Ústav zdravotnických věd BSZM021p Základy zdravotnického managementu Řízení kvality péče a bezpečí pacientů Jaro 2023 BSZM021p Základy zdravotnického managementu2 Definice kvality ̶ WHO v roce 1966 definovala kvalitu jako: „Souhrn výsledků dosažených v prevenci, diagnostice a léčbě, určených potřebami obyvatelstva na základě lékařských věd a praxe.“ ̶ Definice dle Donabediana (lékař a zakladatel studie kvality ve zdravotnictví): Kvalitní zdravotní péče je druhem péče, při kterém lze očekávat maximální užitek pro pacientovo zdraví, přičemž očekávaný užitek je ve srovnání s náklady ve všech fázích léčebného procesu vyšší. ̶ Palmer: Kvalita péče je „dělat správné věci správným způsobem, na správném místě v pravý čas a se správnými lidmi. “ ̶ Kvalita – údaj o vlastnosti nějaké věci, odpověď na otázku „Jaký?“ (latinsky Qualis?), stupeň splnění požadavků souborem inherentních (existujících v objektu) charakteristik objektu BSZM021p Základy zdravotnického managementu 3 Základní pohledy na kvalitu dle WHO ̶ WHO zahrnuje tři pohledy na kvalitu poskytování zdravotních služeb: 1. Kvalita z pohledu pacienta - zohlednění zájmů, potřeb a přání pacienta 2. Odborná kvalita poskytovaných služeb - správná odborná praxe 3. Kvalita řízení managementu - vytváření a dodržování předpisů BSZM021p Základy zdravotnického managementu4 Základní pohledy na kvalitu ̶ z pohledu lékařského a nelékařského personálu - lékařský a nelékařský ošetřovatelský personál vyhodnocuje stav pacienta, řídí léčbu a péči, spolupracuje v multidisciplinárním týmu, uspokojuje potřeby vzniklé v souvislosti s nemocí ̶ z pohledu pacienta – pacient hodnotí kvalitu na základě spokojenosti s nemocničními službami, přístupu personálu k němu, včetně projevu úcty, empatie, pomoci apod. ̶ z pohledu výstupů – zda po provedení léčebných opatření došlo ke zlepšení zdravotního stavu nebo kvality života pacienta BSZM021p Základy zdravotnického managementu5 Definice kvality ve zdravotnictví může být definována jako: − stupeň, v němž péče poskytovaná zdravotnickými institucemi jednotlivcům nebo specifickým populacím zvyšuje pravděpodobnost žádoucích zdravotních výsledků, − je konzistentní se současnými odbornými znalostmi a − přináší spokojenost pacientů i zdravotnických zařízení BSZM021p Základy zdravotnického managementu 6 Definice kvality ošetřovatelské péče ̶ Existuje jasná koncepce ošetřovatelství ̶ Práce ošetřovatelského personálu je týmová ̶ Existuje účinná mezioborová spolupráce ̶ Poskytovaná péče je: ➢ vědecky podložená ➢ realizována formou ošetřovatelského procesu ➢ odvozená z potřeb pacienta ➢ zabezpečena ve spolupráci s pacientem − Ošetřovatelský tým: ➢ je dobře motivovaný a odborně připravený ➢ má reálně stanovené cíle ➢ dodržuje profesionálně etický kodex BSZM021p Základy zdravotnického managementu7 Co ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče ̶ počet všeobecných sester, které zajišťují péči o pacienty ̶ odborná kvalifikace ošetřovatelského personálu, jejich znalosti a dovednosti ̶ typ osobnosti všeobecné sestry a ošetřovatelského personálu ̶ motivace zdravotnického personálu a soustavné zvyšování znalostí a dovedností ̶ úroveň mezilidských vztahů v daném ošetřovatelském týmu ̶ úroveň řízení příslušného zdravotnického zařízení, organizace práce daného pracoviště ̶ úroveň technických a technologických prostředků určených pro ošetřovatelskou péči ̶ veřejnost, média (informují veřejnost, upozorňují na problémy a vyvíjejí tlak na vládu i jedince, aby věci měnili) ̶ ekonomičnost a hospodárnost péče ̶ politika, národní a mezinárodní vlivy BSZM021p Základy zdravotnického managementu8 Legislativní ukotvení kvality zdravotní péče ̶ Zákon č. 372/2011 Sb. O zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování ̶ Vyhláška 102/2012 O hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče: