Ústav zdravotnických věd LF MU
Veřejné zdravotnictví, komunitní a domácí
péče přednáška a cvičení
Vyučující: Mgr Jiřina Večeřová
Veřejné zdravotnictví, komunitní a domácí péče –
přednáška + cvičení
Obsah(1-3 týden):
I. blok - Veřejné zdravotnictví
- Zdravotní systémy, principy financování
- Zdraví, nemoc, epidemiologie, zdravotní stav
- Národní programy na podporu zdraví a prevenci
- Sociální systém, služby
- Státní sociální podpora
Veřejné zdravotnictví, komunitní a
domácí péče – přednáška + cvičení
Obsah (4-7 týden)
II. blok – Domácí péče a komunitní péče
‒Vývoj domácí péče v ČR a v zahraničí
‒Koncepce domácí péče, podmínky a financování
‒Agentury domácí péče a jejich struktura
‒Indikační podmínky, nejčastější dg. skupiny a výkony
‒Kompetence a vzdělávání zdravotních sester v domácí péči
‒Komunitní péče o specifické skupiny (děti, senioři, ženy, pracující)
Veřejné zdravotnictví, komunitní a
domácí péče – přednáška + cvičení
Obsah (8-9týden)
III. blok - Paliativní a hospicová péče
‒Úvod do paliativní péče
‒Koncepce paliativní péče
‒Multidisciplinární péče o nemocné v terminální fázi života
‒Potřeby nemocných v paliativní péči
‒Péče o rodinu – bereavement
‒Závěrečný zkouškový test (10 týden)
Veřejné zdravotnictví, komunitní a domácí
péče – přednáška + cvičení
̶ Zakončení předmětu (přednáška)
̶ zkouška - písemný test 50 otázek
̶ Zakončení předmětu (cvičení)
̶ docházka – min 80%
̶ zapojování a plnění zadaných úkolů během výuky
Veřejné zdravotnictví, komunitní a domácí
péče – přednáška + cvičení
̶ Literatura a zdroje
̶ HAMPLOVÁ, Lidmila. Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví: pro zdravotnické obory.
Praha: Grada Publishing, 2019. Sestra (Grada).
̶ KALVACH, Zdeněk. Zdraví a nemoc: nárys problematiky pro studenty nezdravotnických
programů. Středokluky: Zdeněk Susa, 2019.
̶ HANZLÍKOVÁ Alžběta a kolektiv. Komunitní ošetřovatelství.Martin: Osveta, 2007.
̶ JAROŠOVÁ Darja. Úvod do komunitní ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2007
̶ SLÁMA, Ondřej a Ladislav KABELKA. Paliativní medicína pro praxi. Třetí, přepracované a
rozšířené vydání. Praha: Galén, 2022.
Ústav zdravotnických věd LF MU
Veřejné zdravotnictví – public healt
Veřejné zdravotnictví – public health
̶ Dle WHO definuje veřejné zdravotnictví jako vědu a umění jak
předcházet nemocem, prodlužovat život a podporovat zdraví
prostřednictvím organizovaného úsilí společnosti – sanaci,
ozdravování životního prostředí, kontrola přenosu infekčních
nemocí, edukace jedinců v otázky osobní hygieny, organizace
poskytování zdravotní a sociální péče, prevence a vzdělávání
odborníků a laické veřejnosti.
Vývoj zdravotního stavu a systému péče o
zdraví
̶ Antický Řím a Řecko Hippokrates 5 stol př.n.l. – humorální teorie
̶ Výstavba akvaduktů, kanalizace, veřejných lázní
̶ Zajištění kvalitní péče, placená státem, ale soukromí
̶ Hippokratovi poznatky:
• Nemoc je projevem humorální nerovnováhy
• Enviromentální faktory ovlivňují produkci tělesných tekutin
• Životní styl ovlivňuje rovnováhu mezi tělesnými tekutinami
• Osoby zodpovědné za zdraví by neměly vystavovat populaci riziku, že budou
umísťovat sídla do extrémního prostředí
• Zdravotní problémy komunity mohou být předvídány díky znalosti prostředí v němž
se vykytuje (ekonomika, životní styl…)
Vývoj zdravotního stavu a systému péče o
zdraví
Rozpad římské říše – rozpad veřejného zdravotnictví
̶ Východní byzantská říše pokračuje v Hippokratově tradici
̶ https://www.youtube.com/watch?v=xDmNP-
seeGM&ab_channel=RobertVino
̶ Západoevropská - pokles na úroveň pohanských mýtů v
kombinaci křesťanského spiritualismu ( zaříkáváni, exorcismus,
pokání modlitby….).
• Nejčastější nemoci – spalničky, záškrt, neštovice, TBC…nejobávanější –
lepra a dýmějový mor.
