Vývoj spotřeby masa a vajec Prof. Ing. Květoslava Šustová, Ph.D. AMBIS, vysoká škola a.s. Plné nákupáky klamaly, propad útrat Čechů byl loni čtyřnásobný oproti covidu Propad tržeb • zveřejněná čísla statistiků za celý loňský rok - tržby maloobchodu se totiž – v inflačním očištění – propadly o více než čtyři procenta. • Že to není mnoho? Pak vězme, že je to nejhlubší propad minimálně v tomto miléniu, tedy od roku 2000. Dokonce ani během globální finanční krize roku 2009 se tržby tolik nepropadly. Tehdy jen zhruba ve čtvrtinovém rozsahu. A v prvním covidovém roce 2020 jakbysmet; před čtyřmi lety rovněž tržby spadly, ale jen opět zhruba ve čtvrtinovém rozsahu oproti loňsku. • Ve druhém covidovém roce 2021 už ovšem výrazně rostly. Během covidu, jak máme v živé paměti, přitom uzavírky a omezení kamenného maloobchodu výrazně omezovaly možnosti lidí utrácet, což jen zčásti mohly kompenzovat tehdy tak bující obchody internetové. Změnily se nákupní zvyklosti • Plná nákupní centra nebo narvané restaurace jsou jen klamem. Lidé v nich možná jsou, stejně jako auta na parkovištích před nimi, ale nyní od statistiků víme, že útraty zákazníků nebyly valné. • To skutečně podstatné totiž není, zda se člověk na nákup vydává, ale co a kolik toho kupuje. • Loni v prosinci již dvacátý měsíc v řadě škrtili své výdaje za potraviny; dvacátý měsíc v řadě jich kupovali meziročně méně. • Nákupní košík není tak plný jako dříve. V restauraci si lidé třeba odpustí polévku nebo dezert, msto tří piv si dají dvě atd. Nejhorší v miléniu • Loňský propad tržeb, navíc nastal po propadu roku předešlého, v roce 2022 se maloobchod – navzdory odeznění covidu – propadl o bezmála čtyři procenta, takže loňský pokles nastal z poměrně již nízké základny, je tedy ještě závažnější. • Současná vlna inflace byla z hlediska spotřeby domácností daleko ničivější než covid. Za covidu totiž kamenné obchody či gastronomické provozy byly z nemalé části zavřené, zatímco v uplynulých dvou letech nikoli. • Mimořádně vysoká celoroční průměrná inflace, jež loni druhý rok v řadě dosáhla dvouciferné hodnoty, si tedy vybrala velkou daň. Češi v uplynulých dvou letech čelili největšímu propadu reálných mezd od roku 1993, což právě fatálně podvázalo jejich spotřebitelskou poptávku a celý maloobchod. Pokles české ekonomiky v loňském roce • Česká ekonomika loni klesla, a to reálně o 0,4 procenta. • To představuje teprve šestý rok historie novodobé České republiky od roku 1993, kdy její hospodářství vykázalo pokles. Předtím se tak stalo v letech 1997 a 1998, v důsledku tehdejších finančních otřesů, dále pak v letech 2009 a 2012, vlivem nejprve zmíněné světové finanční krize a následně evropské dluhové krize, respektive reakcí Česka a jeho vlád na ně. • Naposledy se pak česká ekonomika propadla v roce 2020, a to kvůli covidu a souvisejícím restrikcím a omezením mezinárodního obchodu. Slibnější vyhlídky • Letos by se měl vývoj maloobchodních tržeb vrátit celkem přesvědčivě do kladného pásma – předpokládá se, že si tržby polepší o 3,5 %. • Otázkou je, zda se trh vymaní se z tzv. spotřebitelské recese. • Maloobchodním tržbám pomáhá zejména růst reálných mezd – ty dva roky