Funkční stavba lebky, zlomeniny MUDr. Anna Rábová Lebka – fylogenet. vývoj nNEUROCR. - původně chrupavčitá schránka pro mozek a smyslové orgány, za vývoje nestačila rychle rostoucímu objemu mozku, rozevírá se (zůstává pod spodinou mozku – báze lební) + shora doplněno krycími kostmi s endesmální osifikací (klenba lebeční) n+ druhotně se připojily žaberní oblouky (vývoj převážně čelistí, dále lícní kosti, kosti patrové, ušních kůstek, proc. styl. spánkové kosti, jazylka) – SPLANCHNOCR. (obklápí začátek trávicí a dýchací trubice) n fylogenet. primitivní lebka Funkční struktury lebky odpovídají zásadám biologické reakce kosti: v místech většího zatížení je zesílena tam, kde je méně namáhána je tenká RTGhlava Rámovou konstrukci tvaruje: - funkce žvýkacích svalů -tah šíjových a krčních svalů -místa úponu tvrdé pleny mozkové - Na RTG je patrná „konstrukce rámu“ – opěrné pilíře a jejich spoje zesilují okolí dutiny nosní a očnice Princip konstrukce rámu rám_lebka nRámová konstrukce neurokrania: n nžvýkací tlak převáděn prostřednictvím tzv. pilířů HČ, malá část také přes ATM n nZesílení, tzv. žebroví tvoří střední pruh a dva pruhy boční. Na jejich zpevnění se podílí i dura mater (úpon falx cerebri, cerebelli, tentorium cerebelli) nMezi žebrovím místa zeslabená, méně odolná – jámy lební, otvory, kanály, štěrbiny rám_lebka nRámová konstrukce splanchnokrania n nStavba kostí přizpůsobena zejména žvýkacímu tlaku, kt. vyvíjí DČ na HČ při skusu. n nZesílení tvoří pilíře maxily, patrová deska maxily a trajektorie mandibuly, zesílené okraje očnice a apertura piriformis n nMezi nimi zeslabená místa – d.nosní, očnice, PND. stavba_lebky2 Přenos tahu a tlaku na zesílená místa lebky ze - žvýkacích svalů - úponů dura mater - šíjových svalů - vliv_falx > Zachytává pulzační nárazy mozku a mění je na tahové napětí > účastní se na vzniku trajektorií lebky > podílí se na zpevnění rámové konstrukce klenby lební Dura mater Tvoří s lebkou funkční jednotku Falx cerebri et falx cerebelli vyztužují střední zesílený pruh Base pyramid spojuje a uzavírá příčný horizontální pilíř v místě sulci transversi, který vyztužuje tentorium cerebelli. Funkční struktura lebky odpovídá zásadám biologické reakce kosti: v místech většího zatížení je zesílena tam, kde je méně namáhána je tenká Proto vykazuje stavba kostí lebky podstatné rozdíly. Vykazuje podstatné rozdíly: u kostí klenby lební je spongiosa a kompakta uspořádána v pravidelných vrstvách u kostí base lební a splanchnokrania je vzájemný poměr obou typů lamelární kosti proměnlivý Příčiny: odlišné funkční zatížení - na bázi lební působí síly více v určitých okrscích X rozložení sil v klenbě lební je rovnoměrnější a rozkládá se do plochy. Stěna dutiny lební tvoří souvislý celek, tím se vysvětluje, že síly působící na bázi se přenáší stěnou lebeční na klenbu a naopak. Stavba kostí lebky 1. Stavba neurocrania Calvaria ■ lamina externa diploe ■ lamina interna Pravidelné vrstvy: ■ tubera frontalia ■ tubera parietalia ■ prot. occipitalis ext. et int. okraje sulcus sin. sagit. sup. ■ okraje sulcus sin. transv. ■ lineae temporales Švy, periost a tvrdá plena spojují kosti klenby do celku, který má vlastnost pérovacícho syst. Zesílená místa Klenba lební Nejpevnějším místem báze je tzv. spodinový střed – pars basilaris ossis occipit., síla kosti zde přes 2 cm. Odtud se rozbíhá 5 zesilujících pruhů: Střední zesílený pruh přední + zadní Boční pruhy přední + zadní Zesílená místa ■ pars basil. ossis occip. ■ střední zesílený pruh ■ boční zesílené pruhy ■ horizontální pilíř zesílená_místa Baze lební Nejpevnějším místem baze (tzv. spodinový střed) je pars basilaris ossis occipitalis. Síla kosti zde přesahuje 2 cm. Odtud se rozbíhá 5 zesilujících pruhů. Střední zesílený pruh: a) zadní – začíná se v oblasti tureckého sedla, jde přes klivus, obkružuje foramen occipitale magnum a jde podél crista occipitalis int. k protuberantia occipitalis int. a odtud na klenbu lební podél sulcus sinus sagittalis sup. kde navazuje na přední střední pruh. b) přední – jde od kořene nosního a pokračuje do zadního středního pruhu Boční pruhy: a) přední – míří od spodinového středu ventrolaterálně v zesílených částech ala minor et major a pokračuje na čelní kosti v zesíleném pruhu jdoucím od pr. zygomaticus ossis frontalis. V klenbě lební přechází do středního pruhu. b) zadní – je tvořen pyramidou spánkové kosti jíž prochází k pr. mastoideus a odtud nahoru do klenby lební, kde se spojuje se středním pruhem. Base pyramid spojuje a uzavírá příčný horizontální pilíř v místě sulci sinus transversi. Kost kloubní jamky je realativně tenká, což naznačuje, že kloubní hlavice ji zatěžuje jen málo. Os sphenoidale: Zde se setkává podélné zesílení s příčnými zesíleními a proto má tato kost klíčové postavení při rozdělování žvýkacího tlaku. Zeslabená místa báze lební ■ fossae cranii (ant., med., post.) ■ fossa articularis - kost kloubní jamky je relativně tenká- kl. hlavice ji zatěžuje jen málo ■ otvory, štěrbiny, kanálky 2. Stavba splanchnokrania Proměnlivý poměr kompakty a spongiosy Mandibula: tělo - silná kompakta + zesílení ventr. i dorz. + TRAJEKTORIE v trámčině – zahuštěné proudy kostních trámců v místech mechanicky namáhaných (horní a dolní okraj těla) ramus – slabší vrstva kompakty, řidší spongióza – kloubní plochy ATM nejsou při žvýkání příliš zatěžovány Maxilla: tenká kompakta, tenkostěnný i tuber max. (malý přenos tlaků) + zeslabena průběhem kanálků, sinus maxillaris ZESÍLENO pruhy zahuštěné trámčiny – „PILÍŘE“ – přenáší a neutralizují žvýk. Tlaky z HČ na bázi a klenbu lební, zakotveny v kostní desce tvořené tvrdým patrem a horní částí alv. výběžku. Zesílená místa Os zygomaticum Margines orbitae Pr. alveolares Pr. front. maxillae Corpus Mandib. Zeslabená místa Stěny d. nosní Očnice Sinus maxillaris Přenos žvýkacího tlaku Periodontální vazy spojující kořen zubu se stěnou alveolu vyvolají svým tahem na sousední kost formování kostních trámců a vznik tzv. trajektorií. Ty odstupují od hrotů kořenů vějířovitě, zachycují drobné pohyby zubů v alveolu při žvýkání, působí proti tahovým silám z periodontu. Zahuštěná trámčina – pilíře přenáší a neutralizují žvýkací tlaky z horního zubního oblouku na bázi a klenbu lební, zakotveny v kostní desce (tvořené tvrdým patrem a horní částí alv. výběžku). Úkolem je klást odpor tlaku, kt. vyvíjí při skusu DČ na HČ a přenášet žvýkací tlaky ze splanchnokr. na neurokr. Probíhají bez ohledu na anatomické hranice jednotlivých kostí. Zesílená je kompakta i trámce spongiózy – uspořádány ve směru zatížení. V mechanicky prázdné oblasti splanchnokr. je umístěn sinus maxillaris. 