• Příčiny: urbanizace, obchodování
11
Vývoj zdravotního stavu a systému péče o
zdraví
̶ Vládnoucí struktury - ignorace životních podmínek a názoru lidí žijících v
nouzi (otrokářství, feudalismus…)
̶ Léčení a péče o nemocné se staly nástrojem církve (klášterní medicína).
Rozvoj řádů a kongregací s charitativním a oš. zaměřením vliv papeže
Řehoře Velikého v 9. stol., který v roce 817 uložil klášterům péči o chudé,
postižené a nemocné.
̶ Války, křižácké výpravy– rozvoj ošetřovatelství , maltézští rytíři
̶ Nutnost bojovat pro ti rozsáhlým epidemiím infekčních chorob
(Cholera, mor, neštovice, tyfus)
20.02.2023
Významné osobnosti ovlivňující VZ
̶ Hildegarda z Bingenu (nar.1098), později abatyše, byla význačnou
představitelkou lidového léčitelství a bylinkářství. Hildegarda
zdůrazňuje potřebu celkového vyšetření nemocného.
̶ Svatá Zdislava z Lemberka (nar. Kolem1220), zakladatelka špitálu v
Jablonném v Podještědí
(https://gloria.tv/post/vhKfGydNV6XF1hKa3jzupoYFn#2205)
̶ Alžběta Duryňská , která se zajímala o chudé a opuštěné muže, ženy
a děti.
̶ Svatá Anežka Česká- dcera Přemysla Otakara I. po jeho smrti 1230 se
rozhodla stát řeholnicí a sloužit nemocným a potřebným. Nechala
postavit velkolepý klášter sv. Františka z Assisi špitál sv. Františka z
Assisi(1233), který byl první svého druhu v Čechách.
13
Exkurz do historie
̶ 1680 předposlední velká morová epidemie zemřelo
v Čechách kolem 100 tisíc obyvatel.
→ První vážný zásah do hygienické politiky měst. Městské rady
většiny evropských měst vydaly řadu nařízení o čistotě ulic
a jejich údržbě.
̶ V letech 1711 – 1715 poslední velká epidemii
moru v Čechách - na nákazu kolem 200 tisíc lidí.
→ Radikalizace většiny asanačních projektů ve městech
− primitivní, ale účinná kanalizace
− uliční dláždění,
− čištěním města,
− doplňující vyhlášky.
20.02.2023
Morový sloup –Nám. Svobody v Brně
Vývoj VZ
̶ Anglie 19. století - sanitární revoluce (kanalizace, vodovody, únosné bydlení)
a dílčí politické a hospodářské ústupky dělnictvu, které se začalo organizovat.
̶ Velký vliv měla například zpráva Edwina Chadwicka z roku 1842 o nelidských
podmínkách v průmyslu, která ve Velké Británii vedla k přijetí významného
zdravotnického zákona v roce 1848
15
Vývoj VZ
̶ 19 století - špatná zdravotní situace obyvatelstva (vysoký výskyt infekčních nemoci, onemocnění
z nedostatečné výživy, zmrzačení po nedostatečně léčených úrazech, různé smyslové poruchy,
duševní zaostalost , kojenecká úmrtnost→ vysoká, střední délka života → krátká.
̶ Vláda Rakouska-Uherska → zdravotní politiku:
1. Hierarchicky koncipovaná síť veřejného zdravotnictví (ochrana před infekčními chorobami
jako hlavními příčinami nemocnosti, úmrtnosti a rozvratu veřejného zdraví)
2. Systém veřejného zdravotního a nemocenského pojištění (na bázi solidarity) →
ekonomická dostupnost léčebné péče
20.02.2023
Vývoj VZ v 19. století
vznik dvou oboru:
1. Hygiena a epidemiologie:
̶ „Státní policie“ - „Státní medicína“ - počátky výuky jejich základ na LF (zákony a předpisy),
posléze postupně studium epidemiologie infekčních nemocí a vznik Hygienickoepidemiologických
ústav na lékařských fakultách
̶ Vliv německých profesorů hygieny Virchowa a Pettenkoffera – vznik Hygienického ústavu
české lékařské fakulty UK (zakladatel prof. Kabrhel – žák Pettenkoffera) – důraz na
komunální hygienu – zásluhy za ozdravení tehdejších velkých měst
Vývoj VZ v 19. století
2. Sociální lékařství:
̶ německý vliv - prof. Grotjahn a Gottstein, zakladatelé Společnosti Sociální hygieny,
sociální medicíny a lékařské statistiky v Německu;
̶ Počátky sociálně lékařského myšlení u nás a jeho výuka: Prof. J. E. Purkyně, F.
Procházka, F. Hamza - vznik Ústavu sociálního lékařství (na české LF UK v roce 1903),
důraz na sociální podmíněnost nemocí vůbec, význam chudoby, dostupnost zdravotní
péče.
