Ústav zdravotnických věd, LF MU2 Parenterální podávání léků Ústav zdravotnických věd, LF MU3 Parenterální podání léků ̶ aplikace léků a léčiv mimo GIT ̶ vpravení sterilního roztoku do organismu invazivním vstupem (pomocí jehly a stříkačky) Ústav zdravotnických věd, LF MU4 Okénko do historie ̶ W. Harwey (1628) – objev krevního oběhu – aplikace injekcí u zvířat ̶ J.S.Elholtz (1665) – podání injekce do žíly stříbrnou kanylou s měchýřkem naplněným vínem, šťávou, pivem ̶ Ch.G.Provaz (1853) – francouzský chirurg, vynalezl stříkačku se šroubovacím pístem ̶ A.Wood z Edinburgu aplikoval morfium stříkačkou bez šroubu ̶ Hunter – anglický chirurg – popsal celkový účinek takto podaných léků Ústav zdravotnických věd, LF MU5 Parenterální podání léků ̶ Účel: • preventivní → očkování • léčebný → dodání léku, který není možné přijmout p.o. • diagnostický → vpravení kontrastní látky ̶ Indikace: • bezvědomí, poruchy vědomí • nutnost rychlé účinnosti léku • nutnost přesného podání • neutralizace např. jedů (antidotum) • choroby GIT Ústav zdravotnických věd, LF MU6 Místa aplikace ̶ intradermální – i.d.(i.c.) do kůže ̶ subkutální – s.c. pod kůži ̶ intramuskulární – i.m. do svalu ̶ intravenózní – i.v. do žíly ̶ intraarteriální – i.a. do tepny ̶ intraartikulární – i.a.a. do kloubu ̶ intraoseální – i.o. do kostní dřeně ̶ intrakardiální – i.c. do srdce ̶ intrathekální – i. t. do míšního (páteřního) kanálu ̶ intratracheální do průdušnice Ústav zdravotnických věd, LF MU7 Podání injekce i.d., s.c., i.m. Ústav zdravotnických věd, LF MU8 Injekční stříkačka ̶ na jedno použití, otevírání peel systémem ̶ složení Luer stříkačky – válec (kalibrovaný), vlastní píst, čtyřboké táhlo, tlačka ̶ speciální – inzulinové, tuberkulinové, subkutánní pro LMWH, speciální stříkačky dle jednotlivých výkonů, Janettova Ústav zdravotnických věd, LF MU9 Injekční stříkačka ̶ kombinované stříkačky se používají v případě inkompatibility léku či vakcíny s plasty ̶ léky se dodávají v přednaplněných stříkačkách s jednotlivou dávkou léku a s nasazenou jehlou v ochranném plastovém (gumovém) krytu ̶ jsou určeny na jedno použití (např. Fraxiparin) Ústav zdravotnických věd, LF MU10 Injekční stříkačka ̶ Stříkačka má být: ̶ celistvá ̶ mít přehledný válec s dobře čitelnou a nesmývatelnou stupnicí ̶ mít dobře pohyblivý píst s těsněním ̶ mít bezpečnou zarážku pístu ̶ sterilní Ústav zdravotnických věd, LF MU11 Velikosti stříkaček ̶ 2 ml dělení po 0,1 ml ̶ 5 ml dělení po 0,2 ml ̶ 10 ml dělení po 0,5 ml ̶ 20 ml dělení po 1 ml ̶ 50 ml dělení po 1 ml Ústav zdravotnických věd, LF MU12 Injekční jehla ̶ kvalitní, nerezavějící ocel, jednorázové použití, jsou baleny jednotlivě, otvírají se systémem PEEL-BACK ̶ konus – plast, různá barva dle druhu jehly ̶ tělo – kov ̶ hrot – zbroušená část kanyly (ostře seřízlý – s.c., i.m., tupě seřízlý, krátký – i.d., i.v.) Ústav zdravotnických věd, LF MU13 Injekční jehla ̶ požadavky: ostrá, sterilní, průchodná, s hladkým povrchem Ústav zdravotnických věd, LF MU14 Formy léků pro injekční aplikaci ̶ vodné roztoky ̶ oleje ̶ prášek (suspenze) Příprava práškové formy : ̶ vodou pro injekce ̶ fyziologickým roztokem ̶ 5% glukózou ̶ roztokem, který je součástí balení Ústav zdravotnických věd, LF MU15 Postup při přípravě injekcí - pomůcky ̶ lékařská dokumentace ̶ ordinované léky v ampulce nebo lahvičce ̶ ředicí roztok dle příbalového letáku ̶ dezinfekční roztok, čtverečky buničiny ̶ sterilní injekční stříkačka a jehla ̶ štítek na označení injekce ̶ emitní miska ̶ kontejner na použité jehly (polštářková náplast) Ústav zdravotnických věd, LF MU16 Manipulace s ampulkou ̶ ampulky: ̶ různá velikost, tvar (tělo, krček, hlavička) ̶ objem 1 – 20 ml ̶ zúžený krček s barevnou tečkou ̶ před otevřením – dezinfekce!!! Ústav zdravotnických věd, LF MU17 Manipulace s ampulkou ̶ sklepeme roztok pod krček ampule ̶ provedeme dezinfekci hlavy ampule, dodržíme expoziční dobu dezinfekčního roztoku a odlomíme ̶ zkontrolujeme pohledem, zda do ampule nevnikly úlomky skla ̶ nasajeme lék do injekční stříkačky (dáváme pozor, abychom nezasouvali konus jehly do ampule, je nesterilní) ̶ v případě potřeby naředíme roztokem k ředění dle příbalového letáku (např. F1/1, G 5%, voda pro injekce) Ústav zdravotnických věd, LF MU18 Nasávání léku z ampulky Ústav zdravotnických věd, LF MU19 Manipulace s lahvičkou ̶ lahvičky: ̶ silnostěnné skleněné s gumovou zátkou a kovovým krytem ̶ roztok/prášek ̶ před otevřením – dezinfekce!!! Ústav zdravotnických věd, LF MU20 Manipulace s lahvičkou ̶ odstraníme ochranný kryt ̶ provedeme dezinfekci gumové zátky, dodržíme expoziční dobu dezinfekčního roztoku ̶ v případě, že je lék v práškové formě, naředíme roztokem k ředění dle příbalového letáku (např. F1/1, G 5%, voda pro injekce) ̶ necháme lék dokonale rozpustit a poté nasajeme do injekční stříkačky Ústav zdravotnických věd, LF MU21 Nasávání léku z lahvičky Ústav zdravotnických věd, LF MU22 Postup při přípravě injekcí – popis výkonu ̶ provedeme hygienickou dezinfekci rukou ̶ vybereme správný lék dle lékařské ordinace ̶ zkontrolujeme název, koncentraci, množství, exspiraci, vzhled přípravku a to, zda je lék určen k předepsané aplikaci ̶ injekci připravujeme těsně před podáním ̶ pacientovi poskytneme informace v rámci své kompetence o účelu aplikace a účincích injekce ̶ zkontrolujeme, zda pacient netrpí alergií na daný dezinfekční prostředek, popř. lék ̶ vhodná poloha, vhodné místo k aplikaci injekce Ústav zdravotnických věd, LF MU23 Postup při přípravě injekcí – vlastní aplikace ̶ nasadíme aplikační injekční jehlu a označíme si injekční stříkačku jménem pacienta ̶ identifikujeme pacienta dotazem „Jak se jmenujete, prosím?