Léky, Drogy
Mgr. Zuzana Strašilová
Laboratorní
diagnostika
Léky
Proč se u některých léků stanovuje jejich
koncentrace?
• Hrozí jejich toxický účinek při předávkování, např. nefrotoxicita, ototoxicita
• Některé mají úzké terapeutické rozmezí
(Rozmezí mezi nejnižší koncentrací léku, při které se objevuje jeho účinek a
nejvyšší koncentrací, při které se ještě neobjevuje toxický účinek léku)
• Nelineární farmakokinetika
• Lékař pozoruje nedostatečný účinek
• Zahájení, změna, kontrola terapie
• Je podezření, že pacient léky neužívá
• Porucha fce ledvin, jater (podílí se na metabolismu a eliminaci léku)
• Podezření na lékové interference
• velká inter- a intraindividuální variabilita léčiv (Cyklosporin A)
TDM (Therapeutic Drug Monitoring)
terapeutické monitorování lékových hladin
• Soubor činností, jejichž cílem je optimalizovat a individualizovat
další dávky léku
• Cílem je optimalizace dávkového režimu (= stanovení vhodné dávky
a dávkového intervalu)
• Součástí TDM je:
- Stanovení koncentrace léčiva (příp. jeho metabolitu) v krevním
vzorku, odebraného v definovaném časovém intervalu
- Interpretace výsledku
TDM
• Interdisciplinární charakter !!! Ošetřující lékař:
vedení léčby pacienta
Klinická biochemie:
stanovení koncentrace
léčiva v biologickém
materiálu
Klinická farmakologie:
interpretace a výpočet
farmakokinetických
parametrů
TDM
• → cyklus stanovení koncentrace léčiva v biologickém materiálu, provedení
farmakokinetické analýzy a interpretace nálezu, návrhu vhodného
dávkovacího schématu, jeho aplikace a opakovaného stanovení
koncentrace léčiva
• TDM tedy NENÍ jen samotné stanovení koncentrace léčiva v biologickém
materiálu a k interpretaci nestačí pouhá číselná hodnota nebo srovnání
číselných hodnot několika laboratorních vyšetření
• Cílem je farmakokinetická analýza, tj. určení dávkovacího režimu vhodného
pro dosažení terapeutických koncentrací léčiv pomocí matematického
zpracování laboratorních výsledků a výpočtu individuálních
farmakokinetických parametrů konkrétního pacienta
⇒ bezpečnější, účinnější a efektivnější léčba
Kdy stanovení koncentrace léku není
indikováno
Účinek léku je stanovován jinak, např.:
• Warfarin (Quick INR,..)
• Inzulin (glukóza)
• Antihypertenziva (krevní tlak)
Obvykle monitorované léky
antibiotika amikacin, gentamicin, vankomycin
antiepileptika fenobarbital, valproát, karbamazepin,
fenytoin, lamotrigin, levetiracetam
bronchodilatancia teofylin
kardiotonika digoxin
antiarytmika amiodaron
imunosupresiva cyclosporin A, tacrolimus, sirolimus, kys.
mykofenolová
antimykotika vorikonazol, posakonazol
cytostatika methotrexát, busulfan
ostatní litium, TCA, antivirotika, benzodiazepin
V některých případech se stanovují i metabolity léků
DÁVKA A TYP LÁTKY
JSOU KLÍČOVÉ
„Každá látka může být jedem, závisí jenom na
dávce.“
Paracelsus
(1493 – 1541)
Údaje nezbytné pro správnou interpretaci TDM
• Identifikace subjektů (zařízení, žadatel)
• Typ požadavku (urgence, důvod)
• Diagnóza/ problém
• Typ vzorku
• Datum
• Přesný čas odběru vzorku
• Hmotnost, výška, pohlaví pacienta
• Současná léčba (stav nemoci)
• Schéma dávkování (aplikační cesta, dávka, dávkovací interval)
• Parametry renálních funkcí včetně dialýzy
• Současně aplikované léky
Co ovlivňuje hladinu léku ve stanovovaném
vzorku krve?