̶ Zavedení nemocenského a úrazového pojištění (O.von Bismarck) v r.1888
18
Vývoj VZ
̶ Vznik 1918 „Zdravotní policie“ a ustanovení státní zdravotní správy, tj. útvar
zdravotní policie; stát stanovuje základní předpisy, týkající se sanitárních opatření a
trvá na jejich dodržování-vznik uceleného zdravotnického zákonodárství.
̶ Konstituování nové nauky, týkající se výkladu zdravotnického zákonodárství -„státní
medicína“
̶ Státní medicína se začíná přednášet na LF: nestor a propagátor profesor vídeňské
lékařské fakulty Johan Peter Frank (1754 – 1821)
̶ U nás poprvé na české lékařské fakultě UK: prof. Ignác Nádherný(1781–1862)
20.02.2023
19
Vývoj VZ
̶ privátně provozovaná činnost svobodného lékařského povolání.
̶ 1918-1939 rozpolcenost preventivní a léčebné péče, veřejného zdravotnictví a
pojišťoven
̶ Po 1945 – první snaha o reformu zdravotnictví
̶ Po 1948 - změna politického a ekonomického systému
̶ prudkým vzestupem zdravotnictví
Poznámka: Počet zdravotníků se od roku 1949 více než zdvojnásobil, stoupl počet lékařů 3,6 x.
V roce 1948 připadalo na jednoho lékaře 1033 obyvatel, v roce 1982 to bylo 392 obyvatel.
20.02.2023
20
Vývoj zdravotního stavu a systému péče o
zdraví
̶ V roce 1951 sjednocené zdravotnictví a byl vydán první
̶ Zákon o jednotné preventivní a léčebné péči č. 103/51 Sb.
̶ Zákon o hygienické a protiepidemické péči č. 44/52 Sb.
̶ V roce 1952 byl vydán první Dokument strany a vládly o zdravotnictví, který
kladl důraz na prevenci a stanovil prioritu některých skupin obyvatelstva
̶ V roce 1964 byl vydán v Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/66 Sb. Tento
zákon byl hlavním právním dokumentem, podle kterého se náš systém
zdravotnictví řídil až do roku 1991.
20.02.2023
21
Vývoj zdravotního stavu a systému péče o
zdraví
̶ Po 2. svět. válce slibný vývoj zdravotního stavu, pozitivní výsledky na poli
prevence i terapie → pokles infekčních onemocnění
WHO: „československý zdravotnický zázrak“(konec 50.let),
̶ od 60.let zhoršení zdravotní situace, zaostávání za ostatními zeměmi v 70
letech převládají „civilizační nemoci“( kardiovaskulární nemoci, zhoubné
nádory),prohlubuje se rozdíl mezi námi a vyspělejšími zeměmi, ČSR se
dostává na nejnižší stupeň mezinárodně srovnatelné úrovně zdravotního
stavu obyvatel Evropy( konec 80.let)
20.02.2023
22
Vývoj zdravotního stavu a systému péče o
zdraví
̶ Konec 20 století až do současnosti - pozitivní trendy v poklesu
celkové úmrtnosti a mortality ↑ střední délka života, hodnoty
kojenecké úmrtnosti ČR řadí na přední místo v Evropě.
20.02.2023
Ústav zdravotnických věd LF MU
Zdravotní systémy
20.02.2023
Historický vývoj
̶ Do II. svět. války v západní a střední Evropě
̶ neexistuje ucelený zdravotnický systém
̶ nejsou stanoveny jasné strategické cíle v oblast zdravotnictví
̶ Po II. Svět válce
Vznik různých zdravotnický makrosystémů
20.02.2023
• Zdravotní stav obyvatelstva po válce
• Rozvoj medicínských věd
• Změny socioekonomického prostředí
• Vlivy ideologické a politické
• Kulturní vývoj
• Vědecko-technický pokrok
Zdravotnický systém
̶ vznikal jako ostatní společenské systémy v průběhu historického vývoje
potřeb obyvatelstva.
̶ je ucelený specifický společenský systém institucí, personálních, kulturních a
ekonomických zdrojů a výzkumných aktivit, který se věnuje:
̶ prevenci a podpoře zdraví,
̶ léčbě onemocnění,
̶ rehabilitaci a rekonvalescenci,
̶ zabraňování předčasných úmrtí,
̶ mírnění bolesti a utrpení v situaci, kde již léčba není možná nebo účinná,
̶ a jiným problémům spjatých se zdravotním stavem populace
20.02.2023
Zdravotnický systém
̶ Definice z hlediska:
• Národohospodářkého - je zdravotní systém jedním z odvětví národního
hospodářství produkující zdravotní služby.
• Organizačně-institucionálního představuje zdravotní systém soustavu
zdravotnických zařízení a instituce.
• Funkčního – je zdravotnický systém součástí systému péče o zdraví.
