Etické aspekty laboratorní hematologické diagnostiky Kateřina Staňo Kozubík https://helvetiadiagnostics.com/services/pathology/hematology/ Kateřina Staňo Kozubík CEITEC MU – senior researcher v Centru molekulární medicíny Masarykova univerzita - člen Etické komise pro výzkum Fakultní nemocnice Brno – člen skupiny Dědičných hematoonkologických nemocí (sekce nádorové genomiky) Program prezentace • Základní etické principy ve zdravotnictví i výzkumu • Dědičné hematologické nemoci a jejich diagnostika • Interpretace variant lidského genomu Základní etické principy Autonomie: každý zodpovídá za své zdraví a za své rozhodování na základě plné informovanosti Beneficence: lékař koná pouze to, co je pro pacienta prospěšné Nonmaleficence: nesmíme pacienta poškodit nebo dovolit, aby k poškození došlo Spravedlnost: vyváženost toho, co jedinec potřebuje a co je společnost schopna poskytnout Základní diagnostické testy: Krevní obraz: erytrocyty, leukocyty, trombocyty, hemoglobin, hematokrit, objem ERY, diferenciál ERY a další ukazatele ERY Protrombinový čas Parciální tromboplastinový čas Specializovaná vyšetření: Biopsie a aspiráty kostní dřeně Diagnostika v hematologii Diagnostika v hematologii HODNOCENÍ MOLEKULÁRNÍ NEBO FYZIOLOGICKÉ FUNKCE: 1) Genetické vyšetření 2) Charakteristika fenotypu krevních buněk - imunofenotypování: imunohistochemie a průtoková cytometrie - průtoková cytometrie pro testování dědičné sférocytózy paroxysmální noční hemoglobinurie - Fluorescenční in situ hybridizace 3) Funkční testování - visceoelastické testování: tromboelastografie a rotační tromboelastometrie - funkční testy trombocytů: analýza funkce Plt a Plt agregometrie - testování anti-fosfolipidových protilátek Vzácné nemoci: Diagnostika nebo výzkum? Evropa: < 1/2000 lidí - vzácné jen v určité oblasti (např. srpkovitá anémie), jinde časté - etnicky specifické - závažné, často chronické a progredující - příznaky od narození nebo od dětství / 50 % až v dospělosti https://www.nature.com/articles/nrdp201810/figures/2https://www.researchgate.net/figure/Incidence-of-cystic-fibrosis-in-Europe_fig3_339768770 https://ojrd.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13023-018-0889-0/figures/1 Dědičná hematologická onemocnění • Trombofilie: faktor V Leiden a protrombinová mutace • Hemofilie: A, B • Deficience srážecích faktorů • Poruchy trombocytů • Talasémie • von Willebrandova choroba • Srpkovitá anemie • Nádorová onemocnění (myeloproliferace, syndromy…) Lidský genom – referenční sekvence https://www.genome.gov/about-genomics/educational-resources/fact-sheets/human-genomic-variation Lidský genom Velikost [Gbp] Délka [cm] Váha [pg] Mužský 6.27 205.00 6.41 Ženský 6.41 208.23 6.51 Genom • každých dvou žen nebo mužů je identický z 99.9 % • muže a ženy je identický z 98.5 % • člověka a šimpanze je identický z 98.5 % https://www.hgsc.bcm.edu/human/medical-and-population-genomics https://stock.adobe.com/cz/images/human-chromosomes-male-and-female-karyotype-3d-illustration/168785541 Etické aspekty výzkumu Dobrovolná účast Informovaný souhlas Anonymita Důvěrnost Sdělení výsledků Možnost poškození 2 Zachování vědecké integrity 1 Ochrana bezpečnosti účastníků 3 Dodržování lidských práv a důstojnosti 4 Zajištění společenské odpověd- nosti 5 Budování důvěry ve výzkum a instituce 6 Dodržování právních a regulačních předpisů Proč je etika výzkumu důležitá? Při výzkumu nejsou jasná doporučení, zda a v jakém rozsahu reportovat výsledky výzkumu účastníkům studie! Genetické testování Molekulárně biologické metody: masivní paralelní sekvenování a) Somatické genetické informace b) Zárodečné genetické informace Někdy ale může i vyšetření somatické tkáně ukázat na zárodečné varianty! https://www.solutionfocusedsa.com/portfolio/online-workshops/ https://rm.coe.int/1680457ffc Genetika Jde o celou rodinu, nejen o konkrétního jedince.  