 Původní látka, dávka a způsob
• podání (perorálně, parenterálně)
 Vstřebávání (absorpce, distribuce)
 Metabolismus (biotransformace)
 Vylučování (močí, stolicí, dechem, potem)
Odběr vzorku
• V ustáleném stavu (steady state)
• Před další dávkou („through“) – léky s dlouhým poločasem eliminace,
např. digoxin
• Kdykoli („random“) - např. fenytoin
Léky s krátkým poločasem eliminace
• Před podáním - tzv. bazální koncentrace, např. karbamazepin, sirolmus, valproát
• Po podání („peak“) - např. metotrexát, Li
• Před a po podání -např. cyklosporin, vankomycin
• Doba odběru musí být u každého léku určena + informace o pacientovi:
renální funkce, čas podání, dávka
Studuje působení organismu na lék
- nauka no osudech léku v organismu
Studuje působení léku na organismus
(orgány, tkáně, receptory)
Farmakokinetika
• studuje působení organismu na lék
• nauka no osudech léku v organismu
Farmakokinetika
• Pro sledování osudu léku v organismu, hodnocení dávkování léku je
nutná znalost:
• věk, pohlaví, výška, váha, BMI, fce ledvin, jater
• údaje o druhu léku (včetně formy a dávky)
• údaje o způsobu podání léku (způsob, doba)
• doba odběru na stanovení léku
• Na základě těchto údajů odhadne speciální program předpokládanou
konc. léku a porovná jí s naměřenou → simulací změny dávky nebo
intervalu podání určí optimální způsob léčby popř. lékové interakce
(podání více léků současně)
Farmakokinetika
zahrnuje 4 základní procesy „ADME“
• Absopce – transfer léčiva z místa podání do systémové cirkulace
• Distribuce – transfer léčiva ze systémové cirkulace do různých
orgánů/tkání v organismu
• Metabolismus – chemická modifikace léčiva v organismu
• Exkrece – odstranění mateřské látky nebo jejího metabolitu z
organismu
• Metabolismus + exkrece = dohromady přispívají k eliminaci
léčiva z organismu
Základní parametry klinické farmakokinetiky
• Distribuční objem Vd
• Fiktivní pojem
• Podává informaci o rozdělení látky v organismu (malý Vd – léčivo spíše v krvi, velký Vd – léčivo
spíše ve tkáních)
• Hypotetický, teoretický, „zdánlivý“ objem, který by byl nutný pro rozpuštění léčiva, aby mělo stejnou koncentraci
jako je koncentrace v plazmě
• Vyjadřuje vztah mezi velikostí dávky a dosaženou koncentrací v plazmě
• Celková clearance
• Objem plazmy zcela očistěné od léčiva za jednotku času
• Biologický poločas (plazmatický)
• Vyjadřuje dobu, za kterou klesne hladina látky v plazmě o polovinu
• Biologická dostupnost
• Podíl podaného léčiva (látky), který se dostane do systémové cirkulace
19
Ustálený stav
(steady state)
• Po uplynutí 4-5 poločasů
• Dosažení rovnováhy mezi rychlostí přívodu léčiva a jeho eliminací z
organismu
Pravidlo 4-5 poločasů
• Jestliže léčivo aplikujeme v intervalech kratších než 1,4 poločasu, tak se jeho
hladina neustále zvyšuje (dochází k jeho kumulaci), ale za 4-5 poločasů se
ustálí a již se dále nezvyšuje.
21
Proč 4-5 poločasů?
Interval Aplikováno Výchozí
hladina na
začátku
intervalu %
Zbývá na
konci
intervalu
%
Eliminováno
během
intervalu
%
1. 100 mg 100 50 50
2. 100 mg 150 75 75
3. 100 mg 175 88 88
4. 100 mg 188 94 94
5. 100 mg 194 97 97
22
Vznik ustáleného stavu při opakovaném podávání léčiva
v intervalech 1 poločasu.
Farmakodynamika
• Studuje působení léku na organismus (orgány, tkáně, receptory)
• interakce s buněčnými komponenty, např. receptory, cílovými místy
• mechanismy účinku (působení léčiva v cílovém místě účinku, vztah
mezi koncentrací léku a jeho účinkem)
• lékové interakce
• nežádoucí účinky
Farmakogenetika a farmakogenomika
• Studují individuální genetický vliv na farmakokinetiku a
farmakodynamiku (existuje velká interindividuální variabilita)
• Cílem je individualizace volby léku a jeho dávkování
• FARMAKOGENETIKA studuje rozdílné účinky léčiva u rozdílných
pacientů in vivo, které jsou dány přítomností dědičných variant genů.
