ÚPF; 25.4. 20241 Malnutrice a malabsorpce, hypovitaminózy a hypervitaminózy, poruchy příjmu potravy Mgr. Lucie Štrublová Slovník pojmů ̶ hladovění (fasting, stravation) – vědomé nebo nucené potlačení až zcela zastavení přívodu potravy u jinak zdravého člověka resp. bez přítomnosti závažného onemocnění ̶ podvýživa (hyponutrice) – důsledek nižšího přívodu zejm. makronutrientů – BMI < 18,5 (tuk <10% u mužů, <15% u žen) ̶ malnutrice – důsledek dlouhodobého deficientního přívodu makro- a mikronutrientů s výraznými orgánovými změnami (často ireverzibilními) ̶ anorexie – nechuť k jídlu, ztráta apetitu ̶ kachexie – ztráta hmotnosti (tuková a svalová tkáň) a chuti k jídlu u člověka, který se aktivně nesnaží redukovat tělesnou hmotnost ̶ karence (deficit) – selektivní nedostatek určité živiny či látky v potravě poškozující zdraví (makro i mikroživin) 2 Hladovění – katabolismus ̶ energetická rezerva (tuk) u štíhlého člověka na cca 2–3 měsíce ̶ biochemická charakteristika prostého hladovění ̶ glukagon (+ pokles sekrece inzulínu) ̶ vyčerpání zásob jaterního glykogenu za 12-24 hod ̶ vzestup koncentrace adrenalinu, glukagonu, glukokortikoidů – zvýšená glukoneogeneze ̶ zvýšená lipolýza se zvýšenou ketogenezí (metabolická acidóza) ̶ bílkoviny se relativně šetří, pokud je normální fyzická aktivita 3 Prosté hladovění ̶ Nedostatek výživy ̶ vyčerpávají se tukové zásoby, tělo v maximální možné míře šetří bílkoviny ̶ na rozdíl od stresového hladovění se nevyvíjí hyperkatabolismus ̶ 1. fáze (krátkodobé – do 72 hodin) ̶ zvýšení odbourávání glykogenu ̶ stimulace lipolýzy ̶ orgány, které nejsou závislé na dodávce glukózy, přednostně oxidují ketolátky a vMK ̶ funkce mozku a erytrocytů (potřeba glc) je po spotřebování glykogenu udržována glukoneogenezí ̶ 2. fáze (dlouhodobé – více než 72 hodin) ̶ stoupá katabolismus bílkovin, aby byl zajištěn substrát pro glukoneogenezi (ale bílkoviny se obecně šetří) ̶ stupňuje se lipolýza → nadprodukce ketolátek a objevuje se ketonurie ̶ orgány závislé na glukóze začínají využívat ketolátky ̶ katabolismus bílkovin postupně klesá ̶ snížená sekrece inzulinu, snižuje se i produkce hormonů štítné žlázy ̶ následky ztrát aktivní tělesné hmoty: respirační systém, GIT, hojení, imunita, atd. 4 Stresové hladovění ̶ podvýživa společně s onemocněním (infekce, malignita, rozsáhlá zranění, sepse…) ̶ stresová či zánětlivá odpověď → katabolismus, rychlá progrese ̶ zvýšení glukoneogeneze (zdroj AMK), rozvoj inzulínové rezistence → může vést i k hyperglykemii ̶ výrazný pokles ALB → pokles onkotického tlaku → rozvoj otoků, ascites ̶ šetří se lipidy, včetně podkožního tuku → otoky a zachování tukové tkáně → nutriční stav může být podhodnocen ̶ negativní dusíková bilance ̶ výsledkem stresového hladovění je kwashiorkor – těžká deplece proteinů 5 Malnutrice ̶ malnutrice má obvykle 2 složky ̶ protein energetická malnutrice (PEM) ̶ deficit mikronutrientů (zejm. vitamin A, železo, jod aj.) ̶ často se rozlišují 2 formy ̶ marasmus ̶ kwashiorkor ̶ celosvětově cca 850 mil. osob – zejm. jižní Asie a subsaharská Afrika ̶ porucha normálního růstu u dětí ̶ podváha (underweight) = <2SD pro daný věk ̶ zaostávání růstu (stunting) = <2SD pro daný věk → často důsledek chronické malnutrice ̶ nízká váha pro