Pravděpodobnost přenosu nákazy je ve zdravotnickém zařízení z mnoha důvodů mnohem vyšší než jinde v populaci. Specifika zdravotní péče navíc vedou k tomu, že i přes důsledné dodržování hygienických a protiepidemických opatření prakticky nelze dosáhnout nulového rizika. Můžeme jej však minimalizovat, což je také cílem těchto snah.
Mezi aktuální rizikové faktory pro přenos infekcí ve zdravotnictví patří zejména:
- očekávané prodlužování délky života se všemi důsledky pro vyšší vnímavost pacientů k infekcím
- antimikrobiální rezistence
- nové diagnostické či terapeutické technologie s komplikovanými a rizikovými postupy dekontaminace (endoskopy,...)
- odmítání očkování
- společenské změny a změny ve spektru pacientů
Velmi účinně můžeme preventivně zasahovat u cest přenosu, které vyžadují převážně technická a organizační opatření. Jedná se o tzv. nespecifické prostředky přenosu infekcí (nespecifické proto, že mohou vést k přenosu nákazy i mimo zdravotnická zařízení). Patří mezi ně voda, strava, prádlo, odpady, ovzduší a povrchy. Tyto prostředky přenosu bývají zdravotníky často podceňovány a přitom to bývají právě ony, které mohou vést k závažným epidemiím a k poškození většího počtu pacientů. Znalost jejich hygienického zajištění a rizik s nimi spjatých patří mezi základní kameny kvalitní péče o pacienta. Označují se také jako "základní hygienické požadavky" na provoz zdravotnických zařízení..