Klasické serologické metody aglutinace / precipitace, RID, nefelometrie / turbidimetrie Vyšetření funkce komplementu Jana Nechvátalová (jana.nechvatalova@fnusa.cz) Ústav klinické imunologie a alergologie FN u sv. Anny a Lékařská fakulta MU Laboratorní vyšetrení IN VITRO • Preanalytická fáze - odběr, příprava, zpracování vzorku před zahájením laboratorního vyšetření - skladování, transport • Analytická fáze - kalibrace a justování zařízení (analýza kontrol- IKK, EHK) - provedení lab. vyšetrení + kontrol - zpracovaní výsledků, LIS • Postanalytická fáze - skladování, likvidace materiálu - prozkoumání výsledků, uvolnění, LIS - NIS Rozdelení imunologických laboratorních metod • serologické (humorální)- detekce antigenů a protilátek, průkaz tvorby protilátek proti infekčnímu agens • bunečné - počty a funkce jednotlivých typů leukocytů Serologické metódy 1. Klasické serologické metody - Aglutinace (přímá / nepřímá) - Precipitace (v kapalině, v gelu) 2. Imunochemické metody s následnou detekcí - Imunofluroscence (přímá / nepřímá) - Imunoanalýza (EIA-ELISA, RIA, FIA, LIA) - Imunoblot, imunodot 3. Metody založené na efektorovém účinku protilátek (využívané v klinické mikrobiologii) - Komplement fixační reakce - Inhibiční a neutralizační testy Serologické metody Reakce antigenu (Ag) s protilátkou (Ab) = imunokomplex: • Primární – rychlá, nepozorovatelná okem fáze – tvorba imunokomplexů Ag + Ab – vznik vazby jednotlivých epitopů s vazebnými místy protilátek • Sekundární – pomalá, pozorovatená okem fáze – uplatňuje sa multivalence Ag a polyvalence Ab – vznik prostorového komplexu Pokud nedochází k sekundární fázi reakce, je nutné imunokomplexy vzniklé v primární fázi vizualizovat – imunochemické metody http://www.wikiskripta.eu Aglutinace vs Precipitace Aglutinace (shlukování) Ag + Ab → Ag-Ab aglutinogen aglutinin aglutinát makromolekulární imunokomplex „shluk“ korpuskulární nerozpustný Protilátky namířené proti epitopům antigenních částic. Mezi korpuskulemi se tvoří můstky, které vedou ke vzniku shluků (aglutinátů) Precipitace (srážení) Ag + Ab → Ag-Ab precipitogen precipitin precipitát nízkomolekulární imunokomplex „sraženina“ nekorpuskulární rozpustný Reakce mezi solubilním antigenem a protilátkou s následným vznikem precipitátu (hydrofobni vazby – nerozpustný komplex) Aglutinace 1. Přímá - korpuskulární Ag přirozeně nese cílové epitopy - identifikace bakterií, hemaglutinace 2. Nepřímá - rozpustný antigen navázaný na povrchu vhodných makromolekulárních částic (latex) - stanovení protilátek RF, ASLO Krvní skupiny Systém AB0 Detekce protilátek vázaných na erytrocyty in vivo - autoimunitní hemolytická anémie Detekce volných protilátek proti erytrocytům v séru - těhotné Rh- ženy Hodnocení aglutinace • KVALITATIVNÍ - k aglutinaci dochází / nedochází (pozitivní / negativní) • KVANTITATIVNÍ - stanovení najvyššího ředění séra, kdy je ještě pozorovatelná aglutinace - titr = převrácená hodnota ředění séra (ředění 1:32 → titr 32) Revmatoidní artritida • Systémové autoimunitní onemocnění – poškození kloubů • Příčiny – genetika + faktory vnějšího prostředí • Citrulinace peptidů – modifikace vedoucí k antigenicitě proteinů→ imunitní reakce, produkce autoprotilátek • V kloubu se tvoří zánětlivá tkáň – pannus – narušení chrupavky • Osteoklasty – degradace kosti • muži : ženy 1 : 2-3 • 1 % populace • Vyšetřujeme koncentraci protilátek: - revmatodní faktor (RF) - protilátky proti cyklickým citrulinovaným peptidům (anti-CCP) - protilátky proti mutovanému citrulinovanému vimentinu (anti-MCV) Autor obrázku: Osmosis, video zde: https://www.youtube.com/watch?v=EB5zxdAQGzU&ab_channel=Osmosis Latex-fixační test • Revmatoidní faktor (RF) - autoprotilátka namířená proti Fc části IgG molekuly - přítomný asi u 80% pacientů s