1. dentale 2. basilare 3. posticum 4. marginale 5. praeceps 6. copolans 7. transversum 1 2 3 4 5 6 7 Mandibula Z dolních zubů odstupují krátké pilíře k dolnímu bazálnímu oblouku (tr. basilare) a přes crista colli mandibulae ke caput mandibulae. Trajektorium: Trajektorie odstupují vějířovitě od oblasti hrotů kořenů zubů a v dolní čelisti směřují ke stěně canalis mandibulae, kde se nachází trajectorium dentale. V zesílené části dolního okraje mandibuly je pak další trajektorium basilare (dolní bazální oblouk) Jak basální oblouk, tak i trajektorium dentale přechází do proc. condylaris přes crista colli mandibulae a přes caput mandibulae (stěna fossa mandib. je však tenká - hlavní přenos žvýkacího tlaku tudy proto nejde !) 2 pilíř špičákový (1-4) 3 pilíř jařmový (5-6) 4 pilíř pterygoidní (křídlový) (7,8) pilíře_maxilla 1 4 3 2 Maxilla Base alv. výběžku - horní bazální oblouk (1), spolu s tvrdým patrem tvoří tzv. patrovou desku, do které je zakotven systém pilířů. Trajektorie odstupují vějířovitě od oblasti hrotů kořenů zubů. Při bazi alv. výběžku je kostní tkáň zesílena v tzv. horní bazální oblouk. Připojením tvrdého patra k oblouku vzniká patrová deska, ze které se žvýkací tlak přenáší na lebku 3 hlavními žvýkacími tlakovými pilíři: 1. Špičákový – vychází od dna alveolu 3 a 4, přebírá i tlaky z oblasti 1,2. Probíhá kraniálně po med. okraji sinus max., pokračuje v pr. frontalis až na os frontale. 2. Zygomatický – vychází z oblasti aveolu M1, probíhá v crista infrazygomatica a pr. zygomaticus maxillae přechází do os zygomaticum, kde se dělí na rameno a) svislé rameno (pr. frontalis ossis zyg. a dále do os frontale po zevním zesíleném okraji orbity). b) horizontální rameno pokračuje směrem do arcus zygomaticus a vyzařuje do squama ossis temporalis. Stejně jako špičákový, i zygomatický pilíř má vztah k lat. stěně sinus maxillaris, kde se často projeví jako zesílená hrana, vyčnívající do lumina sinusu – tzv. septa. 3. Pterygoidní vzniká srůstem zadní a med. plochy maxily s dolní ½ pr. pterygoideus a s lamina perpendicularis ossis palatini. Začíná v oblasti alveolu M2-3, zajišťuje přenos tlaků od zadních zubů na tělo kosti klínové. Tento pilíř zesiluje zadní plochu stěny sinus max. Pterygoidní pilíř se spojuje s jařmovým pilířem v oblasti zadního hrbolu čelisti – tuberculum articulare a tvoří kostní vyvýšeninu v oblasti foramen ovale. 