danou výšku (wasting) → často důsledek akutní malnutrice ̶ pokles hmotnosti u dospělých – ztráta váhy o 40 % vede ke smrti 6 Malnutrice ̶ negativní změny v činnosti orgánů ̶ zejm. tuková degenerace srdce a jater ̶ srdeční selhání ̶ sklon k dehydrataci, hypoglykemii, hypotermii ̶ letargie ̶ atrofie sliznic = sekundární malabsorpce ̶ mechanizmus ̶ závažná kombinované porucha sacharidového a lipidového metabolismu ̶ deficit sacharidů neumožňuje ani normálně metabolizovat tuky 7 Marasmus ̶ marasmus – závažný “wasting” v důsledku PEM s relativně vyváženým nedostatkem základních živin ̶ symptomy: ̶ vzhled typu “kost a kůže” ̶ trojuhelníhovitý obličej ̶ amenorrhea u dívek ̶ extendované břicho (svalová hypotonie) ̶ analní či rektální prolaps (ztráta perianálního tuku) 8 Kwashiorkor ̶ závažný “wasting” a otoky důsledku PEM a přidružených infekcí nebo extrémně závažným nedostatkem bílkovin v potravě ̶ z Ga jazyka (Ghana): “choroba, kterou dostane dítě po odstavení kvůli narození jiného dítěte nebo těhotenství matky” ̶ symptomy ̶ otoky (+ hypoalbuminemie) ̶ hepatomegalie a steatóza jater ̶ poruchy kůže a vlasů (hypopigmentace) ̶ anemie ̶ imunosuprese 9 10 Malabsorpce ̶ Porucha procesu absorpce způsobená onemocněním střev ̶ Malabsorpční syndrom ̶ Porucha vstřebávání živin způsobená chybnou funkcí orgánů GIT – játra, žaludek, žlučové cesty, pankreas či defekt absorpce ( onemocnění tenkého střeva např. u IBD) 11 Příčiny malabsorpce ̶ A) Ztráta tenkého střeva ̶ Resekce, by pass ̶ B) abnormality mukosy ̶ Atrofie klků, celiakie (glutensenzitivní enteropathie), AIDS, tropická sprue ̶ C) zánětlivá nebo infiltrativní onemocnění ̶ Crohnova choroba, amyloidosa, infekce (např. salmonela), lymfom tenkého střeva ̶ D) Vaskulární onemocnění ̶ Mesenterická vaskulární insuficience, vaskulitida ̶ E) Endokrinní a metabolické poruchy ̶ Diabetes mellitus, karcinoidní syndrom, 12 ̶ Malabsorpce může být důsledkem více než jediné příčiny ̶ Pacienti s poruchou funkce ten. střeva mohou mít selektivní nebo izolované defekty absorpce 13 REGULACE PŘÍJMU POTRAVY 14 Regulace příjmu potravy ̶ komplexní a mnohovrstevný proces s četnými periferními a centrálními vstupy ̶ cílem je za fyziologických okolností zajistit rovnováhu mezi energetickým příjmem a výdejem ̶ účelem udržení stálé tělesné hmotnosti a optimálního příjmu živin ̶ homeostatická regulace – řízena fyziologickými mechanismy, anorexigenní a orexigenní složkou ̶ hedonická regulace – nadřazena homeostatické regulaci, hlavními mediátory jsou opinoidy, endokanabinoidy, dopamin Hedonická regulace ̶ příjem potravy není stimulován pouze nedostatkem energie za účelem udržení energetické rovnováhy ̶ některé potraviny (zejm. tučné či sladké), jejichž konzumace je spojená s příjemnými pocity (například z dětství) a představují pro konzumenta odměnu → jsou ochotně přijímány i ve stavu sytosti ̶ hedonická regulace mnohdy překonává fyziologické homeostatické mechanizmy příjmu potravy → je tzv. nadřazena homeostatické regulaci Centrální regulace příjmu potravy – hypotalamus I. ̶ nejvyšší regulátor ̶ centrum hladu – laterální oblast (LHA) ̶ centrum sytosti – ventromediální oblast (VMH) ̶ tvorba aktivačních a inhibičních neurotransmiterů ovlivňujících příjem potravy ̶ centrální mechanizmy: lokalizované v oblasti hypotalamu ̶ informace z periferie: prostřednictvím n. vagus, gastrointestinálními peptidy, hormony tukové tkáně ̶ reaguje na: ̶ krátkodobý a dlouhodobý nutriční stav, skladování energie ̶ signály z GIT ̶ koncentrace metabolitů v krvi ̶ trávicí procesy ̶ na základě informací z periferie má jedinec buď pocit hladu či sytosti Centrální regulace příjmu potravy – hypotalamus II. ̶ nucleus arcuatus ̶ orexigenní neurony ̶ anorexigenní neurony ̶ Orexigenní neurony: neuropetit Y (NPY)/ agouti-related peptide (AgRP), melanin koncentrující hormon (MCH), orexin A, B ̶ Anorexigenní neurony: proopiomelanokortin (POMC)/ pepctidy CART (cocaine and amphetamine regulated transcript), kortikoliberin (CRH), tyreotropin uvolňující hormon (TRH), mozkový neurotrofi cký faktor (BDNF) Periferní regulace příjmu potravy I. ̶ působky produkované v GIT – řídí příjem potravy na téměř okamžité bázi ̶ zvýšená aktivita vyvolává pocit sytosti a “plnosti” popř. pocit hladu ̶ nutrienty při pasáži luminem GIT spouští produkci mnoha peptidů, které aktivují aferenty autonomního nervového systému → nc. tractus solitarius (mozkový kmen) → signály do hypotalamických jader Periferní regulace příjmu potravy II. ̶ Krátkodobé ̶ působí bezprostředně po příjmu potravy: cholecystokinin, GLP-1, peptid YY ̶ Dlouhodobé ̶ regulují E rovnováhu v organismu po delší dobu a ovlivňují působky krátkodobé: leptin, inzulin, ghrelin ̶ anorexigenní GIT působky: cholecystokinin (CCK), glukagonu podobný peptid-1 (GLP-1), leptin, inzulin, bombesin, amylin, somatostatin a enterostatin, peptid YY ̶ orexigenní působky: ghrelin 20 21 Signalizace v nc. ARC 22 Poruchy příjmu potravy ̶ poruchy typického charakteru příjmu potravy ve vazbě na cyklickou stimulaci pocity apetitu a sytosti nebo snaha o nadměrnou kontrolu hmotnosti, které vedou k závažným poruchám fyzického a psychického zdraví a sociální integrace ̶ často ve spojení s jinými psychiatrickými onemocněními (obsesivně- kompulzivní poruchy, deprese, anxiózní porucha) ̶ Klasifikace ̶ anorexia nervosa (AN) ̶ bulimia nervosa (BN) ̶ záchvatovité přejídání (binge-eating disorder, BED) ̶ další nespecifikované poruchy ̶ Etiologie ̶ genetika ̶ psychologické faktory ̶ sociální faktory 23 Mentální anorexie ̶ psychiatrická porucha charakterizovaná abnormálním stravovacím chováním se značnou morbiditou a mortalitou, zejména u mladých jedinců ̶ chronické onemocnění charakterizované ̶ odmítáním udržet tělesnou hmotnost alespoň na 85 % očekávané hodnoty při dané výšce ̶ intenzivním strachem z růstu hmotnosti i přes zjevnou podvýživu ̶ porušenou percepcí vlastního těla (dysmorfie) ̶ amenorrhea alespoň po 3 po sobě jdoucí cykly ̶ cílevědomým snižováním vlastní tělesné hmotnosti ̶ omezováním příjmu potravin (restriktivní typ) ̶ využíváním excesivního fyzického výdeje energie nebo laxativ (očišťovací typ) ̶ jedinci s MA jsou často typičtí svým perfekcionismem, úzkostností, depresivitou, nízkou sebeúctou a specifickou psychopatologií – strachem z přibývání na tělesné hmotnosti a zkresleným vnímáním obrazu svého těla ̶ úplné zotavení z MA se očekává u méně než poloviny pacientů, zatímco pouze třetina pacientů se významně zlepšuje24 Mentální anorexie – epidemiologie ̶ prevalence ̶ cca 3 % populace v rozvinutých zemích (poměr mužů a žen 1:20) typicky střední a vyšší ekonom. třídy, max. bělošská populace ̶ informace mohou být podhodnoceny, protože jedinci s takovými nemocemi mají často tendenci popírat nebo skrývat potíže a nehledají odbornou pomoc ̶ odhaduje se, že 90 % jedinců s MA jsou ženy ̶ nejrizikovější skupinou jsou dívky ve věku 15–19 let ̶ úmrtnost ̶ nejvyšší míra úmrtnosti ze všech duševních poruch (až kolem 5 %) ̶ vysoká míra úmrtnosti je větší, pokud je MA spojena s jiným psychiatrickým onemocněním (s bipolární poruchou, schizofrenií, schizoafektivní poruchou, depresí atd.) ̶ velmi často se pojí s vyšší mírou sebevražd (u žen bylo vysoké riziko pokusů o sebevraždu pozorováno přibližně ve věku 15 let u MA a ve věku 22 let pro MB) 25 Mentální anorexie – etiologie a patofyziologie ̶ Etiologie ̶ MA je závažná porucha s komplexní etiopatogenezí ̶ konsenzuální přístup a obecný popis příčin MA je tzv. „bio-psycho-sociální“ model ̶ faktory jsou genetické, biologické, psychologické a sociokulturní ̶ Patofyziologie I. ̶ pravděpodobně klíčová role poruchy v neuroendokrinech, které signalizují hlad a sytost a udržují energetickou homeostázu ̶ změny v dopaminergních, serotonergních a opioidních neurotransmiterových systémech ̶ některé z těchto peptidů slouží jako signály pro zásoby energie nebo buněčný metabolismus a po integraci se signály odměny ovlivňují motivované stravovací chování ̶ změny těchto signálů nebo jejich integrace se signalizací odměny dopaminergních obvodů mohou potencovat příznaky poruchy příjmu potravy ̶ zdá se, že hladověním nebo naopak přejídáním se aktivují “rewarding” dráhy mozku jako snaha o kompenzaci úzkosti a deprese26 Mentální anorexie – patofyziologie ̶ Patofyziologie II ̶ zpočátku omezování potravy, menší porce, často přechod k vegetariánství ̶ rozvoj rituálů spojených s jídlem, sebetrestání ̶ mystifikace okolí (výmluvy, volné oděvy, závaží při kontrole hmotnosti, vyhýbání se soc. událostem spojených s jídlem) ̶ nadměrná aktivita (pohyb, “fidgeting”, výkonnostní sport) ̶ Důsledky ̶ sekundární malnutrice ̶ osteopenie až osteoporóza ̶ útlum funkce pohlavních orgánů (amenorrhea) ̶ mírná hypothyreóza, anemie, leukopenie, trombocytopenie ̶ zpomalované vyprazdňování žaludku, dilatace tenkého střeva, zácpa 27 Mentální anorexie – psychiatrické a evoluční aspekty ̶ spojena s nekompletním rozvojem osobní identity, perfekcionismem, dysmorfií, obsedantními rysy, depresivitou ̶ záhady u MA: ̶ snaha o redukci hmotnosti je dnes naprosto běžná a rozšířená, ale jen u velmi málo lidí se rozvine MA ̶ jak je možné snést po tak dlouhou dobu velmi naléhavý pocit hladu (ten je u pacientů prokazatelně pociťován) – motivace??? (→ hladovění jako projev/demonstrace rigidity, obsese, motivace) ̶ většina nemocných nemá suicidální tendence, přesto pokračují v redukci tělesné hmotnosti i přes zjevné příznaky závažného poškození zdraví a známé riziko úmrtí 28 ̶ Evolučně nejasná: ̶ porucha zákl. instinktu – jíst, přežít a reprodukovat se ̶ hypotéza A “dietní restrikce jako snaha vyhnout se vyloučení” ̶ člověk jako společenský tvor má potřebu patřit ke skupině (protekce skupinou byla předpokladem přežití), v rámci ní pak zaujmout hierarchicky