Farmakogenetika se zaměřuje na variabilitu pacientů.
• FARMAKOGENOMIKA studuje rozdílné účinky potenciálních léčiv in
vivo i in vitro na genovou expresi jako celek. Hodnotí expresní profily.
Farmakogenomika se zaměřuje na variabilitu potenciálních léčiv.
Stanovení koncentrace léčiv
v biologickém materiálu
25
Analyzovaný materiál
• Plazma
• Sérum
• Krev
• Moč
• Sliny
• Mozkomíšní mok
• Žluč nebo peritoneální tekutina
1. Imunoanalytické metody
a) fluorescenční imunoanalýza
(FIA, FPIA, DELFIA)
a) enzymová imunoanalýza
(EMIT, ELISA, MEIA,CEDIA)
a) luminiscenční imunoanalýza
(LIA, ILMA, CMIA, ECLIA,…)
27
1. Imunoanalytické metody
 Imunochemické metody
− Většinou kompetitivní princip
− Uplatnění zejména v rutinních klinických laboratořích ⇒ jednoduchá automatizace, snadná manipulace a možnost
analýzy větších sérií vzorků
− Nevýhody: výskyt nespecifických reakcí a neschopnost identifikovat aktivní metabolity léčiv
 Elektro-chemiluminiscenční imunoanalýza, ECLIA (Cobas 8000 Roche)
 např. Digoxin
 Chemiluminiscenční imunoanalýza na mikročásticích, CMIA (Architect Abbott)
 antiepileptika: Fenytoin, Karbamazepin, Kyselina Valproová
 imunosupresiva: Cyklosporin A
 cytostatika: Metotrexát
 Imunoturbidimetrie (Cobas 8000/6000 Roche)
 Amikacin, Teofylin
28
2. Chromatografické metody
HPLC
HPLC/MS
LC/MS
GC/MS
TLC (screening)
29
2. Chromatografické metody
dříve zejména tenkovrstevná chromatografie (TLC), v současnosti
kapalinová chromatografie s různými typy detekce, menší podíl pak plynová
chromatografie
‐ vysoká účinnost, dobrá opakovatelnost a robustnost
‐ umožňuje rozlišit i metabolity
‐ nevýhody: náročnější na přípravu vzorků, vyšší TAT
30
2. Chromatografické metody
 RP-HPLC ( Reverse Phase HPLC)
‐ nejpoužívanější metodou HPLC v praxi
‐ používá se k separaci polárních látek, mezi které patří většina léčiv
‐ detekce: UV/VIS, fluorescenční, elektrochemická
 antimykotika: Vorikonazol, Posakonazol
 imunosipresiva: Kyselina mykofenolová
 LC-MS/MS
‐ příprava vzorků stejná jako u HPLC, odpadá potřeba případné derivatizace
‐ velmi vysoká citlivost a specifita, robustnost, možnost rozlišení i jednotlivých metabolitů
‐ nevýhody: vyšší pořizovací náklady, technická náročnost, vyšší TAT
 cytostatika: Busulfan
 inhibitory tyrozinkinázy: Nilotinib, Imatinib, Dasatinib
 antipsychotika: Clozapin, Olanzapin, Risperidon, Paliperidon, Aripiprazol, Quetiapin, Haloperidol
31
32
Techniky úpravy vzorků
• Extrakce kapalinou
• Extrakce pevnou látkou (SPE)
• Ultrafiltrace
• Derivatizace
• Extrakce plynem (headspace)
• Adsorpce
• Vymrazování
HPLC – jednoduché schéma
33
Eluční činidlo
Pumpa
Nanesení
vzorku Kolona
Detektor
Odpad
Převodník
signálu
Zapisovač
HPLC/MS
34
3. Metody pro odhalování genetického polymorfismu v
metabolismu léčiv
Lze stanovit:
a) Fenotyp (rychlost transformace)
b) Genotyp (analýza DNA, DNA čipy)
35
Cobas 8000 (Roche)
• Amikacin, Vankomycin, Gentamicin – antibiotika (c modul)
• Digoxin – kardiotonika (e modul)
• Teofylin – bronchodylatancia (c modul)
• Lamotrigin, Levetiracetam – antiepileptika (c modul)
• Lithium – léčba psychotických poruch (c modul)
• Benzodiazepiny – anxyolitika, hypnotika (c modul)