Posuzovány jsou procesy: a) Řízení kvality a bezpečí b) Péče o pacienty c) Řízení lidských zdrojů d) Zajištění bezpečného prostředí pro pacienty a zaměstnance poskytovatele lůžkové zdravotní péče BSZM021p Základy zdravotnického managementu9 Legislativní ukotvení kvality zdravotní péče ̶ Věstník MZ ČR 13/2021 Minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb: ➢Resortní bezpečnostní cíle, ➢Řešení neodkladných stavů, ➢Dodržování práv pacientů a osob pacientům blízkých ➢Sledování a vyhodnocování nežádoucích událostí, ➢Sledování spokojenosti pacientů, ➢Dodržování personálního zabezpečení zdravotní péče a řízení lidských zdrojů, ➢Dodržování sledování a uveřejňování objednacích dob pacientů na zdravotní výkony, ➢Stravování a nutriční péče, ➢Zajištění bezpečného provozu přístrojové techniky, zdrojů ionizujícího a neionizujícího záření a měřidel BSZM021p Základy zdravotnického managementu10 Koncepce kvality ̶ Koncepce kvality je primárně určena kulturním a sociálním prostředím. ̶ Představu kvality péče ve zdravotnických zařízeních ovlivňují: ➢kolektivní hodnoty, které ve společnosti dominují ➢individuální hodnoty těch, jež kvalitu definují (např. zástupci vlády – politici, tvůrci zdravotnické legislativy, zástupci zdravotnických institucí a zdravotničtí pracovníci). ̶ Kvalitní zdravotní péče je proto výsledkem „smlouvy“ mezi vládou, pacientem a zdravotníkem. BSZM021p Základy zdravotnického managementu 11 Kvalita zdravotní péče I Posláním zdravotnických zařízení je poskytovat kvalitní, účinnou, hospodárnou a vysoce odbornou péči o pacienty. Za tímto účelem je nutné vytvářet prostředí, v němž lze takové cíle uskutečňovat. Prioritou zůstává především bezpečnost pacientů. 1. Bezpečí - péče by měla být pro pacienty stejně bezpečná ve zdravotnických zařízeních jako v jejich domovech. Předcházení rizikům, která hrozí pacientovi při poskytování zdravotní péče. 2. Efektivita - poskytována v souladu s moderními poznatky vědy, vědecké poznatky o zdravotní péči by měly sloužit jako standard při poskytování péče. BSZM021p Základy zdravotnického managementu12 Kvalita zdravotní péče I 4. Dostupnost a spravedlnost – nestejné zacházení s pacienty nemá v moderním ošetřovatelství místo; rozdíly v péči by proto měly být odstraněny. 5. Účinnost - péče a služby by měly být efektivní; plýtvání by mělo být ze systému odstraněno. 6. Včasnost - pacienti by neměli pocítit čekání nebo zpoždění při přijímání péče a zdravotnických služeb. 7. Soustředěnost na pacienta - systém péče by se měl zaměřovat na pacienty a měl by respektovat jejich potřeby. BSZM021p Základy zdravotnického managementu13 Zvyšování kvality ̶ Kvalita je kategorie, která v kvantitativních i kvalitativních pojmech popisuje úroveň poskytované péče či poskytovaných služeb. ̶ Kvalita se tedy skládá ze dvou částí – jedna část je kvantitativní, měřitelná, druhá je kvalitativní a vychází z hodnotového systému. ̶ Kvalita je relativní, nikoliv absolutní kategorie a proto ji lze stále zlepšovat, z čehož pak vycházejí veškeré snahy vedoucí ke zlepšování a řízení kvality. Jedná se tedy o její kontinuální zvyšování. Tento proces vyžaduje jako nezbytný předpoklad měření kvality péče, srovnávání výsledků a jejich analýzu. BSZM021p Základy zdravotnického managementu14 Zajišťování kvality = PROCES ̶ K trvalému zlepšování se využívá obecný manažerský nástroj Demingův cyklus PDCA: ➢P – Plan – naplánování zamýšleného zlepšení (záměr) ➢D – Do – realizace plánu ➢C – Check – ověření výsledku realizace oproti původnímu záměru ➢A – Act – úpravy záměru i vlastního provedení na základě ověření a plošná implementace zlepšení do praxe ̶ Obdobně jako u každé jiné lidské činnosti se i v procesu poskytování zdravotní péče hledala cesta, jak zajistit minimalizací rizika možnosti chyby, aby celý systém fungoval ku prospěchu pacienta. BSZM021p