Principy prevence nemocí, ochrany a podpory zdraví Mgr. A. Peřina, Ph.D. Ústav veřejného zdraví LF MU Zdraví • Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nejenom nepřítomnost nemoci nebo vady (WHO, 1948) • Zdraví nevzniká v nemocnicích, ale všude tam, kde lidé žijí a pracují, odpočívají a stárnou. • Těžiště péče o zdraví 1. prevence nemocí 2. zdravotní výchova 3. ochrana a podpora zdraví Ochrana a podpora zdraví • Ochrana zdraví: souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek směřujících k prevenci infekčních a neinfekčních onemocnění • Podpora zdraví: souhrn činností pomáhajících lidem posilovat a zlepšovat své zdraví a kontrolovat své determinanty nemocí • Zúčastněné sektory: zdravotnictví, životní prostředí, místní rozvoj, zemědělství, průmysl, obchod, práce a sociální problematika, doprava, kultura, obrana a vnitro, školství, sport Historie v českých zemích • 1892:Ústavpro výrobu očkovací látky proti pravým neštovicím v Jindřichově Hradci • 1919:uzákoněno povinné očkování proti neštovicím pod sankcí pokuty 10-200korun nebo vězení 24 hod. až 8 dní • 1925:vznik Státníhygienického ústavuv Prahe (dnes SZÚ) • Zákon č. 4/1952Sb. O hygienické a protiepidemické péči • "Ústavouzaručené právolidu na ochranu zdraví zajišťuje státpředevším péčí o to, aby prostředí,v němž člověk žije a pracuje,i ostatnípodmínky jeho života byly po zdravotní stránceco nejpříznivější. Touto hygienickou a protiepidemickou péčí bojuje proti vzniku a šíření nemocí a napomáhá tak zdravému vývoji lidu, rozvoji jeho tvůrčíchsil a zvyšování produktivity práce." • Zákon č. 20/1966Sb.O péči o zdraví lidu • hygiena a epidemiologie v kontextu soustavy zdravotnických zařízení v ČSSR Sektory podílející se na prevenci nemocí Typ prevence Náplň Gesce Primární Ovlivňování determinant nemocí a snižování zdravotních rizik: legislativa, programy podpory zdraví, státní zdravotní dozor, snižování nerovností ve zdraví MZd, MŽP, MZe, MPSV, MŠMT... Sekundární Preventivní prohlídky, screeningové programy MZd - zdrav. služby Terciární Léčení nemocí a zmírňování jejich následků MZd-zdrav. služby, MPSV Kvartérní Zmírnění dopadů nepotřebných nebo nadměrných léčebných intervencí MZd-zdrav. služby Příklady preventivních programů Název Zaměření Typ prevence Zdravá škola Žáci, učitelé a prostředí škol Primární Zdravý podnik Zaměstnancia jejich rodiny Primární Národní síť zdravých měst Implementace programů WHO BreathLife, SAVELives aj Primární Prevence antimikrobní rezistence Zemědělství, veterinární a humánní medicína (koncept OneHealth) Primární Terciární v případě efektivního využívání antibiotik k léčbě lidských onemocnění Zdravé srdce Osoby v riziku srdečněcévních onemocnění Primární Sekundární Nebezpečí vs. riziko • Nebezpečí • Charakterizuje vlastnosti agens • Patogenita, toxicita... •Riziko • Určuje pravděpodobnost nepříznivé změny zdravotního stavu • Je mat. funkcí nebezpečí • P = 0 … 1 • P = 0 % … 100 % … MŮŽE… Hodnocení zdravotních rizik (Risk Assessment) 1. Identifikace nebezpečí: může agens (též činitel, aktivní původce) poškodit zdraví? 2. Vztah dávka – účinek: jaký je numerický vztah mezi velikostí expozice a následkem na zdraví? 3. Hodnocení expozice: jak významný je kontakt jedince/populace s agens? 