Zdravotní systém
Uživatelé
Instituce
plátcůPoskytovatelé
Činitele zdravotnických systémů
̶ Stanovení strategických cílů státu v oblasti ochrany zdraví a rozvoj zdraví
(zdravotní politika).
̶ Způsob zajištění dostupnosti základní zdravotní péče pro občany.
̶ Způsob financování.
̶ Řešení vztahů mezi různými účastníky procesu poskytování
zdravotní péče (občané, poskytovatelé, plátci, další správní a
samosprávní instituce).
̶ Podíl účasti státu a jeho orgánů na vlastnictví a řízení zdravotnických
organizací.
20.02.2023
Typologie zdravotnických systémů
̶ Semaškův systém – centralistický model
̶ Beveridgeův systém – model národní zdravotní služby
̶ Bismarckovský systém – model povinného zdravotního pojištění
̶ Liberalistický systém – model založený na tržním pojetí
zdravotní
Semaškův systém
̶ Veškerá zdravotnická zařízení jsou majetkem státu
̶ Zdravotnictví je financováno z příjmů státu prostřednictví státního rozpočtu
̶ Zdravotnictví se považuje za odvětví národního hospodářství a je centrálně
plánováno
̶ Zdravotnické služby se poskytují „bezplatně“
̶ Zdravotničtí pracovníci jsou státní zaměstnanci a jsou placeni formou mzdy
̶ Zdravotnictví se pokládá za neproduktivní odvětví, což má za následek
nízkou ekonomickou prioritu
Národní zdravotní služba - Semaškův model:
• Všeobecná dostupnost
• Zaměření na prevenci
• Návaznost péče
• Racionálně zvolená síť zdr,
zařízení
+ výhody - nevýhody
• Nízká výkonnost systému
• Stálý nedostatek prostředků
• Nekonkurenční prostředí
• Nízké finanční ohodnocení
zdravotníků
• Nedostatečný technický
rozvoj z důvodu nedostatku
financí
20.02.2023
(Kuba a některé země bývalé SSSR)
Beveridgeův systém
̶ Zajištění ZP pro všechny bez ohledu na platební možnosti
̶ ZP je převážně financována z daní prostřednictvím státního rozpočtu
̶ Významný vliv státu
̶ Většina special. ambulantních zařízení, laboratoře a rtg pracoviště jsou
součástí nemocnic
̶ Naprostá většina nemocnic je součástí Národní zdravotní služby, soukromá
lůžka existují v omezení míře
̶ Soukromé jsou ordinace praktických lékařů, zubařů, lékárny, ordinace
specialistů, velká část sanatorií, zařízení ošetřovatelské péče
̶ Lékaři v nemocnicích jsou honorováni platem, primární zdravotní služby
kapitací za registrovaného občana nebo platbou za výkon.
̶ Více než 90% výdajů na zdravotní péči je hrazeno z veřejných prostředků
https://www.youtube.com/watch?v=zyDWUJQsq
6E
20.02.2023
Národní zdravotní služba - Beveridgův model
National Health Service (NHS):
• Obecná dostupnost služeb
• Dostatečná nabídka služeb
• Připřená prevence
• Nízké náklady na zdravotní služby
• Koordinace zájmů účastníků
Velká Británie, varianty tohoto modelu v Itálii, Portugalsku, Španělsku, Řecku, Irsku, ve Skandinávii v
Austrálii, v Kanadě, na Novém Zélandu, ale také v Kostarice, Mexiku či některých rozvojových zemích,
například v Botswaně
- nevýhody
• Nedostatek prostředků na investování a rozvoj
• Problémy s financování v době ekonom. recese
• Dlouhé čekací doby na neurgentní operace
• Nedostatečná motivace obyvatel k péči o
vlastní zdraví
• Podpora nesoutěživého klimatu
20.02.2023
+ výhody
Národní zdravotní služba
̶ je zdravotnictví financováno z daní, tj. prostřednictvím státního rozpočtu
Semaškův model
̶ zdravotnická zařízení jsou majetkem státu
̶ zdravotnictví je centrálně plánováno
̶ služby se poskytují „bezplatně“
̶ Zdravotnictví se pokládá za neproduktivní odvětví, což má za následek nízkou ekonomickou
prioritu
Beveridgův model rozdíl oproti Semaškovu modelu
̶ existují soukromé zdravotní služby, jako doplňkový charakter, obvykle tvoří 15−20 %
zdravotní péče, jejich podíl však roste, navíc lze uzavřít soukromé zdravotní pojištění;
̶ Existuje určitá míra spoluúčasti (léky, zubní péče, hospitalizační a ambulantní poplatky);
̶ trend k decentralizaci - rozhodování na regiony až obce.
