1 Patofyziologie trávícího systému III Exokrinní pankreas Játra Žlučové cesty Pankreas - anatomie Pankreas – struktura a funkce Pankreas - endokrinní část (2%) • -buňky • inzulin • -buňky • glukagon • -buňky • somatostatin • pankreatický polypeptid • amylin Pankreas - exokrinní část (85%) • aciny - pankreat. šťáva (pH až 8.3) • cca 1-1.5l denně • produkci stimuluje acetylcholin a CCK a sekretin produkovaný v duodenu • produkci tlumí pankreatický polypeptid a somatostatin (ileum) • složení • ionty a voda ( sekretin) • Na, Cl, K a HCO3 - (až 150 mmol/l) • obsah HCO3 - je nezbytná pro neutralizaci kyselého obsahu žaludku, aktivaci pankreat. enzymů a tvorbu tuk. micel • enzymy ( CCK) • aktivní - lipáza, amyláza, ribonukleáza, deoxyribonukleáza • neaktivní (aktivovány enterokinázou v duodenu) - trypsinogen, chymotrypsinogen, prokarboxypeptidáza, proelastáza, fosfolipáza A2 • antiproteázy/inhibitory trypsinu • 1-antitrypsin • porucha sekrece – insuficience exokrin. pankreatu • nejč. důsledek chron. pankreatitidy • méně často ca pankreatu, cystická fibróza, proteinová malnutrice Anatomie vyústění ductus pancreaticus a žl. cest v duodenu NEMOCI PANKREATU Akutní pankreatitida • onemocnění s variabilním morfologickým obrazem a těžko předvídatelným klinickým průběhem (= náhlá příhoda břišní) • základním patogenetickým procesem je akutní autodigesce slinivky vlastními enzymy – trypsinem - aktivovanými přímo v žláze, které vyvolávají destrukci okolních, ale i vzdálených tkání • formy • lehčí - intersticiální edém žlázy • těžká - hemoragicko-nekrotická • velmi závažný stav s vysokou mortalitou (Grey-Turnerovo a Cullenovo znamení) • symptomy • intenzivní bolest • lokalizovaná v epigastriu a levém hypochondriu s propagací nejčastěji do zad • bolest je trvalá, špatně reaguje na analgetika • někdy ulevuje poloha v předklonu • nausea a zvracení • meteorismus • horečka • příp. šokový stav • diagnostika - laboratorní vyšetření • alfa-amyláza (event. pankreatický izoenzym) • zvýšena trojnásobně a více v krvi, přítomná i v moči • stoupá i při jiných onemocněních (biliární záněty a obstrukce, apendicitida, gynekologická onemocnění, renální insuficience, makroamylazémie, onemocnění slinných žláz včetně parotitidy) • lipáza (pro pankreas specifičtější) Akutní pankreatitida - etiologie • biliární (60-80) • zaklínění žluč. kamene ve spol. duktu nebo papile a násl. zvýšení tlaku v pankreat. duktu • alkohol (20-30) • relaxace Oddiho svěrače • reflux stř. obsahu a žluče do pankreatického vývodu a aktivace enzymů (cathepsin B při nízkém pH) • zvýšená viskozita pankreatické šťávy a stagnace v duktu • fúze zymogenních granul s lysozomy a aktivace trypsinu • idiopatická (10) • ostatní • trauma břicha • infekce (HUS) • hypertriglyceridémie • hyperkalcemie • léky Patofyziologie žlučových cest • cholelithiáza • ve věku 55-65 let ~10% mužů a ~20% žen • příčiny – změna poměru složek žluči • typ konkrementů • cholesterolové (70-90%) • pigmentové (kalcium + bilirubin) • smíšené • zvýš. koncentrace cholesterolu • dieta, obezita • snížení žluč. kyselin a fosfolipidů • poruchy výživy, Crohnova nemoc, resekce ilea • zánět žlučníku • stagnace žluči • dieta, hladovění • komplikace cholecystolithiázy • biliární kolika (zaklínění v d. cysticus) • zánět (cholecystitida) • extrahepatální cholestáza (zaklínění v d. choledochus = choledocholitiáza) • ascendentní cholangoitida • akutní pankreatitida Akutní