revmatoidní artritidou - pozitívní je též u asi 5-10% nemocných s jinými systémovými autoimunitami autoimunitní hepatitida, SLE, Sjogrenův syndrom - může být pozitivní i u zdravých osob - diagnosticky najdůležitejší je RF v třídě IgM (rutinně se měří nefelometricky!) Princip testu aglutinace na nosičích: Úkol č. 1 Stanovení RF pomocí latexové aglutinace Streptokoková infekce a pozdní následky • Streptokoky skupiny A mají na povrchu M protein - jeho struktura je podobná strukturám srdce nebo ledvin – molekulární mimikry • Protilátky proti M proteinu zkříženě reagují s těmito strukturami → poststreptokoková revmatická horečka, karditida, glomerulonefritida • Během streptokokové infekce se také tvoří ASLO – anti-streptolyzin O antibodies • Stanovuje se při podezření na poststreptokokové následky Stanovení ASLO (ASO) nepřímou aglutinací • ASLO - anti-streptolysin O antibodies • Stanovení protilátek v séru proti Streptolysinu O (exotoxin bakterií z rodu Streptococcus) • Princip testu: - stejný jako u RF – latexová aglutinace (na latexových částicích vázán streptolyzin O) Precipitace 1. V gelu - Jednoduchá RID - Dvojitá RID 2. V tekutém prostředí - Nefelometrie - Turbidimetrie Precipitacie v gelu – jednoduchá RID • Prostředí – agarózový gel • Princip 1. Do gelu je při teplotě těsně před tuhnutím přidána protilátka proti hledanému antigenu (např. chceme stanovit C5 → v gelu protilátka proti C5) 2. Ztuhnutí gelu 3. Vykrojení jamek do gelu 4. Pipetujeme kalibrátory a vzorky 5. Antigen difunduje do gelu – v místě ekvimolární koncentrace Ag-Ab se vytvoří kruhový precipitát 6. Průměr a plocha kruhu je úměrná množství antigenu ve vzorku Radiální imunodifúze • Pomocí RID je možné stanovit koncentrace mnohých bílkovinových součástí séra • Metodika se v minulosti používala při měření hladin celkového IgG, IgA, IgM, složek komplementu anebo různých proteinů akutní fáze- vštšina těchto vyšetření je dnes automatizovaná (nefelometrie) • Stanovení C2 a C5 složek komplementu • Jednoduchá RID - koncentrační gradient jednoho z reaktantů (většinou Ag) - druhý reaktant (většinou Ab)- rovnoměrně rozptýlený v struktuře gelu - výsledkem jsou ostře ohraničené kruhy precipitátu - plocha prstence = úměrná koncentraci vyšetřovaného Ag - podle konc. standardu – kalibrační křivka • Dvojitá RID (podľa Ouchterlonyho) - sledujeme antigenní přbuznost antigenů - Prostředí – čistý gel – do jamek pipetujeme antigen i protilátku - gradient vytváří jak Ag tak Ab a dochází k protisměrné difuzi obou reaktantů (radiálně) - v zóně ekvivalence – precipitační linie, která ukazuje na pozitivitu reakce - hodnocení: kvalitativní Precipitace - v tekutém prostředí • Využívá se efekt, že při reakci Ag-Ab vzniká zákal - precipitát, jehož intenzita je při konstantním množství přidané protilátky úměrná koncentraci vyšetřovaného antigenu • Měření intenzity zákalu: nefelometrie, turbidimetrie – Tyndalův jev • Obě metodiky umožňují kvantitativní stanovení obsahu proteinů ve vzorku odečtením z kalibrační křivky Nefelometrie a turbidimetrie • Reakce založené na měření množství imunokomplexů vytvořených interakcí specifických protilátek s antigenem • Stanovení sérových bílkovin • Měření probíhá v tekutém prostředí v měřící kyvetě (pufr, látka urrychlující reakci, Ag, Ab) • Množství vytvořených komplexů je úměrné koncentraci Ag Precipitace v tekutém prostředí Nefelometrie - vhodná pro nižší koncentrace viditelné světlo detektor je ve směru kolmém na vstupující paprsek Měří množství světla rozptýleného při průchodu paprsku (množství světla odraženého od vznikajících komplexů) Turbidimetrie - Vhodná pro koncentrovanější roztoky viditelné světlo detektor je v ose paprsku Měří množství procházejícího světla (úbytek intenzity světla, které prošlo roztokem