4. Charakterizace rizika: trvá předpoklad nepříznivého účinku agens na zdraví? Identifikace nebezpečí (nebezpečnosti) • Biologická • Patogenní mikroorganismy • Nepatogenní mikroorganismy mající vztah ke zdraví • Toxiny jako vedlejší produkty činnosti dekompozitorní a primárně nepatogenní mikroflóry (plísně a aflatoxiny) • Chemická • Látky a směsi látek s účinkem iritačnim, korozivním, toxickým, mutagenním, teratogenním a karcinogenním • Fyzikální • Hluk, vibrace, záření • Změna klimatu, emise oxidu uhličitého, tepelná pohoda, svalová zátěž aj. Vztah dávky a účinku • Agens působící nestochasticky: velikost účinku závisí na dávce • U infekcí minimální infekční dávka • Chemické látky s prahovými účinky • Dávka ionizujícího záření nezbytné ke vzniku tzv. nemoci z ozáření • Agens působící stochasticky: nepříznivý účinek na zdraví je projevem náhody • Účinky mutagenní, karcinogenní a teratogenní • Dávky ionizujícího záření s mutagenním nebo teratogenním potenciálem • Přijatelné riziko 1: 10.000 pro jednotlivé expozice, 1:1.000.000 u populací Nestochastický (deterministický) a stochastický účinek Hodnocení expozice • Přímé metody • Osobní monitoring a expoziční testy • Ve zdravotnictví: osobní monitoring expozice ionizujícímu záření u pracovníků vybraných pracovišť • Nepřímé metody • Expoziční scénář a populační šetření Typ expozice Muži Ženy Děti do 15 let Celá populace Inhalační expozice 21,2 m3/den 16,6 m3/den 18,9 m3/den Ingesce z pitné vody 2,9 l/den 2,7 l/den 0,9 l/den 2,1 l/den Dermální expozice podle velikosti povrchu těla 2,5 m2 2,3 m2 1,5 m2 2,1 m2 Charakterizace rizika 1. Škodlivost pro zdraví nebyla potvrzena 2. Expozice škodlivému faktoru snižuje míru pohody (zdraví v širším slova smyslu) • Příklad: zdroj hluku v prostředí si vynutil změnu využívání prostor (náročnější činnosti jsou přesunuty do klidnější části objektu) 3. Expozice škodlivému faktoru představuje ohrožení zdraví v dlouhodobější perspektivě, přičemž posuzovaný faktor působí nanejvýše jako jeden z více činitelů nemoci (dlouhodobé a multifaktoriální účinky na zdraví) 4. Expozice škodlivému agens představuje bezprostřední hrozbu pro lidské zdraví nebo životy • sir Austin Bradford Hill, 1897 – 1991 • Zabýval se otázkamiinterní validity epidemiologických studií • Hillova kritéria kauzality • Statistická významnostnemusí být kauzální. • Kauzálnímůže být jen takový účinek, který následuje po expozici. Epidemiologie v hodnocení zdravotních rizik Ochrana veřejného zdraví a kvalitativní výzkum • Zdraví jako komplex tělesné, duševní a sociální pohody nemůže být bezezbytku vyjádřen pouze statisticky,neboť zdraví má také emocionální složku • Kvalitativní výzkum jako doplněk epidemiologických metod práce umožňující pochopit také sociální, kulturní, ekonomické a behaviorální aspekty veřejného zdraví • Epidemiologické metody: kolik? • Výpočet frekvence, intervalů spolehlivosti, pravděpodobnosti chyby odhadu (magická hodnota p) • Kvalitativní výzkum: jak a proč? • Z lat. Qualis, tzn. Jaký? • Slovní analýza vztahů a souvislostí Závěry • Ztracené zdraví lze obnovit lékařsky. • Medicína již řadu let naráží na limity technologické, ekonomické, právní i etické • Rozvoj antibiotické rezistence • Čekací doby na diagnostické a terapeutické zákroky • Dostupnost orgánů pro transplantace • Aj. • Ochrana zdraví a podpora zdraví možnosti klinické medicíny přesahují. • Metodickým východiskem ochrany zdraví je hodnocení zdravotních rizik, proces vystavěný na vědecké základně.