ̶ ordinovaný lék, zdravotnická dokumentace ̶ inhalátor ̶ čtverce buničiny, emitní miska ̶ poučení pacienta: edukace o způsobu užití inhalátoru, nácvik ̶ péče o pomůcky po inhalaci Ústav zdravotnických věd, LF MU16 Pravidla při inhalaci ̶ lék + délku inhalace určí lékař (př: IKK – Atrovent + FR) ̶ pacient inhaluje nejdříve 2 hodiny po jídle ̶ pacient je naproti inhalátoru – ortopnoická nebo Fowlerova poloha, aplikátor ve výši úst (nemusí být v ústech) ̶ masku upevníme na nos a ústa páskem okolo hlavy ̶ p. dýchá ústy a vydechuje nosem nebo naopak ̶ p. dýchá klidně, každý 4 – 5 vdech hlubší, příp. hleny odkašlává do emitní misky + buničina Ústav zdravotnických věd, LF MU17 Po inhalaci ̶ 20 – 30´ v klidu ̶ nic per os ̶ nepít horké ani studené nápoje ̶ nekouří ̶ hlasový klid ̶ pokud kombinujeme více lékových skupin, podáváme nejprve bronchodilatancia, poté kortikoidy ̶ při použití kortikoidů po inhalaci vypláchnout ústa! Ústav zdravotnických věd, LF MU18 Nebulizátor ̶ tryskový inhalátor, který využívá jako hnací plyn medicinální kyslík nebo vzduch z centrálního rozvodu nebo z kyslíkové lahve Ústav zdravotnických věd, LF MU19 Nebulizátor ̶ nebulizátory vytváří jemné páry, léky v tekuté formě se mění na jemný aerosol ̶ ultrazvukové nebulizátory – ohřev roztoku až na 45 ⁰C ̶ tryskové nebulizátory – pomocí stlačeného vzduchu nebo vysokým průtokem kyslíku 6 – 8 l/min, účinnější Ústav zdravotnických věd, LF MU20 Postup při využití nebulizátoru ̶ příprava pacienta, příprava pomůcek: ̶ vhodný zdroj plynu, spojovací hadice, nebulizátor, léky, destilovaná voda, buničitá vata, sáček na odpad ̶ podání cca 2 hodiny po jídle ̶ zajistit spolupráci, p. sedí zpříma, napojit na zdroj kyslíku, počkat, až se začne tvořit mlhovina, zajistit správnou inhalaci, sledovat stav pacienta ̶ po výkonu otřít okolí úst, soběstačný pac. si řádně vypláchne dutinu ústní, u nesoběstačného asistovat ̶ péče o pomůcky, záznam do dokumentace Ústav zdravotnických věd, LF MU21 Možné komplikace ̶ vysušování sliznic při používání kyslíku ̶ mykózy v dutině ústní ̶ nebulizace pomocí kyslíku není vhodná u pac. s chronickým respiračním onemocněním – může způsobit hyperkapnii (vzestup koncentrace oxidu uhličitého v krvi – paCO2 nad 5,8 kPa, není-li léčena, přechází do respirační acidózy s narušením vnitřního prostředí; při zhoršování stavu se objevují bolesti hlavy, bušení srdce, únava a změny krevního tlaku, člověk je ohrožen vznikem poruch srdečního rytmu) Ústav zdravotnických věd, LF MU22 Možné komplikace ̶ dyspnoe ̶ alergická reakce ̶ zažívací potíže, sucho v ústech ̶ tachykardie, zvýšený systolický tlak ̶ nespolupracující pacient Ústav zdravotnických věd, LF MU23 Oxygenoterapie ̶ léčebná metoda, při níž je nemocnému aplikována ve vdechované směsi vyšší koncentrace kyslíku než 21 % ̶ je dána potřebou přivádět vdechovanou směs s vyšší koncentrací O2 než je v atmosférickém vzduchu a zvýšit tím nabídku kyslíku tkáním ̶ kyslíkovou terapii ordinuje lékař dle druhu a závažnosti onemocnění Ústav zdravotnických věd, LF MU24 Nejčastější příčiny nedostatku O2 ̶ poškození CNS – poškození dechového centra, úraz, nádor, porucha