odpovídající místo (k tomuto účelu se u člověka vyvinulo velmi komplexní chování – např. vyjednávání, mystifikace, intriky, …) ̶ potřeba socializace kromě protekce na druhou stranu vede ke kompetici, která je individuálně rozdílně vnímána (“fight-or-flight”) • jedním ze způsobů řešení je vyslat jasný signál o porážce (“flight”, tedy že konkrétní osoba není hrozbou pro druhé) » teorie sociální kompetice jako důvodu deprese ̶ fyzický vzhled, zdraví a reprodukční fitness jsou velmi sledované parametry, takže jejich potlačení je signálem nekompetice ̶ hladovění bývalo běžné, u zvířat vč. člověka se vyvinuly výhodné adaptivní odpovědi • hibernace • pokles aktivity (“počkat na lepší časy”) • zvýšená aktivita - může být pro část lidí natolik uspokojující, že vede k upevnění poruchy • schopnost tolerovat hlad a “vést tlupu” zvyšuje sebevědomí a dokumentuje schopnost sebekontroly ̶ hypotéza B – potlačení sexuální přitažlivosti 29 30 Diagnostická kritéria pro MA – podle DSM V. (diagnostický a statistický manuál mentálních poruch) ̶ Kritérium A – omezení příjmu energie, způsobující nízkou tělesnou hmotnost ve vztahu k věku, pohlaví, vývojové trajektorii a fyzickému zdraví ̶ Kritérium B – intenzivní strach z přibírání na tělesné hmotnosti nebo ztloustnutí nebo vytrvalý způsob, který znemožňuje přibývání na hmotnosti ̶ Kritérium C zahrnuje špatnou sebeúctu a vnímání tělesné hmotnosti a tvaru těla ̶ DSM-IV zahrnovalo také kritérium D, které zahrnovalo amenoreu, která je obvykle důsledkem úbytku tělesné hmotnosti (tělesného tuku) 31 Důsledky MA ̶ amenorea – v důsledku hypotalamické dysfunkce, nízké množství tělesného tuku, podvýživa ̶ arytmie, poruchy elektrolytů, srdeční selhání až náhlá smrt, prodloužený korigovaný QT interval, bradykardie ̶ porucha vlasů a nehtů – lámavost, ztráta lesku ̶ otoky ̶ malnutrice – nedostatek makro i mikroživin ̶ termoregulační dysfunkce – podchlazení, lanugo ̶ hypoglykémie ̶ osteoporóza 32 Léčba mentální anorexie ̶ obtížná, protože MA je spojena se špatnou prognózou a účinná léčba není známa ̶ méně než polovina pacientů se z MA úplně uzdraví, pro ostatní pacienty může být MA celoživotní onemocnění s mnoha zdravotními komplikacemi a následky ̶ komplexní, multidisciplinární ̶ léčebné přístupy se skládají z lékařské, behaviorální terapie, kognitivní terapie, rodinné terapie a zásadní je nutriční terapie a zotavení z hmotnosti ̶ farmakoterapie u MA je poměrně omezená a používá se pouze v přítomnosti dalších psychiatrických onemocnění 33 Mentální bulimie ̶ Charakterizována ̶ epizodami záchvatovitého přejídání (“binge eating”) v periodách kratších než 2 hod. ve velkých porcích minimálně 2x za týden po dobu 3 měsíců ̶ ztrátou kontroly nad jídlem během epizod ̶ snahou kompenzatorně snížit následný vzestup těl. hmotnosti diuretiky, laxativy, zvracením nebo zvýšenou tělesnou aktivitou ̶ bez výrazné podvýživy, naprosto normální či zvýšená těl. hmotnost 34 Diagnostická kritéria pro MB – podle DSM V. ̶ A. Opakující se epizody záchvatového přejídání ̶ množství jídla, které je rozhodně větší než to, co by většina lidí snědla v podobném časovém období za podobných okolností ̶ pocit nedostatečné kontroly nad jídlem během epizody (pocit, že člověk nemůže přestat jíst nebo kontrolovat, co nebo kolik jí) ̶ B. Opakované nevhodné kompenzační chování, aby se zabránilo přibývání na těl. hmotnosti, jako je zvracení vyvolané samy sebou; zneužívání léků, diuretik nebo jiných léků; půst; nebo nadměrné cvičení. ̶ C. Nadměrné stravování a nevhodné kompenzační chování se vyskytují v průměru alespoň jednou týdně po dobu 3 měsíců. ̶ D. Sebehodnocení je nepřiměřeně ovlivňováno tvarem těla a tělesnou hmotností. 