Výsledek má dopad na celou rodinu!!! https://eadn-wc05-3163504.nxedge.io/cdn/wp-content/uploads/precison-medicine-home.jpg Kazuistika 1: Marron a Joffe, Blood 2017 Jan Novák, 55 let – zdravý účastník klinické studie – výsledek analýzy exomu obdrží každý účastník spolu se svým ošetřujícím lékařem Kazuistika 1: Marron a Joffe, Blood 2017 Jan Novák, 55 let – zdravý účastník klinické studie – výsledek analýzy exomu obdrží každý účastník spolu se svým ošetřujícím lékařem Výsledek výzkumu: patogenní varianta genu JAK2: V617F v 48 % pravděpodobně somatického původu Je to premaligní stav? Zúčastnil by se studie, kdyby věděl, co mu to může přinést? Kazuistika 2: Marron a Joffe, Blood 2017 Eva Schmidt, 35 let – z komunity Ashkenazi Židů - má 2 zdravé děti - aktuálně progresivní bledost a únava - negativní rodinná anamnéza Kazuistika 2: Marron a Joffe, Blood 2017 Eva Schmidt, 35 let – z komunity Ashkenazi Židů - má 2 zdravé děti - aktuálně progresivní bledost a únava - negativní rodinná anamnéza Výsledek výzkumu: patogenní varianta genu BRCA1: 185delAG ve 49 % typická pro Ashkenazi populaci  velmi pravděpodobně zárodečného původu Riziko zhoubného nádoru pro její děti? Podstoupila by genet. vyš., kdyby věděla, že se dozví takovou informaci? Kazuistika 3: Ruby, 4 roky – stabilní klinické potíže - má vzácné onemocnění s neznámou (pravděpodobně genetickou) příčinou - rodiče souhlasí s genet. vyš. pro výzkum příčiny vzácných nemocí Kazuistika 3: Ruby, 4 roky – stabilní klinické potíže - má vzácné onemocnění s neznámou (pravděpodobně genetickou) příčinou - rodiče souhlasí s genet. vyš. pro výzkum příčiny vzácných nemocí Výsledek nenalezl genetickou příčinu nemoci, ale identifikoval zárodečnou patogenní variantu genu MLH1 asociovanou s rizikem Lynchova SY u ní i u matky. Co bude s nemocným dítětem, pokud matka onemocní nádorem? Informovaný souhlas s genetickým vyšetřením  souhlas, který pacient/klient dává lékaři/výzkumníkovi k provedení testu, postupu, léčby, služby nebo účasti na výzkumu poté, co lékař/ výzkumník plně vysvětlil účel proces komunikace mezi klientem a jeho lékařem/výzkumníkem Pacienti/účastníci výzkumu mají právo autonomně rozhodovat o svém těle (princip autonomie). Principy informovaného souhlasu 1. Pacient/klient musí být způsobilý (nebo schopný) učinit rozhodnutí. 2. Poskytovatel zdravotních služeb/poskytovatel výzkumu musí sdělit informace o dané léčbě, testu nebo postupu, včetně očekávaných přínosů a rizik a pravděpodobnosti, že přínosy a rizika nastanou. 3. Pacient/klient musí příslušným informacím porozumět. 4. Pacient/klient musí udělit souhlas dobrovolně, bez nátlaku nebo donucení. Potřeba, aby pacienti/klienti dostatečně porozuměli informacím. https://scashwin.medium.com/principles-e798c26c15c2 Informovaný souhlas v genomice Co znamená "dostatečné informace"? Genomové sekvenování: všechny možné výsledky jsou příliš početné na to, aby se daly vysvětlit  mnoho rizik a přínosů zůstává neznámých Rizika spojená s MPS: etická sociální aspekty psychologická rodinná právní ELSI: ethical, legal and social implications of clinical genetics ACMG (American College of Medical Genetics and Genomics): Klinická užitečnost = zdravotní i psychologické přínosy pro pacienta a rodinu + hodnoty, které může diagnóza přinést jednotlivci, rodině a společnosti Neklinické dopady: větší klid a schopnost zvládat situaci lepší sebepoznání schopnost využít informace získané z testování k plánování možnost diskriminace Národní i mezinárodní iniciativy sdílení znalostí o genetických variantách a klinickém obrazu mezinárodní databáze genomů a příslušných informací o zdravotním stavu Diagnostika/výzkum V ČR doporučení SLG JEP: před genetickým vyšetřením konzultace s klinickým genetikem report výsledků vyšetření klinickým genetikem ACMG doporučení pro rozsah sdělení výsledků genet. vyš.: výsledek a) k indikaci vyšetření b) „actionable results“ (náhodné, nečekané nálezy) c) revize výsledků v čase https://www.openpr.com/news/2721753/predictive-and-presymptomatic-testing-market-2022-2028 Diagnostika/výzkum