20.02.2023
Liberální systém
̶ Zdravotnické služby jsou poskytovány volně strukturovaným rozdělovacím
systémem organizovaným na místní úrovni
̶ ZP je v tomto systému zboží nebo služba
̶ Lékaři mají postavení samostatného podnikatele nebo člena sdružení
̶ Role profesionálních asociací je velmi silná Zdravotnická zařízení jsou převážně
soukromá nebo veřejná Platby ZP jsou přímé i nepřímé (30-40% přímých plateb)
̶ Volná tržní orientace dovoluje otevírat a zavírat nemocnice podle zdrojů obce a
jejich preferencí
̶ Důležitým prvkem systému je soukromé zdravotní pojištění
̶ Důležitým prvkem je ale také nastolení „rovných příležitostí“
̶ Proto jsou předpokládány určité státní intervence v podobě veřejných zdravotních
programů
https://www.youtube.com/watch?v=8l1xL9bmlb8
20.02.2023
Tržní zdravotnictví USA - liberální model
• Velký výběr kvalitních služeb
• Podpora medicínských technologií a
postupů
• Podpora soutěživosti mezi
poskytovateli zdravotní péče
+ výhody - nevýhody
• Nízká dostupnost kvalitní péče pro nebohaté
• Vysoký podíl nákladů na administrativu
• Nedostatečná preventivní péče
• Nedostatečná návaznost péče
• Péče je velmi nákladná
20.02.2023
Tržní zdravotnictví USA - liberální model
financování
̶ Náklady na zdravotnictví jsou hrazeny z komerčního (soukromého) zdravotního pojištění. Veřejné
(povinné) zdravotní pojištění neexistuje.
̶ Zdravotní pojištění v USA je dobrovolné a nenárokové. Pojišťovna nemá povinnost žadatele pojistit
resp. pojistit v plném rozsahu, v případě již existujících zdravotních problémů žadatele.
̶ Existuje ve dvou formách, a to jako zaměstnanecké nebo individuální zdravotní pojištění.
̶ Zaměstnanecké zdravotní pojištění
̶ se týká 2/3 všech pojištěných;
̶ je hrazeno zaměstnavateli, v rámci svých sociálních programů dobrovolně hradí zdravotní pojištění svým
zaměstnancům;
̶ rozsah je různý.
̶ Individuální zdravotní pojištění
̶ se týká asi 5 % populace;
̶ je přizpůsobeno míře individuálního rizika;
̶ má různý rozsah, často kryje pouze hospitalizaci.
̶ v plném rozsahu je velmi nákladné, mnoho lidí má sjednáno pouze částečné pojištění, pojistné podmínky jsou
komplikované, často klientům ne zcela jasné.
20.02.2023
https://www.youtube.com/watch?v=we2OlPU8TlM&t=345s
20.02.2023
Bismarckův systém 1
̶ Zdravotní péče je hrazena z fondů zdravotního pojištění –
příspěvky zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu
̶ Obyvatelé jsou pojištěni u některé z pojišťoven, u které se
registrují. V některých státech se pojištění vztahuje i na rodinné
příslušníky, kteří nejsou zaměstnáni. Pojišťovny jsou nestátní
organizace, které spravují pojišťovací fondy.
̶ Ambulantní zdravotnické služby jsou vykonávány soukromými
lékaři na základě smluv se zdravotními pojišťovnami
̶ Ambulantní lékaři jsou placeni kapitací nebo podle výkonů
Bismarckův systém 2
̶ Nemocnice jsou v převážné míře veřejné nebo soukromé
založené na neziskovém principu. Jen menší část nemocnic má
komerční charakter. U fakultních nemocnic je zřizovatelem stát.
̶ Přímé platby obyvatel nepřekračují 15% - jde o příplatky za léky,
stomatologické služby, pomůcky, pobyt v nemocnici
̶ Účast státu je legislativní, při finančním usměrňování ZP, při
kontrole a dalších veřejně zdravotnických činnostech
̶ Konkrétní formy tohoto systému jsou v různých státech odlišné
Systémy postavené na všeobecném zdravotním
pojištění – bismarckovský model
• Vysoká dostupnost zdr. péče
pro všechny
• Pestrá nabídka služeb
• Vyhovující síť zdr. zařízení
• Celkem vyhovují návaznost
• Podpora primární péče
• Přiměřené náklady
Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie, Holandsko, Belgie, Česká republika,
Slovensko, Maďarsko, Polsko a další státy
- nevýhody
• Část prostředků odčerpávají pojišťovny pro
svou činnost
• Důraz kladen na kurativní péči
• Občasné finanční potíže pojišťoven – řešení
problémů na vrub občanů a zdr. poskytovatelů
• Administrativní těžkopádnost
20.02.2023
+ výhody
https://www.youtube.com/watch?v=7MIWfMpZVyI&t=42
s
20.02.2023
Financování zdravotní péče
̶ Úhrada zdravotní péče v ČR je založena na příjmu peněz z
několika zdrojů, a to:
̶ z veřejného zdravotního pojištění (79%),
̶ ze státního rozpočtu a z rozpočtu krajů a obcí (5%),
̶ ze soukromých zdrojů (16%).