znatelně klesaly. • Podstatnou část ze vzestupu reálných výdělků ovšem zase vezmou dopady konsolidačního balíčku v podobě vyšších daní a odvodů. • Tuzemská ekonomika by měla sice růst, ale poměrně slabě, o 0,6 %. Rizika – zejména geopolitická • Rizikem je vývoj v sousedním Německu, které může v krajním případě pod nulu stáhnout celou českou ekonomiku. • Mezinárodní fondy nyní sází na pád německé ekonomiky a jejích největších firem typu Volkswagenu nebo Deutsche Bank. Německo dle nich páchá ekonomickou sebevraždu. Podle těchto fondů vedla populistická opatření německých vlád k odpojování jaderných a uhelných elektráren, takže nyní z velké části zůstávají jen plynové zdroje v tom případě, kdy panuje nepřízeň počasí taková, že obnovitelné zdroje nevyrábí elektřiny dostatek. Riziko provázanosti s německou ekonomikou • Plyn v důsledku války na Ukrajině musí Německo dovážet ze světa dráže, než když jej dodávalo potrubím Rusko. • Neutěšená energetická situace osudově podvazuje konkurenceschopnost největších německých firem. • Pokud situace v Německu nastane, doplatí na to také ČR. • A samozřejmě i český spotřebitel. Jeho náladu utrácet už sice nebude kazit inflace, ale konsolidační balíček a německá ekonomická situacce. Růst cen potravin Nárůst cen potravin Maso Světový trh s vepřovým masem • Světový obchod s masem zůstal v roce 2021 z pohledu vývozu i dovozu náročný, protože pandemie COVID–19 nadále vytvářela problémy nejen s dodavatelskými řetězci, ale i s dopravou. • V roce 2021 se podle předběžných údajů USDA-FAS z dubna 2022 meziročně zvýšila celková produkce masa ve světě o 5,4 %, tj. o 13,6 mil. t. po klesajícím trendu nastartovaném v roce 2019. • Hlavním důvodem nárůstu globální produkce bylo její zvýšení především v odvětví vepřového masa, kde v porovnání s ostatními druhy mas produkce meziročně vzrostla o 12,4 %, tj. o téměř 13 mil. t. • Tento nárůst byl důsledkem zotavení po výskytu onemocnění afrického moru prasat v chovech největšího světového producenta – Číny a zvýšení produkce v EU. Produkce vepřového masa v EU v roce 2022 • V EU-27 bylo vloni vyprodukováno 22,1 mil. t vepřového masa v ekvivalentu váhy JUT. Oproti roku 2021 došlo ke snížení o 5,6 %. S produkcí necelých 5,1 mil. t se na první příčce umístilo Španělsko, které sesadilo z trůnu Německo. Ani Španělsku se nevyhnul pokles v produkci (-2,2 %), oproti Německu (-9,8 %) však propad nebyl tak výrazný. V první pětce hlavních hráčů se dále umístily Francie, Polsko a Nizozemsko. S produkcí vyšší jak 1 mil. t vepřového ročně patří mezi přední země také Dánsko, Itálie a Belgie. ČR je na 15. místě za Švédskem. • V meziročním srovnání zaznamenaly největší propad (>10 %) Slovensko a Rumunsko. Mezi 9-10 % poklesu došlo v Německu, Belgii a Polsku. Vyrovnanou meziroční produkci vykázalo Irsko a Švédsko. Světová spotřeba masa • Největší podíl z celkové spotřeby masa zaujímalo až do roku 2019 vepřové maso. • V roce 2020 se na první příčku vyhouplo maso drůbeží. • Zatímco v roce 2012 připadlo z celkového objemu spotřeby masa na vepřové 43,2 %, do roku 2020 tento podíl klesl na 38,3 % a v roce 2021 se opět zvýšil na 40,9 % Světová spotřeba vepřového masa • v roce 2021 se zvýšila. V porovnání s rokem 2020 byla vyšší o 10,7 % (tj. o 10,2 mil. t) a dosáhla úrovně 105,2 mil. t. • Příčinou byl nárůst spotřeby hlavního světového konzumenta Číny, meziročně o 21,4 %, tj. o 8,9 mil. t. Tato nejlidnatější země má roční spotřebu 50,4 mil. tun a téměř 48% podíl z celkové globální spotřeby vepřového masa. Důvodem vyšší spotřeby byla dostatečná nabídka čínské produkce a klesající ceny vepřového masa. Velkoobchodní ceny vepřového masa v Číně klesly téměř o 54 % na 3,12 USD/kg, zhruba na úroveň, která byla před začátkem pandemie AMP. Světová spotřeba vepřového masa • Spotřeba 2020 se zvýšila také v EU o 3,2 % (o 0,58 mil. t), • v Rusku o 1,7 % (o 0,060 mil. t), • v Brazílii o 2,8 % (o 0,08 mil. t), • ve Vietnamu o 7,3 % (o 0,20 mil. t), • v Mexiku o 8,2 % (o 0,17 mil. t), • na Filipínách o 17 % (o 0,22 mil. t) • a v Hongkongu o 6,6 % (o 0, 03 mil. t). Světová spotřeba vepřového masa • V dalších významných producentských zemích došlo v roce 2021 k omezení spotřeby vepřového masa. • Například ve Spojených státech se spotřeba snížila o 2,3 % (-0,24 mil. t). • Mírně poklesla spotřeba vepřového masa také v Japonsku, v Jižní Koreji a v Kanadě. Export vepřového masa • Export vepřového masa EU byl v roce 2021 ovlivněn mírnější poptávkou na globálním trhu a výskytem afrického moru prasat v Německu a v Polsku. Africký mor prasat (AMP) • nebezpečné, nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat. Na člověka se nepřenáší. Původcem nákazy je DNA virus, který se šíří ve vnímavých prasečích populacích a u nakažených zvířat vyvolává širokou škálu klinických příznaků. • Onemocnění se může rychle šířit nejen přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, ale i prostřednictvím produktů získaných z nakažených zvířat nebo kontaminovanými předměty a krmivem. Při výskytu AMP v populaci prasat divokých dochází k přenosu a šíření viru AMP jednak přímým kontaktem mezi prasaty, ale také kontaktem s kadávery prasat divokých, která uhynula následkem infekce AMP. Infikované kadávery se pak stávají hlavním rezervoárem viru AMP v prostředí. • Největším rizikem šíření AMP na velké vzdálenosti je pak přenos prostřednictvím tepelně nedostatečně opracovaných produktů z vepřového masa. Africký mor prasat (AMP) • AMP je charakteristický vysokou, téměř 100 % letalitou a je tak velkou hrozbou nejen pro prasata divoká, ale zejména pro chovy domácích prasat. • Léčba AMP neexistuje. • Do Evropské unie byl AMP zavlečen v roce 2014, kdy byl diagnostikován v pobaltských zemích (Estonsku, Lotyšsku a Litvě) a došlo k jeho rozšíření i do Polska. • Proto byl v České republice v srpnu 2014 zaveden monitoring, v jehož rámci jsou všechna nalezená uhynulá prasata divoká, včetně prasat sražených dopravním prostředkem, vyšetřována jak na klasický mor prasat, tak i na africký mor prasat. • V České republice se africký mor prasat (AMP) až do roku 2016 nikdy nevyskytoval. • Dne 26. 6. 