Základy zdravotnického managementu15 Demingův cyklus BSZM021p Základy zdravotnického managementu16 Studie pochybení ve zdravotnictví ̶ Podle zahraničních studií se ukazuje, že u přibližně 10 % hospitalizací dochází k poškození pacientů. ▪V. Británie: 11% hospitalizací ▪Dánsko: 9% hospitalizací ▪Austrálie : 11% hospitalizací ▪Kanada: 8% resp. 11% hospitalizací Přibližně každý desátý hospitalizovaný pacient je poškozen pobytem v nemocnici. ̶ WHO zveřejnila (již v roce 2005!) devět rad k prevenci těchto chyb, nyní jsou součástmi tzv. Resortních bezpečnostních cílů Ministerstva zdravotnictví ČR. BSZM021p Základy zdravotnického managementu17 Nástroje zajišťování kvality 1. Standardy, standardní postupy, standardní ošetřovatelské a operační postupy - nástroje k dosažení kvalitní péče 2. Kontrolní činnost, audity - poskytují zpětnou vazbu 3. Standardizace, akreditace, certifikace - sleduje efektivní fungování všech prvků systému, dodržování stanovených standardů, norem BSZM021p Základy zdravotnického managementu18 Standardy ̶ Standardy zdravotní péče jsou odborníky popsané závazné normy. ̶ Umožňují objektivní hodnocení poskytované péče. ̶ Zajišťují pacientům bezpečí a chrání zdravotnické pracovníky před neoprávněným postihem. ̶ Slouží jako akreditační nástroj k posuzování úrovně péče zdravotnických zařízení. ̶ Dle doporučení mezinárodních organizací (např. WHO, EU) jsou standardy přenášeny do koncepcí ošetřovatelství jednotlivých zemí. Každý stát by měl při vytváření vycházet z vlastních podmínek jednotlivých zdravotnických zařízení. ̶ Standardy mohou být vytvářeny na národní, regionální nebo místní úrovni. BSZM021p Základy zdravotnického managementu19 Typy standardů ̶ Strukturální standardy - stanovení personálních, kvalifikačních, technických a hygienických požadavků pro vybavení pracoviště – na národní úrovni jsou definovány platnou legislativou ̶ Procesuální standardy - standardy lékařských, ošetřovatelských a operačních postupů (např. Zavedení periferní intravenózní kanyly u pacienta, Ošetřovatelská péče o pacienta s bolestí, Prevence dekubitů) ̶ Standardy výsledků - stanovují kritéria celkového hodnocení kvality poskytované péče – spokojenost pacientů, personálu, výskyt nežádoucích událostí – pády, dekubity . (dělení podle Avedise Donabediana,1978) BSZM021p Základy zdravotnického managementu20 Podle toho, kdo standardy vydává Centrální standardy − vydává MZ ČR jako zákonné nebo podzákonné normy − MZ může také vydávat rámcové standardy jako doporučené podklady pro tvorbu lokálních standardů Lokální standardy − zpracovávají a přijímají je konkrétní zdravotnická zařízení, popř. konkrétní pracoviště − vycházejí z rámcových standardů − nesmějí být v rozporu s centrálními standardy Nedodržení standardu ošetřovatelské péče = ošetřovatelská péče se stává rizikovou, protože ohrožuje zdravotní stav pacienta BSZM021p Základy zdravotnického managementu21 Metodika tvorby standardů ̶ Při zpracování a zavádění standardů se vždy jedná se o multioborovou spolupráci odborníků. Metodika tvorby standardů by se neměla lišit. ̶ Tvorba standardů by měla mít určité fáze: ➢ Sestavení týmu odborníků ➢ Určení problému a priorit, zjištění rozsahu problému ➢ Vypracování standardu ➢ Provedení pilotní studie ➢ Připomínkování standardu a úprava podle aktuálních podnětů ➢ Schválení standardu a zavedení do praxe ➢ Revize po určitém časovém intervalu (1–3) roky BSZM021p Základy zdravotnického managementu22 Tvorba standardu ošetřovatelského postupu ̶ Při zpracování standardu by se měla dodržet pravidla. Měl by obsahovat: ➢ zaměření, které určuje jaké oblasti ošetřovatelství se standard konkrétně týká - obvykle je vyjádřeno v názvu standardu, ➢ míru závaznosti - vymezuje kompetence pro koho je určený a kdo je povinný se jím řídit, ➢ cíl nebo výsledek - vyjádří požadovanou výslednou