v kyvetě) nefelometrie je 5-10x citlivejší a nákladnější než turbidimetrie Dynamika precipitačních reakcí Imunoprecipitační křivka (Heidelberg-Kendallova) 1) Oblast nadbytku protilátky – měření přístrojem 2) Zóna ekvivalence 3) Oblast nadbytku antigenu – protilátka spotřebována, imunokomplexy se rozpadají a odezva na detektoru klesá → Hook efekt Závěr: Pro 2 rozdílné koncentrace antigenu lze získat jednu hodnotu absorbance → riziko falešně nízkých hodnot Přístroje mají různé postupy, jak Hook efekt rozpoznat nadbytek protilátky nadbytek antigenu Množství antigenu Různé množství antigenu - stejná hodnota absorbance Vzorek 1 - koncentrace stanovované látky leží v oblasti nadbytku protilátky Vzorek 2 – koncentrace stanovované látky leží v oblasti nadbytku antigenu (falešně nízká absorbance) Pro stanovení koncentrace analytu metodou imunoprecipitace v roztoku musí být v reakční směsi nadbytek protilátky! Při nefelometrickém i turbidimetrickém měření musí zůstat zachována podmínka nadbytku protilátky v reakční směsi Měření zákalu je relevantní pouze ve vzestupné části křivky – probíhá kinetickým proměřováním vzorku s intervalem 5 vteřin Po proběhlé reakci přístroj do reakční směsi přidá antigen: 1) Pokud absorbance opět stoupne (3) měření proběhlo v oblasti nadbytku protilátky (tvoří se nové imunokomplexy) a pro výpočet koncentrace analytu tedy může být použita naměřená hodnota absorbance původního ředění 2) Pokud po přídavku antigenu k nárůstu signálu nedojde (4) → protilátka byla spotřebována (příliš mnoho antigenu) → analýza musí být opakována znovu s vyšším ředěním vzorku Beckman Coulter IMMAGE 800 • Stanovení koncentrace: • I: - imunoglobuliny: IgG, IgA, IgM (g/l) - proteiny akutní fáze: CRP (mg/l) - (RF+ASLO) • II: - Podtřídy Ig - složky komplementu: C3, C4, C1q - proteiny akutní fáze: A1AT (alfa 1 antitrypsin), OROSO (orosomukoid), A2M (alfa 2 makroglobulin), CPL (ceruloplasmin), TRF (transferin), PREA (prealbumin) www.beckmancoulter.com/en/products/protein- chemistry/immage-800 Referenční meze pro dospělého • IgG – 7,5 - 15,5 g/l • IgG1 → IgG2 → IgG4 → IgG3 • IgA - 0,8 – 4,5 g/l • IgA1 → IgA2 • IgM – 0,5 – 3 g/l • IgE < 100 kU/l • IgD < 100 IU/ml • CRP - 0-8 mg/l Siemens BNII • Stanovení koncentrace: - imunoglobuliny: IgE (IU/ml), IgD, IgA1, IgA2, IgA pediatrické (IgAp, nízke koncentrace) - složky komplementu: C1 inhibitor www.healthcare.siemens.com/plasma-protein/systems/bn-ii-system Vyšetření cirkulujících imunokomplexů – CIK turbidimetrie • Imunokomplexy vznikají při normální imunitní odpovědi organismu na antigenní podnět. Např. při každodenní obraně organizmu vůči původcům infekčních chorob (jde tedy o jednu z fyziologicky probíhajících forem imunitní odpovědi) • Porušena rovnováha mezi tvorbou a eliminací imunokomplexů • Při onemocněních (např. chřipka) se tvoří imunokomplexy – bolest svalů a kloubů • Pouze přechodné obtíže (fyziologické) → odstranění ve slezině (makrofágy) • Autoimunitní onemocnění – tvorba imunokomplexů → ukládání do tkání → zánět • V určité fázi onemocnění je lze detekovat v krvi – CIK-PEG (precipitace imunokomplexů polyethylenglykolem) → zákal → měření turbidity (prošlého světla) CIK –PEG – pouze orientační vyšetření • Nevýhoda: • Detekují se jakékoli imunokomplexy – pozitivní u jakékoli akutní fáze infekce kde se tvoří Ab-Ag → přítomnost imunokomplexů nemusí pro pacienta nutně znamenat zdravotní problém • Ale zároveň: negativní výsledek neznamená, že je pacient zdravý → imunokomplexy se již mohly uložit do tkání a v krvi nejsou detekovatelné • Typicky pozitivní u imunokomplexových systémových autoimunit – RA, SLE • Malá výpovědní hodnota • Alternativou je stanovení vazby imunokomplexů na C1q (ELISA) – stanoví se pouze ty imunokomplexy, které mají schopnost