Teorie výchovy a průřezová témata ve školním kurikulu TMV LF 23 U závěrečné zkoušky • Teorie výchovy, vztah výchovy a vzdělávání. Výchova a průřezová témata ve škole, výchova jako formativní proces. Smysl výchovy Příprava na začlenění do společnosti. Příprava na život. Formování člověka. „Nezlomit hůl a pokračovat dál.“ Pěstovat sebejistotu, „být šťastný“. Vycházet s lidmi, působit na ně. Vyjádřit názor opřený o argumenty. Vést k morálním hodnotám. Vést k samostatnosti a zodpovědnosti. Vést ke spolupráci, solidaritě, pomoci druhým. Prosociální chování. Vést k sebepoznání, „jak se sebou zacházet“. Pro roli občana obhajování a dodržování lidských práv a svobod pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti participace na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti i důsledků komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti empatie, aktivní naslouchání a spravedlivé posuzování uvažování o problémech v širších souvislostech a kritické myšlení Osobnostní a sociální rozvoj porozumění sobě samému a druhým, zvládání vlastního chování, pozitivní (nezraňující) postoj k sobě samému a k druhým, přijetí různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů, mravní rozměr různých způsobů lidského chování odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne. otevřený, aktivní, zainteresovaný postoj v životě úcta k zákonu disciplinovanost a sebekritika sebeúcta a sebedůvěra, samostatnost a angažovanost spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost vlastní stanovisko v pluralitě názorů ohleduplnost a ochotě pomáhat posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze) respektování kulturních, etnických a jiných odlišností asertivnímu jednání a schopnost kompromisu Výchova v evropských a globálních souvislostech Globální zodpovědnost – zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém žijeme, Participace – účast na řešení problémů a konfliktů, Partnerství – spolupráce a rovnocenné partnerství mezi aktéry, státními i nestátními, Solidarita – solidarita s lidmi žijícími v obtížných podmínkách a ochota jim pomoci, Vzájemná propojenost – vnímání současného světa jako celku a hledání souvislostí mezi místním, regionálním i celosvětovým děním, Otevřenost a kritické myšlení – otevřený a kritický přístup k informacím a názorům, schopnost morálního úsudku a rozhodnutí na základě informovaného postoje, Sociální spravedlnost – aktivní podpora dodržování lidských práv a prosazování rovných příležitostí pro všechny, Udržitelný rozvoj – přizpůsobení životního stylu potřebě zachování a zlepšení kvality životního prostředí pro příští generace. Obsahové principy biofilně orientovaného vzdělávání Environmentální výchova Aby: • zůstaly zachovány přírodní hodnoty a biologická rozmanitost pro současné a příští generace; • vlivem kultury nerostla zátěž prostředí; • se minimalizovaly dopady jednání na druhé, • lidé odolávali svodům techniky, pohodlí a krátkodobého zisku, • lidé dokázali vnímat, prožívat a hodnotit krásu přírody. • lidé předkládali pozitivní perspektivy světa a nekompromisně odmítali vulgarizované, • jednostranné pohledy na realitu, • lidé pochopili, že nejsme vládci a bez přírody nelze žít, • lidé nežili na „cizí účet“, zvládali pokrok, byli ohleduplní, šetrní – nebrali víc, než je třeba …(J. Valenta, 2017). VÝCHOVOU DEMOKRATICKÉHO OBČANA k občanské gramotnosti - klima školy jako „laboratoř demokracie“ • spravedlnost, tolerance a odpovědnost, svoboda, solidarita, • kritické myšlení, • lidská práva a povinnosti, úcta k zákonu, • demokratické uspořádání společnosti a demokratické a konstruktivní způsoby řešení konfliktů a problémů, • uvažování o problémech v širších souvislostech, • způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech společnosti. • respekt k druhým, ohled na celek, ohleduplnost a ochota pomáhat slabším, • sebeúcta a sebedůvěra, samostatnost a angažovanost • respektování kulturních, etnických a jiných odlišností • komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti, • empatie, aktivní naslouchání, spravedlivé posuzování. Tematické okruhy průřezového tématu • Občanská společnost a škola – škola jako demokratického společenství, atmosféra a vztahy ve škole; aktivní zapojení žáků do žákovské samosprávy, rad či parlamentů); participace žáků na životě místní komunity; spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci. • Občan, občanská společnost a stát – práva a povinnosti, odpovědnost, angažovanost; Listina základních práv a svobod,; principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů). • Formy participace občanů v politickém životě – volební systémy a demokratické volby a politika; obec jako základní jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí. • Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – demokracie jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH • porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy, jinakost a kulturní rozmanitost, překonávání stereotypů a předsudků, • porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech, tradiční evropské hodnoty, • pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv, • projevy kultury v evropském a globálním kontextu, společné znaky a odlišnosti hodnotit v širších souvislostech, • význam společných politik a institucí Evropské unie; dopad jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce, • život a dílo významných Evropanů. Tematické okruhy průřezového tématu Evropa a svět nás zajímá: • rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; • místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; • naši sousedé v