Počátky studia mikrobiomu, jako organizovaného společenství mikroorganismů kolonizujícího určitý prostor, jsou totožné s počátky mikrobiologie. Byl to Antonie van Leewenhoek, který jako první ve druhé polovině 17. století popsal tzv. animacules, tedy bakterie, ve vzorcích zubního plaku, a položil tak základy mikrobiologie. Studium různých mikrobiomů i jednotlivých bakterií pokračovalo v průběhu následujících století a postupně vedlo k objasnění významu mikrobů a jejich společenstev pro život na Zemi a v neposlední řadě i pro naše zdraví. Právě před půl stoletím navrhl Snieszko /1974) tzv. tripartitní interakci, která říká, že nemoc je výsledkem nevyvážené souhry mezi hostitelem, střevním mikrobiomem a proměnnými prostředí. Nemusí samozřejmě jít jen o střevní mikrobiom, ale o mikrobiom kterékoliv části našeho těla, protože mikrobi jsou doslova všudypřítomní. A právě vlivem mikrobiomu na naše zdraví, či přesněji souhrou, případně disharmonií mikrobiomu jednotlivých částí našeho těla s našimi vlastními buňkami, tkáněmi, orgány, či celým tělem se v posledních několika desetiletích zabývají nesčetné vědecké týmy po celém světě, a jsou publikovány doslova tisíce vědeckých článků, které postupně odhalují zákonitosti našeho soužití s našimi mikroskopickými souputníky, což je také téma našeho dnešního setkání.