4. zadní, mastoidní vychází z pr. mastoideus a ze zadního okraje foramen magnum. V oblasti patra probíhají tahy kolmo na okraje alv. výb. V předním oddíle patra mají průběh podélně obloukovitý, v zadním odíle spíše příčný. Poranění hlavy – fraktury Poranění hlavy - fraktury ■ primární x sekundární ■ fokální x difúzní ■ přímé x nepř. ■ nalomení x fr. bez dislok. X fr. s dislokací ■ jednoduché x vícečetné x kominutivní ■ zavřené x otevřené (komplikované) Poranění hlavy bývají zpravidla spojena s poškozením mozku ! ■ úder tvrdým pohybujícím se předmětem ■ náraz hlavy o stacionární tvrdý předmět ■ kompresní působení (mezi 2 předměty) ■ pulzním mechanismem bez přímého mech. působení na lebku (střídání akcelerace a decelerace – dopravní úrazy) Etiologie poranění image Střídání tenzních a kompresních sil působících na mozek ■ rozměrech, hmotnosti, tvaru, konzistenci a elasticitě předmětu ■ směru, rychlosti a velikosti síly úderu ■ pohybu hlavy po nárazu ■ místě násilí (tloušťka kosti, zakřivení) ■ elasticitě lebky, věku ■ zlomeniny v důsledku patolog. procesů Druh a rozsah zl. lebky závisí na: I. Zlomeniny neurocrania a) klenby lební b) base lební II. Zlomeniny splanchnocrania a) mandibuly b) střední obličejové třetiny Lineární - fissura (působení násilí na velkou plochu) Impresivní fraktura (při lokálním působení) Tříštivá zlomenina (při velké intenzitě násilí) kladívko Impresivní zlomenina Ia) Zl. klenby lební Lineární fraktury nejčastější, bez dislok., přímé násilí na velkou plochu Impresivní fraktura – většinou s poškoz. mozku, dislok. úlomků do dutiny lební, při poškoz. měkkých tkání a komunikaci - otevřené 'ping pong' fracture U novoroz., není patrná lomná linie Tříštivá zlomeniva (doravní nehoda) DepressedSkullFracture49 Ib) Zl. baze lební - Nejčastěji jako následek nepřímého násilí - Na Rtg těžko prokazatelné Závažné – poranění důležitých částí mozku - kmene, BG, … ■ izolované ■ prodloužením zlomenin klenby lebeční fr frbase4 frbase1 frbase2 frbase3 Zákonitosti šíření lomných štěrbin z klenby na spodinu lebeční– predilekční místa fr_base Příznaky zlomenin baze lební ■ liquororrhea (rhinorrhea, otorrhea) ■ pneumocephalus ■ poruchy funkce hlavových nervů ■ brýlový hematom, epistaxe, haemosinus … zlom_2 Rhinorrhea csf_otorrhea_320x320 Otorrhea U fraktur spojených s trhlinou dury mater Vysoké riziko vzniku infekce ! A cerebrospinal fluid (CSF) leak occurs in about 20% of cases of a basilar skull fracture and can result in fluid leaking from the nose or ear Brýlový hematom Brýlový hematom Krvácení pod kůži víček při fraktuře lební baze nebo i bez zlomeniny při poranění čeho? Brýlový hematom - periorbital ecchymosis Raccoon eyes (also known in the United Kingdom and Ireland as panda eyes) or periorbital ecchymosis is a sign of basal skull fracture They are most often associated with fractures of the anterior cranial fossa Battle%27_sign2 Battle's sign, also known as mastoid ecchymosis, is an indication of fracture of middle cranial fossa of the skull. These fractures may be associated with underlying brain trauma. Battle's sign consists of bruising over the mastoid process as a result of extravasation of blood along the path of the posterior auricular artery I. - ztráta čichu (anosmie) II. - vypadnutí části nebo celého zrak. pole III. - poruchy akomodace, later. strabismus