ČR nemá speciální legislativu regulující problematiku genomu ani legislativu definující etické komise a upravující jejich pravomoci Aktuální doporučení cíleného genetického vyšetření: „virtuální panely genů“ pro předpokládanou diagnózu x neexistuje jednotný informovaný souhlas (IS) pro všechny nemocnice v rámci stejného vyšetření x různé biobanky mají různé IS pro výzkumné využití vzorků x variabilní rozsah výsledků v rámci jednotlivých laboratoří x variabilní interpretace významu nalezených variant Význam variant v genomu Proč je i dnes interpretace variant obtížná? - Nomenklatura dědičných nemocí ztěžuje hledání důkazů  74 % variant v publikacích není uvedeno dle normalizované nomenklatury - Data jsou skryta v textu a přílohách, které nejsou součástí hlavního sdělení: < 6 % variant je obsaženo v názvu nebo abstraktu Laboratoře se neshodly na klasifikaci neshod bylo klinicky významných všech případů https://www.genomenon.com/mastermind-lp-gads-plg-acmg/?gad_source=1&gclid=EAIaIQobChMIta2tqp2DhgMVf2lBAh2J0wqGEAAYASAAEgLMOvD_BwE Klasifikace genomových variant - ACMG 5 tříd podle možné patogenity: Třída 1: benigní Třída 2: pravděpodobně benigní Třída 3: varianta nejasného významu (VUS) Třída 4: pravděpodobně patogenní Třída 5: patogenní většina variant je klasifikovaná jako třída 3, tj. VUS Obecné předpoklady při klasifikaci variant: 1) Patogenní varianty se vyskytují velmi sporadicky, tj. < 1 % populace. 2) Varianty s vyšší frekvencí v populaci jsou polymorfismy, tj. neškodné. Fakt: cca 30 % NFE populace má genetickou variantu pro osteoartrózu. Fakt: většina rodin s podezřením na dědičné onemocnění má VUS segregující s fenotypem v genu asociovaném s onemocněním. Fakt: dnes jsme schopni odhalit příčinu poruch krvetvorby do nedávna mimo zájem klasické medicíny (SY, nádorové SY… manifestující se nejen jako mírná trombocytopenie a neutropenie) Aktuální poznání významu variant Čím více genomických dat budeme shromažďovat, tím pravděpodobněji budeme možná schopni časem reinterpretovat Rubyinu genomickou informaci. Dnes benigní varianta se může ukázat jako patogenní… Kdo by měl reinterpretovat výsledky? Laboratoř? Klinický genetik? Kdo by měl v případě nových poznatků kontaktovat vyšetřené? Kdy provést genetické testování? Jedenkrát za život osekvenovat celý genom každého člověka: prenatálně nebo po narození? Kdo má být o výsledku tohoto vyšetření informovaný? „Právo nevědět“ Hypotéza: kaskádový screening příbuzných v riziku je: a) nákladově efektivnější než celopopulační screening b) umožňuje včasné odhalení a zásah, který zabrání následným zdravotním nákladům • “právo vědět” a “právo nevědět” informace relevantní pro mé zdraví • Paradox: měl bych vědět, co odmítám vědět… - obě ovlivní autonomii a mohou poškodit rodinné příslušníky, nejen pacienta samotného - mohou být omezena v případech, kdy je to nezbytné pro ochranu práv a svobod jiných osob 67% z 2646 ženských příbuzných prvního stupně pacientů se známou patogenní variantou genu BRCA1/2 si zvolilo nebýt testován [Fisher C, Clin Genet 2012] Význam genetické informace Genetická informace je nejednoznačná – viz příklad kazuistika 1. V genomice se hranice mezi výzkumem a klinickou praxí stále více stírá. Z čeho je třeba vycházet při rozhodování, co v dané situaci dělat? - Jaký soubor pravidel nebo řídících struktur respektovat? - Je třeba posoudit etiku výzkumu EK nebo se řídit správnou klinickou praxí?  