kvalitu. Má být jasný, reálný, srozumitelný a měřitelný, ➢ výčet kritérií, které vedou k zajištění cíle standardu - strukturální, procesuální, výsledková, ➢ kontrolní mechanismus ➢ dobu platnosti ➢ uvedení skupiny odborníků, která standard sestavila, název instituce, ➢ vymezení pojmů, zkratek BSZM021p Základy zdravotnického managementu23 Národní ošetřovatelské postupy (NOP) ̶ Národní ošetřovatelské postupy – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz) ̶ Záměrem NOP je sjednocení kvality ošetřovatelské péče a poskytnutí metodiky tvorby a aktualizace místních ošetřovatelských postupů v ČR. ̶ NOP jsou souborem minimálních doporučení, podle kterých si poskytovatelé zdravotních služeb mohou vytvořit vlastní ošetřovatelské postupy pro zajištění jednotné, kvalitní a bezpečné péče. ̶ NOP upravují problematiku aplikace teoretických znalostí i praktických dovedností v jednotlivých specifických oblastech poskytování zdravotní péče. ̶ Oblasti navazují na minimální standardy kvality a bezpečí poskytovaných služeb dle vyhlášky 102/2012 Sb., hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče. BSZM021p Základy zdravotnického managementu 24 Národní ošetřovatelské postupy (NOP) BSZM021p Základy zdravotnického managementu25 Měření a vyhodnocování kvality poskytování zdravotních služeb a zdravotní péče ̶ Jednou z dimenzí kvality je její vyhodnocování a měření. Nelze-li něco změřit, lze špatně rozhodnout o tom, zda se určitý proces nebo výstup zlepšuje či zhoršuje. ̶ V programech kontinuálního zvyšování kvality jsou 4 zdroje dat, dle kterých lze měřit a vyhodnocovat kvalitu lékařské a ošetřovatelské péče, nebo jinou kvalitu poskytovanou zdravotnickým zařízením: ➢ od pacientů a jiných interních nebo externích klientů, ➢ z auditů, ➢ z indikátorů zdravotní péče, ➢ od externích expertů. ̶ Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb https://www.mzcr.cz/hodnoceni-kvality-a-bezpeci-zdravotnich- sluzeb-2/ 26 BSZM021p Základy zdravotnického managementu Indikátory kvality ̶ Zdravotnictví je vysoce riziková oblast, protože nežádoucí účinky vyplývající z léčby mohou vést k úmrtí, vážným komplikacím a poškození pacienta. Jednou z možností, jak snížit rizika, je zvyšovat bezpečnost a kvalitu poskytované péče jejím vyhodnocováním a to pomocí indikátorů kvality. ̶ Indikátor kvality je definován jako měřitelné kritérium, které v porovnání s určitým standardem, směrnicí, požadavkem ukazuje, jak dalece bylo standardu dosaženo. BSZM021p Základy zdravotnického managementu27 Indikátory kvality - vlastnosti ̶ musí být smysluplný ̶ je to kvantita, která nám říká něco o kvalitě, ̶ vždy se jedná o číslo, ̶ může varovat, že něco není v pořádku, ̶ zaměřuje se na negativní nebo pozitivní jevy, ̶ může se zaměřovat na lékaře, sestru, proces, klinickou událost nebo systém, ̶ výsledek musí být zanesen do numerického kontextu, který ho umožní s něčím porovnat ̶ nabízí srovnání - v čase, - mezi zúčastněnými jednotkami (benchmarking - srovnání) BSZM021p Základy zdravotnického managementu28 Výběr indikátorů, druhy indikátorů ̶ Nelze statisticky mapovat všechny procesy ̶ Nutno vybírat: ➢ Nejrizikovější (podávání léčiv) ➢ Nejdražší (dodržování limitů na léčiva a zdravotnický matriál) ➢ Nově zavedené (nové postupy) BSZM021p Základy zdravotnického managementu29 Druhy indikátorů ̶ Poměrové ➢ jsou založeny na sběru dat o jevech, které se vyskytují s určitou frekvencí ➢ vyjádřeno jako poměry nebo průměry (císařské řezy, dekubity, pády) ➢ pro porovnatelnost musejí obsahovat čitatel a jmenovatel (nutnost porovnání s celkovým počtem a procentuální nebo grafické vyjádření). ̶ Sentinelové (strážní) ➢vztahují se převážně na mimořádné/nežádoucí události (neočekávaná smrt pacienta, požár) ➢mají za úkol identifikovat jevy, jejichž výskyt má za následek okamžité vyšetřování a analýzu příčin (RCA) BSZM021p Základy zdravotnického managementu30 Indikátory se mohou týkat ➢ struktury – kvalifikace sester, lékařů, technického vybavení ➢ procesu – pooperační infekce jako % z celkových operací, - procento HAI, - % zdravotnické dokumentace splňující úplnost, - počet medikačních chyb, - počet dekubitů, počet pádů ➢ výstupů – spokojenost pacientů BSZM021p Základy zdravotnického managementu31 Audit ̶ Audit znamená vyhodnocení nebo průzkum. Probíhá podle předem stanovených pravidel na základě plánu auditů. Principe je „důvěřuj, ale prověřuj“. ̶ Netýkají se pouze ošetřovatelské nebo lékařské péče, ale celého zdravotnického zařízení. ̶ Audity mají za úkol identifikovat problémové oblasti, kterým je potřeba věnovat pozornost, zároveň odkrývají i úspěchy. ̶ Podstatou auditu musí být naslouchání, empatie a společné hledání cest ke vzájemné shodě. BSZM021p Základy zdravotnického managementu32 Typy auditů Audit Externí Provádějí externí akreditované firmy Udělení akreditace, certifikace Interní Provádějí zaměstnanci organizace Výsledky auditu využívá pouze auditovaná organizace BSZM021p Základy zdravotnického managementu33 Interní audit ̶ Systematický, nezávislý a dokumentovaný proces pro získání důkazu o provádění správných činností správným způsobem. ̶ Poskytuje objektivní informace o stavu auditovaných procesů a funkčnosti procesu kvality. ̶ Zajišťuje zpětnou vazbu o efektivitě a funkčnosti systému řízení kvality a bezpečí ̶ Proces, jehož cílem je objektivně vyhodnotit skutečný stav věcí, porovnat, zda realita odpovídá standardu, zjistit, zda je standardu v praxi dosahováno BSZM021p Základy zdravotnického managementu34 Audit - systematický proces Auditní proces probíhá dle předem stanovených pravidel s předem definovanými zdroji: ̶ Musí být plánovaný – roční plán auditů ̶ Musí mít definovaná kritéria – dle směrnice, standardu ̶ Musí mít stanoven rozsah – určení pracoviště, Léčivé přípravky, KPR ̶ Musí mít stanoven způsob – pozorování, dotaz na zaměstnance, pacienta BSZM021p Základy zdravotnického managementu35 Audit - nezávislý proces ̶ musí zaručovat nezávislost a objektivitu auditorů ̶ musí mít stanovená pravidla, která zabrání střetu zájmů ̶ musí být ošetřeny případné antipatie a úmysl dokázat neshodu za každou cenu ̶ musí být zajištěna nestrannost BSZM021p Základy zdravotnického managementu36 Audit - dokumentovaný proces ̶ musí probíhat dle předem schválených dokumentovaných postupů - ke každému auditu existuje kontrolní list, kde jsou dané otázky, otázky vychází vždy ze směrnic, standardů ̶ musí zajistit prokazatelné formalizované výstupy z auditu zpráva/protokol z interního auditu (definovat zjištěnou neshodu k požadavku směrnice, standardu) BSZM021p Základy zdravotnického managementu37 Ošetřovatelský interní audit ̶ Ošetřovatelský audit představuje vyhodnocení ošetřovatelské praxe s cílem zlepšit kvalitu ošetřovatelské péče ̶ Audity sledují, zda zaměstnanci v praxi naplňují požadavky standardů a zda jsou dodržována stanovení pravidla (např. při podávání léčiv, transfuzí, při odběru biologického materiálu) ̶ Zdravotníci často vnímají audit negativně, jako kontrolu, která má za cíl vyhledávat chyby a vyvozovat důsledky ̶ Audit není stres jen pro auditované, ale trpí jím i auditor, který musí být v této oblasti dobře erudován ̶ Cílem auditu je objektivně zhodnotit aktuální stav BSZM021p Základy zdravotnického managementu38 Oblasti pro interní audity ̶ Vedení zdravotnické dokumentace - ošetřovatelská, lékařská ̶ Nakládání s léčivými přípravky (včetně opiátů a rizikových léčiv) ̶ KPR – znalost postupů resuscitace ̶ Podávání transfuzních přípravků ̶ Nutriční péče – dieta dle ordinace ̶ Hygiena a epidemiologie prostředí ̶ Rezortní bezpečnostní cíle ̶ Péče o invazivní vstupy – CVK, PVK BSZM021p Základy zdravotnického managementu39 Příprava před auditem ̶ Plánovaný audit je předem ohlášený, dle plánu auditů, zaměstnanci ví, která oblast bude kontrolována ̶ Audit provádějí zpravidla dva auditoři, zkušenější je vždy vedoucím auditorem ̶ Neplánovaný audit se provádí na podkladě stížnosti nebo při mimořádné události BSZM021p Základy zdravotnického managementu40 Audit Nakládání s léčivy ̶ Chyby spojené s medikací patří ve zdravotnictví k těm nejčastějším –prakticky všichni hospitalizovaní pacienti alespoň jeden lék užívají. BSZM021p Základy zdravotnického managementu41 Audit Nakládání s léčivy - chyby ̶ Ordinace LP = předpis, podle kterého podává sestra LP → pro sestru je znalost náležitostí a pravidel ordinace důležitá! ̶ Není-li ordinace úplná/jednoznačná – sestra nemá LP podat – čas podání, gramáž, nečitelnost ordinace BSZM021p Základy zdravotnického managementu42 Audit Nakládání s léčivy - chyby ̶ Sestra nemůže nikdy provádět generickou záměnu – Helicid/Omeprazol – jaký je správný postup v případě, že máte ordinovaný Helicid a v lékárně je Omeprazol? ̶ Studenti během odborné praxe nesmí bez dozoru zacházet s léky. Podávat léky mohou pouze pod přímým vedením školitele nebo pověřené sestry, ZZ může mít omezeno, které LP nesmějí podávat studenti BSZM021p Základy zdravotnického managementu43 Audit Nakládání s léčivy - chyby ̶ Nepřípustné hromadné vychystání LP s předstihem (ochrana před světlem, riziko záměny) ̶ Nepřípustná úprava LP dříve než těsně před podáním (stabilita po úpravě) BSZM021p Základy zdravotnického managementu44 Resortní bezpečnostní cíle MZ ČR WHO zveřejnila (již v roce 2005) devět rad k prevenci chyb, nyní jsou součástmi tzv. Resortních bezpečnostních cílů MZ ČR. RBC 1 - Bezpečná identifikace pacientů RBC 2 - Bezpečnost při používání rizikových léčiv RBC 3 - Prevence záměny pacienta, výkonu a strany při chirurgických výkonech RBC 4 - Prevence pádů pacientů RBC 5 - Zavedení optimálních postupů hygieny rukou při poskytování zdravotní péče RBC 6 - Bezpečná komunikace RBC 7 - Bezpečné předávání pacientů RBC 8 - Prevence vzniku proleženin/dekubitů u hospitalizovaných pacientů BSZM021p Základy zdravotnického managementu45 RBC I - Bezpečná identifikace pacientů ̶ Dvoustupňová identifikace pacienta (např. identifikační náramek a slovní identifikace pacienta) ̶ Identifikace pacienta se provádí vždy před podáním léčiv, transfuzních přípravků, před odebíráním vzorků k laboratorním vyšetřením apod. ̶ Identifikace pacientů se provádí vždy před diagnostickými a terapeutickými výkony BSZM021p Základy zdravotnického managementu46 RBC II Bezpečnost při používání rizikových léčiv ̶ Riziková léčiva = léčivé přípravky, které nesou riziko závažného poškození pacienta v případě, že dojde k medikačnímu pochybení ̶ Infuzní a injekční roztoky chloridu draselného s vyšší koncentrací (7,45% KCl) ̶ Neředěné Hepariny ̶ Inzulíny BSZM021p Základy zdravotnického managementu47 RBC II Bezpečnost při používání rizikových léčiv ̶ Léčiva s vyšší mírou rizika nejsou umístěna na pracovištích zdravotnického zařízení pokud to není z klinického hlediska nutné. Tam, kde zařízení jejich umístění připouští, jsou zavedeny postupy zabraňující nesprávnému podání. BSZM021p Základy zdravotnického managementu48 RBC II Bezpečnost při používání rizikových léčiv ̶ LASA léčiva = léčiva podobně vypadající – podobně znějící (Look Alike - Sound Alike), jejichž záměnou může dojít k závažnému poškození pacienta ̶ Příklady LASA léčiv: Solumedrol (kortikoid)– rozdílné gramáže BSZM021p Základy zdravotnického managementu49 RBC III Prevence záměny pacienta, výkonu a strany při chirurgických výkonech ̶ jednotný postup zajištující provádění správného výkonu u správného pacienta ve správné lokalizaci včetně výkonů prováděných mimo operační sály ̶ před samotným výkonem na sále se provádí tzv. bezpečnostní procedura, jejímž cílem je bezprostřední