aktivovat komplement Denní praxe na analyzátoru ➢Provozní denník ➢Údržba analyzátorov: - denní/týdenní/měsíční ➢Kalibrace: - 1x měsíčně / při změně šarže reagencií - kalibrační křivka ➢Kontroly IKK: - každý den, před zahájením měřaní pacientských vzorků - Podle metody – jedno-/více-úrovňové (nízká, vysoká kontrola) - referenčné meze ➢Kontroly EHK (SEKK- systém externí kontroly kvality): - podle časového plánu - z externí laboratře (není známá výsledná koncentrace) - výsledky se ve formě protokolu odošlou zpět organizátorovi - organizátor porovná výsledky měření jednotlivých laboratoří a zpětně informuje o úspešnosti Lewey-Jenningsův diagram – sledování kontrol v čase Westgardova pravidla – detekce chyb v analytické proceduře (rozhoduje o schválení či zamítnutí analytické série) Průchod vzorku laboratoří ➢Sérum = odběr srážlivé krve ➢Alikvotace vzorků ➢Vytvoření pracovního listu pro jednotlivé analyzátory = seznam vzorků ➢Analyzátor = vzorek + specifické antisérum + pufr (stabilizaca a urychlení reakce) ➢Analyzátor prepojený s LIS (laboratorní informační systém)= získá informace o požadovaném měření + výsledek automaticky odešle Interpretace výsledků • Výsledky jsou před vydáním vícnásobně kontrolované • Pozor: ➢ falešná pozitivita (malá specificita testu) ➢ falešná negativita (malá senzitivita testu) • Hladina imunoglobulínov IgG, IgA, IgM (g/l): ↑ - zánětlivé procesy infekčního původu - jedna třída = myelom; monoklonálna gamapatia - zvyšování s věkem ↓ - poruchy tvorby = imunodeficity - lymfomy, leukémie, myelomy, následkem léčby, nefropatie Interpretace výsledků • Hladina IgE (IU/ml): ↑ - alergické reakce -1. typ přecitlivělosti - parazitární infekce - autoimunity, imunodeficiencie • Vyšetření komplementového systému (sérová hladina C3 a C4 (g/l), C1-INH) ↑ - zánětlivá aktivita (proteiny akutní fáze) ↓ - vrozená / získaná porucha tvorby (jaterní selhání; zvýšená spotřeba- tvorba imunokomplexov; hereditární angioedém) Interpretace výsledků • Proteiny akutní fáze ↑ - akutní zánětlivá reakce = opsonizační a prozánětlivý efekt - regulační funkce; přenašeče iontů; hemokoagulace CRP (mg/l) ↑ - bakteriální infekce - infarkt myokardu, pooperační období - revmatické choroby Komplement • produkované jaterními buňkami, makrofágy, ... 9 základných zložiek: C1-C9 Regulátory - pozitívní: properdin (faktor P) - negatívní (inhibitory): C1 INH, CR1, MCP, DAF, faktor H, faktor I, CD59, C4bp Aktivace komplementu Zdroj: Aleshin et al. JBC 287 p10210. membranolytický komplex (MAC) klasická cesta patogen + Ig / CRP C1q,r,s lektinová cesta patogen + MBL MASP 1, 2 alternatívní cesta patogen + C3b C3 konvertáza = C2a+C4b / C3b+Bb C3 C3b C5 C5b C5b C6, C7, C8 poly C9 C2, C4 C2, C4 C5 konvertáza = C2a+C4b+C3b / C3b+Bb+C3b Funkcie komplementu • Lýza buněk, mikroorganizmů (MAC) • Opsonizace – označení cizích buněk a částic, podpora fagocytózy (C3b) • Chemotaxe – přivolání dalších složek imunitního systému (C3a,C5a) • Propagace imunitní reakce – prozánětlivá aktivita (C3a,C5a) • Immune clearance – odstraňování imunokomplexů z cirkulace (C3b, C4b) Deficity komplementového systému • C1-C4 – deficit způsobuje častější výskyt pneumonií, pyogénnych infekcí, systémových imunokomplexových chorob (SLE-like) • C3-C9 – náchylnost k pyogenním infekcím, u deficitu C9 jsou typické opakované meningokové meningitidy • C1 INH – Hereditární angioedém Úkol č. 2 – analyzátor BNII Protokol • Hlavička • Jméno, příjmení, UČO • Datum • Název cvičení • Obsah protokolu (rozsah 1-2 strany, s obrázky/grafy max 3 strany) • Teorie – princip stanovení, využití v praxi • Pomůcky (pipety, zkumavky, reagencie…) • Vlastní provedení testu • Výsledky (fotografie, grafy), výpočty • Interpretace výsledků, porovnání s normálním rozmezím/zdravou kontrolou