cévního zásobení, otravy ̶ akutní a chronická onemocnění průdušek a plicní tkáně ̶ závažná onemocnění srdce ̶ obstrukce v dýchacích cestách (cizí těleso, nádor) ̶ anemie ̶ nasycení hemoglobinu jinými plyny (např. oxidem uhelnatým) ̶ nedostatek kyslíku v prostoru (tunely, doly, vysoká nadmořská výška, okolí požárů) Ústav zdravotnických věd, LF MU25 Oxygenoterapie – indikace ̶ u saturace pod 95 % ̶ srdeční onemocnění ̶ onemocnění plic a průdušek ̶ chudokrevnost ̶ pooperační stavy ̶ poúrazové stavy ̶ hypoxie mozku ̶ intoxikace ̶ při terapii zhoubných nádorů Ústav zdravotnických věd, LF MU26 Oxygenoterapie – indikace ̶ podávání O2 má význam pouze tehdy, jestliže: ̶ jsou volné dýchací cesty a je záruka, že se tam O2 dostane ̶ propustí jej stěny alveolů ̶ může se navázat na hemoglobin ̶ jsou v pořádku dýchací svaly ̶ dávkování množství kyslíku ̶ dospělí: 4 – 10 l/min ̶ děti: 1 – 4 l/min Ústav zdravotnických věd, LF MU27 Pojmy ̶ hypoxie – částečný deficit kyslíku ve tkáních ̶ anoxie – úplný deficit kyslíku ve tkáních ̶ normoxie – normální hodnota O2 v tkáních ̶ hyperoxie – nadbytek kyslíku v organismu nebo ve tkáních, zpravidla způsobený dýcháním čistého kyslíku ̶ hypoxémie – částečný deficit kyslíku v krvi ̶ anoxémie – úplný deficit kyslíku v krvi ̶ normoxemie – normální koncentrace O2 v krvi Ústav zdravotnických věd, LF MU28 Podávání kyslíku – centrální rozvod kyslíku ̶ žlutá barva – podtlak ̶ černobílá barva – vzduch ̶ bílá barva – kyslík Ústav zdravotnických věd, LF MU29 Podávání kyslíku – centrální rozvod kyslíku ̶ kyslík je veden z centrálního skladu (kyslíkové stanice), který je uložen mimo nemocniční budovy ̶ ve stanici jsou velké láhve připojené na baterie, kam je kyslík přiváděn potrubím ̶ v budovách je rozveden do pokojů, ošetřoven apod., ústí na stěně, většinou v záhlaví lůžka, jako malý panel s uzavíracím ventilem a rychlospojkou (zásuvkou) a rychlospojku se napojí redukční ventil s nízkotlakým manometrem ̶ součástí redukčního ventilu je nádoba na destilovanou vodu ̶ z ventilu vystupuje vývod, na nějž se napojí hadička, kterou proudí kyslík k pacientovi Ústav zdravotnických věd, LF MU30 Podávání kyslíku kyslíkovou maskou ̶ maska z průhledného plastu opatřena vypodložením ̶ dobře přilne k obličeji, kolem hlavy se připevňuje gumou ̶ má otvor pro hadici a výdechové otvor ̶ přívod kyslíku do masky: nejčastěji 7 l/min Ústav zdravotnických věd, LF MU31 Podávání kyslíku kyslíkovou maskou ̶ výhody: ̶ snadná a rychlá manipulace ̶ možnost dosažení vysoké koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu ̶ nevýhody: ̶ nelze použít u pacientů v bezvědomí, s rizikem zvracení, neklidných nemocných ̶ zvyšuje odpor dýchacích cest ̶ ztěžuje přímé pozorování pacienta Ústav zdravotnických věd, LF MU32 Podávání kyslíku – kyslíkové brýle ̶ umělohmotná cévka stočená do volného kruhu, přerušena dvěma vstupy, jimiž se vede kyslík do nosu pacienta ̶ zavádějí se na kraj nosních průduchů, postranní pružné části se zasunou za uši ̶ přívod kyslíku do nosních brýlí: nejčastěji 5-6 l/min ̶ výhody: ̶ možno používat delší dobu ̶ nevýhody: ̶ velké ztráty kyslíku ̶ zvýšené