“ ̶ pacient zaujme požadovanou polohu ̶ provedeme dezinfekci místa vpichu, dodržíme expoziční dobu dezinfekčního roztoku a aplikujeme injekci ̶ přelepíme místo vpichu polštářkovou náplastí ̶ během výkonu sledujeme stav pacienta, v případě jakékoliv komplikace informujeme lékaře ̶ zaznamenáme podání ordinovaného léku do dokumentace, stvrdíme podpisem, případně razítkem, zajistíme úklid pomůcek Ústav zdravotnických věd, LF MU24 Postup po aplikaci injekce – po výkonu ̶ kontrolujeme dosažení účinku léků ̶ kontrolujeme výskyt vedlejších účinků ̶ při výskytu nežádoucích účinků kontaktujeme lékaře a provedeme záznam do dokumentace Ústav zdravotnických věd, LF MU25 Intradermální injekce (i.d., i.c.) Ústav zdravotnických věd, LF MU26 Intradermální injekce (i.d., i.c.) – účel ̶ aplikace malého množství injekční látky (0,1 – 0,5 ml) ̶ účel: 1.diagnostický (tuberkulinové nebo alergologické testy) 2.terapeutický (symptomatická léčba vakcínou, anestezie) 3.profylaktický (očkování) ̶ účinek se objeví za individuálně dlouhou dobu Ústav zdravotnických věd, LF MU27 Intradermální injekce (i.d., i.c.) – místa vpichu ̶ ramena v oblasti musculus deltoideus ̶ horní část hrudníku v oblasti musculus pectoralis major ̶ vnější a vnitřní strana předloktí ̶ záda v oblasti lopatek – musculus trapezius ̶ vnější strana stehen – musculus quadriceps femoris Ústav zdravotnických věd, LF MU28 Intradermální injekce (i.d., i.c.) – pomůcky ̶ stříkačka ̶ jehla ( krátká a tenká) ̶ buničité čtverečky k dezinfekci kůže ̶ dezinfekční roztok ̶ ordinovaný lék ̶ 2 emitní misky Ústav zdravotnických věd, LF MU29 Intradermální injekce (i.d., i.c.) – aplikace ̶ malé množství léku (0,1 ml) ̶ stříkačky s adekvátní kalibrací (setiny mililitru) ̶ dezinfekce místa vpichu → napnutí kůže, vpich pod úhlem 15º, těsně pod povrch kůže, seříznutím nahoru, prakticky kousek za seříznutí ̶ aspirujeme, zvolna aplikujeme látku ̶ po správné aplikaci se v místě vpichu vytvoří bělavý pupenec Ústav zdravotnických věd, LF MU30 Intradermální injekce (i.d., i.c.) – aplikace ̶ na místo vpichu čtverečkem nebo tamponem netlačíme, aby se látka nedostala hlouběji nebo se nevytlačila místem vpichu ̶ nepřelepujeme náplastí ̶ provedeme záznam o aplikaci Ústav zdravotnických věd, LF MU31 Intradermální injekce (i.d., i.c.) – komplikace ̶ celkové: ̶ alergická reakce na podaný lék nebo dezinfekční prostředek ̶ místní: ̶ bolestivá aplikace ̶ hematom ̶ zanesení infekce ̶ vytlačení látky ven nebo hlouběji Ústav zdravotnických věd, LF MU32 Subkutánní injekce (s.c.) Ústav zdravotnických věd, LF MU33 Subkutánní injekce (s.c.) – účel ̶ pod kůži se podávají léky ve vodném roztoku malého nebo středního objemu léku o obsahu do 2 ml ̶ účinek se dostavuje za 10-20 minut, resorpce léku je pomalá ̶ nejčastěji se tímto způsobem podává inzulín a antikoagulancia. ̶ účel: 1. léčebný 2. výjimečně diagnostický Ústav zdravotnických věd, LF MU34 Stříkačky k aplikaci s.c. injekcí ̶ inzulínky, tuberkulínky ̶ jsou určeny pro aplikaci 1 ml léčiva ̶ skládají se z válce potištěného stupnicí, do kterého je vlepena jehla ̶ obal typu peel-back Ústav zdravotnických věd, LF MU35 Subkutánní injekce (s.c.) – místa vpichu ̶ oblast břicha – musculus rectus abdominis ̶ zevní strana paže – musculus biceps brachii ̶ zevní strana stehen – m. quadriceps femoris ̶ dorzogluteální oblast – m. gluteus medius ̶ místo vpichu je důležité, neboť může ovlivnit účinnost podaného léku (např. inzulin se z oblasti břicha vstřebává rychleji než z hýždí) ̶ rychlost vstřebávání závisí na hloubce vpichu a na tukové vrstvě Ústav zdravotnických věd, LF MU36 Subkutánní injekce (s.c.) – místa vpichu Ústav zdravotnických věd, LF MU37 Subkutánní injekce (s.c.) – pomůcky ̶ lékařská dokumentace ̶ ordinované léky ̶ v závislosti na typu léčiva (nízkomolekulární heparin, heparin léčiva, inzulin apod.) a stříkačky (předvyplněná stříkačka, inzulinový stříkačka, inzulinové pero, 2 ml stříkačka s krátkou jehlou do 2,5 cm) ̶ emitní miska, kontejner na použité jehly ̶ čtverečky buničiny ̶ dezinfekční roztok ̶ polštářková náplast Ústav zdravotnických věd, LF MU38 Subkutánní injekce (s.c.) – pomůcky Ústav zdravotnických věd, LF MU39 Subkutánní injekce (s.c.) – aplikace ̶ identifikujeme pacienta ̶ kontrola vzduchové bubliny ̶ dezinfekce místa vpichu (expoziční doba des. roztoku) ̶ upozornit pacienta na vpich ̶ vytvoříme kožní řasu, zavádíme pod úhlem 45° (90°stříkačka s fixní jehlou), aspirujeme a pomalu lék aplikujeme ̶ přiložíme čtvereček buničiny a rychle vytáhneme jehlu ̶ nemasírovat místo vpichu, místo vpichu přelepíme polštářkovou náplastí ̶ sledujeme stav pacienta, zaznamenám do dokumentace, úklid pomůcek Ústav zdravotnických věd, LF MU40 Aplikace s.c. injekce do paže, do břicha Ústav zdravotnických věd, LF MU41 Subkutánní injekce (s.c.) – komplikace ̶ aplikace do žíly (při špatné technice) ̶ aplikace do svalu (při špatné technice) ̶ povrchní aplikace (při špatné technice) ̶ hypertrofie podkožního pojiva (nestřídá-li se místo vpichu) ̶ lipodystrofie (nestřídá-li se místo vpichu) ̶ atrofie kůže (nestřídá-li se místo vpichu) ̶ infikování místa vpichu Ústav zdravotnických věd, LF MU42 Inzulinová