VI. - med. strabismus VII. - paralýza mim. sv. VIII. - porucha sluchu Poruchy funkce hl. nervů ■ poranění a. carotis int. ■ poranění žilních splavů ■ poranění mozku primární: komoce, difúzní axonální postižení, kontuze, lacerace sekundární: hematom hypoxie mozku edém mozku pneumocefalus meningitis posttraumatická epilepsie … Komplikace zl. base lební npresence of intracranial gas / air nis most commonly encountered following trauma or surgery Pneumocephalus Kost Dura mater Arachnoidea Pia mater Epidurální hematom Krvácení mezi periost lamina int. a dura mater z větví a. meningea media z žil diploe zlomené kosti z žilních splavů Subdurální hematom Krvácení mezi dura mater a arachnoideu z přemosťujících žilních větví a cév na povrchu mozku Subarachnoidální hematom Krvácení mezi arachnoideu a pia mater Příčina: nejčastěji aneurysma mozkových cév Intracerebrální hematom Krvácení v bílé hmotě nejčastěji front. a temp. laloků z intracerebrální cévy Subdural2 Subdural ANd9GcRapECmyQFbEgPOLzcBkUr8eA0GTPxE5hGaNoPnQLBKWJ5LLS3KmA large-intracerebral-hemorrhage Intracerebral Subarachnoid Epidural II. Zlomeniny splanchnocrania a) mandibuly b) střední obličejové třetiny Etiologie obličejových poranění nVětší výskyt u mužů – až 80% n nÚrazovost stoupá – nejčastěji agresivní fyzické kontakty mezi lidmi (napadení) „kriminální“, dále dopravní nehody, domácí úrazy, sportovní, pracovní, iatrogenní, patologické (do 0,5%) n Příznaky nBolest – spont. či tlaková nDeformace obličeje – posun úlomků, poranění měkkých tk. (krevní výrony, edém,…) nPoruchy okluse – horní a dolní zubní oblouk si neodpovídají nPoruchy funkce – žvýkací, polykací, řeči, vidění… nPatol. pohyblivost a krepitace úlomků, likvorea, poškoz. hlavových nervů, … Cévní zásobení obličeje nVelmi bohaté, velké mn. anastomozujících kolaterál, spojky mezi pravou a levou stranou obličeje (příčina tvorby rozsáhlých hematomů, krvácení; ale umožňuje různé rekonstrukční postupy) n nOrofaciální oblast zásobena větvemi ACE n - ventr. větve: a.thyr. sup., a.lingv., a.fac. n - dorz. větve: a.st.-cl-m., a.occipit., a.retroauricul. n - med. větve: a.phar. asc. n - konečné větve: a.maxillaris, a.tempor. superfic. Žilní odtok nCestou VJE, VJI , důležité jsou venózní spojky do sinus cavernosus (přes v.oph.sup., přes plexus pteryg. a v.oph.inf.) Nervové zás. obličeje Senzit. inervace: n.V – n.ophtalmicus (kůže čela, horních víček, nosu) n.maxil. (kůže dolních víček, horního rtu, gingivy a zubů HČ) n.mandib. (kůže ucha, spánkové obl., dolního rtu, gingiva a zuby DČ) JAZYK – přední 2/3 n.lingualis (V3), kořen jazyka n.glossophar. (IX) Senzorická inerv.: přední 2/3 jazyka n.VII (chorda typani), kořen jazyka n.IX Motor. inerv.: mimické sv. n.VII, žvýkací sv. V3, sv. jazyka n.XII, (m.styloglossus a m.palatoglossus n. IX) II. Zlomeniny splanchnocrania a) mandibuly b) střední obličejové třetiny ■ zl. jednoduché: s dislokací bez dislokace ■ mnohočetné zl. ■ tříštivé zl. ■ ztrátové zl. ■ subperiostální, infrakce (malá intenzita násilí nezpůsobí úplné přerušení, CAVE U DĚTÍ RTG negat.) nebo úplné