MANAGEMENT PRÁCE DH U KARIOLOGICKÉHO PACIENTA Beatrice Bogarová VYŠETŘENÍ TVRDÝCH ZUBNÍCH TKÁNÍ  Vizuálně, pohledem zjišťujeme změny a porovnáváme se zdravou tkání  Nástrojem, sondou zjišťujeme nerovnosti na zubech a jejich náhradách  Rentgenologicky, zjišťujeme stav, typ a rozsah ztráty (destrukce) tvrdých zubních tkání  Diagnodentem, zjišťujeme ztrátu minerálů na zubech  Indexy, zjišťujeme rizika kazu, úroveň kazivosti  Slinovými testy- množství, kvalitu a pufrovou kapacitu  Mikrobiologickými testy- identifikujeme přítomnost MIO  Jinými testy- riziko kazu, vitalitu zubů POSTUP VYŠETŘENÍ TZT Zaznamenáváme: 1. Barvu- změny zasahující do hloubky, povrchové změny 2. Transparentnost skloviny- lesklý, matný povrch 3. Celistvost nebo rozrušení povrchu 4. Hloubku a rozsah rozrušení 5. Rychlost nebo aktivitu vzniku a průběhu změn VYŠETŘENÍ  Zrcátkem zkontrolujeme všechny přítomné zuby  Vyškrtneme extrahované zuby  Sondou vyšetříme povrch všech zubů  Výplň zakreslíme černou tužkou  Kaz a demineralizaci zaznačíme červeně  Značíme zuby proteticky ošetřené- korunka, mezičlen MIKROBIÁLNÍ POŠKOZENÍ  Iniciální kariézní léze- ztráta minerálů z povrchu skloviny  Zubní kaz zasahující hranici sklovina- dentin  Kaz zasahující do poloviny dentinu  Kaz zasahující za polovinu dentinu směrem k pulpě  Zubní kaz přecházející přes pulpu do periapikální oblasti  Sekundární kaz u výplně, recidivující zubní kaz  Kořenový kaz RTG status  OPG  BTW Zjišťujeme kazy: • Aproximální • Fisurální • Vestibulární, orální • Kořenové • Sekundární • recidivující APROXIMÁLNÍ KAZ  HODNOCENÍ NA ZÁKLADĚ NÁKUSNÝCH SNÍMKŮ- BTW D0- žádná léze D1- demineralizace, začínající kaz do ½ skloviny D2- kaz přesahující sklovinu D3- kaz dentinu zasahující do jeho vnější poloviny D4- kaz ve vnitřní polovině dentinu ZÁPIS KAZU DLE KLINICKÉHO VYŠETŘENÍ TRVALÝ CHRUP  K0- žádný přítomný zubní kaz  K1- kaz zasahující do ½ skloviny  K2- kaz zasahující na hranici sklovina- dentin  K3- kaz zasahující do ½ dentinu  K4- kaz zasahující za ½ dentinu směrem k pulpě  K5- kaz zasahující do periapikální části  K6- sekundární kaz u výplně, recidivující zubní kaz  K7- kořenový kaz ZÁPIS KAZU DLE KLINICKÉHO VYŠETŘENÍ DOČASNÝ CHRUP k0- žádný kaz k1- zubní kaz ve sklovině- viditelný kaz s destrukcí skloviny k2- zubní kaz zasahující do poloviny dentinu k3- zubní kaz zasahující za ½ dentinu směrem k pulpě k4- zubní kaz u výplně, recedivující zubní kaz k5- zubní kaz přechází pře pulpu do periapikální oblasti kořene zubu RTG vyšetření kazu TRVALÝ CHRUP  RK0- žádný kaz  RK1- kaz zasahující do ½ skloviny  RK2- kaz zasahující na hranici sklovina- dentin  RK3- kaz zasahující do ½ dentinu  RK4- kaz zasahující za ½ dentinu směrem k pulpě  RK5- kaz zasahující do periapikální oblasti  RK6- sekundární zubní kaz  RK7- kořenový kaz RTG vyšetření kazu DOČASNÝ CHRUP  rk0- žádný kaz  rk1- kubní kaz ve sklovině  rk2- zubní kaz zasahující do ½ dentinu  rk3- zubní kaz přesahující ½ dentinu  rk4- sekundární zubní kaz, pod nebo při výplni  rk5- zubní kaz přecházející přes pulpu AKTIVITA LÉZÍ AKTIVNÍ LÉZE • Barva křídově bílá • Matný povrch • Poloha gingiválně • Přítomný povlak • Gingivitída, krvácení INAKTIVNÍ LÉZE • Nažloutlá, nahnědlá • Lesklý povrch • Blízko u gingivy • Bez plaku • Zdravá gingiva POSTUP VZNIKU ZUBNÍHO KAZU Pelikula---- plak- fyziologický proces Kariogenní plak Demineralizace Bílá skvrna- reverzibilní defekt Defekt- ireverzibilní změna PACIENT RIZIKOVÝ NA KAZ  Při vyšetření slinovými testy má ve slině 1 milion SM a 1 milion