2017 byl zjištěn Státním veterinárním ústavem (SVÚ) Olomouc historicky první případ pozitivního nálezu AMP v ČR u uhynulého divokého prasete ve Zlínském kraji. Klasický mor prasat (KMP) • nebezpečná nákaza, která postihuje prase domácí a černou zvěř. • Původcem je RNK virus, který se šíří nemocnými prasaty, výměšky nemocných prasat a masem Virus přenášejí i drobní hlodavci, ptáci a ektoparazité Vakcinace je v ČR od roku 1992 zakázána. • KMP se na území ČR nevyskytuje od roku 1999, kdy byl zjištěn poslední případ výskytu viru u černé zvěře. • Poslední ohnisko u domácích prasat bylo v roce 1997 na okrese Kroměříž. Poslední sérologický nález u divokých prasat byl v srpnu 2010 v okresu Jindřichův Hradec. Vývoz vepřového masa • Největším vývozcem v rámci zemí EU 27 bylo již třetím rokem po sobě Španělsko, které meziročně navýšilo prodej na globální trh až o 5 %. • Hlavní prodeje ze Španělska směřovaly na trhy Číny, ale také Filipín, Jižní Koreje a Japonska. • Německo jako druhý největší exportér meziročně prodeje do třetích zemí omezilo. Hlavním důvodem byl pokračující výskyt AMP, který vedl k omezení prodeje klíčovým partnerům (Čína, Jižní Korea a Japonsko). • Ostatní členské státy EU, zejména Španělsko, Nizozemsko a Dánsko, dokázaly vyplnit mezeru dodávek do třetích zemí, která touto restrikcí německých vývozců nastala. Celková spotřeba vepřového masa v EU • V roce 2021 ve srovnání s předchozím rokem mírně zvýšila o 107 tis. tun (tj. o 0,6 %) a dosáhla 18,6 mil. t. • Roční spotřeba vepřového masa na obyvatele v EU podle odhadu mírně vzrostla o 0,6 % (o 0,2 kg) na 32,4 kg a na celkové spotřebě masa se podílela 49,1 %. • Vzhledem k omezení provozu gastronomických zařízení, ke kterému došlo v mnoha zemích na základě vládních protiepidemických opatření, se spotřebitelská poptávka orientovala na maloobchod, což se projevilo i ve zvýšeném prodeji levnějších druhů masa. • Míra soběstačnosti v EU se podle údajů Evropské komise meziročně zvýšila vlivem nárůstu produkce o 1 p. b. na 127 %. Trh s hovězím masem • V roce 2022 i přes pokračující pandemii covid-19 začal trh oživovat, avšak vlivem vypuknutí ukrajinsko – ruského válečného konfliktu došlo k posílení energetické krize a dalšímu nárůstu cen zemědělských vstupů. • Přes vysoké ceny jatečných zvířat, se tyto negativní faktory promítly do zhoršené ekonomiky výroby hovězího masa. Světová produkce hovězího a telecího masa Největší spotřeba hovězího masa Produkce hovězího masa v EU v roce 2022 • Jedničkou v produkci zůstává Francie, přestože se i zde produkce hovězího masa pozvolna snižuje. • V roce 2022 se produkce hovězího meziročně dále snížila o 4,4 %. • Dvojka v EU, Německo, postupně produkci masa rovněž snižuje, kromě vepřového se produkce hovězího redukuje docela výrazně. • V roce 2022 meziročně klesla nad průměr EU, a to o 8,4 % a dostala se pod hranici 1 mil. t. Produkce hovězího masa v EU v roce 2022 • Pozvolný úbytek v produkci lze pozorovat i v Itálii. • Naopak Španělsko významně posiluje svoji úlohu v produkci masa. Poté, co se před několika lety stalo jedničkou ve vepřovém mase, soustavně zvyšuje produkci i hovězího, která vloni přesáhla 730 tis. t a meziročně stoupla o necelá 2 %. • Ze sledovaných zemí zaznamenalo vyšší nárůst jedině Irsko (+4,5 %). Produkce hovězího masa v EU Stavy skotu v EU-27 • Celkové stavy skotu se od roku 2017 meziročně snižují. Tento klesající trend pokračoval i v roce 2021, kdy bylo celkem v EU-27 chováno 75,7 mil. ks skotu. • Meziročně došlo k poklesu o 1,1 % (-843 tis. ks) a to zejména díky redukci stád především u chovatelsky významných zemích jako je Francie, Německo, Španělsko či Itálie. 