terapie – inzulíny ̶ lék – indikační skupina – hormonální přípravek ̶ použití – korekce hladiny glykémie v krvi ̶ denní sekrece inzulínu = 20 – 40 j/24 hod. ̶ polovina této sekrece je uvolňována stejně během 24 hod = bazální sekrece ̶ po stimulu (nejčastěji nutričním) je uvolněn zbytek inzulínu = stimulovaná sekrece inzulínu – hormon produkován β – buňkami Langerhansových ostrůvku Ústav zdravotnických věd, LF MU43 Inzulinová terapie – inzulíny ̶ animální inzulín – z vepřových nebo hovězích pankreatů ̶ humánní inzulín – biosyntetická příprava ̶ analoga inzulínu – léčivé přípravky zvláštně upraveného inzulínu ̶ značení inzulínu ve farmaceutických přípravcích: ̶ HM – humánní – lidský ̶ MC – monokomponentní STŘEDNĚ DOBĚ PŮSOBÍCÍ Ústav zdravotnických věd, LF MU44 Actrapid Humulin R Humalog (analog) Novorapid (analog) Tyto inzulíny lze aplikovat s.c., i.v., i.m. Inzulatard Humulin N Lantus (analog) Tyto inzulíny lze aplikovat pouze s.c. Levemir (analog) Lantus (analog) Tyto inzulíny lze aplikovat pouze s.c. jedenkrát za 24 hodin, udržují bazální hladinu inzulinu. doba působení 4-6 hodin , KRÁTKODOBĚ PŮSOBÍCÍ DLOUHODOBĚ PŮSOBÍCÍ Druhy inzulínu dle nástupu a délky působení doba působení 12-24 hodin doba působení 24-36 hodin Ústav zdravotnických věd, LF MU45 Ústav zdravotnických věd, LF MU46 Skladování inzulínu ̶ zásobní inzulín – lednice 2-8 ̊C ̶ inzulín v dávkovači – pokojová teplota do 25 ̊C, ne déle než 28 dní zásady: ̶ dodržet expirační dobu ̶ nepoužívat inzulín, který změnil barvu ̶ nenechat inzulín zmrazit Ústav zdravotnických věd, LF MU47 Jak rychle se inzulín vstřebává? ̶ rychlost vstřebatelnosti a účinku inzulinu závisí na druhu aplikovaného inzulinu, ale také na místě vpichu ̶ nejrychleji se inzulin vstřebává, pokud je aplikován do břicha, dále do paží, hýždí a nejpomaleji se vstřebává ze stehen ̶ účinek inzulinu může být samozřejmě podpořen nebo naopak potlačen dalšími okolnostmi ̶ na zvýšení účinnosti inzulinu se může podílet zvýšené prokrvení organismu (horečka, fyzická aktivita, saunování, opalování, masírování místa vpichu, alkohol nebo některé léky) ̶ snížit efekt inzulinu může naopak zhoršené prokrvení těla (zima, zúžené cévy atd.) Inzulínovým dávkovačem – perem Ústav zdravotnických věd, LF MU48 Inzulínovou stříkačkou Inzulínovým dávkovačem – pumpou Možnosti aplikace inzulínu Ústav zdravotnických věd, LF MU49 Aplikace inzulínu inzulínovou stříkačkou Inzulínová stříkačka ̶ U50 /obsah 0,5ml, rozdělena na 50 dílků / 1 = 1j inzulínu ̶ U100 / obsah 1 ml, rozdělena na 50 dílků / 1 dílek = 2 j inzulínu Zásady: ̶ rolováním protřepat ̶ dezinfekce lahvičky ̶ do stříkačky množství vzduchu odpovídající dávce a vstříkneme do lahvičky ̶ lahvička dnem vzhůru a natáhneme dávku ̶ odstraníme bublinky Ústav zdravotnických věd, LF MU50 Technika aplikace inzulínu stříkačkou ̶ vybereme místo vpichu ̶ aplikujeme do kožní řasy – břicha, paží, stehen, hýždí ̶ mezi dva prsty celou jehlu zanoříme do podkoží v úhlu 45 – 90 ̊ (podle tloušťky kožní řasy) ̶ rychlé místo – břicho ̶ místa vpichu – místa vpichu rozdělíme na čtverečky, střídáme ve směru hodinových ručiček/nebezpečí lipodystrofie Ústav zdravotnických věd, LF MU51 Aplikace inzulínu inzulinovým perem Inzulinové pero – přesná, spolehlivá účinná pomůcka Ústav zdravotnických věd, LF MU52 Aplikace inzulínu inzulinovým perem ̶ jehličky inzulinového pera jsou určeny k opakovanému použití ̶ lékař může inzulínové pero předepsat jednou za 3 roky ̶ příklad: NovoPen a HumaPen Ergo včetně jehel (NovoFine k NovoPenům, B-D MicroFine Plus k HumaPenům Ergo) ̶ NovoPeny jsou v různých provedeních - NovoPen 4 a 3 pro dospělé a NovoPen 3 Junior pro děti, dostupné v různých barevných provedeních ̶ výhody: aplikace inzulínu i za nepříznivých podmínek (během práce, v autobusu, v restauraci, atd.) Ústav zdravotnických věd, LF MU53 Aplikace inzulínu inzulinovým perem ̶ nejpoužívanější metoda aplikace inzulinu ̶ tento postup je přesný, diskrétní a je vhodný pro nemocné s omezenou pohybovou aktivitou – např. po mozkové mrtvici ̶ inzulin se do inzulinového pera vkládá ve speciálních bombičkách, tzv. cartridgiích ̶ cartridge se do pera vkládá po rozšroubování pera ̶ pero je označeno stupnicí, kde si diabetik nastaví potřebnou dávku inzulinu a stisknutím tlačítka může provést jeho aplikaci Ústav zdravotnických věd, LF MU54 Technika aplikace inzulínu perem ̶ na náplň se šroubuje jehla (použití opakovaně, dokud není tupá) ̶ nastaví se dávka inzulínu ̶ dezinfekce místa vpichu není před samotnou aplikací nutná ̶ aplikovat pomalu stiskem dávkovacího tlačítka dávku inzulinu ̶ počítat nejméně do deseti a jehlu vytáhnout (na konci jehly by neměl zůstat žádný inzulin) Ústav zdravotnických věd, LF MU55 INZULÍNKOU Aplikace inzulínu INZULINOVÝM PEREM Ústav zdravotnických věd, LF MU56 Komplikace aplikace inzulínu ̶ nesprávná aplikace do kůže (nedostatečný vpich) nebo do svalu (hluboký vpich), aplikace do změněné tkáně může způsobit příliš silný, příliš slabý nebo krátký účinek inzulinu ̶ aplikace do nesprávných míst může způsobit změnu účinku inzulinu ̶ opakovaná aplikace do stejného místa může poškodit tkáň ̶ časné vytažení jehly po aplikaci inzulinu způsobí nepodání celé dávky Ústav zdravotnických věd, LF MU57 Aplikace inzulínu inzulinovou pumpou ̶ inzulínová pumpa je mezičlánek mezi konvenční léčbou DM (inzulínovými pery) a léčbou DM pomocí umělé slinivky - tj. přístroj, který sám