opakované ověření připravenosti celého týmu k operaci, ověření správnosti identifikace pacienta, výkonu, operačního pole, nástrojů a implantátů. BSZM021p Základy zdravotnického managementu50 RBC III Kontrolní seznam bezpečí chirurgického výkonu BSZM021p Základy zdravotnického managementu51 RBC IV Prevence pádů ̶ pády jsou jednou z nejčastějších nežádoucích událostí ̶ všeobecné sestry při vstupním vyšetření u každého pacienta přijímaného k hospitalizaci hodnotí riziko pádu. ̶ na základě stanoveného rizika jsou pak u pacientů stanovena preventivní opatření vedoucí ke snížení rizika pádu. ̶ opakované hodnocení u pacientů, u nichž došlo ke změně zdravotního stavu, ke změně spektra užívaných léků apod. ̶ postup pro prevenci pádů a zranění u pacienta a jeho řešení – signalizace, osvětlení BSZM021p Základy zdravotnického managementu52 RBC IV Prevence pádů BSZM021p Základy zdravotnického managementu53 RBC V Optimální postupy hygieny rukou při poskytování zdravotní péče ̶ Klade se důraz na zavádění a dodržování správných postupů pro provádění hygieny rukou při poskytování péče - základní opatření zaměřené na snižování rizika vzniku infekcí spojených se zdravotní péčí. ̶ ČR se připojilo k iniciativě WHO „Clean Care is Safer Care“ - mezinárodní iniciativu (2005) celosvětově propagovat dobré praxe v oblasti hygieny rukou jako zásadního kroku k zajištění standardů v rámci dozoru nad infekcemi a bezpečnosti pacientů. BSZM021p Základy zdravotnického managementu54 RBC VI Bezpečná komunikace ̶ Bezpečná a efektivní komunikace znamená předávání správných a úplných informací souvisejících se zdravotním stavem pacienta. V praxi je zaveden jednotný postup pro ústní a telefonickou komunikaci při ordinování léčiv a hlášení laboratorních výsledků vyšetření pacientů (opakování). ̶ Standardizace zkratek a symbolů používaných daným zařízením včetně seznamu zakázaných zkratek – zákaz zkratek při ordinaci léčivých přípravků BSZM021p Základy zdravotnického managementu55 RBC VII Bezpečné předávání pacientů ̶ Cílem bezchybného předávání informací je zajistit bezpečí pacientů, kteří jsou překládáni mezi oddělením. Každé předání na jiné oddělení nebo pracoviště probíhá v doprovodu kvalifikovaného personálu. ̶ Do jiného zdravotnického zařízení se pacient překládá s podrobnou ošetřovatelskou a lékařskou zprávou, která zajistí návaznost péče. BSZM021p Základy zdravotnického managementu56 RBC VIII Prevence výskytu dekubitů ̶ Výskyt dekubitů u hospitalizovaných pacientů je jednou z možných nežádoucích událostí. Za nejúčinnější způsob řešení problematiky dekubitů je považována jejich včasná identifikace a prevence. ̶ Vynakládání prostředků nejen na materiální pomůcky, ale i na vzdělávání personálu. Dekubitům je snaha předcházet, a pokud již vzniknou, tak je snahou zachytit včas a zahájit nápravná opatření a léčbu. ̶ Výskyt dekubitů je sledován formou hlášení nežádoucích událostí. Jejich četnost, stupeň a místo vzniku se sleduje, což přispívá k lepšímu systémovému přístupu, řešení a hledání nápravy. BSZM021p Základy zdravotnického managementu57 Nežádoucí událost ̶ poškození pacienta (i riziko tohoto poškození) způsobené postupem zdravotnického (i nezdravotnického) personálu, nikoliv primárním onemocněním/poraněním pacienta ̶ SHNU - Obecná metodika (uzis.cz) ̶ Obecna_metodika_sledovani_NU_u_PZS.pdf (uzis.cz) ̶ Zapojení do centrálního Systému hlášení nežádoucích událostí (SHNU) je pro všechny poskytovatele lůžkové zdravotní péče akutní i následné a dlouhodobé péče povinné od 1. 1. 