72,0 % celkové populace EU-27 tvoří 6 největších chovatelů, viz tabulka níže. Stavy krav meziročně také klesly a to o 1,8 % (-564 tis ks) na 30,7 mil. ks. • Počet dojných krav meziročně klesl o 15,0 % (-317 ti. ks) na 20,2 mil. ks, i přes zachování objemu produkce mléka a mléčných výrobků. Stavy skotu v EU-27 • V roce 2021 došlo také na rozdíl od roku 2020 k poklesu počtu populace krav BTPM, a to o 2,3 % (-245 tis. ks) na 10,5 mil. ks. • Francie a Španělsko, které společně chovají 57,0 % z celkové populace krav BTPM v EU-27 také meziročně snížily svoje stavy, celkem o 99 tis. ks. • Ve většině původních členských států EU-27 počty krav BTPM klesají, naopak v nových členských státech rostou. Stavy skotu v EU-27 • V roce 2021 krávy tvořily 34,2 % z celkového počtu krav. V rámci nových členských států se řadí mezi největší chovatele Polsko, Česká republika, Maďarsko a Bulharsko. • Rok 2022 klesající trend u populace skotu EU-27 a zároveň snižování porážkové hmotnosti jatečných zvířat, kvůli vysokým cenám vstupů, zejména krmiv. Evropský trh s drůbežím masem Produkce drůbežího masa v EU v roce 2022 • V roce 2022 v EU dosáhla produkce drůbežího masa 12,99 mil. tun v hmotnosti JUT. Tato produkce představovala 98,4 % roku 2021. • Dominantní roli hraje kuřecí maso s podílem na celkové produkci drůbežího masa 84,4 %. • Následuje krůtí maso (12,7 %), kachní maso zaujímá podíl 2,6 % a na ostatní druhy drůbežího masa připadá 0,3 %. Produkce drůbežího masa v EU v roce 2022 • Více jak pětina produkce drůbežího masa v EU připadla na Polsko (21 %), následují Španělsko (13 %), Německo (12 %), Francie (11 %), Itálie (9 %), Nizozemsko (7 %). Na ostatní země připadl podíl 27 %. • V roce 2021 bylo Polsko rovněž jedničkou, ale s nižším podílem (19,2 %), druhé místo držela Francie s podílem 12,5 %, Španělsko bylo třetí s 12,3 %. Podíl Německa byl stejně jako vloni 12 %, pátá Itálie držela 10,4 %. Spotřeba masa Spotřeba masa v EU s výhledem na rok 2023 Spotřeba masa v Evropě 2021 Produkce a spotřeba masa v ČR Výroba masa v ČR v roce 2022 • V roce 2022 klesla o 4,2 procenta na 447.317 tun, tedy na zhruba stejnou úroveň jako v roce 2018. • Nejvíce o 5,5 procenta klesla produkce hovězího masa. • Zdá se, jako by Evropanům přestávalo chutnat hovězí maso. Vloni se jeho produkce v EU-27 meziročně snížila o 2,5 % a dosáhla 6,6 mil. t v ekvivalentu hmotnosti JUT. • Od roku 2018 (produkce 7 mil. t) přitom každoročně produkce hovězího klesala. Spolu s tím se snižuje i populace hovězího dobytka. Výroba masa v ČR v roce 2023 • Bylo vyrobeno 435 908 tun masa. Do celkového poklesu o 2,6 % se promítla nižší výroba vepřového (197 859 tun; −5,2 %) a drůbežího (167 687 tun; −1,3 %), zatímco výroba hovězího se mírně zvýšila (70 230 tun; +2,4 %). • Od roku 2000 klesla výroba: ✓vepřového masa o polovinu, ✓hovězího masa o jednu třetinu, ✓drůbežího o 15 %. Soběstačnost v produkci vepřového masa v