riziko ucpání sekretem (nutná průběžná kontrola průchodnosti katetru) Ústav zdravotnických věd, LF MU33 Podávání kyslíku pomocí nebulizátoru ̶ přístroj, který sytí vdechované směsi aerosolem ̶ slouží: ̶ ke zvlhčování O2 ̶ ke zvlhčení vzduchu ̶ k aplikaci léků – uvolňují malé lékové částice, které pronikají hluboko do plic (velmi účinné) Ústav zdravotnických věd, LF MU34 Podávání kyslíku pomocí tracheostomické masky (mušle) ̶ průhledná, měkká maska vybavená otočným kloubem, který umožňuje otáčení o 360 ° ̶ speciální klip s gumičkou umožňuje snadnou manipulaci, snímání a nasazování této masky ̶ použití: zvlhčování vzduchu u pacientů s tracheostomií Ústav zdravotnických věd, LF MU35 Podávání kyslíku pomocí inkubátoru ̶ speciálně upravené lůžko pro nezralé a patologické novorozence ̶ každý inkubátor má samostatný vstup pro přívod kyslíku a vlastní průtokoměr ̶ je nutno chránit oči před působením kyslíku (plena) ̶ přívod kyslíku: dle potřeby novorozence Ústav zdravotnických věd, LF MU36 Podávání kyslíku nosohltanovým katetrem ̶ cévka s jedním centrálním a několika bočními otvory ̶ zavádí se nosní dírkou až k čípku měkkého patra (správnost se kontroluje pohledem do úst, katétr musí být vidět) ̶ přibližná vzdálenost se naměří poměrem vzdálenosti od špičky nosu k ušnímu boltci, zevní konec se fixuje k tváři pacienta proužkem náplasti ̶ přívod kyslíku: nejčastěji 4 – 6 l/min Ústav zdravotnických věd, LF MU37 Podávání kyslíku nosohltanovým katetrem ̶ výhody: ̶ možnost dlouhodobého přívodu s vyloučením rizika aspirace ̶ dostatečná koncentrace O2 ̶ lze použít u pacientů v bezvědomí ̶ u pacienta při vědomí nebrání v pohybu ani příjmu tekutin ̶ nevýhody: ̶ riziko vzniku dekubitu na sliznici ̶ vysoušení sliznic, nepříjemný vjem pro pacienta ̶ dnes už se příliš nepoužívá Ústav zdravotnických věd, LF MU38 Podávání kyslíku v hyperbarické komoře ̶ využívá prostředí s vyšším tlakem než atmosférickým a tím zvyšuje množství kyslíku v plazmě ̶ využití – intoxikace oxidem uhelnatým, Kesonova choroba Ústav zdravotnických věd, LF MU39 Podávání kyslíku kyslíkovou lahví ̶ kyslíková tlaková lahev je silnostěnná ocelová nádoba ̶ kyslík je do ní vpraven pod tlakem asi 150 atmosfér (15,2 MPa) ̶ jsou různě velké: ̶ 10l láhev obsahuje cca 1500 l kyslíku (vydrží asi 6 hodin) ̶ 30l láhev obsahuje cca 4500 l kyslíku ̶ láhev je kryta kovovým kloboučkem Ústav zdravotnických věd, LF MU40 Podávání kyslíku kyslíkovou lahví ̶ označení kyslíkových láhví: ̶ horní část je natřena bíle a je na ní červený nápis O2 ̶ postranní část je označena bílým křížem ̶ na hrdle je vyražena značka O2, objem v litrech, plnicí a zkušební tlak, datum přezkoušení ̶ součástí je uzavírací a výpustný ventil Ústav zdravotnických věd, LF MU41 Podávání kyslíku – redukční ventil (kyslíkové hodiny) ̶ připevňuje se na láhev, úlohou je snížit tlak kyslíku přiváděného z láhve k pacientovi ̶ hlavní uzávěr membránového ventilu 1 ̶ uzavírání – vyšroubovat ̶ otevírání – zašroubovat ̶ obroučka se závitem k připevnění redukčního ventilu k láhvi 2 ̶ vysokotlaký manometr – měří tlak kyslíku v láhvi 3 ̶ nízkotlaký manometr – měří tlak kyslíku