pankreatitida - patogeneze • intracelulárně (v acin. bb.) a extracelulárně (v duktech) aktivace trypsinogenu na trypsin a následně • ostatních enzymů – chymotrypsin, elastáza, fosfolipáza a karboxypeptidáza • komplementu • kininového systému • překonání ochranných mechanizmů – anti-proteáz (SPINK1, 1 anti-trypsin aj.) • lokálně edém, hyperemie a autodigesce žlázy a okolí • hypoxie žlázy • C5 chemoatrakce a infiltrace PMN  zánět a uvolnění cytokinů • elastáza štěpí elastin cévních stěn  hemoragie žlázy a průnik enzymů do systémové cirkulace • lipolýza tkáně pankreatu prostřednictvím pankreat. lipázy a fosfolipázy A2 • depozice kalcia – tuková nekróza • systémové důsledky • SIRS příp. sepse (peritonitida) • ARDS (fosfolipáza  lecitin  surfaktant) • hypovolemický šok • příp. ak. renální selhání • DIK Přechod ak. do chron. pankreatitidy Chronická pankreatitida • progredující ireverzibilní onemocnění pankreatu (= chronický zánět) vedoucí k progresivnímu postižení a zániku pankreatických acinů, stenóze či dilataci vývodů, fibróze a atrofii žlázy a kalcifikacím ve vývodech • důsledkem je poruchou zevní, později i vnitřní sekrece (insuficience pankreatu) • rozeznáváme několik variant • kalcifikující chronickou pankreatitidu (nejčastěji při abúzu alkoholu) • chronickou obstrukční pankreatitidu (při dlouhodobé obstrukci pankreatických duktů) • chronickou zánětlivou pankreatitidu • etiologie • abusus alkoholu (70-90) • abúzus alkoholu déle než 5 let v množství 150 g/den a více může vyvolat chronickou pankreatitidu • ale jen 5-15 % těžkých alkoholiků je postiženo chronickou pankreatitidou • podezření na důležité kofaktory • genetické • cationic trypsinogen gene (PRSS1) – gain of function mutation • serine protease inhibitor Kazal type (SPINK1) – loss of function mutation • cystic fibrosis trans-membrane conductance regulator (CFTR) • chymotrypsiniogen • cathepisn B • calcium sensing receptor • dietní • jiné • idiopatická (20-30) • hereditární • cystická fibróza aj. • tropická forma • autoimunitní • ostatní příčiny • hypertriglyceridemie • hypekalcemie • chron. malnutrice • klinický obraz • forma bolestivá • bolest bývá lokalizována do epigastria s propagací do zad, někdy nauzea a zvracení, s pokračováním nemoci se vyvíjí exokrinní insuficience s malnutricí, hubnutím, a endokrinní - diabetes mellitus • nebolestivá (přibližně 5 %) Patogeneze chronické pankreatitidy • metabolismus alkoholu produkuje ROS a toxiny způsobující peroxidaci lipidů a zánět a rovněž zvýšení cytopl. Ca • játra  acetaldehyd • pankreas  fatty acid ethanol esters (FAEEs) • alkohol rovněž zvyšuje viskozitu pankreat. sekretu  precipitace proteinů a obstrukce vývodů • expozice acinárních bb. vede k produkci prozánětových cytokinů, které stimulují pankreat. hvězdicové bb. (PSC) k produkci vaziva  fibrotizace žlázy Důsledky chronické pankreatitidy • malabsorpce makro- a mikronutrient • absence lipázy • maldigesce a malabsorpce tuků • průjmy  typicky steatorhea • karence vitaminů rozp. v tucích • absence amylázy a peptidáz • z větší části nahrazeno žal. a střevními enzymy, malabsorpce cukrů a AK tedy většinou významná není • hypokalcémie a hypofosfatémie • v důsledku  vit. D • deficit vit. B12 • při deficitu proteáz klesá jeho uvolňování z potravy • sekundární diabetes mellitus • komplikace • cysty • uzávěry vývodů • únik šťávy do peritoneální a pleurální dutiny Cystická fibróza (mukoviscidóza) • monogenní (AR) choroba v důsledku mutací v genu pro “cystic fibrosis transmembrane conductance regulator” (CFTR) • >600 známých mutací v jedné ze 4 tříd • I – defektní protein (předčasné ukončení translace CFTR mRNA ) • II – zvýšená degradace proteinu v endopl. retikulu (včetně vůbec nejběžnější mutace ∆F508 ~70%) • III – neaktivovatelný kanál • IV – aktivovatelný ale porucha transportu • funkce CFTR • kóduje složitý protein tvořící chloridový kanál • reguluje ostatní kanály (zejm. Na) • postihuje zejm. • epitely dýchacích cest • vazký sekret, omezení dýchání a vykašlávání, živná půda pro infekce (zejm. Pseudomonas aeruginosa)  chron. bronchitida, bronchioektazie, pneumonie • epitely ve vývodech pankreatu • recyklace Cl zapojena v sekreci HCO3- do panreatické šťávy  snížením obsahu bikarbonátu vzniká viskózní proteinový sekret ucpávající vývody (chron. pankreatitida) • potní žlázy • porucha reabsorpce Cl (diagnosticky vysoký obsah Cl v potu) • střevo • mekoniový ileus novorzenců • játra a žluč. cesty • pohlavní žlázy Nádory pankreatu • nádory exokrinního pankreatu - nejčastěji adenokarcinom • riziko • kuřáci • dieta s vysokým obsahem tuku a masa, • alkoholická i nealkoholická chron. pankreatitida • genetické faktory • lokalizace • typicky hlava a tělo, méně kauda pankreatu • příznaky • obstrukční ikterus (útlakem žlučovodu) • pankreat. insuficience • tromboflebitidy • velmi špatná prognóza • 5 let přežívá pouze 0,5-2 % nemocných. Incidence trvale stoupá, nyní je okolo 10 na 100 000. V České republice je osmým nejčastějším nádorovým onemocněním s výskytem 1400 nových případů ročně, incidence stoupá s věkem, většina nemocných je starší 60 let, častěji jsou postiženi muži • nádory z endokrinního pankreatu • nefunkční • funkční • inzulinom (hypoglykémie) • gastrinom (Zollinger-Ellisonův syndrom) • VIPom (průjmy, hypokalémie) • karcinoid JÁTRA – STRUKTURA & FUNKCE Anatomie a histologie jater • játra (hepar) ~1.5kg • 2 laloky (sin. a dx.) rozděleny ligamentem • jaterní parenchym má charakteristickou stavbu • zákl. morfologickou jednotkou je jaterní lalůček (lobulus) • lalůček centrální vény • periferně portobiliární “trias” • zákl. funkční jednotkou je jaterní acinus • část tkáně zásobená odstupy jedné cirkumlobulární vény • funkce jater • komplexní metabolické funkce • sacharidy • glykogensyntéza, glykogenolýza, glukoneogeneze • tuky • vychytávání lipoproteinů, syntéza cholesterolu, syntéza TG • proteiny • trans- a de-aminace AK, proteosyntéza (albumin, srážecí faktory) • tvorba žluči • metabolismus hemu • biotransformace, detoxifikace • hormony, léky, cizorodé látky, amoniak ze střeva • skladování vitaminů a stopových látek Markery jaterního poškození • testy exkretorické funkce • bilirubin (sérum a moč) • celkový, konjugovaný, nekonjugovaný • testy jaterní „cytotoxicity“ (enzymy) • AST/ALT • markery typicky aktivního zánětu/poškození, nic nevypovídají o reziduální funkční kapacitě jater • GMT/ALP • obstrukce žluč. cest • GMT specificky alkoholismus • testy syntetické funkce • celkový protein • albumin • citlivý ukazatel chronické poruchy fce/onemocnění jater • globulin • poměr A/G • protrombinový čas (PT vs. INR) • extrémně citlivý a důležitý marker jak akutní tak chronické onem. jater • komplexní marker poruchy tvorby f. 1, 2, 5, 7, 9, 10 u osob bez K vit deficitu, warfarinu, trombofilií apod. • detoxifikační fce • amoniak • urea • testy skladovací fce • železo • B12 Játra kontrolují metabolismus • zásadní role při udržování FPG 5mmol/L • celkové množství glukózy v těle 60mmol • při jídle můžeme přijmout 3000mmol/day • svaly spotřebují 250mmol/hr při zátěži • játra (a do určité míry ledviny) jsou jediným orgánem zajišťujícím produkci glukózy v případě potřeby • přebytek glukózy je konvertován do • glykogenu (až 10% váhy jater) glykogensyntézou (stimulace insulin) • glykogen je téměř kompletně spotřebován po 24h hladovění • přebytek glykogenu je pouze u glykogenóz (glycogen storage diseases) • glykogenóza I (von Gierkeova nemoc, hepatorenální glykogenóza) • pyruvát  Acetyl CoA  mastné kyseliny  TAG by de novo lipogenezí (stimulace insulin) • TGA v játrech je téměř kompletně spotřebován po několikadenním hladovění • TAG je transportován do periferie jako VLDL • zvýšený obsah TAG v játrech (>5) = steatóza Cent. úloha jater v metabolismu lipidů Krevní zásobení jater • v. portae (60-80% přítoku) • krev se splanchniku (funkční zásobení) • kapilární síť žaludku, střeva, pankreatu a sleziny se stéká v portální véně • její větve obtékají jaterní lalůčky (v. interlobulares a circumlobulares) • vstupují do nich jako jaterní sinusoidy • sinusoidy se spojují v centrální žíly • a. hepatica (20-40% přítoku) • větev truncus coeliacus (nutriční zásobení) • vlévají se rovněž do sinusoid a poté do centrální vény • v. hepatica • drenáž z jater • centrální žíly se spojují v pravou a levou jaterní žílu, která ústí do dolní duté žíly Jaterní sinusoidy • duální zásobení jater krví - detail • v. portae • a. hepatica • žlučové cesty zásobeny výhradně větvemi a. hepatica Jaterní lalůček Jaterní lalůček 3-D Jaterní a portální lalůček vs. acinus Funkční specializace hepatocytů („zonalita“) jako funkce dostupnosti O2, nutrientů, hormonů aj. • koncept „jaterního acinu“ lépe vysvětluje • funkční sub-specializaci hepatocytů (zóny 1, 2 a 3 podle tlak. a kyslíkového gradientu) • histopatologické nálezy u jaterních onemocnění a poškození • zóna 1 (periportální) – nejvyšší tenze kyslíku • zpracování amoniaku a produkce urey • oxidace a glukoneogeneze • místo poškození přímými hepatotoxiny • zóna 2 • proteosyntéza • zóna 3 (perivenulární) • anaerobní glykolýza, ketogeneze a lipogeneze • místo poškození toxiny, které jsou aktivní teprve po metabolizaci (např. CCl4) • náchylnost k ischemii • první lokalizace nekróz při syst. hypoxii nebo šoku • první lokalizace biliární obstrukce při intrahepatální cholestáze • zonalita jaterního parenchymu také vysvětluje, proč různá jaterní onemocnění v pokročilé fázi nemají homogenní obraz jaterního selhání, ale některé funkce mohou být postiženy více než jiné Buňky jater – RES a hepatocyty • RES • endotelie • Kuppferovy bb. (makrofágy) • hvězdicové (Itovy) bb. • cholangiocyty • hepatocyty • jak hepatocyty, tak cholangiocyty se podílejí na regeneraci jater Jaterní sinusoidy PATOFYZIOLOGIE JATERNÍCH ONEMOCNĚNÍ A PORUCH • infekce • virové • viry hepatitid (nejč. HAV, HBV, HCV) • inf. mononukleóza (EBV) • bakteriální • leptospiróza • parazitární • echinikokokóza • celosvětově, Evropa obl. Středozemního moře • schistozomiáza (= bilharzióza) • Afrika, J. Amerika, Karibská oblast, JV Asie • malárie • toxicky • alkohol • léky • faloidin (Amanita faloides) • průmyslové chemikálie, aditiva, pesticidy, … • metabolické poruchy • NAFLD • vzácné • heredit. hemochromatóza • Wilsonova choroba • porfyrie • glykogenózy • autoimunitní • autoimunitní hepatitida • prim. biliární cirhóza • nádory • primární (nejč. hepatocelulární karcinom) • metastázy Etiologie poškození jater Inf. zánět jater - hepatitida • průběh • akutní • vyhojení bez následků • fulminantní průběh vedoucí k jaternímu selhání • chronický • pouze perzistence infekce (nosiči) • nekrotizace parenchymu a progrese do cirhózy • virové hepatitidy • hepatitida A (HAV – RNA virus) • akutní průběh • virus přímo cytotoxický • epidemická • fekálně-orální přenos (vakcinace) • hepatitida B (HBV – DNA virus) • přenos krevní cestou (parenterální) a STD • průběh • virus není cytotoxický, poškození je výsledkem r reakcí imunitního systému • akutní bez následků • v 10% případů přechází do chronicity • buď jen HBsAg pozitivní nosiči • nebo aktivní proces vedoucí k fibróze a cirhóze) • hepatitida C (HCV – RNA virus) • přenos krevní cestou (parenterální) a STD • akutní stadium se typicky neprojeví • až v 80% případů přechází do chronicity - může vést k jaterní cirhóze Bez ohledu na variabilní etiologii, přestavba játer vždy prochází totožnými stádii patol. změn • při lehčím stupni se mění metabolická aktivita hepatocytů, může se hromadit tuk (= steatóza) • steatóza se známkami zánětu se nazývá steatohepatitida • závažnější poškození vede k zániku bb., avšak játra mají značnou regenerační schopnost • dlouhodobé poškození vede k produkci vaziva za periportálních oblastí (= fibróza) • kombinace intenzivní nekrózy, fibrózy a regenerace tkáně, která mění architekturu lalůčků se nazývá cirhóza Reakce jater na poškození (Painting: Christian Griepenkerl's Prometheus Tortured by the Eagle, 1800's) Reverzibilita jaterního poškození – regenerace jater • zdroje buněk pro obnovu • (1) rezidentní buňky jater • hepatocyty • cholangiocyty • progenitorové/kmenové buňky • jejich regenerativní potenciál závisí na • pozici (zóny 1 - 3) • rozsahu poškození nebo hepatektomie • hypertrofie • hyperperplazie • dediferenciace v progenitorové bb. • trans-diferenciace cholangiocytů v hepatocyty • (2) mezenchymální kmenové buňky? (1 – 2) Iniciální (reverzibilní) poškození • (1) steatóza (S) • normálně podíl tuku (TAG) v hepatocytech <5% • histologicky malokapénková nebo velkokapénková • příčiny • nadměrný přívod potravou nebo lipolýzou v tuk. tkáni (inz. rezistence) • zvýšená endogenní syntéza • snížené odbourávání v játrech • kombinace • samotná steatóza není pro játra škodlivá (někteří ji dokonce považují za protektivní mechanizmus), ovšem vytváří substrát pro zvýšenou peroxidaci lipidů při oxidačním stresu • (2) steatohepatitida (SH) • kromě S přítomny i nekrózy, známky zánětu a fibrotizace • závažnější než prostá S (která je reverzibilní při odstranění vyvolávajícího činitele) • může progredovat do fibrózy či cirhózy • na přechodu S do SH se účastní další faktory jako oxidační stres, endotoxin, imunitní systém, nutrice aj. • etiologie S a SH • alkoholické • metabolismus alkoholu/etanolu vedou k změnám intermediárního metabolizmu • inhibice glukoneogeneze a -oxidace MK • a současně kompenzatorní stimulace syntézy MK při  NADH a acetyl-CoA • non-alkoholic fatty liver disease (NAFLD) a steatohepatitis (NASH) • součást syndromu inzulinové rezistence •  lipolýza v tuk. tkání –  dodávka MK játrům •  peroxidace lipidů a ox. stres pro hepatocyty • hyperinzulinémie podporuje syntézu MK a TAG v játrech • zároveň je při inz. rezistenci zvýšená lipolýza v tuk. tkáni