měří glykémie a podle složitého algoritmu sám dodává inzulín ̶ je to zdravotní pomůcka pro léčbu převážně DM I. typu ̶ zajišťuje aplikaci bazální dávky inzulínu v určitých časových intervalech (bolusové dávky na pokrytí jídla) ̶ inzulínové pumpy obsahují dostatek inzulínu pro několik dnů Ústav zdravotnických věd, LF MU58 Aplikace inzulínu inzulinovou pumpou ̶ aplikace prostřednictvím tzv. infuzního setu, který je s pumpou spojen kanylou, která se musí přepíchávat každé 3-4 dny ̶ infuzní set se zpravidla zavádí podkožně (subkutánně) do oblasti břicha, hýždí, stehen nebo horní části rukou ̶ infuzní set vede inzulín z pumpy do těla přes jehlu pod kůží Ústav zdravotnických věd, LF MU59 Infuzní pumpa, vstřikovací port Ústav zdravotnických věd, LF MU60 Vstřikovací porty ̶ poskytují další alternativu aplikace inzulínu ̶ vstřikování porty mají kanylu, která je vložena do tkáně pod kůží ̶ na povrchu kůže drží port na místě náplast nebo speciální krytí ̶ uživatel vstřikuje inzulín prostřednictvím portu jehlou a stříkačkou nebo inzulínovým perem ̶ port zůstává v provozu po několik dní, pak je nahrazen ̶ použití nástřikového portu snižuje počet kožních defektů Ústav zdravotnických věd, LF MU61 Komplikace aplikace inzulínu ̶ při příliš rychlé aplikaci inzulinu se inzulin vrací zpět aplikačním kanálkem ̶ bolestivá aplikace může být způsobena tupou aplikační jehlou ̶ vynechání aplikace inzulinu nebo aplikace vyšší dávky způsobí hypoglykemii ̶ aplikace nižších dávek způsobí hyperglykemii Ústav zdravotnických věd, LF MU62 GlucaGen – krabička Ústav zdravotnických věd, LF MU63 GlucaGen – krabička ̶ glucaGen je určen pro okamžité použití v naléhavém případě léčby těžké hypoglykemie u lidí s diabetem, kteří upadli do bezvědomí ̶ glukagon je přirozený hormon, který má v lidském těle opačný účinek než inzulin ̶ usnadňuje přeměnu glykogenu na glukózu v játrech, glukóza je poté uvolňována do krevního oběhu Ústav zdravotnických věd, LF MU64 Inzulínové režimy ̶ konvenční inzulinový režim (KT) – aplikují se dvě dávky (ráno a večer) inzulinového přípravku, ̶ ranní dávka pokryje požadavky na inzulin na snídani a oběd, večerní dávka na večerní jídlo a noc, při tomto režimu je nutno dodržovat pevný časový rozvrh jídel ̶ intenzifikovaný inzulinový režim (IIT) – aplikují se čtyři dávky inzulinového přípravku s bolusovými a bazálními dávkami ̶ inzulinová pumpa (CSII) – aplikují se bolusové a bazální dávky inzulinového přípravku Ústav zdravotnických věd, LF MU65 Antikoagulační terapie ̶ antikoagulancia = léky s protisrážlivým účinkem ̶ Heparin – 1ml/5 000 m.j. ̶ Heparin forte – 1ml/25 000 m.j. ̶ Fraxiparine 0,3 – 0,6ml – předplněná stříkačka ̶ Fragmin 0,6 – 0,9ml – předplněná stříkačka ̶ Clexane 0,3 – 1,2ml – přeplněná stříkačka ̶ Fraxiparin multi – 5ml - lahvička Ústav zdravotnických věd, LF MU66 Antikoag. terapie – nízkomolekulární heparin ̶ dobře se stanovuje a hlídá jeho hladina v krvi – může se podávat i pro léčení doma ̶ indikace: akutní žilní trombóza, příp. plicní embolizace, opakování žilní trombózy, resp. plicní embolizace, prevence trombózy, antifosfolipidový syndrom, různé poruchy srážlivosti ̶ přípravky: Clexan, Fragmin, Clivarin, Fraxiparin, Zibor ̶ možné vedlejší účinky: krvácení, heparinem indukovaná trombocytopenie /snížené množství destiček v krvi/ s nebo bez trombózy, osteoporóza a alergie Ústav zdravotnických věd, LF MU67 Pomůcky k aplikaci heparinu Ústav zdravotnických věd, LF MU68 Antikoagulační terapie – aplikace injekce ̶ aplikovat nejlépe u ležícího pacienta ̶ aplikovat do kožní řasy vytvořené střídavě na levé a pravé anterolaterální části břicha ̶ firemně předplněné stříkačky s vlisovanou jehlou – před aplikací nevytlačovat bublinu ze stříkačky – dezinfikovat místo vpichu – udělat kožní řasu a držet během celé aplikace – vpich kolmo, pod úhlem 90° – neaspirovat – aplikace pomalu – před vytažením počkat napočítáním do deseti/pět vteřin – vytažení – puštění řasy – přiložení čistého čtverečku – nemasírovat Ústav zdravotnických věd, LF MU69 Manipulace se stříkačkou s ochranným krytem Ústav zdravotnických věd, LF MU70 Antikoagulační terapie – aplikace injekce z předplněné stříkačky Ústav zdravotnických věd, LF MU71 Antikoagulační terapie – aplikace Heparinu z lahvičky ̶ 1 lahvička 5 ml /25 tis. j. 1 ml obsahuje 5000 j. ̶ Heparin forte – 1 ml obsahuje 25 000 j. ̶ místo vpichu vzdálené od velkých svalů, které se nezúčastňují na svalové činnosti jako např. končetiny – sníží se riziko vzniku hematomu, obvykle do břicha ̶ při přípravě přidat 0,1 ml vzduchu do stříkačky – zabrání se úniku Heparinu do intradermálních vrstev při vpichu a vytahování jehly – tím snížíme riziko vzniku hematomu ̶ střídat místa vpichu, kontrolovat koagulaci (APTT) Ústav zdravotnických věd, LF MU72 Komplikace léčby heparinem – hematomy ̶ nemasírovat, nemačkat, střídat místa/strany vpichu Ústav zdravotnických věd, LF MU73 Intramuskulární injekce (i.m.) BLACK, Ústav zdravotnických věd, LF MU74 Intramuskulární injekce (i.m.) – aplikace léku do svalu ̶ aplikace léků ve formě roztoku, suspenze, nebo emulze ̶ objem léku 1 – 20 ml ̶ nástup účinku 5 – 10 min ̶ výhody aplikace i.m.: ̶ rychlejší vstřebání než při s.c. aplikaci ̶ svalová tkáň může přijmout více tekutiny ̶ lze podat léky, které by dráždily podkoží Ústav zdravotnických věd, LF MU75 Intramuskulární injekce (i.m.) – místa vpichu ̶ nejčastější místa aplikace: ̶ m. gluteus