2018. BSZM021p Základy zdravotnického managementu58 Nežádoucí události (NU) ̶ události nebo okolnosti, které mohly vyústit nebo vyústily v tělesné poškození pacienta, kterému bylo možné se vyhnout ̶ případy, kdy došlo k poškození pacienta, které je pouze psychické či socioekonomické ̶ případy, kdy poškozeným je poskytovatel zdravotních služeb nebo jeho zaměstnanec ̶ neočekávaná zhoršení klinického stavu pacienta, pokud mají za následek trvalé poškození nebo úmrtí pacienta. ̶ události nebo okolnosti, které mohly vyústit nebo vyústily v tělesné poškození pacienta, u nichž není dosud známo, zdali bylo možné se jim vyhnout. BSZM021p Základy zdravotnického managementu59 Nežádoucí události (NU) ̶ situace, k jejichž identifikaci došlo před poškozením pacienta, či jiné osoby v procesu poskytování zdravotních služeb a péče. Situace, při nichž byl odhalen postup, který je nesprávný, neodpovídá doporučeným postupům a potenciálně by vedl k poškození pacienta či jiných zainteresovaných osob (pacientů, zdravotnických pracovníků). Takové situace jsou nazývány „skorochyby“, či tzv. téměř dokonaná pochybení (z anj. „near miss“). BSZM021p Základy zdravotnického managementu60 NU dle platné klasifikace WHO ̶ Pády - pacient neplánovaně klesne (sesune se) k podlaze či podložce ̶ Dekubity - proleženiny všech stupňů, je důležité je rozlišit od poškození kůže, způsobeného jinou etiologií. ̶ Klinická administrativa - události týkající se plánování hospitalizace pacienta nebo postupu péče. ̶ Klinický výkon - události spojené s klinickým ošetřením nebo vyšetřením. ̶ Dokumentace - události spojené např. se záznamy, archivací. ̶ Medikace/i.v. roztoky - události spojené s přípravou a podáváním léčiv. ̶ Transfúze/krevní deriváty - události spojené s podáváním transfúzí a krevních derivátů BSZM021p Základy zdravotnického managementu61 NU dle platné klasifikace WHO ̶ Dieta/výživa - proces podávání stravy, počínaje jejím předpisem až po podání. ̶ Medicinální plyny - události způsobené použitím plynů určených pro lékařské účely. ̶ Medicínské přístroje/vybavení - incidenty spojené s medicínskou technikou. ̶ Chování osob - události spojené s projevy chování jakýchkoliv osob (zdravotníků, lékařů, pacientů, návštěv). ̶ Nehody a neočekávaná zranění - poškození pacienta v důsledku působení mechanické, tepelné, elektrické, chemické energie. ̶ Technické problémy - události, ke kterým dojde na základě chybného použití zdravotnické techniky. BSZM021p Základy zdravotnického managementu62 NU dle platné klasifikace WHO ̶ Zdroje/management organizace - v důsledku chybného předávání informací, dat. ̶ Neočekávané zhoršení klinického stavu - incidenty, které způsobí trvalé poškození pacienta nebo jeho úmrtí. ̶ Jiné NU - tato skupina obsahuje všechny události, které není možno zařadit do výše popsaných skupin. BSZM021p Základy zdravotnického managementu63 Zdroje ̶ SAK [online]. 2021 [cit. 2022-02-01]. Dostupné z: Kvalita péče jako indikátor spokojenosti pacientů | Spojená akreditační komise, o.p.s. (sakcr.cz) ̶ Vlček, F. Řízení kvality ve zdravotnickém zařízení, role externí kontroly. [online]. 2021 [cit. 2022-02-01]. Dostupné z Řízení kvality ve zdravotnickém zařízení, role externí kontroly - PDF Free Download (adoc.pub) ̶ Věstník MZ ČR 6/2021 [online]. 2021 [cit. 2022-02-01]. Dostupné z: untitled (mzcr.cz) ̶ Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb https://www.mzcr.cz/hodnoceni-kvality-a-bezpeci-zdravotnich-sluzeb-2/ ̶ PLEVOVÁ, I; a kol. Management v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012. 304 s. ISBN 978-80-247-3871-0. ̶ VÁLKOVÁ, M. Hodnocení kvality poskytovaných zdravotních služeb. Praha: IPVZ, 2015. 78 s. CZ.1.04/1.1.00/D3.00004. ̶ Národní ošetřovatelské postupy – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz) ̶ Systém hlášení nežádoucích událostí. Obecná metodika sledování NU u PZS [online]. 2021 [cit. 2022-02-01]. Dostupné z: Obecna_metodika_sledovani_NU_u_PZS.pdf (uzis.cz) SHNU - Obecná metodika (uzis.cz) ̶ Základy ošetřovatelských postupů a intervencí | Lékařská fakulta Masarykovy univerzity (muni.cz) Ústav zdravotnických věd Lékařská fakulta Masarykova univerzita