přiváděného k pacientovi nebo průtokový manometr – udává průtok v litrech za minutu 4 ̶ hadice přivádějící kyslík k pacientovi 5 Ústav zdravotnických věd, LF MU42 Zásady manipulace s kyslíkovými lahvemi ̶ zásobní sklad kyslíkových láhví musí být zřizován mimo hlavní provoz nemocnice ̶ na oddělení se skladuje pouze takový počet láhví, který odpovídá odhadované spotřebě na 48 hodin ̶ láhve jsou umístěny na oddělení stranou provozu a z dosahu slunečního záření ̶ v blízkosti láhví nesmí být tepelný zdroj a v okolí se nesmí pracovat s ohněm ̶ láhve musí být postaveny u zdi a fixovány proti pádu Ústav zdravotnických věd, LF MU43 Zásady manipulace s kyslíkovými lahvemi ̶ plné a prázdné láhve musí být uloženy odděleně ̶ kyslíkové láhve nesmí stát v průchodech, chodbách, v místech, kde hrozí nebezpečí pádu ̶ kyslíkové láhve s namontovaným redukčním ventilem, na transportním vozíku, stojí na neměnném, smluveném místě ̶ kyslíkové láhve na transportním vozíku musí být obaleny nebo opatřeny návlekem Ústav zdravotnických věd, LF MU44 Manipulace s kyslíkovou lahví ̶ s láhví manipulujeme zásadně v části oddělení, kde nejsou pacienti a je minimální provoz ̶ před manipulací si pečlivě umyjeme ruce (nesmí být mastné) ̶ zkontrolujeme označení láhve a odstraníme ocelový klobouček ̶ našroubujeme redukční ventil, eventuálně dotáhneme ̶ otočením uzavíracího ventilu na láhvi zkusíme, zda je láhev plná (plná láhev zasyčí) ̶ vyšroubováním uzavřeme membránový ventil Ústav zdravotnických věd, LF MU45 Manipulace s kyslíkovou lahví ̶ opatrně otevřeme uzavírací ventil na láhvi (vysokotlaký manometr ukáže tlak kyslíku v láhvi) ̶ zašroubováním otevřeme membránový ventil a na nízkotlakém manometru naměříme přívod kyslíku pacientovi ̶ na láhev je připojena nádoba na zvlhčování kyslíku Ústav zdravotnických věd, LF MU46 Zásady podávání kyslíku ̶ kyslík podávat zvlhčený ̶ při podávání nezvlhčeného O2 dochází k vysychání sliznic a ke krvácení ̶ pravidelně kontrolovat množství destilované vody ve zvlhčující baňce, její nedostatek i nadbytek je pro pacienta nebezpečný ̶ udržovat naordinovanou koncentraci kyslíku (nejčastěji 40%) ̶ 100% koncentraci pouze po dobu nezbytně nutnou (silný astmatický záchvat, pneumonie) Ústav zdravotnických věd, LF MU47 Zásady podávání kyslíku ̶ při dlouhodobém podávání vysokých koncentrací O2 může dojít k otravě kyslíkem (poškození plic, bolesti hlavy, bolesti za hrudní kostí, možný výskyt křečí, poškození epitelu, vznik fibrózy, u nezralých novorozenců poškození zraku) ̶ kyslík podávat ohřátý ̶ studený kyslík podávat pouze při laryngitis, po extubaci ̶ monitorovat saturaci kyslíku (SpO2), fyziologické funkce, celkový stav pacienta ̶ cílem je udržet SpO2 nad 90 % ̶ pravidelně kontrolovat průchodnost celého systému Ústav zdravotnických věd, LF MU48 Zdroje ̶ Beharková, N., Soldánová, D.: Základy ošetřovatelských postupů a intervencí. 2. vyd. Elportál Brno, Masarykova univerzita 2019. https://is.muni.cz/elportal/?id=1496062 ̶ Pokorná, A., Komínková, A. : Ošetřovatelské postupy založené na důkazech. 2. díl. Brno, Masarykova univerzita 2014. Ústav zdravotnických věd, LF MU49