IIa) Zlomeniny mandibuly nMandibula je traumaticky exponovaná oblast – prominence DČ n nNejčastější příčina: přímý náraz předmětu do DČ nebo náraz pohybující se hlavy na pevnou překážku n nNáraz na bradu s přenesením síly na kloubn. výběžky může vyvolat jejich nepřímou zlomeninu n nRetinované zuby a zuby s dlouhými kořeny – predisponující místo zl. n Ozubená čelist : ■ angulus mandib. (30%) ■ pr. condylares (24%) ■ oblast špičáků (12%) ■ oblast symfýzy (12%) Bezzubá čelist : ■ pr. condylares molárové oblasti fr_mandibula Predilekční místa zl. !!! Jaw Fracture - Facial Trauma ex1 ■ nejčastěji v přední část mandibuly linie lomu v mezizubním septu či lůžku zubním ■ ve výši apikální 1/3 kořene se vrací zpět ■ často spojené se subluxací, luxací či zl. zubů Zl. alv. výběžku Zl. kloubního výběžku Podle výšky lomné linie se dělí na nízké: base vysoké: krčku hlavice Dle typu zlomeniny: 1. hlavice je v kontaktu s kl. jamkou 2. hlavice je dislokovaná mimo kl. jamku Oboustranná zl. pr. condylaris → otevřený skus m. pteryg. lat. sk.elevátorů sk.depresorů Zlomeniny cyklistů frmandib Oboustranná zl. v oblasti 3 Dislokace bradové části dorzokaudálně tahem depresorů > kořen jazyka zapadá do orofaryngu ! Poloha při transportu ! Cave dušení! IIb) Zl. střední obličejové 1/3 horní 1/3 kořen nosu - suturae zygomaticofront. střední 1/3 Dělení skeletu obličeje Ochrana smysl. orgánů (zrak, sluch, čich) ! okluzní rovina dolní 1/3 ■ dopravní nehody ■ násilné činy (brachiální násilí) ■ pracovní a sportovní úrazy Příčiny dle četnosti: Příznaky zl. střední 1/3 obličeje nOtoky měkkých tkání (změna fyziognomie) nKrvácení, krevní výrony (epistaxe, brýlový hematom, spojivky) nPoruchy okluse nDeformace kostních tvarů (schůdky, hrany) nPatol. pohyblivost nPoruchy vidění, pohyby bulbu … zlomeniny centrální části laterální části kombinované Le Fort Topografické Klinické René Le Fort r.1901 – 3 typy, při působení velkých, ale pomalu působících sil - nevyhovující u souč. úrazů zvl. dopravních - spojené s traumat. změnami MČ vztahů - ostatní poranění Klasifikace zl. střední obličejové 1/3 Zl. centrální části ■ suborbit. vrstva: maxilla, Le Fort I ■ subbaz. vrstva: Le Fort II NEO Zl. lat. části: ■ os zygomaticum (zygomatikomax. k.) ■ arcus zygomaticus Zl. kombinované ■ Le Fort III ■ Le Fort II + zl. zygomatikomax. kompl. Topogr. dělení ■ Le Fort I ■ Zlomeniny maxilly Zlomeniny centrální části ex3 Suborbitální vrstva René Le Fort 1902 Le Fort I Dolní subzygomatická zl. – odlomení proc. alveol. + tvrdé patro LeFort1 Elefort1 dg. tahem za řezáky Le Fort I Zlomeniny maxily ■ alv. výběžku (často spojená s poraněním zubů) ■ přidružené zl. u Le Fort I - III ■ sagitální zl. horní čelisti a patrových kostí i017 Subbazální vrstva ex7 ex4 Zl. naso-ethmoido-orbitálního komplexu (NEO) Le Fort II Zlomeniny centrální části Zlomeniny NEO (naso-ethmoido-orbitální komplex) Nebezpečí poranění: - slzného aparátu - pošk. vazů v med. koutku očním Možnost vzniku funkčních změn a kosmetických deformací ■ samostatné ■ součástí Le Fort II a III 36e5ed30 Poškození angulus med. dx. > rozšíření