Konkrétní případy nutričně-epidemiologického hodnocení biologických škodlivin. MGR. ALEŠ PEŘINA, PH. D. Možnosti kontaktu s nebezpečnými biologickými agens Potraviny živočišného původu získané ze živého (mléko, vejce) nebo usmrceného zvířete (maso) Plankton (saxitoxin; PSP) Produkty bakterií (botulotoxin, stafylokokový enterotoxin, histamin) Lidský produkt (odstříkané ženské mléko: banky a sběrny mateřského mléka, „divoký“ milk sharing) Lidské nebo zvířecí výměšky (moč, stolice, sliny) Krev, tkáně, orgány, kapénky Alergizující prachové částice a kutikuly Plísně a jejich produkty (spóry, MVOCs) Biologická agens a zdraví Probiotické bakterie Původci onemocnění u lidí: paraziti, bakterie, viry, priony, metabolické produkty bakterií ◦ skupina 1: není pravděpodobné, že by způsobil onemocnění u lidí ◦ skupina 2: může způsobit onemocnění člověka, ale obvykle existuje účinná profylaxe nebo léčba ◦ skupina 3: může způsobit závažné onemocnění člověka, ale obvykle existuje účinná profylaxe nebo léčba ◦ skupina 4: způsobuje u člověka závažná onemocnění a obvykle neexistuje účinná profylaxe nebo léčba Informace o biologických agens a práce s nimi Epidemiologická bdělost (hlášení a rozbor případů) Epidemiologické šetření ◦ Identifikace zdroje nákazy, cest přenosu a dostupnosti vnímavých jedinců ◦ charakteristiky místa, času a osoby, prostorová (spatial) epidemiologie Health maping Studie případů a kontrol a studie kohortové ◦ v praxi méně často Matematické modelování a predikce Nemocní a zemřeli v souvislosti konzumace potravin v USA (Mead et al., 1999) Cíl: ◦ Kvantifikace dopadu alimentárních nákaz na zdravotní stav populace Metodika: ◦ Národní surveillance systém Výsledky: ◦ 76 mil. nemocných, 325 tis. hospitalizovaných, 5 tis. úmrtí ročně; srov. nejčastější a nejzávažnější následek Patogen Případů celkem (odhad) Hlášených případů sporadické/epidemické Smrtnost Hospitalizovanost Salmonella non-typhoid 1.412.498 76.013 3.640 0,221 0,0078 Campylobacter spp. 2.453.926 102.073 146 0,102 0,0010 Listeria monocytogenes 2.518 1.632 --- 0,922 0,2000 Mead PS et al.: Food related illness and death in the United States. Emerg Infect. Dis. 1999; 5 (5): 607 - 25 Health mapping Vytváření, správa, analýza a vizualizace prostorových dat ve vztahu ke zdraví ◦ Portál zdravotnických ukazatelů ÚZIS ČR (https://pzu.uzis.cz ) ◦ Rutinní data z hlášení zdravotnických zařízení a Národním registrů (NOR - onko, NRHOSP – hospitalizace aj.) a informačních systémů hygienické služby (ISIN – inf. nemoci). ◦ Pilotní provoz portálu ◦ ArcGIS ◦ Geografický informační systém pro práci s prostorovými daty nabízený společností ESRI® (zastoupení pro ČR: ArcData). ◦ Zatím omezená dostupnost databází pro ČR. Význam: odhalení časoprostorových vztahů, přehlednější, než množství tabulek, snadnější tvorba pracovních hypotéz Mapy v programu EpiInfo Kreslení bodů obrazců do mapového podkladu ◦ Analogie přidávání bodů do on-line mapových služeb (Mapy.cz, Google Maps, Bing mapy aj.) Zobrazení klusterů na základě KML souřadnic Incidence salmonelóz v okresech ČR, 2017 Zdroj: Seznam.cz Zdroj: ÚZIS ČR Incidence kampylobakterióz v okresech ČR, 2017 Zdroj: Seznam.cz Zdroj: ÚZIS ČR Incidence virové hepatitidy A v okresech ČR, 2017 Zdroj: Seznam.cz Zdroj: ÚZIS ČR Význam hodnoty p Hodí se pro studie analytického typu Vyjadřuje velikost omylu při nesprávném zamítnutí nulové hypotézy Hladina stat. významnosti 5 % je jen statistickým konsenzem Nutno posuzovat v širší souvislosti ◦ Velikost souboru ◦ Vliv selekčního bias a dalších confounderů ◦ Biologická přijatelnost ◦ Konzistence a koherence s jinými výsledky ◦ Sir Austin Bradford Hill („Hillova kritéria kauzality“) ◦ 1) síla asociace, 2) konzistence, 3) specificita, 4) Temporalita, 5) Koherence, 6) Experimentální průkaz, 7) Analogie Infekce E. coli u lidí (ArcGIS on-line) S-I-R model šíření nákazy Quantitative Microbial Risk Assesment (QMRA) Identifikace nebezpečí: ◦ Klinická a epidemiologická data Charakterizace nebezpečí (vztah dávka – účinek) ◦ Infekční (účinná) dávka Odhad expozice: ◦ Bodové a intervalové odhady: spotřební koš potravin x množství v potravině ◦ Modelování: multiplikace bodových (intervalových) odhadů se začleněním zpětných vazeb Charakterizace rizika a nejistoty Závěr ▪Klasickými epidemiologickými studiemi analytického typu se mikrobiální příčiny onemocnění u lidí nezkoumají. Prvotní úlohu zaujímá laboratorní činnost. ▪Závažnost patogenů je studována formalizovaným postupem označovaným jako QMRA (velikost expozice, velikost následku) ▪Užitečné jsou však epidemiologické přehledy, epidemiologická bdělost a průřezové studie.