ČR • ČR je v produkci vepřového masa dlouhodobě nesoběstačná. V roce 2021 činila míra soběstačnosti 51,2 % a oproti roku 2020 se ještě snížila. • Při dlouhodobém sledování soběstačnost v komoditě vepřové maso poklesla od roku 2011 o 18,8 %. Ceny zemědělských výrobců 2023 • Ceny jatečného skotu ve 4. čtvrtletí meziročně mírně klesly o 3,1 %. Chovatelé dostali v průměru 57,17 Kč/kg v živém nebo 104,04 Kč/kg v jatečné hmotnosti. • Ceny jatečných prasat se držely nad úrovní cen 4. čtvrtletí roku 2022 (+8,6 %). Průměrná cena dosáhla 40,93 Kč za kg živé hmotnosti nebo 53,20 Kč za kg jatečné hmotnosti, tj. o 3,47 Kč za kg v mase méně než ve 3. čtvrtletí. • Ceny jatečných kuřat byly meziročně nižší o 5,5 %. Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 28,51 Kč za kg v živém. Tab. 2 Výroba masa a nákup mléka (roční) Meat production and milk collection (yearly) Ukazatel Měřicí jednotka Rok / Year 2019 2020 2021 2022 2023 Výroba masa tuny jat. hm. 450 774 454 846 466 856 447 317 435 908 %1) 100,8 100,9 102,6 95,8 97,4 z toho: hovězí a telecí tuny jat. hm. 72 892 72 518 72 552 68 583 70 230 %1) 101,8 99,5 100,0 94,5 102,4 vepřové tuny jat. hm. 209 604 211 436 217 008 208 634 197 859 %1) 99,4 100,9 102,6 96,1 94,8 skopové a kozí tuny jat. hm. 223 158 130 129 125 %1) 95,9 70,5 82,2 99,7 97,1 drůbeží tuny jat. hm. 168 044 170 725 177 157 169 964 167 687 %1) 102,3 101,6 103,8 95,9 98,7 Přímý nákup mléka tis. litrů 2 992 689 3 108 099 3 046 486 3 089 203 3 138 215 %1) 101,3 103,9 98,0 101,4 101,6 z toho: nákup mléka mlékárnami2) tis. litrů 2 497 056 2 614 347 2 645 039 2 665 773 2 694 689 %1) 98,9 104,7 101,2 100,8 101,1 Chov krav v ČR • K 31. 12. 2021 chováno v ČR celkem 1 359 416 ks skotu, což je o 3,8 % méně než bylo chováno k 30. 6. 2021. • K 30. 6. 2022 bylo v ČR chováno 1 454 714 ks skotu, kdy došlo k meziročnímu nárůstu o 2,9 % a v porovnání s počty skotu k 31. 12. 2021 došlo k nárůstu o 7,0 %. • K 1. 4. 2021 bylo v ČR chováno 585 904 ks krav celkem. K 1. 4. 2022 to bylo 585 859 ks krav celkem, kdy na celkovém počtu krav se dojené krávy podílely 60,1 % (358 255 ks), podíl krav bez tržní produkce mléka dosáhl 39,9 % (229 604 ks). Početní stavy skotu v ČR Porážky skotu v ČR Spotřeba masa ČR Spotřeba masa v ČR Spotřeba masa v ČR 2019 - 2020 • Spotřeba masa se v ČR mezi roky 2019 a 2020 zvýšila o 0,8 kg na 84,0 kg na obyvatele. • Nadpoloviční podíl ve spotřebě masa u nás zaujímá vepřové (51,7 %), dále následují drůbeží (35,5 %) a hovězí (10,5 %). • V poslední době roste zejména spotřeba drůbežího masa, která se od roku 2000 zvýšila o 7,5 kg na rekordních 29,8 kg. • Spotřeba vepřového se od přelomu tisíciletí držela dlouho na úrovni okolo 41 kg a až v posledních letech mírně narůstá. V roce 2020 dosáhla 43,4 kg na obyvatele. Celková spotřeba masa v ČR • Spotřeba hovězího masa spolu s telecím masem dosáhla v roce 2021 hodnoty 9,5 kg/obyv./rok a meziročně vzrostla o 2,3 % (0,4 kg/obyv./rok). • Na celkové spotřebě masa ve výši 86,0 kg/obyv./rok se hovězí maso dohromady s telecím podílelo 11,0 %. • Od roku 1995, kdy podíl hovězího masa na celkové spotřebě činil 23 %, meziročně klesal, až v roce 2013 dosáhl