 c modul – fotometrie
 e modul - elektrochemiluminiscence
Architect (Abbott)
• Fenobarbital, valproát, karbamazepin, fenytoin – antiepileptika
(sérum, plasma)
• Cyklosporin A – imunosupresiva (plná krev)
 CMIA
HPLC/MS
• Busulfan – cytostatika
• Imatinib, Dasatinib, Nilotinib – inhibitory tyrosinkináz
• Metotrexát, 7-OH-metotrexát – cytostatikum
• Risperidon, Paliperidon, Quetiapin, Olanzapin, Clozapin, Haloperidol,
Aripiprazol – antipsychotika
HPLC s UV detekcí
• Vorikonazol, Posakonazol – antimykotika
• Meropenem, Cefepim, Ampicilin, Piperacilin, Linezolid – antibiotika
• Kys. mykofenolová – imunosupresiva
40
CYKLOSPORIN A
MYKOFENOLOVÁ KYSELINA
• Imunosupresiva
• Odběr: nesrážlivá krev (EDTA), Cyklosporin (plná krev, EDTA)
• Referenční meze: podle doby po transplantaci a druhu transplantace
• Cy A: cyklický polypeptid, Architect (Abbott)
• MPA: aktivní část z léčiva mofetil (HPLC s UV detekcí)
Busulfan
• Součást vysokodávkované protinádorové chemoterapie (před transplantací krvetvorných
buněk
• Velké interindividuální rozdíl
• Nežádoucí účinky: především hepatotoxicita (nejčastěji zapříčiňuje venookluzivní nemoc
jater - VOD)
• Monitorování hladiny (tabletová forma) po 1., 5., 9., 13. dávce, začátek po 6 hodinách (30
min. před další dávkou), pak v hodinových intervalech do další dávky
• Vyhodnocuje se plocha pod křivkou, vypočítává tzv. Steady-state concentration – Css
(doporučovaná: 850-1000 ng/ml)
• Na základě Css korekce 3., 7., 11., 15. dávky
• Metoda: HPLC/MS, nesrážlivá krev
41
42
DIGOXIN
• Odběr: srážlivá, nesrážlivá krev před podáním nebo 6-11 h po podání
• Referenční meze: 0,5-1,2 ug/l
• Srdeční glykosid, je indikován při srdečním selhávání
• Cobas 8000
43
THEOFYLIN
• Odběr: srážlivá i nesrážlivá krev
• Terapeutická hladina: 8,0-20,0 mg/l
• Metylxantinový derivát
• Bronchodilatační působení
• U novorozenců a některých dospělých metabolizován na kofein
• Cobas 8000
LITHIUM
• Odběr: srážlivá, nesrážlivá (NIKDY Li-Heparin!) krev
10-18h po podání
• Udržování terapeutické hladiny nebo určení intoxikace Li
• Terapeutická hladina: 0,5-1,2mmol/l
• Použití Li: léčba bipolárních chorob (duševní poruchy s cykly deprese a
mánie) - profylaxe maniodepresivního onemocnění
• Stanovení: nejčastěji AAS, cobas 8000
44
Laboratorní diagnostika
návykových látek
Za jakým účelem se stanovují návykové látky?
- v rámci policejních kontrol
- k odlišení symptomů nebo k ujištění, že pacient není pod jejich vlivem před některými
lékařskými zákroky
- sledování dodržování léčby
- u těhotných žen, které mají v anamnéze dřívější užívání drog (užitečné pro následnou
péči o novorozence)
- někteří zaměstnavatelé vyžadují drogový screening jako součást vstupních nebo
preventivních prohlídek ( zejména u osob, které při výkonu svého povolání mohou
ohrozit zdraví a životy ostatních lidí – řidiči MHD, zdravotnický personál apod.)
Stanovení na několika úrovních:
• Orientační (vhodné i pro terénní účely)
• Semikvantitativní (drogový screening v klinických laboratořích)
• Konfirmační (analýza ve specializovaných toxikologických laboratořích)
Orientační testy
- patří do kategorie testů POCT (rychlá analýza v
terénu, u lůžka apod.)