35 Mentální bulimie ̶ prevalence ̶ cca 4 % populace v rozvinutých zemích (poměr muži 1:10 ženy) ̶ MB trpí cca 2–3:100 ̶ Až 95 % osob s PPP jsou ve věkovém rozpětí 12–25 let ̶ rizikové faktory / etiologie ̶ vlivy prostředí – společenská idealizace tělesné hmotnosti a tvaru těla ̶ styl výchovy – autoritativní, kladení vysokých nároků, vysoká očekávání → může vyústit v úzkosti k čemuž mohou přispívat osobnostní rysy, které mohou být rizikovým faktorem pro vznik PPP ̶ sexuální zneužívání či napadení spíše spjato s rozvojem MA ̶ poruchy stravování byly spojeny s abnormálními neurotransmiterovými systémy zahrnujícími serotonin a dopamin, rovněž byla zkoumána role hormonů, jako je ghrelin, leptin a oxytocin 36 Mentální bulimie ̶ důsledky ̶ zvracení - metabolická alkalóza s hypokalemií (důležité diagnosticky!) ̶ užívání projímadel a diuretik – hypochloremie s následnou srdeční arytmií a nefropatií ̶ poškození tvrdých tkání zubů → eroze skloviny kyselinou, gingivitida ̶ otoky – v důsledku zneužívání laxativ; hypoproteinurie, nerovnováha elektrolytů ̶ zvětšené příušní žlázy - žaludeční kyseliny a enzymy ze zvracení způsobují zánět příušní žlázy ̶ jizvy nebo mozoly na prstech nebo rukou – způsobené opakovaným vyvoláváním zvracení ̶ kolísání hmotnosti – nemusí být nutně podváha ̶ terapie ̶ individualizována dle závažnosti příznaků, průběhu onemocnění, psychiatrické komorbidity, dostupnosti psychosociální / rodinné podpory, motivace pacientů k léčbě ̶ indikace pro hospitalizaci zahrnují významné abnormality elektrolytů, arytmie nebo těžkou bradykardii, rychlý přetrvávající úbytek hmotnosti navzdory ambulantní terapii a závažné komorbidní lékařské nebo psychiatrické stavy, včetně sebevražedných představ 37 VITAMINY ̶ Organické látky nezbytné pro život ̶ Lidský organismus je není schopen syntetizovat; pouze některé v malém množství ̶ Vit.D (ze steroidních prekurzorů) ̶ Vit. K a biotin (střevní mikroflóra) tvořeno endogenně ̶ Chemicky heterogenní ̶ Různé biologické účinky ̶ Vitaminy jsou zapojeny v řadě enzymatických pochodů (aktivátory enzymatického systému, součástí enzymu nebo vstupují do metabolických procesů přímo) 38 39 Hypovitaminóza – nedostatek vitaminů se projeví širokou škálou poruch funkce organismu až různých onemocnění 1 Hypervitaminóza – nadbytek daného vitaminu, hromadění v organismu, toxický účinek 2 Avitaminóza – naprostý nedostatek určitého vitaminu (v současné době se jedná o výjimečný stav) 3 Hypovitaminóza Obecně může být vyvolána kteroukoliv z následujících poruch: →Nedostatečný příjem vitaminu potravou →Nedostatečná endogenní tvorba →Porucha resorpce, porucha žaludeční sekrece B12 →Porucha metabolismu vitaminů →Rezistence na vitamin →Zvýšená potřeba organismu →Farmakologicky navozená hypovitaminóza 40 Hypervitaminóza →Nadbytek vitaminů →Možné v podstatě jen u vitaminů rozpustných v tucích →Výjimku tvoří vitamin B6 – periferní neuropatie 41 Vitamíny rozpustné ve vodě ̶ C vitamin ̶ B komplex ̶ B1 ̶ B2 ̶ Niacin (B3) ̶ Kyselina pantotenová (B5) ̶ B6 ̶ Kyselina listová (B9) ̶ B12 ̶ Biotin (H) 42 Vitamin C (kyselina askorbová) ̶ Zdroj = červená paprika, zelí, šípky, černý rybíz, brambory, rakytník citrusové plody ̶ Denní potřeba = 95-110 mg/osobu (muži kuřáci až 155 mg/osobu, ženy 135 mg/osobu) ̶ Účinek = nezbytný pro hydroxilaci prolinu a lysinu při syntéze kolagenu, antioxidant, podpora funkce imunity a hojení ran ̶ Hypovitaminóza = skorbut (kurděje), u dětí Moeller-Barlowova nemoc (nedostatečná tvorba osteoidu, krvácení do subperiostálního prostoru dlouhých kostí) 43 B1 - Thiamin ̶ Zdroj = vepřové maso, játra, tuňák, luštěniny, celozrnné produkty, brambory ̶ Denní potřeba = 1,0–1,3 mg ̶ Účinek = kofaktor při dekarboxylacích ̶ Hypovitaminóza = beri-beri (v oblastech, kde je hlavním zdrojem potravy loupaná rýže), GIT poruchy (anorexie, nauzea, zvracení), únava, slabost, poruchy periferních nervů (hyperstézie, parestézie, poruchy koordinace), psychické poruchy (deprese, dráždivost, poruchy paměti a koordinace). ̶ Wernicke-Korsakoffův syndrom Rozvíjí se při chronickém alkoholismu (podvýživa); encefalopatie s opthalmoplegií, ataxií, apatií, dezorientací až psychickými poruchami a poruchami paměti. Definujte zápatí – název prezentace nebo pracoviště44 B2 - Riboflavin ̶ Zdroj = maso, mléko a ml. výrobky, ryby, vejce, celozrnné výrobky ̶ Denní potřeba = 1,0–1,4 mg/osobu ̶ Účinek = složka flavoproteinů ̶ Hypovitaminóza = léze sliznic GIT (glossitis, stomatitis, ragády ústních koutků, cheilitis), kůže (dermatitis) 45 Niacin – (B3) ̶ Zdroj = vejce, kvasnice, játra, drůbež, ořechy, zelenina ̶ Denní potřeba = 11-16 mg/osobu ̶ Účinek = složka CoA,– účastní se při mtb. S, T, B, nezbytný pro růst a účastní se i syntézy hormonů ̶ Hypovitaminóza = žaludeční a střevní potíže, změny v dutině ústní, anorexie, deprese, poruchy paměti ̶ Avitaminóza ̶ Pelegra (3D): dermatitida, diarea (průjem), demence; zejména v rozvinutých zemích 46 Kyselina pantotenová- (B5) ̶ Zdroj = vejce, kvasnice, játra, drůbež, ořechy, zelenina ̶ Denní potřeba = 5 mg/osobu ̶ Účinek = složka CoA,– účastní se při mtb. S, T, B; reparace buněk, syntéza hormonů, neurotransmiterů, fosfolipidů, hemoglobinu i myoglobinu ̶ Hypovitaminóza = výskyt vzácně; únava, bolesti hlavy, poruchy spánku, nauzea a zvracení 47 B6 - Pyridoxin ̶ Zdroj = vepřové i kuřecí maso, ryby, zelenina (zelí, polníček, zelené fazole, čočka), brambory, banány, celozrnné výrobky ̶ Biologická dostupnost: potraviny rostlinného původu: 0-80 % ̶ Denní potřeba = 1,4 – 1,6 mg/osobu ̶ Účinek = tvoří prosthetické skupiny některých dekarboxyláz a transamináz, v těle se mění na pyridoxalfosfát a pyridoxaminfosfát ̶ Hypovitaminóza = chelitis, glositis, periferní neuropatie, seberoická dermatitida v oblasti úst, očí, nosu, anémie, hyperhomocysteinémie, deprese ̶ Sekundární hypovitaminóza: u lidí závislých na alkoholu – acetaldehyd (metabolit alkoholu) potencuje degradaci pyridoxinu 48 Kyselina listová – (B9; folát) Zdroj = zelenina (listová zelenina, zelí, kapusta, špenát, okurky, rajčata), pomeranče, hrozny, brambory, maso, játra, ml. výrobky, sója