Optimálně každý záměr, kdy je prováděno genetické sekvenování velkého rozsahu (exom, genom) nechat jako výzkumný záměr posoudit EK https://www.uib.no/en/med/81597/research- ethics-committee-faculty-medicine Kompetence výzkumníků a lékařů Výzkumníci respektují autonomii účastníků, i když s výzkumem nesouhlasí nebo nechtějí být o výsledku informováni. VS Lékaři mají povinnosti vůči svým pacientům – musí vědět dostatek informací k tomu, aby mohli konat v pacientově nejlepším zájmu a neuškodili mu. Povinnost informovat příbuzné o genetickém riziku Kdo má informovat příbuzné o tom, že jsou v genetickém riziku? Lékař? Výzkumník? Povinnost zachovat mlčenlivost o svém pacientovi? Kazuistika 4: Elis Jones, 35 let 2019 podala stížnost k soudu na nečinnost zdravotnického zařízení a porušení jejího práva být informována o tom, že je v genetickém riziku: U otce byla stanovena dg v roce 2009 při hospitalizaci poté, co zabil svoji ženu. Elis 3 roky na to otěhotní, lékaři žádají otce o dovolení porušit mlčenlivost – odmítá s argumentem, že by dcera mohla ukončit gr. Za další 2 roky je u Elis diagnostikována stejná nemoc jako u jejího otce. Povinnost informovat příbuzné o genetickém riziku Kdo má informovat příbuzné o tom, že jsou v genetickém riziku? Lékař? Výzkumník? Povinnost zachovat mlčenlivost o svém pacientovi? - V krajním případě může lékař mlčenlivost porušit – měl by o tom informovat pacienta. Realita: lékaři přesouvají odpovědnost o povinnosti informovat na pacienty. Dilema: mlčenlivost VS právo vědět Co když pacient nikoho z rodiny nebude informovat? Mlčenlivost lékaře není absolutní v žádné klinické situaci: pokud lze prokázat, že zabrání významné újmě u jiné osoby a že v souhrnu je tato újma větší než újma pacienta způsobená porušením jeho důvěrnosti. Lze zachovat mlčenlivost např. sdělením rodinným příslušníkům: "Máme důvod se domnívat, že jste vystaveni zvýšenému riziku dědičného onemocnění„. x ne vždy má lékař kontakt na příbuzné v riziku (medicína 21. století není dobře nastavena na tento konkrétní typ vyhledávání kontaktů) Následky znalosti genetické informace Precizní medicína: Aplikace účinných léků (např. onkologie) Optimální dávkování léků: pomalý středně rychlý rychlý metabolismus Genová terapie: spinální svalová atrofie dědičná slepota nemoci krve (hemofilie) Downův syndrom – klonální hematopoéza Riziko vzniku ALL vyšší 20x Riziko vzniku AML vyšší 150x Malte von Bonin et al.: Leukemia 35 (2021);Clonal hematopoiesis and its emerging effects on cellular therapies Vývoj prenatální léčby Downova syndromu Cíl: snížení oxidačního stresu a zánětu – podpora tvorby nových nervových buněk plodu a tím zlepšení růstu mozku za účelem zlepšit mozkové funkce, učení a paměť po narození Diskriminace na základě fenotypu po zlepšení kognitivních funkcí? Aktuální otázky bioetiky: Rodiny se vzácným onemocněním se dozví svoji genetickou diagnózu Budeme upravovat genom embryí? (Designer babies) Diskriminace na základě genetické informace https://news.harvard.edu/gazette/story/2014/12/new-parents-weigh-in-on-genomic-testing/ Biobanking a bezpečné uložení dat Sběr a skladování biologického materiálu: - Souhlas obou dárců gamet s použitím embrya ke specifickým účelům (rekonsentování) Důvěryhodnost: dozorčí rady a kontrolní etické komise Kolektivita: zapojení veřejnosti, dialog o společenských zájmech a hodnotách Adaptivita: informovaný souhlas Rizika podstoupení genetického vyšetření nesprávné určení vztahu (non-paternita) odhalení genetického statusu prostřednictvím vztahu s jinými členy rodiny neočekávané nálezy související s daným onemocněním varianty nejasného významu (VUS) genetická diskriminace (životní pojištění) Nemáme komplexní znalosti absolutního významu konkrétních variant Informovaný souhlas – náhodné nálezy zjištění mimo primární nebo původní účel, pro který byl test proveden klienti/pacienti musí být informováni o možnosti získat sekundární nálezy. Doporučení ACMG pro hlášení sekundárních nálezů - v2.0; 2016hlášení v prenatálním období? [Amor DJ, Prenat Diagn 2020]. Výsledky genetických testů jsou hlášeny na základě aktuálních poznatků Aktualizace a revize anotace a klasifikace variant - iVar [Castellano S, Genes 2020]. „Take home message“ Genetika zahrnuje celou rodinu IS je komunikační proces Genomika je kombinace diagnostiky a výzkumu Pacienti mají právo nevědět Svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého https://edoc.coe.int/en/health-care/5480-genetic-tests-for-health-purposes.html