Financování v ČR
̶ Na území ČR jsou poskytovány zdravotní služby
převážně na základě povinného veřejného
zdravotního pojištění. Zákon č. 48/1997 Sb. Zákon
o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů
̶ V některých případech je plátcem pojistného tohoto
pojištění stát (například za nezaopatřené děti,
důchodce aj.)
̶ Cizinec je účasten veřejného zdravotního pojištění,
pokud má trvalý pobyt v ČR a nemá-li trvalý pobyt,
pak je-li zaměstnancem zaměstnavatele se sídlem
nebo trvalým pobytem v ČR. Získá tím stejné
nároky na poskytování zdravotních služeb
hrazených z veřejného zdravotního pojištění (dále
„hrazené zdravotní služby“) jako ostatní pojištěnci.
20.02.2023
VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ
POJIŠTĚNÍ
Základní sazba pro
vymezení základu
pojistného 13,5%
zaměstnanec
1/3 = 4,5%
zaměstnavatel
2/3 = 9%
Zdravotní pojišťovny v ČR
Kód a název pojišťovny:
111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR.
205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
207 Oborová zdravotní poj. zam. bank, poj. a stav.
209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda.
211 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR.
213 Revírní bratrská pokladna, zdrav
Zdravotní pojišťovny
20.02.2023
Úhradové mechanismy v ČR
několik hlavních forem a jejich kombinací. Jsou to:
̶ kapitace,
̶ platba za výkon,
̶ platba za ošetřovací den,
̶ paušální platba,
̶ DRG systém.
Úhradové mechanismy v ČR
Kapitační platba (kapitace)
̶ platba za hlavu je platba za každého registrovaného
pacienta.
̶ Jde o fixní měsíční úhradu ošetřujícímu lékaři za to,
že má ve své evidenci pacienta, bez ohledu na to,
zda pacient ordinaci navštíví.
̶ Základní sazba na měsíc od 47 do 50Kč
̶ Koeficient věkové kategorie.
̶ Využívaná zejména v primární péči.
Věková
kategorie Koeficient
0-4 3,80
5-9 1,65
10-14 1,30
15-19 1,00
20-24 0,90
25-29 0,95
30-34 1,00
35-39 1,05
40-44 1,05
45-49 1,10
50-54 1,35
55-59 1,45
60-64 1,50
65-69 1,70
70-74 2,00
75-79 2,40
80-85 2,90
85 a více 3,40
Úhradové mechanismy v ČR
Platba za výkon
̶ Je nejčastějším principem úhrady využívaným ve všech sférách poskytování
zdravotní péče.
̶ Jedná se o úhradu zdravotní pojišťovny na základě vykázaného seznamu
výkonů provedených zdravotnickým zařízením.
̶ Každý lékařský či zdravotnický výkon je bodově ohodnocen podle náročnosti,
nákladovosti a délky provedení výkonu včetně režijních nákladů.
̶ Viz „Sazebník výkonů“
Úhradové mechanismy v ČR
Platba za ošetřovací den
̶ Úhrada péče v rámci lůžkových zařízení odborných léčebných ústavů a
léčeben dlouhodobě nemocných.
̶ Každý den pobytu pacienta se vykazuje jako jeden ošetřovací den, přitom
den nástupu pacienta do zdravotnického zařízení a den jeho propuštění a
propuštění do zařízení je hodnocen hromadně jako jeden ošetřovací den.
̶ Počet bodů ošetřovacího dne se liší podle odborné specializace daného
ústavu či léčebny.
Úhradové mechanismy v ČR
Paušální platba
̶ Úhrada služeb vychází z tzv. referenčního období pro dané referenční
období, přičemž toto referenční období je pro každý rok stanoveno v
úhradové vyhlášce.
̶ Úhrada zdravotní péče poskytnuté v daném referenčním roce je pak
násobena koeficientem změny výkonnosti zdravotnického subjektu, a to
podle konkrétní zdravotní pojišťovny.
Úhradové mechanismy v ČR
DRG (diagnosis related group) systém
̶ V úhradách tohoto systému nedochází k platbám za skutečné náklady
zdravotní péče, nýbrž za její "předpokládané" (možné) náklady.
̶ Není tak zohledněn rozdíl mezi pacienty se stejnou diagnózou, ale s
odlišnými náklady. Za oba pacienty dostane zdravotnické zařízení (v tomto
případě nemocnice) stejnou úhradu.
Současné trendy ve vývoji zdravotnictví
̶ Zdravotnictví a jeho fungování se ve společnosti mění.