LB v 1 ml sliny  Pufrová kapacita sliny je snížená  Snížené množství sliny NEPŘÍMÉ RIZIKOVÉ FAKTORY  Pracovní přetížení  Celkové onemocnění  Vyčerpání fyzické i psychické  Stres  Některé léky  Ozařování  Užívání drog RIZIKA KAZU  Přítomnost plaku- čištění zubním kartáčkem je nedostatečné  Nevhodný zubní kartáček  Nezručnost  Výživa- častá konzumace cukrů, lepivé sladkosti  Fluoridace- doplnění chem. prostředky  Možnost pečetění OPATŘENÍ  Systém čištění zubů  Technika čištění  Plakový index- přítomnost, množství  Výživový protokol  Hygienické návyky  Užívání fluoridových preparátů  Přítomné zlozvyky  Citlivost zubů na různé podněty MOTIVACE PACIENTOVI VYSVĚTLÍME  Vždy po jídle a pití, ve kterém je cukr se po 2 minutách z cukru vytvoří kyselina, které rozleptává zuby  Kyselinu tvoří bakterie, které máte ve velkém množství, takže i při malém příjmu cukrů, tvoří velké množství kyseliny  To znamená, že riziko kazu je u vás vysoké  Řešení kazu výplní nemá smysl, protože se vám vedle výplně vytvoří brzy další kaz POUČENÍ PACIENTA VÝŽIVA • Pokud nedáte bakteriím cukr, nebudou tvořit kyselinu • Cukr potřebujeme, ale můžeme používat náhradní cukr- např. Xylitol, ze kterého bakterie kyselinu nevytvoří HYGIENA • Pokud si po jídle vyčistíte zuby, neutralizujete kyselinu • Vhodný je alespoň výplach čistou vodou, žvýkání žvýkačky FLUORIDY • Odolnost zubu vůči kyselině můžeme částečně zvyšovat opakovaným používáním fluoridových past, ústních vod, gelů ROVNOVÁHA KAZOTVORNÝCH BAKTERIÍ • Ovlivňování metabolismu bakterií pomocí chem. preparátů, které působí antimikrobiálně např. chlorhexidin OPATŘENÍ VE VÝŽIVĚ 1. Stravujte se pestře 2. Používejte místo jednoduchých cukrů náhradní sladidla 3. Nezakazujte dogmaticky konzum sladkostí 4. Neskladujte sladkosti 5. Čtěte složení potravin 6. Mějte odvahu dětem říct NE 7. Diskutujte v rodině o výživě 8. Upozorněte známé a příbuzné 9. Mějte vždy připravené pro všechny doma malé nekariogenní sousto 10. Kontrolujte si pravidelně riziko kazu ÚSTNÍ HYGIENA  Je soubor opatření a výkonů, které zabezpečují ústní zdraví pomocí čištění tkání v DÚ mechanickými a chemickými pomůckami ZJIŠŤUJEME: Frekvenci, intenzitu, systém, typ pomůcek, úroveň vědomostí, motivovatelnost, zručnost POMOCÍ Dentální anamnézy, komunikací, přímým a nepřímým vyšetřením VYŠETŘENÍ STAVU ÚSTNÍ HYGIENY Vyšetření plaku a zubního kamene ◦ vizuálně- vidíme nánosy, otok, zarudnuti ◦ nástrojem- sondou setřeme povlak z povrchu zubu ◦ detekcí- barevně zvýrazníme přítomný plak ◦ zvýraznění přítomného zánětu lehkým podrážděním sondou- vyvoláme krvácení- nepřímé vyšetření plakudokazujeme přítomné mikroorganismy Cíl vyšetření  zjistit místa, plochy zubů, kde pacient neumí odstraňovat plak  zhodnotit množství neodstraněného plaku  informovat pacienta, motivovat a instruovat ho PLÁN LÉČBY NÁVRH  Počet sezení  Termín nejbližšího recallu Např. HF 3 návštěvy, recall za 3 měsíce  U kariologického pacienta jsou průměrně plánovány 2- 3 návštěvy v HF a první recall za 3 měsíce, další každých 6 měsíců PRVNÍ NÁVŠTĚVA- vyšetření  Anamnéza  EO vyšetření  Vyšetření sliznic  Status  CPITN  Vyšetření stavu ústní hygieny  Vyšetření rizikových faktorů  Dentální a fluoridová anamnéza, výživový protokol  RTG VŠECHNY NÁVŠTĚVY V HF  Stav ústní hygieny  Hodnocení stavu výživy a fluoridace  Slinové testy, mikrobiální testy, pufrová kapacita  Úprava výživy  OZK+ OZP  Instruktáž a reinstruktáž  Odstranění iatrogenního dráždění, lokální chemická léčba  Řešení parafunkcí Děkuji za pozornost.