nejmenšího podílu (10,2 %) za sledované období 1995–2020. Celková spotřeba masa v ČR • Tento pokles má několik důvodů: - především je způsoben vysokou cenou hovězího masa v porovnání s ostatními druhy mas. - přechod spotřebitelů na dietnější maso a také požadavek na rychlou přípravu jídla z daného masa. Celková spotřeba masa v ČR Díky výše uvedeným důvodům dominuje ve spotřebě vepřové a drůbeží maso. Podíl vepřového masa na celkové spotřebě masa v roce 2021 činil 51,8 %, drůbeží maso zaujímalo 34,8 %. Zbylým druhům mas v roce 2021 náležel 2,4 % podíl (bez ryb). Spotřeba vepřového masa Spotřeba vepřového masa Výroba a spotřeba drůbeží maso Celková spotřeba masa v ČR 2022 • Celková spotřeba masa v hodnotě na kosti se snížila o 3,1 kg (-3,6 %). • K poklesu spotřeby došlo u všech druhů mas: • u vepřového masa o 0,6 kg (-1,4 %), • u hovězího masa o 0,6 kg (-6,6 %) • u drůbežího masa o 1,7 kg (-5,8 %). Soběstačnost ČR v produkci masa • V roce 2022 byla Česká republika soběstačná pouze ve výrobě hovězího a telecího masa (108,0 %). Cena hovězího masa v ČR • Průměrná cena zemědělských výrobců za jatečné krávy se v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšila o 6,5 % na 30,66 Kč/kg živ. hm. • V roce 2021 dosáhla průměrná cena zemědělských výrobců jatečných býků 46,84 Kč/kg živ. hm. • V porovnání s rokem 2020 došlo k jejímu nárůstu o 3,2 %. • Z dostupných dat pro rok 2022 vyplývá, že ceny opět meziročně vzrostly. Trh s vejci Světová produkce vajec • Největšími celosvětovými producenty vajec je: ✓Čína (v roce 2019 její produkce činila 42,9 % z celosvětové produkce vajec), ✓USA, ✓Indie ✓a Mexiko. • Největším celosvětovým exportérem konzumních vajec je Nizozemí, největším importérem pak Německo. Produkce vajec v EU • EU je hned po Číně největším producentem vajec na světě. • Země EU mají na světovém trhu s vejci významný podíl. Produkce vajec EU plně pokrývá poptávku a převažující vývoz vajec nad dovozem zajišťuje kladné saldo zahraničního obchodu se třetími zeměmi. • Soběstačnost EU ve výrobě vajec byla 102 %. Produkce vajec v EU • Největšími producenty vajec v roce 2019 byli Francie, Německo a Španělsko – v roce 2019 vyprodukovali téměř 40 % z celkového objemu vyprodukovaných vajec v EU. • V roce 2020 se celková produkce vajec v EU mírně zvýšila a celková spotřeba vajec dosáhla 6,2 mil. t., soběstačnost EU ve výrobě vajec byla 102 %. Dovoz vajec do EU • V roce 2020 probíhal především ✓z Ukrajiny (54,8 % z celkového dovozu vajec do EU), ✓USA (19 % z celkového dovozu vajec do EU) ✓a Argentiny (7,4 % z celkového dovozu vajec do EU). • V roce 2020 se výrazně zvýšil dovoz vajec do EU z Argentiny (+ 33,6 %) Spotřeba vajec v EU 2022 Produkce a spotřeba vajec v ČR Spotřeba vajec v ČR Dovoz vajec do ČR Vývoz vajec z ČR Cena vajec v ČR Spotřeba tuků Spotřeba olejů a tuků • V roce 2020 snížená spotřeba olejů a tuků (-2,8 %) byla způsobena menším zájmem o máslo, sádlo i rostlinné tuky a oleje. • V roce 2022 došlo meziročnímu poklesu o 0,5 kg (-2,0 %) došlo u spotřeby olejů a tuků, což bylo způsobeno nižší spotřebou: • sádla o 0,2 kg (-3,8 %); • rostlinných jedlých tuků a olejů o 0,2 kg (-1,4 %). Děkuji za pozornost!