maximus ̶ m. gluteus medius ̶ m. vastus medius ̶ m. femoris ̶ m. deltoideus ̶ gluteální svaly se vyvíjejí chůzí, proto by se tato lokalita neměla využívat na injekce u dětí do 3 let ̶ místo vpichu musíme dobře zvážit, abychom nenapíchli sedací nerv (nervus ischiadicus), větší cévu nebo kost Ústav zdravotnických věd, LF MU76 Intramuskulární injekce (i.m.) – místa vpichu Ústav zdravotnických věd, LF MU77 Intramuskulární injekce (i.m.) – místa vpichu – musculus gluteus maximus ̶ optimální poloha na břiše, palce DK ve vnitřní rotaci (max. relaxace hyžďového svalů) ̶ vyhmatat malíkovou hranou ruky crista iliaca, spina iliaca ant. sup. ̶ spojnice se spina iliaca post. sup. ̶ aplikace kolmo ke svalu Ústav zdravotnických věd, LF MU78 Intramuskulární injekce (i.m.) – nespecifická identifikace místa vpichu ̶ polovinu hýždí si pomyslně rozdělíme na 4 části ̶ vertikální čára spojuje hřeben kosti kyčelní s gluteální rýhou ̶ horizontální čára spojuje střední gluteální rýhu s boční stranou hýždě, pomocí ní určíme horní zevní kvadrant ̶ vyhmátneme hřeben kosti kyčelní pro ubezpečení, že zvolené místo je dostatečně vysoko Krok 2 Ústav zdravotnických věd, LF MU79 Krok 1 Krok 3 Intramuskulární injekce (i.m.) – nespecifická identifikace místa vpichu Ústav zdravotnických věd, LF MU80 Intramuskulární injekce (i.m.) – místa vpichu – musculus gluteus medius ̶ poloha na boku ̶ vyhmatat malíkovou hranou crista iliaca, palcem spina iliaca ant. sup., druhou rukou trochanter maior; položit ruku tak, aby prsty hmataly cr. iliaca ̶ palec s ukazovákem se posunou do spojnice nejvyššího bodu cr. il. a troch. maj. ̶ aplikovat šikmo k hřebenu kosti kyčelní asi do hloubky 4 – 5 cm Ústav zdravotnických věd, LF MU81 Intramuskulární injekce (i.m.) – místa vpichu – musculus gluteus medius Ústav zdravotnických věd, LF MU82 Intramuskulární injekce (i.m.) – místa vpichu – musculus vastus lateralis a rectus femoris ̶ poloha na zádech ̶ vyhmatat spina iliaca ant. sup. a zevní okraj patelly ̶ apl. do střední třetiny spojnice mezi  v rozsahu asi 10 x 5 cm, kolmo ke svalu ̶ správná délka jehly (4 – 7 cm) ̶ při aplikaci suspenzí a olejových látek větší průsvit jehly Ústav zdravotnických věd, LF MU83 Intramuskulární injekce (i.m.) – místa vpichu – musculus vastus lateralis a rectus femoris Ústav zdravotnických věd, LF MU84 Intramuskulární injekce (i.m.) – místa vpichu – musculus deltoideus ̶ deltový sval leží na boční straně horní části ramena ̶ na intramuskulární injekce se u nás často nevyužívá, protože je svalem relativně malým a v blízkosti probíhá pleteň nervů a cév ̶ postup vyhledání místa vpichu: 4 prsty položíme křížem přes sval, první prst leží na nadpažku, místo leží na šířku 3 prstů Ústav zdravotnických věd, LF MU85 Intramuskulární injekce (i.m.) – místa vpichu – musculus deltoideus Ústav zdravotnických věd, LF MU86 Intramuskulární injekce (i.m.) – pomůcky Ústav zdravotnických věd, LF MU87 Intramuskulární injekce (i.m.) – postup aplikace ̶ zvolené místo odezinfikujeme, dezinfekci necháme zaschnout ̶ sejmeme ochranný kryt z jehly – pozor na kontaminaci jehly ̶ dominantní rukou držíme stříkačku mezi palcem a ukazovákem kolmo dolů (jako psací pero) k místu vpichu, přičemž prostředníkem přidržujeme kónus jehly ̶ nedominantní rukou napneme kůži (zpevňuje to kůži a usnadňuje vpich) ̶ propíchneme kůži pod úhlem 90º a zasuneme jehlu hluboko do svalu Ústav zdravotnických věd, LF MU88 Intramuskulární injekce (i.m.) – postup aplikace ̶ rychlý pohyb zmírňuje bolest při vpichu) u dětí a kachektických nemocných vytváříme kožní řasu a jehlu vedeme pod úhlem 60º ̶ přehmátneme – konus jehly spolu s válcem stříkačky držíme nedominantní rukou a rukou dominantní aspirujeme → pokud se ve stříkačce objeví krev, vytáhneme jehlu, spolu se stříkačkou odložíme do odpadu a připravíme si novou injekci ̶ lék pomalu rovnoměrně aplikujeme ̶ pomalá aplikace umožňuje, aby se lék rozptýlil do svalu a snižuje tak nepříjemné pocity klienta Ústav zdravotnických věd, LF MU89 Intramuskulární injekce (i.m.) – postup aplikace ̶ přiložíme suchý čtvereček, jehlu se stříkačkou zvolna vytáhneme, místo lehce promasírujeme ̶ sledujeme celkový stav klienta ̶ provedeme záznam do dokumentace ̶ uklidíme použité pomůcky Ústav zdravotnických věd, LF MU90 Aplikace injekce metodou Z-track ̶ aplikace léků silně dráždivých pro podkoží a kůži nebo s obsahem pigmentující látky (Fe) ̶ postup je téměř stejný jako u standardní i. m. injekce, rozdíl je pouze v tom, že před aplikací léku nedominantní rukou posuneme kůži a podkoží asi o 2,5cm od místa vpichu ̶ následuje postup aspirace a následně poté aplikace léku (neobjevila-li se ve stříkačce krev) ̶ po vytažení jehly necháme kůži vrátit do původního stavu Ústav zdravotnických věd, LF MU91 Aplikace injekce metodou Z-track Ústav zdravotnických věd, LF MU92 Aplikace injekce metodou Z-track Ústav zdravotnických věd, LF MU93 Komplikace intramuskulární injekce ̶ celkové: ̶ alergická reakce na podaný lék nebo dezinfekční prostředek ̶ místní: ̶ bolestivá aplikace ̶ možnost zanesení infekce do svalu → absces (nedostatečná desinfekce nebo nesterilní pomůcky) ̶ nabodnutí nervu nebo aplikace léku do jeho bezprostřední blízkosti → mravenčení, ochrnutí ̶ nabodnutí cévy – při aspiraci nasátí krve → přerušit, vyměnit jehlu (u olejových léků dát nový lék) Ústav zdravotnických věd, LF MU94 Komplikace intramuskulární injekce ̶ místní: ̶ možnost vzniku hematomu v místě vpichu ̶ nabodnutí kosti – doje k ohnutí jehly (vytvoření háčku) ̶ vpravení léku do podkoží – lék se nevstřebá nebo opouzdří → absces ̶ zalomení jehly ̶ zanesení desinfekce do tkáně ̶ kumulace vpichů do jednoho místa – mikroembolizace Ústav zdravotnických věd, LF MU95 Intravenózní injekce (i.v.) Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU96 Intravenózní injekce (i.v.) ̶ aplikuje pouze lékař, nebo pověřená sestra se specializací na základě písemného pověření lékařem či přednostou oddělení (vyhl. Č. 55/2011 Sb.) ̶ za přípravu injekcí odpovídá sestra ̶ i.v. injekce = nitrožilní vpravení léků – výhradně ve formě vodných roztoků v různém množství ̶ kontraindikace – i.v. nelze podat! emulze, suspenze, olejové roztoky ̶ nástup účinku: 1 minuta Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU97 Intravenózní injekce (i.v.) – účel ̶ terapeutický ̶ pacient nic nepřijímá per os ̶ rychlý nástup účinku ̶ náhrada tekutin a elektrolytů ̶ krevní převod ̶ parenterální výživa ̶ diagnostický ̶ vpravení kontrastní látky Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU98 Intravenózní injekce (i.v.) – místa vpichu ̶ vena mediana a vena basilica v loketní jamce (kubitální jamka) ̶ vena cephalica – loketní jamka (méně často) ̶ vena saphena magna – před vnitřním kotníkem DK ̶ vény hřbetu ruky a předloktí ̶ vény v temenní a temporální oblasti u malých dětí Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU99 Intravenózní injekce (i.v.) – pomůcky Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU100 Intravenózní injekce (i.v.) – proces zavedení jehly ̶ 1. fáze nabodnutí a protětí kůže ̶ 2. fáze protětí podkoží – stejný úhel jehly ̶ 3. fáze – nabodnutí cévy – změna sklonu jehly Intravenózní injekce (i.v.) – aplikace ̶ provedeme hygienu rukou ̶ identifikujeme pacienta a zajistíme uložení do vhodné polohy ̶ podložíme končetinu podložkou/buničinou ̶ přiložíme turniket asi 5 cm nad místem ̶ vyhmatáme vhodné místo vpichu ̶ dezinfikujeme, necháme zaschnout!!! ̶ zavedeme jehlu do žíly, aspirujeme a po nasátí krve uvolníme škrtidlo ̶ pomalu injektujeme lék do žíly, sledujeme účinek léku i místo vpichu ̶ vytáhneme jehlu a místo vpichu komprimujeme přiložením čtverečku buničiny ̶ je-li potřeba přelepíme místo vpichu náplastí ̶ provedeme záznam o aplikaci, uklidíme použité pomůcky Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU102 Intravenózní injekce (i.v.) – aplikace Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU103 Intravenózní injekce (i.v.) – komplikace místní ̶ propíchnutí cévy – podkožní krvácení – hematom ̶ podání léku mimo cévu – paravenózně ̶ zanesení infekce do žíly ̶ poranění nervu (pacient udává mravenčení končetiny) ̶ záměna léku ̶ alergická reakce na podaný lék – vždy ponechat flexilu zavedenou!! Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU104 Intravenózní injekce (i.v.) – komplikace celkové ̶ vznik celkové reakce – vniknutí vzduchu do žíly – vzduchová embolie, uvolnění trombu – embolie trombem, vpravení léku, který není určen pro i.v. aplikaci ̶ katétrová sepse ̶ alergická reakce na podávaný lék ̶ záměna léku Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU105 Periferní žilní katetr (PŽK, PVK) Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU106 Periferní žilní katetr (PŽK, PVK) Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU107 Zavedení periferního žilního katétru Periferní žilní vstup je invazivní vstup do krevního řečiště. účel: ̶ aplikace intravenózních léků ̶ podávání krevních derivátů ̶ parenterální výživa ̶ doplnění tekutin ̶ pozn.: nepoužívat termín „flexila“ (zejména při zápisu v dokumentaci) Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU108 Periferní žilní katetry a typy krytí Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU109 Pomůcky k zavedení PŽK ̶ lékařská dokumentace ̶ sterilní periferní žilní katetr (druh dle předpokládané doby zavedení a medikace) ̶ Esmarchovo obinadlo (škrtidlo s přezkou) ̶ desinfekce na pokožku ̶ nesterilní gumové rukavice ̶ buničité čtverečky ̶ emitní miska ̶ kontejner na jehly Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU110 Pomůcky k zavedení PŽK ̶ injekční stříkačka s 10 ml F1/1 ̶ zátka nebo mandrén k uzavření i.v. vstupu ̶ náplast ̶ nůžky ̶ pruban ̶ sterilní krytí určené pro periferní žilní katetr ̶ podložka ke krytí lůžka a osobního prádla pacienta ̶ spojovací hadička (dětský set) Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU111 Pomůcky k zavedení PŽK Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU112 Místo vpichu – zavedení PŽK ̶ u většiny pacientů jsou nejvíce přístupné žíly na spodní straně předloktí, vnitřní "ohyb" lokte, nebo na zadní straně ruky, myslete na všechny přístupné žíly, které mohou být použity k zavedení PŽK (to zahrnuje i žíly na nohou, které jsou často používány u dětí) ̶ pokud má pacient historii s těžko přístupnými žílami, zeptejte se, kde měli zdravotníci dříve se zavedením PŽK úspěch Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU113 Postup výkonu ̶ provedeme hygienickou dezinfekci rukou ̶ identifikujeme pacienta dotazem „Jak se jmenujete, prosím?