- materiál: sliny, moč, krev, pot, pevné látky
(ubrousky na kokain)
- možná detekce několika druhů drog v rámci
jednoho testu
- nižší spolehlivost (95 %), možná falešná pozitivita
či falešná negativita (v dané skupině nemusí
reagovat všechny strukturní deriváty)
- nemohou samy o sobě odlišit nelegální užívané
drogy od komponent stejné třídy, které mohou
být obsaženy v předepisovaných lécích (FP)
V případě pozitivního výsledku orientačního testu je třeba zajistit materiál a zaslat ho
k vyšetření ve specializované toxikologické laboratoři, která k takové analýze má
oprávnění!
Imunochromatografická technika podélného toku reagencií proužkem porézní
membrány (angl. Lateral Flow Immunoassay; zkr. LFIA)
• Kompetice drogy ve vzorku se značeným konjugátem drogy imobilizovaným na
membráně o vazbu na specifickou protilátku imobilizovanou v testovací a
kontrolní zóně testu
• Nízká koncentrace drogy vazba značeného konjugátu na specifickou
protilátku v testovací zóně
Princip stanovení
Schéma uspořádání membrán v LFIA testu (nárys a půdorys); a – podložka pro vzorek, b – podložka pro konjugát, c – membrána s
testovací a kontrolní linkou v detekční zóně, d – absorpční podložka, e – plastová výztuž membrány
Ukázka membránového testu v kazetě; a – uspořádání membrán v kazetě, b – výsledek testu standardního roztoku bez analytu a
s vysokou koncentrací analytu (www.chemickelisty.cz)
Drogový screening pomocí testovacích kazet
Metoda LFIA
• Kompetice drogy ve vzorku se značeným
konjugátem drogy imobilizovaným na
membráně o vazbu na specifickou protilátku
imobilizovanou v testovací a kontrolní zóně
testu
50
Jiný příklad:
Kazetový test Syva®RapidTest (pozitivní na amfetaminy)
Metody stanovení
1. Chromatografické metody
HPLC
HPLC/MS
LC/MS
GC/MS
TLC
2. Imunoanalytické metody
a) fluorescenční imunoanalýza
(FIA, FPIA, DELFIA)
b) enzymová imunoanalýza
(EMIT, ELISA, MEIA,CEDIA)
c) luminiscenční imunoanalýza
(LIA, ILMA, CMIA, ECLIA,…)
51
Drogový screening v klinické laboratoři
Imunochemická vyšetření
- semikvantitativní stanovení (výsledek je pouze orientační, vyžaduje
potvrzení a upřesnění více specifickou nezávislou metodou)
- screeningové metody mohou sloužit pro zaměření na další analytické
postupy – vstupní náhled na soubor látek
- uvážení možností imunochemických metod a správná interpretace výsledků
slouží k rychlému řešení akutních intoxikací
- materiál: jednorázová moč
nevyžadují izolaci a zakoncentrování analytu
vysoká citlivost
vysoká rychlost
jednoduchost, nenáročnost na kvalifikaci
vhodné pro automatizaci
vhodné pro sériová vyšetření
Kinetická interakce mikročástic v roztoku - KIMS
• protilátka proti příslušnému analytu v moči je kovalentně vázána na mikročástice a
derivát analytu je připojen k makromolekule
• kinetická interakce mikročástic v roztoku je vyvolána vazbou konjugátu analytu na
protilátku na mikročástici a je měřena jako změna průchodu světla.