Evropě; • život dětí v jiných zemích; • lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy Objevujeme Evropu a svět: • naše vlast a Evropa; • evropské krajiny; Evropa a svět; • mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; • život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů Jsme Evropané: • kořeny a zdroje evropské civilizace; • klíčové mezníky evropské historie; • Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; • mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA • vede ke způsobilosti lidí chápat a respektovat i jiné kultury než svou vlastní, eliminovat nebo oslabovat etnické či rasové předsudky; • vytváří postoje vůči imigrantům, příslušníkům jiných národů, kultur, ras apod. • připravuje lidi na život v kulturně heterogenní společnosti, na soužití a spolupráci lidí různé příslušnosti rasové, národní, etnické, kulturní, sociální, skupinové apod. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.) • Rozmanitost různých kultur, tradice a hodnoty, • vlastní kulturní zakotvení a porozumění odlišným kulturám, • spravedlnost, solidarita a tolerance, sociokulturní rozmanitost, odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“, • mezilidské vztahy ve škole, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka etnické a kulturní skupiny žijících v české a evropské společnosti pluralitní společnost, interkulturní kontakty k obohacení sebe i druhých komunikace a život s příslušníky odlišných sociokulturních skupin práva druhých, tolerance odlišných zájmů, názorů i schopností druhých projevy rasové nesnášenlivosti, prevence vzniku xenofobie postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu Výběr a realizace tematického okruhu významně ovlivněny vzájemnou dohodou učitelů, učitelů a žáků, učitelů a zákonných zástupců apod. Kulturní diference jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti poznávání vlastního kulturního zakotvení; respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě Tolerance, empatie, umět se vžít do role druhého; lidská solidarita Lidské vztahy • právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; • udržovat tolerantní vztahy bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační příslušnost; • vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); • předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace); • uplatňování principu slušného chování (základní morální normy); • osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy. Etnický původ • rovnocennost všech etnických skupin a kultur; • odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost; • postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; • různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a důvody vzniku Multikulturalita • multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; • specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost; • komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; • význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání. Princip sociálního smíru a solidarity • odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; • nekonfliktní život v multikulturní společnosti; • aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, zohlednění potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní dokumenty Mediální gramotnost „soubor poznatků a dovedností, které člověku umožňují nakládat s mediální produkcí, jež se mu nabízí, účelně a poučeně, dovoluje mu média využívat ku svému prospěchu a dává mu nástroje, aby dokázal ty oblasti mediální produkce, které se jím snaží skrytě manipulovat, odhalit. Mediální výchova • masová a síťová média (periodický tisk, rozhlas, televize, internetová média a internetové sociální sítě) jako významný faktor primární i sekundární socializace, • základní poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii, • dovednost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa/médií. Příklad výstupů Žák: • rozeznává typy mediálních sdělení a jejich typické výrazové prostředky (zpráva, reklama, hudební klip, komiks, www stránky), • uvede, jakou roli a jaký význam má výběr grafických výrazových prostředků (např. podtržení, velikost písma v periodickém tisku i na webové stránce), • rozeznává zvolené výrazové prostředky jako příznakové a roli jejich citového zabarvení, pro „navádění“ uživatele k určitému výkladu obsahu sdělení. Tematický okruh: Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Žák: • rozlišuje jednotlivá mediální sdělení podle toho, jestli mají charakter „faktu“ nebo „fikce“ a identifikuje základní žánry a výrazové prostředky „fikce“ v jednotlivých médiích, • u tištěných médií pojmenuje funkci užití grafických a dalších vizuálních prvků (písma, grafiky, fotografie), • u audiovizuálních médií vnímá významy práce s obrazem (střih, detail, nájezd, zpomalení, zrychlení) a roli zvuku (např. scénické hudby), • na konkrétních příkladech doloží, že „faktická“ sdělení (např. přímý přenos) nejsou záznamem události, nýbrž její interpretací (rozmístění kamer, opakování akcí apod.), • rozeznává v mediálním sdělení stereotypy a na příkladech uvede jejich zjednodušující a paušalizující vztah ke skutečnosti, • ve vybraných mediálních sděleních identifikuje princip nadsázky (komedie, parodie); Realizace mediální výchovy ve škole Vazba na regionální tisk Školní média Média jako zdroj informací Média ve vztahu k propagaci činnosti školy MV a vazby na vzdělávací oblasti Do mediální výchovy nepatří • Do mediální výchovy nepatří Do mediální výchovy nepatří • využívání didaktické techniky; • návštěvy divadel, výstav a koncertů. Hodně sil a zdravého rozumu a naděje.