“ ̶ zajistíme vhodnou polohu končetiny a vypodložíme podložkou ̶ přiložíme Esmarchovo obinadlo na vybranou končetinu přibližně 5 cm nad předpokládaným místem vpichu ̶ upřesníme místo vpichu ̶ navlékneme si gumové rukavice ̶ místo vpichu dezinfikujeme ̶ upozorníme pacienta na vpich Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU114 Postup výkonu ̶ zavedeme katetr, zkontrolujeme, zda je krev v komůrce kanyly, povytáhneme zaváděcí jehlu a dál zasunujeme pouze samostatný plastový katetr ̶ uvolníme zaškrcenou končetinu ̶ stiskneme žílu nad místem uložení katetru a odstraníme zaváděcí jehlu ̶ napojíme spojovací hadičku s fyziologickým roztokem a propláchneme a vyzkoušíme návrat krve do katetru ̶ sledujeme místo nad zavedením katetru a zjišťujeme reakci pacienta Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU115 Postup výkonu ̶ spojovací hadičku uzavřeme zátkou nebo napojíme infúzi ̶ ošetříme, desinfikujeme a sterilně přelepíme místo vpichu ̶ provedeme označení i.v. vstupu dle zvyklostí pracoviště (datum zavedení, datum převazu, jméno sestry provádějící zavedení nebo převaz vstupu) ̶ zaznamenáme výkon do dokumentace ̶ https://www.youtube.com/watch?v=2KY6_rNmJc4 Ústav zdravotnických věd, LF MU116 Vyhmatání vhodného místa k zavedení PŽK Ústav zdravotnických věd, LF MU117 Dezinfekce místa vpichu Ústav zdravotnických věd, LF MU118 Zavedení PŽK Ústav zdravotnických věd, LF MU119 Zavedení PŽK Ústav zdravotnických věd, LF MU120 Vytažení mandrénu Ústav zdravotnických věd, LF MU121 Vytažení mandrénu Ústav zdravotnických věd, LF MU122 Ověření správného zavedení periferní žilní kanyly pomocí aspirace a poté aplikace fyziologického roztoku Ústav zdravotnických věd, LF MU123 Fixace periferní žilní kanyly – na fixaci zapsat datum zavedení, provést zápis do dokumentace Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU124 Kontraindikace místa vpichu PŽK ̶ místo, kde bude PŽK překážet dalším zákrokům ̶ na stejné místo jako poslední PŽK ̶ místo, které vykazuje známky infekce (zarudnutí, otok, podráždění, atd.) ̶ do končetiny na stejné straně těla jako je provedena mastektomie nebo cévní štěp Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU125 Komplikace zavedeného PŽK ̶ alergická reakce na dezinfekční roztok nebo krytí ̶ zavedení kanyly paravenózně (rozvoj otoku a hematomu) ̶ zanesení infekce, vznik flebitidy, abscesu ̶ embolie ̶ napíchnutí nervu Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU126 Péče o periferní žilní vstup ̶ PŽK odstraňujeme po 72 – 96 hodinách, 3 – 4 dny dle zvyklostí pracoviště, u známek infekce nebo parenterálnímu podání léků ihned ̶ sterilní transparentní převazový materiál se mění 1x za 72 hodin (nebo dle standardu odd.) ̶ krytí z netkaného textilu á 24 hod. ̶ uzávěr PŽK vždy nový po aplikaci i.v. ̶ antibakteriální uzávěry až 5 dnů ̶ výměna infuzního setu min. 1x/za 24 hod. (dle zvyklostí pracoviště) Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU127 Krytí a uzávěry na PŽK Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU128 pomůcky Odstranění PŽK postup ̶ dokumentace ̶ emitní miska ̶ dezinfekční prostředek na kůži ̶ sterilní tampony ̶ náplast ̶ nesterilní rukavice ̶ poučit pacienta ̶ v rukavicích odstraníme původní krytí, vytáhneme kanylu a prsty komprimujeme místo vstupu, přelepíme ̶ kontrolujeme místo vstupu, sledujeme krvácení a známky infekce ̶ záznam do zdravotnické dokumentace Ústav zdravotnických věd, LF MU129 Aplikace léků i.v. přes PŽK – pomůcky ̶ podnos ̶ rukavice ̶ ordinovaný lék ̶ stříkačka, jehla ̶ čtverečky, dezinfekce ̶ injekční stříkačka s fyziologickým roztokem (proplach) ̶ mandrén či F1/1 s heparinem ̶ emitní miska Ústav zdravotnických věd, LF MU130 Aplikace léků i.v. přes PŽK – postup ̶ desinfekce spojení ̶ zalomení spojovací hadičky ̶ rozpojení, napojení stříkačky s lékem ̶ pomalá aplikace za stálého sledování reakce pacienta ̶ aplikace heparinové zátky ̶ uzavření spojovací hadičky ̶ záznam do dokumentace Ústav zdravotnických věd, LF MU131 Dezinfekce konce spojovací hadičky s combi zátkou Ústav zdravotnických věd, LF MU132 „Zalomení“ adaptační (spojovací) hadičky Ústav zdravotnických věd, LF MU133 Propláchnutí kanyly fyziologickým roztokem před intravenózní aplikací léku Ústav zdravotnických věd, LF MU134 Intravenózní aplikace léku do periferní žilní kanyly bez antibakteriálního filtru Ústav zdravotnických věd, LF MU135 Intravenózní aplikace léku do periferní žilní kanyly s antibakteriálním filtrem Ústav zdravotnických věd, LF MU136 Propláchnutí kanyly fyziologickým roztokem po intravenózní aplikaci léku Ústav zdravotnických věd, LF MU137 Nasazení combi zátky Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU138 Centrální venózní katétr (CVK, CŽK) Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU139 Místa zavedení CŽK ̶ v. jugularis externa ̶ v. axillaris ̶ v. jugularis interna (vstup do v. cava superior) ̶ v. subclavia (vstup do v. cava superior) ̶ v. femoralis (vstup do v. cava inferior) Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU140 Pomůcky ̶ zdravotnická dokumentace ̶ sterilní stolek ̶ sterilní set ̶ Mesocain 1 % k lokální anestezii ̶ chirurgické nástroje, šicí materiál ̶ F 1/1, dezinfekce na kůži ̶ emitní miska, krytí ̶ https://www.youtube.com/watch?v=edyUnWeJG_k Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU141 Ověření správné polohy CŽK ̶ správnou polohu katetru kontrolujeme RTG snímkem, kterým současně vyloučíme pneumotorax ̶ polohu katetru můžeme určit i sonograficky nebo pomocí tvaru EKG křivky, pokud použijeme speciální pomocné zařízení a CVK, pomocí kterých je možné zapojení a přenos elektrického potenciálu na monitor nebo