• mezi konjugátem a nekonjugovaným analytem ve vzorku probíhá kompetitivní
reakce o vazebná místa protilátky proti analytu navázané na mikročástice
• přítomnost analytu ve vzorku úměrně snižuje nárůst absorbance vůči koncentraci
drogy ve vzorku
Substance Medical Uses
Drug Detection
Times
Stimulants
Amphetamine
Attention deficit hyperactivity
disorder (ADHD), obesity,
narcolepsy
2-5 days
Cocaine Local anesthetic, vasoconstrictor 2-5 days
Methamphetamine ADHD, obesity, narcolepsy 3-5 days
Methylphenidate ADHD, narcolepsy 1-2 days
Nicotine Treatment for nicotine dependence 4-10 days
Hallucinogens and Other Compounds
LSD None 7-10 days
Mescaline None 5-7 days
Phencyclidine & Analogs Anesthetic (veterinary) 2-8 days
Psilocybin None 5-7 days
Amphetamine variants None 5-7 days
Marijuana Limited, Analgesic *
Hashish Limited, Analgesic *
Tetrahydrocannabinol Antiemetic *
Anabolic Steroids Hormone Replacement Therapy
Oral: up to 3 weeks (for
testosterone and others);
Injected: up to 3 months
(Nandrolone up to 9 months)
Opiates and Morphine Derivatives
Codeine Analgesic, antitussive 5-7 days
Heroin None 5-7 days
Methadone
Analgesic, treatment for opiate
dependence
5-7 days
Morphine Analgesic 5-7 days
Opium Analgesic, antidiarrheal 5-7 days
Depressants
Alcohol Antidote for methanol poisoning 24-48 hours
Barbiturates
Anesthetic, anticonvulsant,
hypnotic, sedative
2 days - 4 weeks
Benzodiazepines
Antianxiety, anticonvulsant,
hypnotic, sedative
7-10 days
Methaqualone None 2 weeks
www.drugdetection.net
Plynová chromatografie s hmotnostní detekcí
(GC-MS)
- velká specifita hmotnostních spekter - jsou standardem pro identifikaci
neznámých látek v toxikologii
- reprodukovatelné retenční parametry, mezilaboratorní přenos retenčních dat,
databáze retenčních indexů
- velká separační účinnost GC kapilár
- použití:
chemická identifikace širokého spektra neznámých látek
potvrzovací analýzy užší skupiny látek
kvantifikace – stanovení známé látky
GC-MS: potvrzení přítomnosti heroinu
http://soudni.lf1.cuni.cz/
GC-MS: intoxikace kokainem a extází
http://soudni.lf1.cuni.cz/
Tenkovrstevná chromatografie (TLC)
- využívá princip dělení směsi látek mezi stacionární a mobilní fázi - využívá
adsorpční a rozdělovací chromatografii
- využívá princip extrakčního chování nox – dělení na látky bazické, kyselé a neutrální
- denzitometrická kvantifikace (UV,VIS)
- jednoduché a rychlé provedení
- při dobré volbě extrakce a detekčních činidel poskytuje velmi dobré kvalitativní
rozlišení neznámé látky
Tenkovrstevná chromatografie (TLC)
- způsob provedení:
Stacionární fáze – silikagel (kyselina křemičitá), oxid hlinitý, komerční
přípravky: silufol, kieselgel G
Mobilní fáze – směs organických rozpouštědel
- RF faktor (retenční/retardační faktor) – podíl vzdálenosti středu skvrny látky od
startu a vzdálenosti čela rozpouštědla
- RF faktor ovlivňuje:
chemická struktura látky
složení mobilní fáze
pH
teplota, vlhkost
materiál nosiče
Tenkovrstevná chromatografie (TLC)
EMIT (Enzyme-multiplied immunoassay technique)
- Homogenní kompetitivní imunoanalýza
- kompetice mezi látkou ve vzorku a látkou značenou enzymem o
vazebná místa na protilátce.
- enzym = glukoso-6-fosfát dehydrogenáza (G6PDH)
- aktivní enzym mění NAD na NADH → změna absorbance
- aktivita enzymu klesá při vazbě protilátky, proto lze koncentraci
látky ve vzorku měřit podle změny aktivity enzymu.
Př. Kotinin v moči (DRI Cotinine Assay,ThermoScientific/ cobas c8000, Roche)
- Referenční meze kotininu v moči
<30 (nekuřáci)
50-500 (vystavení nikotinu – lehký/pasivní kuřák)
>500 (abúzus tabákových výrobků)
Vzorek č.