Za celospolečenskou strategii se považuje prevence chorob není
oddálení výskytu nemoci.
̶ Vývojové trendy v řízení zdravotnictví
̶ Nadresortní přístup v péči o zdraví „healthy public policy“ – všechny společenské resorty musí
zohledňovat ve svých strategických rozhodnutích dopady na zdraví a to zejména v oblasti životních
podmínek.
̶ Preventivní zaměření zdravotnictví – podpora zdravé výživy, nekuřáctví,… (významná role MŠMT)
̶ Regulace nákladů – snaha udržet náklady v současné výši (8-10% HDP)
̶ Větší akcentace na ambulantní péči – podpora rozvoje primární péče
̶ Komunitní péče jako důležitá součást zdravotní péče – přiblížení se více do místa bydliště
nemocných (profit pro nemocné) za současně nižších finančních nákladů
̶ Důraz na kontrolu kvality služeb
̶ Změna paternalistického pojetí lékař x pacient – aktivní podíl pacienta své léčbě- Lékař a pacient
jsou partneři.
20.02.2023
Poskytovatelé zdravotních služeb
̶ Veřejní
̶ Zřizovatel:
Stát (Fakultní nemocnice)
Uzemní samospráva (Městské, okresní nemocnice…)
̶ Soukromý sektor:
̶ Zřizovatel:
Církev (charita, diakonie…)
Komerční či družstevní instituce (Agel, kliniky plastické chrirurgie,
reprodukční centra…)
Fyzická osoba – (osobní lékařská praxe)
20.02.2023
Poskytovatelé zdravotních služeb v Brně
Veřejní
Stát Uzemní samospráva
Soukromý sektor
STÁT
VEŘEJNÍ ZŘIZOVATELE
Zřizovatel
Církev
Komerční a družstevní instituce
Fyzická osoba
ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
SOUKROMÝ SEKTOR
Druhy zdravotní péče
̶ Předpis č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a
podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Upravuje:
̶ zdravotní služby a podmínky jejich poskytování
̶ druhy a formy zdravotní péče
̶ práva a povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých
̶ práva a povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb
̶ práva a povinnosti zdravotnických pracovníků, jiných
̶ odborných pracovníků a dalších osob v souvislosti s
̶ poskytováním zdravotních služeb
̶ podmínky hodnocení kvality a bezpečnosti zdravotních služeb
20.02.2023
Druhy zdravotní péče podle časové naléhavosti
a) neodkladná péče, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých
stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo
vážnému ohrožení zdraví,
b) akutní péče, jejímž účelem je odvrácení vážného zhoršení zdravotního
stavu nebo snížení rizika vážného zhoršení zdravotního stavu
c) nezbytná péče, kterou z lékařského hlediska vyžaduje zdravotní stav
pacienta, který je zahraničním pojištěncem,
d) plánovaná péče
20.02.2023
Druhy zdravotní péče podle účelu
a) preventivní péče,
b) diagnostická péče
c) dispenzární péče
d) léčebná péče
e) posudková péče
f) léčebně rehabilitační péče
g) ošetřovatelská péče
h) paliativní péče
i) lékárenská péče a klinicko-farmaceutická péče
20.02.2023
Forma péče - ambulantní péče
Lékaři specialisté
̶ Gynekolog
̶ Stomatolog Alergolog
̶ Diabetolog
̶ Endokrinolog
̶ Urolog
̶ Oftalmolog
̶ Chirurg
̶ Internista
̶ Ortoped
̶ Hematolog
̶ Dermatolog Psychiatr
̶ Psycholog a další….
20.02.2023
• je poskytována všeobecnými lékaři nebo specialisty
• každý občan je zaregistrován u svého ošetřujícího lékaře,
kterého si sám vybral (praktický lékař pro dospělé, praktický
lékař pro děti a dorost)
Forma péče - jednodenní péče
Jednodenní péče je zdravotní péčí, při jejímž poskytnutí se
vyžaduje pobyt pacienta na lůžku po dobu kratší než 24 hodin, a to
s ohledem na charakter a délku poskytovaných zdravotních výkonů.
Při poskytování jednodenní péče musí být zajištěna nepřetržitá
dostupnost akutní lůžkové péče intenzivní.
20.02.2023
Forma péče - ústavní (lůžková) péče
Lůžková péče je zdravotní péčí, kterou nelze poskytnout
ambulantně a pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta.
Lůžková péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu.
̶ Akutní lůžková péče
akutní intenzivní
akutní standartní
̶ Následná lůžková péče
̶ Dlouhodobá lůžková péče
20.02.2023
Forma péče - zdravotní péče poskytovaná ve
vlastním sociálním prostředí pacienta
a) návštěvní služba,
b) domácí péče, kterou je ošetřovatelská péče, léčebně
rehabilitační péče nebo paliativní péče.