interorbitální vzdálenosti = telecanthus nasal_fx_oct11_014 nasal_fracture_241x411oct11_010 nasal_fracture_oct17_040 Izolované zlomeniny k. nosních Izolované (hydraulické) zl. orbity BlowoutFx: Prudký vzestup tlaku uvnitř orbity - fraktura dolní nebo med. stěny Vtlačení obsahu periorbity do sinus maxillaris Možné uskřinutí okohyb. svalu Diplopie, poruchy souhybu očí Enophtalmus Hydraulická zl. orbity CT Entrapment_of_right_inferior_rectus_muscle_ENT_026 Porucha souhybu očí Le Fort II Horní subzygomatická zl. – pyramidová, odlomení části obličejového skeletu dg. tahem za řezáky Zlomeniny os zygomaticum ex6 Zlomeniny lat. části TripodFxAPBig: ■ nedislokované zl. v místě spojení s okolními kostmi vylomení kosti z tohoto spojení Pokles očního bulbu Porucha pohyblivosti mandibuly Poranění nerv.- cévního svazku (infraorbitalis) 3 D CT sken demonstrující uvolnění os zygomaticum ze spojení s okolními kostmi. TripodFxAPBig: xyz015 Fraktura pr. zygomaticus Přímý úder do oblouku Časté kombinace s Le Fort III Zlomeniny kombinované Le Fort III Le Fort II a zl. zygomatikomaxil. komplexu ex5 Le Fort III Suprazygomatická zl. lefort3 Zl. s traumatickými změnami okluze ■ zlomeniny alveolárního výběžku maxily ■ Le Fort I ■ Le Fort II ■ Le Fort III ■ sagitální zlomeniny horní čelisti Zl. bez traumatických změn okluze ■ zl. nosních kůstech a nosní přepážky ■ zl. zygomatikomaxil. komplexu ■ zl. jařmového oblouku ■ zl. spodiny očnice Klinické dělení Poranění zubů nPoranění závěsného aparátu nVlastní poranění zubů n nU dětí hlavně po pádech, nehody při sportu; nU dospělých hl. po dopravních nehodách, „kriminální“ n nIzolovaně x sdruženo s celk. poraněním obličeje Poranění závěsného aparátu nKONTUZE – nevelké poškoz. periodont. tkáně, nejmírnější, pocit vystouplého zubu, na RTG lehké rozšíření periodont. štěrbiny apikálně, th.-klid, sledovat možnou nekrózu dřeně – endodont. oš. n nSUBLUXACE – větší poškoz., viklavost, bolest na skus, fixace n - INTRUZE - zub vražen do lůžka – u mléčných zubů n - EXTRUZE – zub v supraoklusi n nLUXACE – úplné přerušení závěsného aparátu i nervově-cévního svazku, zub mimo zubní lůžko; pokud není poškozené lůžko – možná replantace zubu (časná, pozdní) Vlastní poranění zubu nZLOMENINY – nejčastěji horní řezáky n naštípnutí skloviny, zlomeniny zubní korunky (pouze skloviny, se n zubovinou, s otevřením dřeňové dut.), zlomeniny kořene, n korunky+kořene n nŠpatná prognóza u zlomenin příčných a šikmých blíže krčku nebo u zl. podélných nReferences: n •Čihák, R.: Anatomie 1,2,3, Praha, Grada, 2001 •Netter, F.: Atlas of HumanAnatomy, 4th ed., Elseviesr, USA, 2006 •Naňka, Elišková: Přehled anatomie. Galén, Praha 2009 •Seidl et al.: Radiologie pro studium i praxi, Grada publishing, 2013 •Mrázková, Doskočil: Klinická anatomie pro stomatology, Alberta, Praha, 1994 •Brand, Isselhard: Anatomy of orofacial structures, 8th edition, Elsevier, USA, 2019 •Fehrenbach, Herring: Illustrated anatomy of the head and neck, 5th edition, Elsevier, USA, 2017 •Moore, Dalley: Clinically oriented anatomy, 5th edition, USA, 2006 n n