Udaná
expozice
Výsledky
[ng/ml]
1
do 5 cigaret
denně 389
2 10-15 denně 2009
3 10-15 denně 971
4 15-20 denně 1304
5 20-25 denně 1848
6 25-30 denně 1517
7 15-20 denně 2142
8 10-15 denně 615
9 10-15 denně 589
10 10 denně 1746
11 nekuřák 0
12 příležitostně 0
13 nekuřák 0
15 nekuřák 3
16 nekuřák 0
Konfirmační analýza návykových látek
- základní princip toxikologie: potvrzování výsledků navzájem nezávislými metodami
- klinický a forenzně toxikologický standard současnosti: metody hmotnostní
spektrometrie v tandemu s plynovou nebo kapalinovou chromatografií GC-MS, LC-MS
- bezpečná identifikaci neznámé látky a přesné stanovení její koncentrace
- výsledky takového konfirmačního vyšetřování je jako jediné možné použít i pro
soudně-lékařské účely (tedy pouze laboratoře forenzní toxikologie, soudní toxikologie)
http://www.soudnilekarstvi.cz/wp-content/uploads/2014/10/Seznam-laboratoří-
kvalifikovaných-pro-vyšetřování-specifikovaných-návykových-látek.pdf
- materiál: moč, krev, sliny, pot, vlasy, žaludeční obsah, tkáně, podezřelé látky
Další toxikologická vyšetření v klinické laboratoři
• Deriváty Hb (COHb, MetHb, SulfHb, CNHb) - přímá spektrofotometrie analyzátory
ABR s fotometrickým systémem, paralelní stanovení Hb,
oxyHb
• Ethanol, Methanol, Ethylenglykol – osmolární okno
• TDM (Therapeutic Drug Monitoring) – imunoanalýza, HPLC, LC-MS
• Li, Pb - AAS
Etanol
• akutní: excitační a narkotický účinek na CNS, metabolická
acidóza, hypoglykémie, hyperurikémie, ↑ ALT, ↑ osmolalita
• chronický účinek: steatóza až cirhóza jater, ↑GMT, ↑%CDT
• > 3‰ : kóma, křeče, hypotermie (podchlazení), hrozí smrt
vyvolána útlumem dechového centra a oběhovým selháním
• u alkoholika nebo osoby dlouhodobě nadužívající alkohol vzniká
jakási "rezistence" (odolnost) a tyto stavy mohou nastoupit až ve
vyšším stupni opilosti
Otrava alkoholy
Metanol
• nejdříve příznaky podobné ethanolu (lehká opilost, horší artikulace)
poté 12 – 24 hod. bez příznaků (s kombinaci s alkoholem až 36
hod.) , následuje bolet hlavy, dušnost, bolest břicha, křeče, snížená
ostrost vidění, rozvrat met. procesů
• toxické účinky met. produktů – formaldehydu (na zrakový
nerv), kys. mravenčí (met. acidóza)
• tox. dávka – 0,1 ml/ kg, smrtelná dávka – 1 ml/kg
• léčba: podání antidota (etanol, fomepizol) min. tvorbu tox. produktů
(kompetitivní inhibice alkoholdehydrogenázy); HD – odstraňuje
metanol i jeho metabolity, koriguje metalické poruchy
Otrava alkoholy
Ethylenglykol
• metabolizován v játrech působením alkohol - a
aldehyd-dehydrogenázy na silné kyseliny (glyoxalovou,
šťavelovou, oxalovou),
• vzniká těžká metabolická acidóza, která se prudce zhoršuje
a ohrožuje život otráveného
• kys. oxalová se váže s Ca, depozita krystalů šťavelanu
vápenatého vedou k poškození buněk (mozek, ledviny,
myokard, plíce), také výrazné ↑↑ osmolality
• tox. dávka 200 mg/l, smrtelná dávka: 850- 2000 mg/l
(nejednotné údaje)
Otrava alkoholy
Ethylenglykol
• příznaky otravy: opilost bez zápachu alkoholu
• neurologické stádium (30 min. – 12 h. po požití) opilost,
euforie, smazaná řeč, ospalost, zvracení. Během 4-12 h.
rozvoj met. Acidózy.
• kardiopulmonální stádium (12-24 h.) – tachykardie, hypo
nebo hypertenze, težká m. acidóza a s hyperventylací a
selháváním orgánů
• renální stádium – (24 -72 h.) – hematurie, albuminurie,
selhání ledvin, ne vždy úprave fce ledvin
• léčba: podání etanolu (100x vyšší afinita k ADH); HD –
odstraní ET i metabolity, upraví acidózu
Otrava alkoholy
Děkuji za
pozornost