̶ https://www.youtube.com/watch?v=Ie4scVQ9fNo
̶ https://www.youtube.com/watch?v=nw5uMcCHvgU&t=19s&ab_ch
annel=Oblastn%C3%ADcharitaTi%C5%A1nov
20.02.2023
Zdravotnická záchranná služba
̶ poskytuje občanům odbornou první pomoc při ohrožení zdraví s
následným transportem do zdravotnického zařízení
20.02.2023
https://www.youtube.com/watch?v=U7smpBWHs5k&ab_cha
nnel=%C4%8Cesk%C3%A1televize
Pohotovostní služba
̶ zdravotnická péče při méně závažném náhlém onemocnění nebo
úrazu v době mimo ordinační hodiny lékaře
20.02.2023
Lázeňská péče
̶ určena pacientům k doléčení a rehabilitaci (např. po úrazech,
operacích, u oslabených jedinců a chronicky nemocných dětí)
̶ http://www.lecebnelazne.cz/vse-o-laznich/jak-do-lazni
20.02.2023
Lékárenské péče
̶ zajišťuje distribuci léků a zdravotnických potřeb na
základě lékařského předpisu i bez něj (volný prodej)
20.02.2023
70
ZDRAVOTNICTVÍ
Zdravotnictví - odvětví veřejného sektoru zajišťující zdravotní péči, prostřednictvím
opatření, postupů a zařízení tvořící systém organizace zdravotní péče. Zdravotní péčí se
rozumí prevence, diagnostika ošetřování nemocí a poranění včetně duševního zdraví,
využitím služeb zdravotního, ošetřujícího a pomocného personálu. Nedílnou součástí
odvětví je aplikovaný výzkum a vývoj v oblasti zdravotnictví.
Vlastní zdravotní péči zajišťuje síť zdravotnických zařízení:
• nemocnice,
• ambulance,
• ordinace lékařů,
• zdravotnická záchranná služba,
• lékárny,
20.02.2023
• specializované léčebné ústavy,
• hygienická služba,
• výzkumné ústavy,
• laboratoře
• převozová služba... .
71
Kvalita zdravotní péče
20.02.2023
dostupnost
= rozvoj medicíny a lékařské
techniky, zdravotní politika,
dostupnost zdravotní péče,
zdravotnický systém, úroveň
zdravotnictví, organizace
financování a řízení
zdravotnictví
Při zajišťování zdravotní péče jde
vždy o hledání rovnováhy mezi její
kvalitou, dostupností a cenou
72
Kvalita zdravotní péče aneb „dělat správné věci správným způsobem“
Hodnocení kvality péče na základě:
a) prostředí, v němž je zdravotní péče poskytována („strukturou“)
▪ počet personálu,
▪ kompetence
▪ vybavení
20.02.2023
Kvalita zdravotní péče aneb „dělat správné věci správným způsobem“
Hodnocení kvality péče na základě:
b) způsobu, jakým je poskytována („procesem“)
▪ provozní režim,
▪ hygienický režim,
▪ diagnostické výkony,
▪ léčebné výkony
▪ ošetřovatelské výkony
Kvalita zdravotní péče aneb „dělat správné věci správným způsobem“
Hodnocení kvality péče na základě:
c) dosažení požadovaného cíle („výsledkem“).
▪ incidence dekubitů,
▪ management bolesti
▪ změny soběstačnosti
▪ pitný režim
▪ nozokomiální nákazy
▪ spokojenost pacientů
▪ spokojenost zaměstnanců
▪ Incidence pádů
75
Dostupnost
zdravotní péče
Geografická časová Ekonomická Kapacitní
Odborně -
medicínská
Organizační
Geografická dostupnost závisí na rozmístění zdravotnických služeb v daném regionu.
Časovou dostupností rozumíme čekací dobu na vyšetření.
Ekonomickou - dostupnost je spojena s úhradou nákladů, typem pojištění a mírou spoluúčasti
pacienta na úhradě zdravotních služeb.
Kapacitní – dostatek zdravotnického personálu
Odborně-medicínská - zajištění péče příslušnými odborníky, metodami, postupy a přístroji
Organizační dostupnost– vyjadřuje překážky, které pacient má ve vztahu ke zdravotnickým
službám. Např. zajištění nepřetržité pohotovostní služby , nebo k odbornému lékaři se pacient
dostane pouze přes doporučení od obvodního lékaře = mezistupeň
20.02.2023
76
20.02.2023
Celkové výdaje na péči o zdraví se zvyšují
77
Český počet návštěv obyvatel u lékaře je vysoký počet
20.02.2023
Výskyt zhoubných nádorů průdušnice, průdušek
a plic v jednotlivých krajích ČR
Časový vývoj výskytu zhoubných nádorů
průdušnice, průdušek a plic v ČR
81
20.02.2023
Děkuji za pozornost a přeji hezký den…