a tedy dodávka MK játrům (konverze do TAG ve VLDL a část zůstává v hepatocytech) Alkoholická steatóza – metabolismus etanolu • oxidativní • alkohol je v těle z 85% přeměňován enzymem alkoholdehydrogenáza (ADH) na toxický meziprodukt acetaldehyd a dále acetaldehyd dehydrogenázou na acetát • ten pak může vstoupit do citrátového cyklu • oxidace alkoholu a acetaldehydu je spojena se spotřebou/ přeměnou 2 NAD+ na NADH, což má za následek vychýlení oxidačně-redukčního stavu v játrech • nepoměr NADH a NAD+ je velice zásadní, protože blokuje beta-oxidacu mastných kyselin a tím favorizuje jejich esterifikaci na TAG a steatózu • kataláza • MEOS • ne-oxidativní • tvorba molekul jako FAEEs (fatty acid ethyl esters) reakcí alkoholu s mastnými kyselinami (slabé organické kyseliny) • hrají určitou fyziol. roli • enzymem fosfolipáza D (PLD), která štěpí fosfolipidy (zejm. fosfatidylcholin) na fosfatidovou kyselinu (PA) Metabolické důsledky aktivity ADH • degradace etanolu inhibuje glukoneogenezi u alkoholiků • tento problém je často umocněn nízkým příjmem sacharidů • klinicky se manifestující hypoglykémie s bezvědomím je dobře známou a potenciálně nebezpečnou komplikací závislosti na alkoholu • + alkoholická ketoacidóza!!! • následně je jako metabolická kompenzace aktivována v hepatocytech syntéza MK, aby se zajistil a dostupnost energetických substrátů • současně je blokována oxidace MK nedostatkem NAD+ NAFLD a NASH • klinicko-patologická jednotka zahrnující spektrum jaterních poškození od jednoduché steatózy (NAFLD) po nealkoholickou steatohepatitidu (NASH), vzácněji jaterní fibrózu či její progresi do cirhózy nebo hepatocelulárního karcinomu • vůbec nejčastější typ jaterního onemocnění (prevalence cca 20 - 30% v industrializovaných zemích) – OBEZITA s násl. inzulinovou rezistencí • jako steatóza představuje benigní onemocnění, ale společně s paralelně přidruženými hepatotoxickými inzulty (zejm. alkohol a léky) zodpovídá za největší část morbidity a mortality na jaterní onemocnění • obtížné jednoznačné odlišení od alkoholického postižení jater v situaci běžné a společensky akceptované konzumace alkoholu • o nealkoholické etiologii uvažujeme tehdy, pokud denní příjem nepřesáhne 10g/den, přesněji 2 standardní nápoje u mužů (tj. ~140g etanolu za týden) a 1 u žen (tj. ~70g etanolu u žen) • patogeneze NAFLD = inzulinová rezistence, hyperinzulinemie, zvýšená lipolýza, de novo syntéza MK •  přítok NEFA do jater – (i) uvolněných inzulinem nesuprimovanou lipolýzou z tukové tkáně, (ii) de novo tvořených v játrech z dietních sacharidů a (iii) z dietou přijímaného tuku – vede k saturaci transportní kapacity apoB (VLDL) a retenci zbylých TAG v hepatocytech • jaterní lipogeneze je potencována jak samotnou dostupností substrátu (NEFA) tak hyperinzulinemií a zprostředkována aktivací PPAR, SREBP-1c a ChREBP • přidružený oxidativní stres (prozánětlivé cytokiny) vede k peroxidaci lipidů a mitochondriální dysfunkci Mnoho různých cest ke ztukovatění jater (virové, dietní, alkohol, T2DM, léky, toxiny, …) Fatty liver is a delicacy (3) Pokročilejší (+/- reverzibilní) poškození • důsledek chronického poškozování hepatocytů • infekcí • alkoholem • toxickými látkami • akumulací kovů (Cu, Fe) • kolagen v norm. játrech • I a III v periportálních prostorech a kapsule jater • IV v Disseho prostoru • (3) fibróza (F) = zmnožení vaziva v jaterní tkáni • v důsledku poškozování hepatocytů se z nich