Denní potřeba = 300 µg/osobu Těhotné až 550 µg/osobu Účinek = koenzymy pro přenos jednouhlíkových zbytků, účastní se methylačních reakcí Hypovitaminóza = megaloblastová anémie, glositis, cheilitis, dyspeptické potíže 49 B12 - Kobaltamin ̶ Zdroj = živočišné produkty: maso, játra, ryby, vejce, mléko a sýry ̶ Denní potřeba = 4 µg/osobu, vstřebávání až po navázání na vnitřní faktor žaludku ̶ Účinek = koenzym v metabolismu aminokyselin, stimuluje erytropoézu ̶ Hypovitaminóza = perniciózní anémie, postižení periferních nervů ̶ Rizikové skupiny: pacienti po resekci žaludku (porucha tvorby IF), senioři (atrofická gastritida), vegani50 Biotin (vitamin H) Zdroj = vaječný žloutek, játra, čočka, ořechy Denní potřeba = 40 µg/osobu, vytvářen střevní flórou v nadbytečném množství Účinek = hlavní kofaktor karboxyláz Hypovitaminóza = nervové poruchy, dermatitis, hyperkeratóza, enteritis 51 Vitaminy rozpustné v tucích ̶ A ̶ D ̶ E ̶ K !Při předávkování mohou působit toxicky = hypervitaminózy! 52 Vitamín A A (A1, A2)  Zdroj = mléko, sýry, vejce, játra, ryby (tuk)  Denní potřeba = 700–850 μg/osobu  Účinek = složky zrakových pigmentů, nezbytné pro vývoj plodu a vývoj buněk po celý život, antioxidant  Hypovitaminóza = šeroslepost, suchá kůže, poruchy růstu, poruchy reprodukčního systému  Hypervitaminóza = GIT poruchy (anorexie), zvětšení jater a sleziny, šupinovitá dermatitida, ložisková ztráta ochlupení a vlasů, bolesti v kostech a hyperostóza, bolesti hlavy, podráždění V těhotenství – teratogenní účinky na plod 53 Vitamin D ̶ D – skupina biologicky účinných látek -> kalciferoly ̶ D2-ergokalciferol – potraviny rostlinného původu ̶ D3-cholekalciferol – potraviny živočišného původu ̶ Zdroj = rybí tuk (tučné ryby: losos, sleď, makrela), rybí játra, mléko, vaječný žloutek ̶ Denní potřeba = 20 μg/osobu ̶ Účinek = zvyšuje střevní resorpci vápníku a fosfátů, nezbytný pro regulaci homeostázy Ca a mtb. fosfátů ̶ Hypovitaminóza = rachitis (roustoucí jedinci), osteomalacie (dospělí), osteoporóza ̶ Hypervitaminóza = kalcifikace tkání, ztráta tělesné hmotnosti, poruchy ledvin až selhání 54 Vitamin E E – skupina (tokoferoly) ̶ Zdroje ̶ Rostlinné oleje: slunečnicový, řepkový, olej z pšeničných či kukuřičných klíčků, ořechy, semena ̶ Vejce, játra: obsah vit. E v závislosti na složení krmiva ̶ Denní potřeba = 11 - 15 mg/osobu ̶ Účinek = lipofilní antioxidant – významná role v prevenci řady onemocnění (ateroskleróza, Alzheimerova a Parkinsonova choroba),kofaktor elektronového transportu v cytochromovém řetězci ̶ Hypovitaminóza = poruchy nervového systému (poruchy reflexů polohového a vibračního čití, svalová slabost, poruchy zraku), rozvoj aterosklerózy a vyšší riziko KVO 55 Vitamin K K – skupina ̶ Fylochinon K1 – rostlinný vitamin K ̶ Menachion K2 – endogenně syntetizovaný střevní mikroflórou ̶ Zdroj = zelené části rostlin, řasy, špenát, brokolice, luštěniny, játra, vejce, maso, mléko ̶ Denní potřeba = 65–80 μg/osobu ̶ Účinek = katalyzuje -karboxilaci zbytků glutamové kyseliny v různých proteinech podílejících se na vzniku krevní sraženiny ̶ Hypovitaminóza = krvácivost ̶ Hypervitaminóza = GIT poruchy, anémie 56 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST 57 58