EKG Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU142 Komplikace zavedení CŽK ̶ místní a systémové infekce ̶ vzduchová embolie ̶ perforace cévy, perforace srdce ̶ chybná poloha katetru, odtržení/dislokace/okluze katetru ̶ pneumothorax, hemothorax, fluidothorax (při paravenózní aplikaci roztoků) ̶ vzduchová embolie ̶ arteriovenózní fistula ̶ hematom,trombóza (s ev. následnou embolizací) Ústav zdravotnických věd, LF MU143 Ředění léčiv k i.v. podání Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU144 Ředění intravenózních léků ̶ ředíme dle příbalového letáku nebo zvyklostí pracoviště ̶ léčivo dotahujeme fyziologickým roztokem do celkového objemu 20 ml bezprostředně před podáním ̶ dokonalé rozpuštění léku ̶ chránit se před potřísněním (využívejte nesterilní rukavice) Ústav zdravotnických věd, LF MU145 Příprava a označení roztoku k ředění léčiv zabodnutí aspiračního trnu pro vícečetné odběry Ústav zdravotnických věd, LF MU146 Příprava a označení roztoku k ředění léčiv označení exspirace ředícího roztoku po otevření Ústav zdravotnických věd, LF MU147 Příprava roztoku k ředění léčiv – aspirace roztoku přes aspirační trn Ústav zdravotnických věd, LF MU148 Příprava léčiva v práškové formě – vstříknutí ředícího roztoku do lahvičky s léčivem Ústav zdravotnických věd, LF MU149 Příprava léčiva v práškové formě – rozpuštění práškového léčiva Ústav zdravotnických věd, LF MU150 Příprava léčiva v práškové formě – nasátí rozpuštěného léčiva z lahvičky Ústav zdravotnických věd, LF MU151 Příprava léčiva v práškové formě – odstranění vzduchu z naplněné stříkačky (před výměnou jehly na aplikaci) Ústav zdravotnických věd, LF MU152 Příprava léčiva v práškové formě – léčivo připraveno pro intramuskulární podání Ústav zdravotnických věd, LF MU153 Antibiotika ̶ skupina léků účinných při léčbě bakteriálních onemocnění (infekční onemocnění) ̶ nejsou účinná při léčbě virové infekce ̶ Alexandr Fleming – objev penicilinu 1928 ̶ širokospektrá ATB – účinkují na více druhů bakterií ̶ úzkospektrá ATB – působí jen na určité druhy mikrobů Ústav zdravotnických věd, LF MU154 Antibiotika ̶ užívají se většinou p.o. ̶ v injekční formě – je-li potřeba dosáhnut rychlého účinku ̶ lokální aplikace – infekce kůže, očí, uší ̶ nežádoucí účinky: ̶ alergická reakce – svědění, vyrážka, která může vyústit v anafylaktický šok (těžká dušnost, hypotenze, otoky obličeje a jazyka, oběhové selhání) ̶ kožní projevy ̶ zažívací potíže ̶ gynekologické potíže Ústav zdravotnických věd, LF MU155 Některé skupiny ATB ̶ penicilinová (oxacilin, penicilin, ampicilin,…) ̶ cefalosporinová (cefaclen, zinnat, zinacef) ̶ aminoglykosidy (gentamycin, pamykoin, …) ̶ tetracykliny (deoxymykoin) ̶ chlorampfenicol ̶ atb s lokální indikací: bioparox spray, bactroban ung., ophtalmoframykoin ung., gentamycin ung… Ústav zdravotnických věd, LF MU156 Zásady při podání ATB ̶ chráníme se před potřísněním ̶ ředíme bezprostředně před podáním ̶ lék ve formě prášku dokonale rozpustíme ̶ před aplikací obsah stříkačky promícháme ̶ jehlu neprostřikujeme ̶ aplikovat v přesně stanovených intervalech ̶ způsob podání stanoví lékař – i.m., i.v. ̶ sledujeme účinky 5 ZÁSAD SPRÁVNÉHO PODÁNÍ SPRÁVNÝ LÉK SPRÁVNÝ KLIENT SPRÁVNÝ ČAS SPRÁVNÝ ZPŮSOB SPRÁVNÁ DÁVKA Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU158 Ředění ATB ̶ léky jsou dodávány většinou v tzv. suché formě (prášek, lahvičky s gumovou zátkou) ̶ ředí se roztokem těsně před podáním ̶ pozor čím ředíme!! ̶ aqua pro injectione ̶ FR ̶ G5% ̶ přibalený ředící roztok ̶ ředění ATB 1g = 1000 mG, 1 MG = 0, 001g Ústav zdravotnických věd, LF MU159 Příklady ředění ATB ̶ Prokain Penicilin G – i.m. podání ̶ suchá forma injekce, před podáním nutné naředit ̶ obsah lahvičky nejčastěji 1.500 000 j., 5 000 000j., 600 000j. pro děti ̶ ředíme 5 ml: 1ml = 300.000 j. ̶ ředíme 6 ml: 1ml = 250.000 j. ̶ ředíme 7,5 ml: 1ml = 200.000 j. ̶ ředíme 10 ml: 1ml = 150.000 j. ̶ 20 min po podání se vždy musí pacient sledovat pro možnost alergické reakce!!! Ústav zdravotnických věd, LF MU167 Vypočítejte: ̶ Amoksiklav – v lahvičce, suchá forma, 1,2 g; 600mg ̶ nařeďte 1,2 g tak, abyste mohli aplikovat 800 mg ̶ nařeďte 600 g tak, abyste mohli aplikovat 400 mg ̶ Oxacilin (Prostaphyllin, Sefotak) – 1g, 2g ̶ nařeďte 1 g tak, abyste mohli aplikovat 750 mg ̶ nařeďte 2 g tak, abyste mohli aplikovat 1 200 mg Ústav zdravotnických věd, LF MU168 Možné komplikace podávání ATB ̶ bolestivost – lokální dráždění ̶ nefrotoxické projevy – proteinurie, hematurie – při poškozených ledvinách ̶ hepatotoxické účinky ̶ hematotoxické účinky ̶ porucha krvetvorby ̶ porucha funkce vestibulárního ústrojí – ototoxické účinky ̶ neurotoxické účinky – neuropatie, zástava dechu Ústav zdravotnických věd, LF MU169 Možné komplikace podávání ATB ̶ rezistence na ATB (odolnost proti mikroorganismům) ̶ vznik: masové podávání ATB, opakované léčby, nedoužívání léku ̶ alergická reakce – častá u PNC, AMPC ̶ příznaky – vyrážka, otoky, senná rýma, TT, dušnost, anafylaktický šok ̶ léčba – antihistaminika (p. o., i. m., i. v.) Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, LF MU170 Zdroje ̶ Beharková, Natália a Dana Soldánová. Základy ošetřovatelských postupů a intervencí. 2. vyd. Elportál Brno, Masarykova univerzita 2019. https://is.muni.cz/elportal/?id=1496062 ̶ Pokorná, A., Komínková, A. : Ošetřovatelské postupy založené na důkazech. 2. díl. Brno, Masarykova univerzita 2014. Ústav zdravotnických věd, LF MU171