Počátky studia
mikrobiomu, jako organizovaného
společenství mikroorganismů kolonizujícího určitý prostor, jsou totožné s počátky
mikrobiologie. Byl to Antonie van Leewenhoek, který jako první ve druhé
polovině 17. století popsal tzv. animacules, tedy bakterie, ve vzorcích zubního
plaku, a položil tak základy mikrobiologie. Studium různých mikrobiomů i
jednotlivých bakterií pokračovalo v průběhu následujících století a postupně
vedlo k objasnění významu mikrobů a jejich společenstev pro život na Zemi
a v neposlední řadě i pro naše zdraví. Právě před půl stoletím navrhl
Snieszko /1974) tzv. tripartitní interakci, která říká, že nemoc je výsledkem
nevyvážené souhry mezi hostitelem, střevním mikrobiomem a proměnnými prostředí.
Nemusí samozřejmě jít jen o střevní mikrobiom, ale o mikrobiom kterékoliv části
našeho těla, protože mikrobi jsou doslova všudypřítomní. A právě vlivem
mikrobiomu na naše zdraví, či přesněji souhrou, případně disharmonií mikrobiomu
jednotlivých částí našeho těla s našimi vlastními buňkami, tkáněmi, orgány,
či celým tělem se v posledních několika desetiletích zabývají nesčetné
vědecké týmy po celém světě, a jsou publikovány doslova tisíce vědeckých
článků, které postupně odhalují zákonitosti našeho soužití s našimi mikroskopickými
souputníky, což je také téma našeho dnešního setkání.
Ochrana a podpora zdraví II - přednáška
12.3. Mikrobiom
ANOTACE
CÍLE
Cílem této přednášky je připomenout si význam mikrobů pro
život na Zemi obecně a především se podrobněji seznámit se současnou úrovní
znalostí jejich rolí v jednotlivých habitatech našeho těla.
OSNOVA
1. Úloha mikrobů na Zemi
2. Mikrobi a naše tělo
3. Mikrobiota kůže
4. Mikrobiota oka
5. Mikrobiota respiračního traktu
6. Mikrobiota urogenitálního traktu
7. Mikrobiota dutiny ústní
8. Mikrobiota gastrointestálního traktu
9. Celkový význam mikrobů pro naše tělo/zdraví
10. Manipulace naší mikrobioty