a z Kuppferových bb. uvolňují parakrinní faktory (zejm. PDGF a TGF-) • aktivace jaterních “hvězdicových” bb. (HSC)  produkce vaziva – k. I a III a laminin v Disseho prostoru • ztráta mikrovilů hepatocytů • zánik fenestrací sinusoid (= kapilarizace sinusoid) =  rezistence Najdi 5 rozdílů! Alkohol (střevo) a játra - endotoxin • alkohol zvyšuje množství endotoxinu které vstupuje ze střeva do oběhu • endotoxin – součást stěny G-negativních bakterií • pravděpodobně zvýšením střevní permeability pro endotoxin • endotoxin (prostřednictvím receptorů CD14 a TLR4) aktivuje Kuppferovy bb. jater (specializované makrofágy podél jaterních sinusoid) k produkci cytokinů (NFkB) a superoxidu (NADPH oxidáza) (4) Pokročilé (ireverzibilní?) poškození • (4) cirhóza (C) • ireverzibilní přestavba jaterní tkáně (lalůčků, cév, vaziva) • známky fibrózy + nekrózy + uzlovité regenerace zbývajících hepatocytů • ani ne tak úbytek funkčního parenchymu (hepatocyty regenerují), jako spíše totální rozrušení normální architektury jater, zejm. jaterní cirkulace • = nutnost portosystémového shuntu • = portální hypertenze •  riziko hepatocelulárního karcinomu • histopatologická diagnóza! (z biopsie) • mikro- vs. makronodulární • mikro: alkohol, primární biliární cirhóya, hemochromatóza • makro: virová, autoimunitní, léky, toxiny, Wilsonova nemoc • portální vs. biliární (reflexe etiologie) • klinický korelát: • žádný – kompenzovaná cirhóza • jaterní selhání - dekompenzovaná cirhóza Je jaterní cirhóza reversibilní? Klinický průběh jaterní cirhózy Jaterní selhání • příčina • progrese chronického jaterního onemocnění = cirhotické • akutní fulminantní virová hepatitida, intoxikace (léky, houby), Budd-Chiari, Reyův syndorm apod. = ne-cirhotické • projevy • systémové toxické efekty • nevolnost, slabost, nauzea, bolesti břicha, … • toxické poškození kostní dřeně  porucha krvetvorby  anemie (+ důsledek krvácení a nízkých zásob Fe) • v důsledku disociace hepatocytů od krevního oběhu (nemožnost normální funkce) • hypoalbuminémie  ascites + edémy • hyperbilirubinemie až ikterus • intrahepatální cholestáza • porucha cyklu močoviny  hyperamonémie  jaterní encefalopatie (+ mozkový edém) • nedostatečná tvorba srážecích faktorů  porucha hemostázy s krvácením (často do GIT) • splenomegalie  hypersplenismus  trombocytopenie  krvácení • endokrinopatie - prodloužené působení hormonů (nedostatečná degradace ) • aldosteron - ztráty draslíku močí, metabolická alkalóza • klesá ionizace NH3!!!!  větší toxicita) • androgeny – zvýšeně konvertovány na estrogeny v periferii • gynekomastie u mužů • pavoučkové névy • metabolické důsledky • porucha metabolismu AK ( podíl aromatických AA)  vznik atyp. neurotransmiterů v mozku  encefalopatie • porucha glukoregulace • v důsledku portální hypertenze • kongesce ve splanchniku • malabsorpce makronutrient a porucha resorpce vitaminů vč. vit. K • riziko bakteriální peritonitidy • hepatorenální syndrom • nízký efektivně cirkulující volum  aktivace RAAS  hypoxie ledviny  ATN • hepatopulmonální syndrom • vazodilatace – hypercirkulace a porucha ventilačně–perfuzní rovnováhy  hypoxemie Hyperbilirubinemie/ikterus/žloutenka Portální hypertenze • normální tlak v portálním řečišti 5 – 15 mmHg • tlakový gradient k v. cava je velmi malý, jakákoliv změna průměru (zejm. sinusoid) má obrovský dopad na odpor • lokalizace portální hypertenze • prehepatální • trombóza v. portae, malformace, útlak • intrahepatální • nejč. důsledek cirhózy (= porucha průtoku krve játry), steatóza, paraziti • posthepatální • pravostranné srd. selhání (hepatosplenomegalie), trombóza jat. žil (Budd-Chiari syndrom), útlak nádorem • při zvýšení tlaku před jaterními sinusoidami nejsou játra vystavena vyššímu tlaku, poté ano a i poškození je větší Důsledky portální hypertenze • 1) městnání krve v povodí v. portae před místem vniku hypertenze a kongesce ve splanchniku • žaludek a střevo • malnutrice a maldigesce • snadnější tvorba erozí a vředů • zvýšená prostupnost pro bakterie • slezina - splenomegalie • hypersplenismus  zvýš. destrukce Ery a zejm. trombocytopenie • 2) obtékání krve mimo játra portokavárními anastomózami přímo do systémového řečiště • za normálních okolností drobné žíly zprostředkující alternativní odtok z v. portae do d. duté žíly, pokud jsou vystaveny většímu tlaku, hrozí mechanické poškození a krvácení (silné při koagulopatii) • vv. oesophageae  jícnové varixy • vv. rectales  hemoroidy • vv. paraumbilicales  caput Medusae • 3) ascites a otoky • přítomnost tekutiny v peritoneální dutině • v důsledku portální hyypertenze + hypoalbuminémie + retence Na (aldosteron) • zvýš. průchod stř. bakterií může způsobit infekci ascitu = spontánní bakt. peritonitida • 4) hepatorenální syndrom Jícnové varixy Jaterní encefalopatie • porucha vědomí (kvantitativní i kvalitativní), chování a neuromuskulárních funkcí • reversibilní jen v iniciálních stadiích – j. omezená doba pro úspěšnou transplantaci jater • porucha detoxifikace amoniaku v cyklu močoviny • zdroje amoniaku • oxidativní deaminace glutamátdehydrogenázou z Glu • glutaminázou z Gln na Glu • degradace purinů a pyrimidinů • deaminace účinkem monoaminooxidázy • syntéza hemu • baktérie v tlustém střevě • amoniak je >50mol/l toxický = porucha činnosti CNS • v krvi jako NH3/NH4+ • poměr závisí na pH (normálně 99% ionizováno) • při alkalóze volný amoniak a tedy toxicita stoupá • v játrech v cyklu močoviny (= ornitinovém) denně 20–40g urey • CO2 + NH4+  CO(NH2)2 + H2O + 2H+ • 5 enzymů – zčásti v mitochondriích a cytosolu • urea odstraňována ledvinami • krev ze splanchniku obsahující kromě živin i toxiny (zejm. amoniak, merkaptany, fenoly aj. produkované střevními bakteriemi) není dostatečně očišťována • tvorba “falešných” neurotransmiterů v mozku • poruchy chování a vědomí, “flapping” tremor, apraxie, deliria, psychotické projevy Nerovnováha excitačních a inhibičních AA v mozku Střevo a játra - amoniak Hepatorenální syndrom • (prerenální) ledvinné selhání při onemocnění jater bez předchozí zjevné renální patologie • etiopatogeneze • stagnace krve ve splanchnickém řečišti • vede k sek. hyperaldosteronismu • retence sodíku a vody • v důsledku terc. hyperaldosteronismu • ale únik do třetího prostoru (ascites) • v důsledku hypoalbuminemie • pokles renální perfuze a GFR • aktivace RAAS • intrarenální vasokonstrikce • kontrakce aferentních arteriol Možnosti fatálního vyústění jaterního selhání resp. cirhózy • krvácení  hypovolemie, šok • hepatorenální syndrom  uremie • jaterní encefalopatie  koma • ascites  spontánní bakteriální peritonitida • cirhóza  heapatocelulární karcinom Nádory jater • benigní • hemangiom • hamartom • maligní • hepatocelulární karcinom • v 70% následek cirhózy • bohužel prevalence se zvyšuje • špatná prognóza • metastázy • ca tlustého střeva prsu, plic Náhrada funkce jater – dlouhodobě jedině Tx